| Zprávy | Názory, náměty, polemika | Z historie Žirovnicka | Žirovničtí autoři | Fotoarchiv | Romány zdarma
Kulturní akce


























Formulář pro vložení zprávy
Název zprávy
Text zprávy

heslo

Zprávy


01.10.2022, 06:45
Adam II. z Hradce poprvé / Echo (83)
Dostávám se k dalšímu hradeckému vladaři a zároveň majiteli žirovnického panství Adamu II. z Hradce.
Adam II. z Hradce se narodil Jáchymovi z Hradce a jeho manželce Anně z Rožmberka v Praze v roce 1549 (den a měsíc narození neznáme). Jeho dětství bylo obdobné jako dětství jeho otce. Také Adam II. z Hradce vyrůstal od svých chlapeckých let na císařském dvoře ve Vídni. Byl dětským společníkem arcivévodů (princů) Rudolfa (pozdějšího císaře Rudolfa II. Habsburského) a Arnošta (pozdějšího rakouského arcivévody a uchazeče o polský trůn Arnošta Habsburského). S nimi byl vychováván a s nimi se i vzdělával, s nimi také jezdil po Evropě (Německo, Rakousko, Itálie, Španělsko, Francie, Nizozemí, Belgie). Jeho otec tragicky zemřel (Echo 78) a Adama II. by nejspíše čekal stejný osud, protože byl v té době s otcem ve Vídni, náhodou však domů odcestoval pár dnů před otcem a jeho doprovodem. Ani po otcově smrti neopustil dvorské prostředí. Roku 1567 podnikl na své vlastní náklady výpravu proti Turkům, o které se však nedochovaly žádné zprávy. Tato výprava se mu ale stala osudná. Onemocněl zde "uherskou nemocí", což byl s největší pravděpodobností syfilis, který však zpočátku tajil a neléčil se s ním a to mělo fatální následky pro jeho zdraví.
Roku 1568 nabyl Adam II. z Hradce zletilosti, na rozdíl od svého otce nepřevzal tehdy správu panství a další tři roky trávil s arcivévody Rudolfem a Arnoštem na jejich společných toulkách po Evropě. Správou panství pověřil svou matku Annu z Rožmberka .Domů se vracel jen o vánočních svátcích, a to hlavně z toho důvodu, aby si zde opatřil další peníze.
5. září 1574 se oženil s Kateřinou z Montfortu (1556 - 31.3.1631). Uzavření tohoto manželství hodně ovlivnili Habsburkové. Kateřinin otec Jakub I. von Montfort - Pfannberg byl totiž dvorským hofmistrem. Tento hraběcí rod sídlil ve Štýrském Hradci (Graz) a nějakým zvláštním bohatstvím rozhodně nevynikal. Svatba se konala právě ve Štýrském Hradci. Adam II. z Hradce nebyl žádný "troškař" a svatba to byla skutečně velkolepá. Svatebních hostů bylo zhruba 1.800 (!) a tito seděli u 153 stolů!
Hraběnka Kateřina z Montfortu se ale stala pro něho dalším životním neštěstím. V mnohém byla totiž protikladem Adama II. z Hradce. Ten byl vzdělaný, ona nevzdělaná a omezená, on byl umírněný katolík, tolerantní k utrakvistům, naopak ona byla fanatická katolička. Do Čech se jí moc nechtělo, nikdy se se zdejším prostředím nesžila, nikdy se ani nenaučila česky. Po svém příchodu do Hradce nevycházela se svou tchýní Annou z Rožmberka, ta se pak rozhodla hradecký zámek raději opustit.
Pokračování příště.
Milan Pokorný


25.09.2022, 12:58
Výsledky voleb v Žirovnici (upřesnění)
SDRUŽENÍ NEZÁVISLÝCH KANDIDÁTŮ ŽIROVNICE
15 kandidátů / 9 zastupitelů Počet hlasů Mandát
1. Radek Vopravil (42 let, vedoucí provozu, místostarosta města) 679
3. Mgr. Martin Dvořák (53 let, učitel ZŠ) 610
13. Ing. Petr Vetýška (53 let, jednatel společnosti) 542
2. Mgr. Jiří Tůma (60 let, učitel ZŠ) 485
7. Dana Musilová (66 let, důchodce) 483
5. František Kožich (60 let, stavbyvedoucí) 435
6. Ing. Miroslav Rušil (57 let, manažer kvality) 429
4. Pavel Janů (36 let, profesionální hasič) 421
8. Milan Bazala (36 let, sklář) 327
Další kandidáti/zastupitelé za stranu STAN+NK ▾
Občanská demokratická strana
15 kandidátů / 5 zastupitelů Počet hlasů Mandát
5. Ing. Vlastimil Vrbík (58 let, jednatel společnosti) 417
1. Mgr. Milan Šmíd (70 let, starosta města) 369
9. Jakub Vodáček (29 let, podnikatel) 301
12. Mgr. Jan Prantl (52 let, obchodní ředitel) 298
2. Ing. Martin Joachimsthal (55 let, podnikatel v rybářství) 276
Další kandidáti/zastupitelé za stranu ODS ▾
KDU-ČSL
12 kandidátů / 1 zastupitelů Počet hlasů Mandát
1. Ing. Monika Moravová (57 let, úřednice) 233
2. Petr Peltan (54 let, seřizovač) - -
3. Milan Morava (59 let, skladník)


25.09.2022, 07:13
FCS - TJ Sapeli Polná, z.s. 2:0 (2:0)
8. kolo AGADOS KP mužů ve fotbale, stadion Budín, Žirovnice, 24.9.2022
POHODOVÁ VÝHRA SLAVOJE
Hráči FCS vstoupili do utkání sebevědomě a soupeři dali jasně najevo, že si jdou pro tři body. V první čtvrthodině se ještě Vodáček a Podhradský jen zastřelovali, aby ve 35. minutě druhý jmenovaný pěkně uklidil míč k levé tyči a bylo to 1:0. Ještě do konce poločasu ve 42. minutě to bylo s trochou štěstíčka 2:0. Na konci akce stál Marek Hřebecký. I hosté měli v 1. poločase dvě slibné šance. Ve 14. min. a znovu ve 22. min. se Jakubu Bačkovskému vždy podařilo obhodit brankáře Švece, branku ale pokaždé minul.
Prvních 15 minut 2. poločasu byli hosté o něco málo aktivnější, žádnou šanci si dlouho nedokázali vytvořit, až v 65. minutě zmařil brankář Švec včasným vyběhnutím nebezpečný dlouhý centr hostů. V 68. min. mohl definitivně rozhodnout z malého vápna Vodáček, nepodařilo se. V 72. min. zblízka Podhradský jen tělem poslal míč do rukou brankáře Sapeli. Hned v 73. min. pronikl krásně celým hřištěm Vaš, penaltový zákrok však hostujícím hráčům odpustil nepřesný hlavní rozhodčí Rosický, v té době se ale utkání už jen víceméně dohrávalo.
Hosté mají kvalitní tým, jejich dnešní výkon byl ale bezkrevný a dost rezignovaný. Jako kdyby cítili, že na to dnes prostě nemají. Vítězství FCS bylo zcela zasloužené a nebylo o něm vlastně po celý zápas pochyb. Hráči FCS podali velmi kvalitní týmový výkon a těžko chválit jen jednotlivce, ale líbil se mi aktivní Vaš, zajímavé momenty měl Podhradský, tradiční oporou byl Vodáček.
Branky: Podhradský (35. min.) a Marek Hřebecký (42. min.)
Rozhodčí: hlavní Rosický (Velké Meziříčí), na pomezí Porupka (Velká Bíteš) a Nápravník (Jihlava)
Diváci: 107
V příštím 9. kole nás v sobotu 1.10.2022 v 15:00 hod. čeká v Pelhřimově tamní FK Maraton, nebude to samozřejmě lehký soupeř, ale zase ne takový, že bychom se měli cítit předem poraženi. Hoši zlomte vaz!
MiPo


23.09.2022, 06:10
A - Zet ranní počtvrté / Echo (82)
Další odbory SK Žirovnice
SK Žirovnice neustrnul na jediném sportu. V zimě má velmi dobrý odbor lyžařů, který pravidelně o vánocích pořádal oblíbené lyžařské závody za účasti lyžařů z Budějovic, Tábora, Pelhřimova, Studené a řady dalších měst. Činnost omezila pouze válečná doba. Odbor ledního hockeye je organizován v Horácké župě ledního hockeye. Loni zúčastnil se též mistrovství, ale pro svoji krátkou dobu trvání nemohl dosáhnouti pronikavějších výsledků.
Deset let šachistů
Šachový odbor SK Žirovnice je členem jihočeského okrsku ÚJČS a své jubileum oslavil zdařilým šachovým turnajem v přírodě při žirovnických šachových dnech, o jejichž významu a pořadu jsme již zprávy a výsledky zaznamenali.
Košíková SK Žirovnice
Odbor košíkové SK Žirovnice je nejmladším, ale za to nejagilnějším odborem klubu. Přesto, že byl založen letos na jaře, může se již pochlubiti pěknou činností. Vybudoval si vzorné hřiště a má dnes již dvě úplná družstva. Tato prošla poctivou přípravou za vedení odborníka, místopředsedy svazu Jeřábka z Prahy. Dorost košíkové SK Žirovnice hostí 13. srpna dorost SK Tábor, zatím co I. mužstvo hostí 26. a 27. srpna mužstvo SK Strakonice.

JAN ŽIŽKA - knihařství, spec. výroba knoflíkových karet, prodej papírů a kartonů pro průmysl perleťářský, Žirovnice
JAROSLAV SMRČKA - továrna perleťových knoflíků, Žirovnice

Příště už návrat k žirovnické historii.
Milan Pokorný


18.09.2022, 16:56
FC Náměšť nad Oslavou/ Vícenice - FCS 0:7 (0:3)
7. kolo AGADOS KP mužů v kopané - hřiště v Náměšti nad Oslavou, 18.9.2022

Vysoké a hlavně důležité vítězství FCS! Už minule jsem napsal, že výkon FCS proti Okříškám byl kvalitní a konečný výsledek dost zkreslující. Okříšky hrály velmi dobře a vyšlo jim takřka vše, navíc v důležitých okamžicích zápasu. FCS hrál sice o něco málo hůře než hosté, nevyšlo mu však nic. Je fajn, že fotbalisté FCS dnes potvrdili moje slova a minulý výsledek se na nich nepodepsal! Za zmínku stojí hlavně čistý hattrick Vojtěcha Cajze, který přidal ještě svou čtvrtou branku ve druhém poločase! Utkání jsem sám bohužel neviděl a omezím se tedy jen na základní fakta KFS Vysočina. Bližší jistě zítra na www.fcslavojzirovnice.cz.
Branky FCS: 4x Cajz ( 14. min., 23. min., 45. min. a 75. min.), Němeček (55. min.), Marek Hřebecký (66. min.) a Kolář (88. min.)
Rozhodčí: hlavní Landsman, na pomezí Svoboda a Chromý
Diváci: 70
Další utkání 8. kola KP sehraje FCS na Budíně v sobotu 24.9. v 15:30 hod. proti Sapeli Polná. Bude to zápas s dalším těžkým soupeřem. Bojovný a sebevědomý výkon FCS přinese doufejme další důležité body. Přijďte Slavoj povzbudit!
MiPo


17.09.2022, 06:09
Jednotná jízdenka VDV
Tak jsem si to tady dnes všechno pročítal a z jednoho příspěvku jsem zjistil, že Městský úřad v Žirovnici vás snad neinformoval o existenci tak zásadní vymoženosti, kterou jistě je existence jednotné jízdenky Veřejné dopravy Vysočiny (VDV), protože veřejnou dopravu na Vysočině máme už nějaký čas integrovanou. Píšu tady o historii, rodácích, sportu a podobných nepraktických věcech, tak bych měl konečně napsat i něco užitečného.
Výhoda jednotné jízdenky VDV spočívá v tom, že cestujícímu zaručuje stejnou (výhodnou) cenu jízdného, ať už jede z místa X do místa Y jakýmkoliv veřejným dopravním prostředkem. Pokud jedete autobusem dostanete takovou jízdenku automaticky, pokud však pojedete vlakem ČD, musíte o ní požádat. Je to z toho důvodu, že ČD cestujícím nabízejí v rámci svých ceníků více věrnostních programů a bonifikací, takže ponechávají na vás, pro jaký ceník se vlastně rozhodnete.
Dám konkrétní příklad:
Stojím u výdejního okénka na žst. Jihlava a chci jet do Žirovnice. Požádám tedy o jízdenku VDV ve směru Jihlava - Žirovnice. Nasednu do vlaku a mohu jet do žst. Horní Cerekev a tam přestoupit do linkového autobusu jedoucího do Kamenice nad Lipou, řidiči ukážu jízdenku vystavenou ČD, kterou jsem si zakoupil v Jihlavě. Žádné nové jízdné v autobusu tedy neplatím a vystoupím v Žirovnici. Případně jedu až do Stojčína vlakem a zde na stejnou jízdenku ČD přesednu na linkový autobus do Žirovnice a znovu žádné nové jízdné v autobusu neplatím. A to je celá věda. Samozřejmě mě to vyjde levněji než, kdybych si koupil jízdenku do vlaku směr Jihlava - Horní Cerekev (příp. Stojčín, tedy Počátky - Žirovnice) a poté jízdenku do autobusu Horní Cerekev - Žirovnice (příp. jízdenku do autobusu Stojčín - Žirovnice).
Teď už to chce jen tuto výhodu v praxi využívat.
Milan Pokorný


17.09.2022, 06:07
Okolo jižních Čech - výsledky
Minulou sobotu jsem se tady zmínil o 3. etapě 9. ročníku cyklistického silničního závodu Okolo jižních Čech, která vedla ze Studené do Protivína, měřila 157 km (byla nejdelší z celého čtyřetapového závodu) a dotkla se i Žirovnice (Popelínská ulice a Hradecká ulice). Už před rokem jsem uvedl, že jde o součást Světového poháru v silniční cyklistice v kategorii závodů mezinárodní cyklistické federace UCI 2.2. Zároveň jde o 2. nejvýznamnější závod v silniční cyklistice na území ČR. Letos se závodu zúčastnilo 22 týmů a 128 cyklistů, z nichž 95 závod dokončilo. Závod měl i dva vložené závody pro děti a hendikepované cyklisty. Asi nejsledovanější byli Kazaši Alexandre (skončil celkově 72.) a Nicolas (skončil celkově 63.) Vinokurovové, oba z kazašského týmu Astana Qazaqstan Development Team. Jejich otec Alexandr Vinokurov se totiž stal olympijským vítězem v silniční cyklistice na LOH 2012 v Londýně (na LOH 2000 v australském Sydney byl stříbrný) a jako profesionál skončil celkově třetí na Tour de France v roce 2003 a celkově vyhrál slavnou Vueltu a Espaňa v roce 2006. Navíc byl 2x bronzový na MS 2004 a 2006 v časovce jednotlivců. V pelotonu tento slavný cyklista vynikal bojovností a odvahou, jeho synové to mají k tatínkovým kvalitám ale ještě hodně daleko. Nejdále to měl ze své domoviny asi Australan John Carter z belgického týmu Xspeed United Continental (skončil celkově 87.)

Výsledek "naší" 3. etapy závodu:
1. Maikel ZIJLAARD (Nizozemí) - tým Volkerwessels Cyclingteam (Nizozemí)
2. Vincenzo ALBANESE (Itálie) - tým Eolo - Kometa - Cycling Team (Itálie)
3. Gianluca POLLEFLIET (Belgie) - tým Lotto Soudal Development Team (Belgie)

Konečné výsledky závodu:
Celkově
1. Rasmus B. WALLIN (Dánsko) - tým Restaurant Suri - Carl Ras (Dánsko)
2. Erik FETTER (Maďarsko) - tým Eolo - Kometa - Cycling Team (Itálie)
3. Tim MARSMAN (Nizozemí) - tým Metec - Solarwatt (Nizozemí)

Bodovací soutěž jednotlivců vyhrál již shora zmiňovaný Nizozemec Maikel ZIJLAARD, nejlepším vrchařem se stal Nor Ludvik Aspelund HOLSTAD z norského týmu Lillehammer CK, nejlepším závodníkem do 23 let se stal již shora rovněž zmiňovaný Maďar Erik FETTER a soutěž týmů vyhrál náš Elkov Kasper Czech Cycling Team.
Milan Pokorný


16.09.2022, 05:57
A - Zet ranní potřetí / Echo (81)
Žirovničtí vzpomínají B. Hadravy
Žirovničtí sportovci často si vzpomenou na svého kamaráda, jednoho z nejnadanějších jihočeských hráčů kopané B. Hadravu, který zahynul tragicky před dvěma roky. Hadrava byl pilířem SK Žirovnice v době, kdy se mužstvo také probojovalo k nejlepším na českém jihu a kdy dovedlo poraziti i význačná pražská mužstva.
(připojeno je foto fotbalisty Bohumila Hadravy, který v roce 1942 utrpěl při práci ve Vídni smrtelné popáleniny)
Brankář V. Socha
Velmi dobrý a spolehlivý hráč SK Žirovnice, zanechal již také své aktivní sportovní činnosti, ale ihned se vrátil na hřiště, když jej klub znovu potřeboval. Je spolehlivým ochráncem své branky a často v zápasech podal výkony, které vlastně "udělaly" výsledek zápasu. I dnes dovede svým výkonem vnésti do mužstva klid.
(připojeno je foto fotbalisty Vratislava Sochy)
Zkušený hráč Žirovnice
Miloš Doležal je jedním z hráčů, kteří již po řadu let hájí barvy SK Žirovnice. Přesto, že již zanechal své aktivní činnosti, nastoupil znovu na hřiště, když byl klubem zavolán a dnes svými zkušenostmi se dobře uplatňuje mezi mladými hráči klubu.
(připojeno je foto zmiňovaného fotbalisty)
Neopotřebovaná zbraň SK Žirovnice
Snad jen málo jihočeských mužstev vyznačovalo se v posledních letech takovou obětavostí hráčů a nadšením, jako právě SK Žirovnice. A o těchto typických vlastnostech přesvědčila se skoro všechna jihočeská divisní mužstva, ale též i mužstva pražská, která často na nich ztroskotala. Udrží-li si tento typický znak SK Žirovnice i v dalších letech, věříme, že jej velmi brzy spatříme mezi nejlepšími krajovými kluby kopané.
(autor mohl mít na mysli např. utkání AFK Žirovnice - ČAFC Praha 2:1 sehrané 28.5.1933 či utkání AFK Žirovnice - Bohemians Praha 4:2 sehrané 6.7.1939)
Hřiště chloubou Žirovnice
Není nadsázkou, když řekneme, že hřiště Žirovnice mohou tomuto klubu závidět i kluby daleko větší, slavnější a bohatší. Žirovnické hřiště je travnaté (kolik jich máme na českém jihu?) a má pěknou malou tribunku. A vše to, co v Žirovnici vidíme, bylo vybudováno prací členů.
(šlo tehdy samozřejmě o hřiště v Baborách za Brdlíkovou textilní továrnou)

LEOP. BRDLÍK a synové továrna na sukna Žirovnice

Dokončení příště.
Milan Pokorný


11.09.2022, 12:19
6. kolo AGADOS KP mužů v kopané
Stadion Budín 10.9.2022
FCS - SK Huhtamaki Okříšky, z.s. 1:4 (1:1)
Domácí fotbalisté vstoupili do utkání bojovně a s velkým odhodláním přerušit sérii nepříznivých výsledků. Proti nim stál ale dobře připravený a v současné době ve výborné formě hrající soupeř. Ten měl od začátku mírně navrch, což korunoval i vedoucím gólem. Domácím se podařilo zhruba v polovině prvního poločasu vyrovnat střelou z velké vzdálenosti, která překvapila jinak dobře chytajícího Fialu. FCS pak zatlačil hosty do defenzivy, bohužel chyběla koncovka. Na začátku 2. poločasu opět skórovali hosté, kteří si pak udržovali až do konce zápasu mírnou převahu, kterou vyjádřili ke konci utkání dvěma dalšími góly (ten poslední padl až v nastavení). Byl to velmi kvalitní zápas s dost krutým výsledkem pro domácí, u kterých se mi líbil hlavně Vodáček a tentokrát i hodně aktivní Němeček. FCS naznačil výrazné zlepšení (některé akce byly skoro ukázkové, ale bohužel bez koncovky), a to je dobré zjištění před důležitým zápasem dalšího kola KP v Náměšti nad Oslavou, které FCS odehraje v neděli 18.9.2022 v 15:30 hod. proti týmu FC Náměšť nad Oslavou - Vícenice (domácí nastoupí bez dlouholeté opory Romana Durajky, který přestoupil do Rapotic). Budeme držet palce!
Komentář jsem trochu zkrátil, tak ještě pár slov k fotbalu v Okříškách (psal jsem o něm něco už v minulosti). Okříšky spolupracují fotbalově s dalším městysem Stařeč, ta sousedí s Borovinou, což je vlastně už Třebíč. To jim dovoluje mít mladší a starší žáky, resp. dorost v KP! Důležitým sponzorem fotbalistů je finská firma Huhtamaki, která má svůj podnik Huhtamaki ČR a.s. v sousedních Přibyslavicích, kde vyrábějí obaly na potraviny. Na fotbalovém poli ale hlavně všichni bez rozdílu táhnou za jeden provaz!
Branky: za domácí Vodáček (23. min.) - za hosty Vojtěch Bence 3x (17.min, 55. min. a 94. min. nastavení), Benda (79.min.)
Rozhodčí: hlavní Hanzl (Jihlava), na pomezí Kříž (Třešť) a Kůrka (Bohdalín), utkání odřídili dobře.
Diváci: 150 (až na výjimky slušná atmosféra)
MiPo


10.09.2022, 08:30
Okolo jižních Čech
Dnes se jede III. etapa mezinárodního cyklistického závodu Okolo jižních Čech. Etapa vede ze Studené do Protivína. Žirovnicí budou cyklisté projíždět ve směru od Popelína na Metánov (Popelínská ul., Hradecká ul.) v době od 13:05 hod. do 13:10 hod.
MiPo


09.09.2022, 06:41
A-Zet ranní podruhé/ Echo (80)
Kdo bude dvanáctým vítězem?
Rok od roku přibývá na lesklé ploše žirovnického Perleťového poháru jméno nového vítěze. Letos je otázka, kdo bude vítězem, vyslovována již po dvanácté. A vítězi stanou se kluby, jejichž jména mají na českém jihu velmi dobrý zvuk. Tak vítězem prvního ročníku se stalo mužstvo AFK Žirovnice, které ve finále porazilo Stadion Budějovice 1-0. II. ročník vyhrál Meteor Budějovice, když ve finále zvítězil nad AFK Žirovnice 6-5, III. ročník se stal opět kořistí domácích, kteří ve finále hráli nerozhodně s Jindřichovým Hradcem 2-2 a losem zvítězili, IV. ročník vyhrál Marathon Pelhřimov, když ve finále zvítězil nad AFK Žirovnice 5-3. O rok později zvítězil Stadion Budějovice ve finále nad Marathonem 7-2, v roce 1939 zvítězil SK Budějovice nad Pacovem 5-2, když v VIII. ročníku SK Budějovice podlehl SK Žirovnici 1-5!!!, v roce 1941 zvítězil opět SK Žirovnice ve finále nad Marathonem 6-3, aby v X. ročníku Marathon stal se vítězem po druhé, když porazil Jindř. Hradec 4-3. A v XI. ročníku stal se vítězem po prvé táborský DSK, když ve finále porazil Marathon 10-3. Kdo bude dvanáctým vítězem rozhodne se v neděli 13. srpna mezi čtyřmi zúčastněnými.
Po historickém textu následuje moje poznámka. Naši část českého jihovýchodu měla na starost táborská redakce tohoto deníku a pan redaktor z Tábora nám v té historii Perleťového poháru něco vynechal a v něčem je třeba ho upřesnit. Jednou se zmiňuje, že se bude v roce 1944 konat XIII. ročník PP (Echo 79), v tom dnes citovaném článku uvádí, že půjde o XII. ročník PP. O jaký ročník Perleťového poháru tedy vlastně v roce 1944 šlo? Správně šlo o XII. ročník PP, který 13.8.1944 vyhrál táborský DSK, který zvítězil ve finále nad SK Žirovnice. Výsledek neznám a neprochází ani historií Perleťového poháru tak, jak je uvedena na webových stránkách FCS. Pokud někdo tento výsledek zná a může ho hodnověrně doložit, ať se ozve, vyplní tak toto bílé místo v historii PP. Jinak je třeba pana redaktora doplnit i v tom, že I., II. i IV. ročníku PP se zúčastnila kromě AFK Žirovnice i zájezdová XI. AFK Žirovnice, takže jím zmiňované mužstvo AFK Žirovnice by mělo být správně označeno jako AFK Žirovnice I (tedy první mužstvo nebo prostě áčko), IX. ročníku PP se zúčastnilo vedle prvního mužstva AFK Žirovnice I i druhé mužstvo AFK Žirovnice II (tedy vlastně béčko). Pokud je tedy uveden v článku výsledek finále IX. ročníku, pak je třeba upřesnit, že šlo o mužstvo AFK Žirovnice I. Panu redaktorovi z jeho přehledu vypadl V. ročník PP, který 27.6.1937 vyhrálo mužstvo AFK Žirovnice, které ve finále porazilo tým SK Jihlava 3:2. Teprve po tomto ročníku následoval jím uváděný VI. ročník z roku 1938 s vítězným Stadionem České Budějovice, který ve finále porazil Marathon Pelhřimov 7:2.
Na zmiňovaném článku je ale nejcennější to, že je zde výsledek finálového utkání XI. ročníku PP z 22.8.1943 mezi DSK Tábor a Marathonem Pelhřimov 10:3, protože tento finálový výsledek až dosud nebyl znám! Není tedy uveden ani v historické přehledu PP na webových stránkách Slavoje, kde ho bude třeba doplnit! I staré noviny mohou být k něčemu dobré!

Josef Scháněl - kavárna, cukrárna, vinárna Žirovnice

Pokračování příště.
Milan Pokorný


04.09.2022, 06:12
TJ Nová Ves u Nového Města na Moravě z.s. - FCS 4:0 (2:0)
5. kolo AGADOS KP mužů ve fotbale:
3.9.2022
Branky domácích: Žák (20. a 60. min.), Kovář (42. min.) a Nečas (55. min.)
Rozhodčí: hlavní Straka, na pomezí Novák a Tomšů
Diváci: 100
Tentokrát bez komentáře. Utkání jsem neviděl.
V dalším kole hostí FCS příští sobotu 10.9. od 16:00 hod. na Budíně fotbalisty SK Huhtamaki Okříšky (po této sobotě na 2. místě v tabulce). Bude to další nelehké utkání, ale v poslední době se FCS proti Okříškám docela dařilo. Přijďte domácí povzbudit.
MiPo


03.09.2022, 06:12
A-Zet ranní poprvé / Echo (79)
Dnes si ještě odpočineme od žirovnické historie. Jarda Drobný st. mi před několika dny půjčil válečné vydání pražského deníku A-Zet ranní ze středy 9. srpna 1944. Tyto noviny vycházely denně (kromě neděle) a měly redakci i v Táboře a v Českých Budějovicích, takže jejich poslední strana vycházela s názvem A-Zet českého jihovýchodu a právě ta se toho dne věnovala podrobněji žirovnickému sportu. Noviny jsou staré, zažloutlé, trochu i natržené a fotografie jsou malé, tmavé, tedy vše je nepoužitelné. Protože jednotlivé články jsou dost zajímavé, budu je tady uvádět v doslovném přepisu (tedy i s případnými už zastaralými výrazy či gramatickými chybami), bez zmiňovaných fotografií, ale někdy s mým doprovodným textem v závorce. Kromě článků o sportu tam jsou i reklamy žirovnických podnikatelů, které pro zajímavost uvedu také:
Žirovnický "Perleťový pohár"
Jihočeská letní sezóna kopané by nebyla rozhodně úplná, kdyby nebyl hrán již tradiční turnaj o perleťový pohár v Žirovnici. A trofej stojí za to, aby znovu se jihočeské kluby snažily ji získat. Vždyť druhý podobný pohár, zhotovený celý z perleti rukama jihočeských perleťářů, již není. Letos se již o trofej, která je zachycena na našem snímku, hraje po dvanácté. (u článku je snímek prvního Perleťového poháru)
XIII. roč. turnaje v Žirovnici
Snad každému Jihočechu z našeho koutu Českomoravské vysočiny je jméno města Žirovnice spojeno s představou žirovnických perleťářů, domáckého průmyslu, který v Žirovnici započal před 80 lety a vyrostl zatím namnoze z výroby domácké ve výrobu strojovou a tovární. Této zvláštnosti, jakou se nemůže pochlubiti každé město, bylo si vědomo i vedení sportovního klubu, když v roce 1933 pomýšlelo zříditi soutěž v kopané, která by svou cenou charakterizovala místní průmysl a representovala zdejší pracovní perleťářskou dovednost.
Klub nelitoval nákladu a pořídil trofej opravdu pěknou, umělecky vypracovaný pohár z nejčistší zámořské perleti, jemnou a vkusnou, přesnou práci zdejších soustružníků, ozdobenou umělecky řezanou postavou hráče kopané a žirovnickým městským znakem. Každým rokem přibude na perleťová políčka jeden vítěz, mezi kterými jsou kluby význačné, neboť turnaj o perleťový pohár stal se zatím soutěží oblíbenou a u sportovců populární.

Restaurace "NA PANSKÉ" Žirovnice, domácí obědy, Václav Čadek, majitel.
Denně čerstvá Satrapova uzenina, Jaroslav Rataj, Žirovnice, Náměstí.

Pokračování příště.
Milan Pokorný


28.08.2022, 06:53
4. kolo AGADOS KP Vysočiny FCS - FC Chotěboř 0:2 (0:2)
Fotbalisty FCS v tomto kole čekal soupeř, kterému se minulá sezóna sice moc nepovedla, ale jinak patří tradičně k těm nejsilnějším týmům KP. Šlo tedy znovu o těžké utkání. Začalo ale dobře, když v samém úvodu měl gólovou šanci Knotek, bohužel gólem neskončila. Nedáš, dostaneš. V 11. min. prošel lehce středem obrany FCS hostující Chlad a bylo to 0:1. A hosté si dál počínali aktivně. Ve 21. min. a ve 24. min. zlikvidoval brankář Švec výborně šance Somerauera a Chlada, zvlášť první z nich - hlavička z bezprostřední blízkosti branky, byla gólová. Ve 37. min. ale znovu uhodilo. Hostující Jakeš krásným pasem uvolnil znovu Chlada, který šel sám na Švece a nezaváhal. Bylo to 0:2. Těsně před koncem prvního poločasu zahráli hosté ve svém pokutovém území rukou, kterou hlavní rozhodčí nevyhodnotil jako úmyslnou (míč šel hráči na ruku od jeho nohy). V prvním poločase byli hosté lepší a po zásluze vedli.
Druhý poločas začal nebezpečnou střelou hostujícího Hlaváčka z velké dálky. Ale to bylo ze strany hostů vlastně vše. Ti se pak soustředili hlavně na uhájení svého náskoku. Iniciativa a převaha přešla na stranu FCS. Dostavily se i zajímavé momenty. Ve 49. min. se snažil o zakončení Vodáček u levé tyče, obrana a brankář byli připraveni. Hned v 51. min. stejný hráč vystřelil nebezpečně z dálky. V 53. min. dostal na úrovni značky pokutového kopu neobsazený Cajz přihrávku, byla ale těžká na zpracování. V 63. min. a v 69. min. unikal Cajz po pravém křídle, v prvním případě se mu nepodařilo přihrát a ve druhém hosté odvrátili na rohový kop. Hned po jeho zahrání brankář Chotěboře Gregor špatně odkopl míč, který se Cajz neúspěšně pokusil vrátit dalekonosným obloučkem do prázdné branky. V 76. min. a v 81. min. hezky vystřelili z větší vzdálenosti na branku soupeře Kněžínek a po něm Jindra. Poslední příležitost ke změně skóre měl v 82. min. Knotek. Momentů před brankou hostů bylo ve druhém poločase dost, ale žádný z nich se nedá označit za jednoznačně vyloženou brankovou šanci.
Hosté si tedy svůj náskok nakonec pohlídali bez výraznějších problémů. Bohužel i za cenu stálého polehávání na trávníku. Ostatně stejně si počínali v Žirovnici i při svém posledním vítězném zápase. Domácí se snažili, dřeli, ale po fotbalové stránce jim stále nedaří.
V následujícím kole soutěže čeká fotbalisty FCS příští sobotu další těžké utkání v Nové Vsi u Nového Města na Moravě.
Rozhodčí: hlavní Jiří Beneš ze Žďáru nad Sázavou, na pomezí Tomáš Beneš z Jihlavy a Hána z Pelhřimova
Diváci: 184
MiPo


26.08.2022, 12:19
O derby (snad) naposledy
Přátelé z Kamenice nad Lipou "soucitně" hned v neděli poslali do porobeného království modrobílého jednorožce "písničku". Najít ji můžete na webových stránkách TJ Slovan Kamenice nad Lipou po rozkliknutí příslušného odkazu. Také jsem to udělal... a písnička nikde. Jde o kratičké video, na kterém můžete vidět např. záběry na zdejší statek, nyní Dvůr Dvořák či na stadion Budín přes nějaké houští ze stojčínské silnice. Podtext tohoto "díla" je jasný. My jsme město, vy jste vesnice. To je nakonec možné dovodit i z hudebního doprovodu k filmu Slunce, seno...
Nevím, zda od nich někdy někdo zabloudí na tyto stránky, spíše asi nikdo a možná tedy bude zbytečné, co jim teď napíši, ale to nevadí, jde jen o pár úhozů do klávesnice.
Přátelé z Kamenice nad Lipou, vy k tomu skutečnému městu máte asi tak daleko jako ta Žirovnice ke skutečné vesnici (a s nějakým malým okresem sem nechoďte, bylo by to zbytečné). To slovo písnička jsem dal do uvozovek a vysvětlím vám proč. Písnička je totiž spojení vokálu (rozumějte zpívaného textu) a hudební složky. Snad teď pochopíte, že jste do té Žirovnice žádnou písničku neposlali, jen filmovou hudbu. Každopádně váš rodák hudební skladatel V. Novák by z vás asi radost moc neměl. Ale to si doplníte a příště to bude už lepší. Třeba jako v tom fandění. Když jsem kdysi snad ve druhé polovině 50. let (do školy jsem měl ještě dost daleko) seděl jako malý klouček v Kamenici nad Lipou s fotbalisty snad béčka Žirovnice na lavičce na korbě náklaďáku pod plachtou (takto se tehdy jezdívalo na zápasy) dopadalo na tu plachtu kamení a já zděšený a plačící pak držel tatínka za ruku v obavách, aby se nám něco nestalo. Tehdy to bylo po námi vyhraném utkání, nevím kolik to skončilo a ani mě to tehdy nezajímalo. Bylo to na vašem starém hliněném hřišti a já si tam někde místo sledování zápasu hrál. Teď to bylo s fanděním bezva, už jsem o tom psal.
A to je skvělý pokrok. Kámen může i zabít, hloupé video ani neublíží.
A teď rychle k mému referátu o derby. V úterý až do ČB mi bylo ráno voláno, že se na zdejších webových stránkách rozvinula bezvadně diskuse o utkání. Paráda. Těšil jsem se až si to přečtu. Nakonec skoro dvacet ohlasů. To tu snad ještě nebylo. A to se tam i nastrčila divadelní hra Pancho se žení. Nezájem. Jako by tam nebyla. Nic nezabralo - fotbalové ohlasy pokračovaly. Tady na tom je vidět, co pro Žirovnické znamená fotbal a jeho tradice. Vždyť místní klub patří k těm nejstarším v jižních Čechách, resp. na Vysočině (rok založení 1919), v Žirovnici působily (i když krátce) dokonce dva samostatné fotbalové kluby - Viktoria Nový Svět a AFK (SK) Žirovnice (stejně sním o tom, že ten současný ponese jednou název AFK Žirovnice 1919). O Perleťáku ani nemluvím. Může se tímhle tady v okolí (i vzdálenějším) někdo pochlubit? Třeba ta Kamenice nad Lipou? Ani náhodou!
Ale pozor! Zjišťuji, že mám oponenta! Tímto ho zdravím! Vyčítá mi, že nejsem a ani nemohu být objektivní, protože jsem fanoušek a chybí mi i jakási odbornost. Musí mě znát moc dobře, protože má pravdu! Jsem opravdu fanda a na FTVS UK jsem skutečně nestudoval. Jenom jsem hrál asi do 17 let fotbal (prý ne úplně špatně) a pak už jsem dal přednost před míčem učebnicím. Od té doby v podstatě denně jako fanoušek fotbalové dění 50 let sleduji, viděl jsem stovky různých zápasů na nejrůznějších úrovních. A to mi milý oponente stačí k tomu, abych dokázal v pár kloudných větách snad rozumně popsat, co se dělo na hřišti v Kamenici nad Lipou. Nepsal jsem žádnou disertační práci na téma fotbal. Možná by se ti oponente lépe četlo, kdybych tam třeba místo toho, že nás sfoukli jako svíčku napsal prostě, že zaslouženě vyhráli. Ale to podle mě není to důležité a podstatné. Důležité je podle mě to, že to na hřišti ze strany FCS nebylo dobré. Ale možná ti ani o ten fotbal nešlo, spíš ti tady třeba jen vadím. S tvojí filosofií by neexistovaly žádné fotbalové referáty v novinách či na internetu. Skóre v Ohlasech bylo jinak jasně na mojí straně. Takže díky všem.
Ve čtvrtek jsem si u zdejšího Penzionu lítostivě asi třem babičkám, které tam často potkávám, postěžoval jaké mám oponente s tebou trápení. Že se snad na to psaní tady budu muset vykašlat. A ony, že ne, že to nemám dělat, že to všechno rády čtou, i o těch kopálistech.
Tak tě oponente musím nakonec zklamat, budu pokračovat i v těch fotbalových referátech, těm babičkám bych to přece nemohl udělat. Ale dám ti alespoň jednu radu. Ty referáty prostě nečti. Sáhni třeba po krásné literatuře. A jestli si potrpíš na tu odbornost ve fotbale doporučuji ti třeba některá skripta od Milana Navary, dnes už bohužel nežijícího, který byl hlavním svazovým metodikem a velkým fotbalovým teoretikem. Buď zdráv!
Konec legrace a ironie. Teď ještě pár slov vážně.
Pavel Havelka se zmínil na webových stránkách Slavoje i o přítomnosti ochranky na zápase a o počtu diváků. Přítomnost ochranky (údajně snad v počtu čtyř osob) mě rovněž překvapila. Nikdy jsem nic podobného na krajské úrovni neviděl. Nevyčítal bych jim ani to, že ta ochranka byla snad jen v sektoru hostů. Na zápase byla zbytečně, za mě vyhozené peníze, ale když na to mají, tak proč ne. Je to jejich věc. Já to Pavle hodnotil spíš jako jeden z kamínků celkové mozaiky toho, jak ta Kamenice byla na tohle utkání pečlivě po všech stránkách připravena (např. i vyznačením travnatých parkovacích míst i celkem dost od stadionu vzdálených). Prostě oni udělali všechno pro to, aby tohle derby utkání zvládli. A ještě slovo k těm diváků. Ta návštěva byla na krajskou úroveň opravdu nevídaná. A pokud jde o mne, je mi úplně jedno, jestli tam bylo 500, 600, 700 nebo třeba i víc diváků, resp., co o jejich počtu napsali. Někdo to tady už i napsal přede mnou. Kapacitu jejich tribuny neznám a ani jsem ji nezjišťoval. Jim se teď fotbalově daří, těší se ze soutěže, kterou v minulosti nehráli a ta Kamenice teď fotbalem prostě asi dost žije. My jim bohužel takové návštěvy můžeme jen závidět. Já tomu rozumím a snad jim to i přeji v duchu známého Přej a bude ti přáno.
O lecčems se snadno píše, ale realizovat myšlenku a dobrou věc v praxi je něco úplně jiného. Mnohem složitějšího. Krátce před napsáním tohoto povídání mi bylo řečeno (dotyčnou osobu nebudu jmenovat), že spolupráce Žirovnice - Počátky na úseku mládežnické kopané je nyní prakticky nerealizovatelná. Důvody jsem nezjišťoval, nebyl na to ani čas. Jen sám pro pobavení dodávám, že světové Počátky (toto přirovnání jsem četl v jejich tiskovinách a od srdce jsem se tomu zasmál) a periferní Žirovnice, to nejde asi dohromady. Ale nechci tím vyvolávat další řevnivost tentokrát s Počáteckými. Existuje prostě nezájem mladých o fotbal v Žirovnici, nepomáhá prý ani agitace ve škole, včetně letáčkové akce. Přednost má prospěch, jiné zájmy a přetrvávají dál obavy z covidu. V Žirovnici se závodně kromě fotbalu a ledního hokeje dělaly i šachy, košíková, volejbal, cyklistika, kuželky, házená, i když ta sem byla "dovezena" z Jindřichova Hradce, jak může někdo oprávněně namítnout. Nevím, zda se tady ještě hraje, ale v době, kdy se určitě hrála propagace veškerá žádná ani k utkáním či turnajům, a to byla na ligové úrovni. A možná jsem i na některý sport i zapomněl. Co z toho všechno zbylo? Skoro nic.
Určitá letargie, nezájem a netečnost je vůbec znakem Žirovnice. Nemám však právo sám něco konkrétně kritizovat, když zhruba 40 let nejsem ani jejím občanem, jen se zde v poslední době častěji zdržuji, vyrůstal jsem zde a mám to tady prostě rád.
Mohu dát další příklad, který se sportem vůbec nesouvisí. Blíží se komunální volby, budou doslova za pár dní. V těchto internetových novinách je jistě dostatek prostoru se vyjádřit k dění v Žirovnici, co se vám tady líbí či naopak nelíbí, v čem je třeba přidat, co naopak oceňujete, jak hodnotíte vedení města, jakou máte představu o vedení novém a co od něho očekáváte. Co zlepšit na Žirovnických ohlasech a třeba i na Žirovničanu. Nabízejí se desítky dalších otázek a možností diskuse. Samozřejmě vážně míněné, ne zlehčující. Pokud by vám nestačilo omezené místo v sekci Názory, náměty, polemika, do které máte volný přístup, jistě by vám tady nikdo nebránil ani v tom přispět s něčím obsáhlejším do sekce Zprávy, kam přístup nemáte. Stačí jen dát vědět. Anonymita příspěvků je zaručena. Vím, jak to na malém městě, kde každý zná každého, chodí. Reakce, že to stejně nemá cenu, ale není odpověď. Všechno má totiž svou cenu.
V záhlaví mají Žirovnické ohlasy napsáno, že jde o nezávislé noviny, které tvoří sami občané. Fajn. Ve skutečnosti je ale vytváří pár lidí. A to je špatné. Denní možnost kontaktu a diskuse v místních internetových novinách je něco, co každé město rozhodně nemá a mělo by to být místními občany odpovídajícím způsobem využito.
Visí tady pozvánka na další utkání FCS v KP Vysočiny, tak přijďte a nenechte se od toho odradit touto pravda trochu bolestnější porážkou. Není všem dnům konec.
Trochu jsem se rozepsal, takže ECHO tento týden nebude.
Milan Pokorný


21.08.2022, 08:41
TJ Slovan Kamenice nad Lipou - FC Slavoj Žirovnice 4:1 (2:1)
Branky za domácí: 16. min. Brož, 17. a 86. min. Dvořák, 47. min. Zahradník
Branka za FCS: 20. min. Cajz
Rozhodčí: hlavní Niederle, na pomezí Doskočil a Šíma
Diváci: 563
Co dodat? Po slabém výkonu zaslouženě vysoká porážka. A přiznejme si, že mohla být i vyšší (FCS zachránily dvě nastřelené tyče, i když ta druhá na samém konci utkání byla jen boční). Kameničtí nás sfoukli jako svíčku. Nebylo co řešit, otázkou byla bohužel vlastně jen výše prohry, tedy kolik jich dostaneme.
Co předvedl FCS? V prvním poločase obešel Němeček dva protihráče a dobře vystřelil k pravé tyči, domácí brankář byl připravený. Na konci prvního poločasu zastavil naši velkou šanci praporek pomezního Šímy pro ofsajd (nebyl ani náhodou). Ve druhém poločase stojí za zmínku únik Cajze po pravé straně, který odvrátil opakovaným obranným zákrokem Hadrava, za což si vysloužil velký aplaus. O něco později unikl Cajz po levé straně, ale zakončil mimo. Koho pochválit? Dobře zahrál právě Cajz, který dal i jedinou branku znovu po úniku po pravé straně dobře mířenou přízemní střelou k levé tyči. Své si odchytal i mladý brankář Kolář, Vodáček se marně snažil o nemožné.
Oproti minulé sezóně nastupuje FCS bez tří zkušených a konstruktivních hráčů s dobrou koncovkou - opor Smrčky, Dýnka a Kučery. Sám Vodáček na vše vždy nestačí. Právě v tomhle utkání to bylo hodně znát. Navíc někteří hráči se minuli formou, další na to bohužel podle mě prostě nemají. Hráčům nelze upřít snahu, ale ta sama nestačí.
Nesmím zapomenout na hráče Slovanu, hlavně doma (a časem po získání zkušeností i venku) budou každému velmi nepříjemným a silným soupeřem. Snaží se úspěšné o přímočarý rychlý protiútok hlavně po své pravé straně a mají k tomu i vhodné hráče. A samozřejmě mají i pořádné nováčkovské nadšení. Po ukončení zápasu si šťastní a spokojení vychutnávali před zaplněnou tribunou zcela po zásluze bouřlivé ovace svých fanoušků.
Až na jednu malou strkanici probíhalo toto derby naprosto korektně z obou stran (rozhodčí při udělení některých žlutých karet byl dost úzkostlivý). A to samé je třeba konstatovat o hledišti, vše proběhlo fair play v přátelském duchu. A to je dobře. Je to vlastně to jediné pozitivní, co lze o tomto utkání z naší strany napsat.
MiPo


20.08.2022, 06:11
Jáchym z Hradce podruhé / Echo (78)
Malému Jáchymovi nebylo ještě 5 let, když zemřel jeho otec Adam I. z Hradce ve věku 37 let. Jáchym z Hradce tedy musel mít rovněž poručníka. Byl jím Volf starší Krajíř z Krajku, v té době významný politik. Jakmile se Jáchym z Hradce stal zletilý (u šlechtice to tehdy znamenalo dovršení 20. roku života) převzal vlastně okamžitě správu veškerého rodového majetku a počínal si už od začátku velmi dobře. Nezapomněl později ani na svého zhruba o rok mladšího bratra Zachariáše z Hradce. Rodovou smlouvou z roku 1550 mu přenechal Telč (ale také třeba Slavonice, Kunžak atd.). V době, kdy Jáchym z Hradce převzal správu rodového majetku se záhy stal i hejtmanem Bechyňského kraje.
Další jeho závratnou kariéru uvedu jen ve zkratce:
purkrabí karlštejnský za panský stav 1551 - 1554 (za vlády Ferdinanda I. Habsburského),
císařský tajný rada 1551 - 1565 (za vlády Ferdinanda I. Habsburského i za vlády Maxmiliána II. Habsburského),
rytíř Řádu zlatého rouna od roku 1561 (za vlády Ferdinanda I. Habsburského),
nejvyšší kancléř Českého království 1554 - 1565 (za vlády Ferdinanda I. Habsburského i za vlády jeho syna).
Hradec za jeho vlády prožívá období svého největšího rozkvětu, i když se tam Jáchym z Hradce zdržoval poměrně málo a jeho přítomnost v Hradci byla považována za společenskou událost. Nejvíce času trávil jako politik a diplomat totiž v Praze, ve Vídni či na různých cestách. V Praze si nechal postavit na Malé Straně nedaleko Nových zámeckých schodů palác pánů z Hradce (ten byl později v roce 1768 spojen s palácem Thunů v Nerudově ulici a dnes je tento objekt majetkem Italské republiky, sídlem jejich velvyslanectví).
Habsburkové brali Jáchyma z Hradce tak trochu za svého, dokonce pro něho připravovali nevěstu. Podle již dříve uzavřené rodové smlouvy však bylo o jeho manželce v té době již rozhodnuto. Manželkou Jáchyma z Hradce se tedy stává 2.3.1546 Anna (Alžběta) z Rožmberka, nevlastní sestra posledních Rožmberků Viléma a Petra Voka. Jejich manželství prý bylo šťastné. Narodilo se jim celkem šest dětí, čtyři z nich však zemřely v dětském věku. Dospělosti se dočkal jen syn a pozdější dědic Adam II. z Hradce (1549 - 1596) a dcera Anna Alžběta (1557 - 1596).
Jáchym z Hradce zemřel tragicky 12.12.1565, když se při cestě z Vídně do Prahy (v plánu byla údajně i zastávka v Hradci u manželky) pod jeho kočárem a doprovodem prolomil dřevěný Vlčí most nedaleko Vídně a Jáchym z Hradce se utopil v ledovém Dunaji. Tragicky se tak nenaplnilo jeho životní heslo RESPICE FINEM (volně přeloženo Pamatuj na konec). Bylo mu 39 let a byl v době svého úmrtí považován za druhého nejbohatšího českého šlechtice (po Vilému z Rožmberka). Měl slavný pohřeb přímo ve Vídni, který organizoval sám císař Maxmilián II. Habsburský, jeho přítel z dětství. Pohřben byl však v Hradci v proboštském kostele Nanebevzetí Panny Marie.
A kontakty Jáchyma z Hradce se Žirovnicí? Byly jen letmé a pocházely hlavně z období poručnictví nad Šebestiánem z Gutštejna (Echo 22). V době pozdější koupě zdejšího panství mu zbýval jen zhruba rok a půl do konce života.
Jeho nástupcem a také majitelem Žirovnice se stal jeho syn Adam II. z Hradce, o něm ale až příště.
Milan Pokorný


15.08.2022, 05:59
FCS - SFK Vrchovina B 3:1 (1:1)
Ve 2. kole KP čekala Slavoj juniorka novoměstské Vrchoviny, tedy nelehký soupeř. Jejich A tým navíc odehrál své utkání v MSFL doma proti Hranicím už v pátek, takže juniorka přijela posílena o obránce Baču a útočníka Skalníka (v širším kádru A týmu jsou navíc i brankář Sáblík, záložník Vojtěch Veselý a útočník Sytař), Slavoj tedy nečekalo nic jednoduchého.
Utkání ale začalo nad očekávání úspěšně, když hned ve 4. minutě poslal Slavoj do vedení krásnou střelou umístěnou k pravé tyči kapitán Jakub Vodáček. Pak převzali hosté iniciativu ve snaze vyrovnat, žádné větší šance si ale nevytvářeli. A tak nejvíce ohrozili svou branku sami domácí, když v 10. minutě po nedorozumění obrany s brankářem skončil míč naštěstí na tyči. Ve 42. minutě se však přece jen hostům podařilo vyrovnat Vojtěchem Veselým. Slavoji se v první půli moc nedařilo.
I druhý poločas začali lépe hosté, v 59. minutě se však Slavoj dost nečekaně dostal znovu do vedení brankou Vojtěcha Kněžínka. To byl asi rozhodující okamžik zápasu, protože od té chvíle se výkon domácích výrazně zlepšil a důkazem toho byla i 66. minuta a další krásná střela Jakuba Vodáčka, která znamenala zvýšení stavu na 3:1. Hosté odpadli a utkání se v podstatě jen dohrávalo. V dresu Slavoje diváci viděli poprvé nového hráče Martina Němečka, svou fotbalovostí by měl být výraznou posilou.
Utkání sledovalo 106 diváků.
Průměrný hlavní rozhodčí Landsman ze Žďáru nad Sázavou, na pomezí Svoboda z Jihlavy a Kůrka z Bohdalína.
Příští utkání 3. kola KP odehraje Slavoj v sobotu 20.8. v 16:30 hod. na hřišti nováčka z Kamenice nad Lipou. S nadšenými domácími a před jejich diváky to jistě nebude lehký zápas. Pokud se na utkání dobře připravíme a nastoupíme se zdravým sebevědomím a odhodláním měli bychom ho zvládnout. Věřím, že k tomu pomohou i fanoušci Slavoje.
MiPo


12.08.2022, 13:19
Jáchym z Hradce poprvé / Echo (77)
Jáchym z Hradce získal žirovnické panství (vlastní Žirovnici a pět již dříve zmiňovaných vesnic včetně tvrze Štítné) koupí dne 15.6.1564 za 15 tisíc kop grošů od Šebestiána z Gutštejna, kterému po dobu jeho nezletilosti dělal poručníka (Echo 68).
Jáchym z Hradce se narodil 14.7.1526. Jeho otcem byl Adam I. z Hradce (1494 - 1531) a matkou Anna z Rožmitálu (1500 - 1563). Měl čtyři sourozence, tři sestry a bratra Zachariáše z Hradce, který je z jeho sourozenců jistě nejznámější jako pozdější budovatel renesanční Telče.
Nejdříve se zastavím ale u jeho otce Adama I. z Hradce, který velmi ovlivnil Jáchymovo společenské postavení a jeho budoucí úspěšnou životní kariéru. Už sám Adam I. z Hradce byl významný český šlechtic. Dne 3.3.1523 ho český král Ludvík Jagellonský totiž jmenoval nejvyšším kancléřem Českého království a tento post pak zastával až do své smrti 15.6.1531. Král Ludvík Jagellonský zemřel tragicky v pouhých dvaceti letech roku 1526 v bitvě u Moháče jako bezdětný a Adam I. z Hradce poté podporoval kandidaturu Ferdinanda I. Habsburského na uvolněné místo českého krále. Nebyl to jen pouhý kalkul, ale i správný odhad situace (uchazečů bylo více). Ferdinand I. Habsburský měl na český trůn totiž i určitý legitimní nárok, neboť jeho manželka Anna Jagellonská byla sestrou zemřelého krále (manželství uzavřeli 26.5.1521). Jeho pozice před volbou byla určitě nejsilnější. Ferdinand I. Habsburský v této snaze získat český trůn byl jak známo nakonec roku 1526 úspěšný a za podporu byl Adamu I. z Hradce náležitě vděčný. Adam I. z Hradce stál totiž v čele té části české šlechty, která byla rozhodnuta ho zvolit (zbývající část české šlechty byla proti takové volbě). Už při slavnostní korunovaci v Praze (došlo k ní až 27.2.1527) byl Adam I. z Hradce poctěn tím, že nesl panovnický korunovační klenot - jablko a následně se stal i jedním z kmotrů Ferdinandova syna Maxmiliána.
Jistě je vám známo, že v nedaleké Jihlavě poblíž Pražského mostu najdete na tzv. Královské louce Pomník královské přísahy. Právě zde na česko-moravské hranici na tehdejší Císařské louce čekali dne 30.1.1527 čeští stavové na nového českého krále Ferdinanda I. Habsburského, který se ubíral se svým poselstvem ku Praze. Tehdy přísahal českým stavům zachování jejich svobod a výsad. Co z této přísahy i pozdější inaugurační přísahy splnil? Vlastně takřka nic. Habsburkové nám pak nepřetržitě vládli vlastně až do vzniku samostatné Československé republiky.
U otce Jáchyma z Hradce jsem se trochu zastavil i z toho důvodu, že to byl právě on z rodu pánu z Hradce, který stál vlastně na počátku nepřetržité vlády Habsburků u nás (což se zase tolik neví). Stál tehdy za předstupněm Ferdinandovy panovnické slávy, neboť o něco později ještě téhož roku se Ferdinand I. Habsburský stává i uherským králem, pak římskoněmeckým králem (1531) a nakonec i římskoněmeckým císařem (1556).
Ale vrátím se znovu k Jáchymovi z Hradce. Panovník nezapomněl ani na něho. Od útlého dětství byl totiž Jáchym z Hradce pážetem jeho manželky královny Anny Jagellonské a o něco později i dětským společníkem jejich synů - arcivévodů Maxmiliána (pozdějšího českého krále a římskoněmeckého císaře Maxmiliána II. Habsburského, obojí od roku 1562, resp. uherského krále od roku 1563, vlády se ujal až po smrti svého otce 27.7.1564) a Ferdinanda (pozdějšího dlouholetého místodržícího v českých zemích Ferdinanda II. Tyrolského). Jáchym z Hradce od dětských let ve společnosti těchto arcivévodů vyrůstal, společně se s nimi vzdělával a cestoval s nimi po západní Evropě (Itálie, Francie, Nizozemí). Získal tak nutné vzdělání, zejména jazykovou vybavenost pro svou budoucí kariéru politika a diplomata (ovládal několik jazyků, kromě rodné češtiny i latinu, němčinu, italštinu, francouzštinu, španělštinu a částečně i uherštinu či chcete-li maďarštinu).
Po celý svůj krátký život stál samozřejmě věrně po boku habsburských panovníků, ať už šlo o Ferdinanda I. Habsburského či jeho syna Maxmiliána II. Habsburského.
Pokračování příště.
Milan Pokorný


06.08.2022, 07:56
Pár slov k jednomu fotu
Nově můžete vidět na našich stránkách foto fotbalistů a funkcionářů A týmu Slavoje Žirovnice z roku 1980. Foto pořídil Zdeněk Tomeček a Miloš Konáš mi ho poslal do mailové schránky už 6.7. Prý, když jsem něco napsal o fotbalistech, bylo by dobré opatřit foto popiskem se jmény a dát ho na internet. Zběžně jsem si fotografii prohlédl (zběžně znamená, že jsem mrknul jen na horní řadu) a v duchu jsem si řekl, že to nebude žádný problém. Dát ji na internet je dobrý nápad. Nikdy jsem tuto fotografii neviděl a možná patří mezi ty vzácnější. A tím to tehdy pro mě skončilo. Odložil jsem to na jindy.
To jindy nastalo před pár dny, kdy jsem fotografii dostal v obálce v papírovém provedení. Kouknu znovu na fotografii, tentokrát i na tu spodní řadu....a problém! Kdo je ten první zleva v podřepu? A jaké křestní jméno měl Porteš? A co Láďa Severa? Je Ladislav nebo Vladimír? V publikaci 60 let žirovnické kopané 1919 - 1979 jsou pro jistotu uvedeny u jeho příjmení obě varianty křestního jména. V textu Vladimír a u fotografie Ladislav.
Tentokrát mě znalosti i paměť nechaly na holičkách.
Jako na prvního potencionálního nápovědu jsem narazil na Milana Boráka. Bavili jsme se o Portešovi. Váhavě mi potvrdil mou domněnku, že šlo o Honzu. Měl jsem ale neodbytný pocit, že v proměňování gólových šancí býval Milan daleko jistější. Tudy cesta asi nevede.
Druhý na řadě byl Jarda Drobný starší. Máme to k sobě nejblíže. Předal jsem mu foto, Jarda nasadil brýle...a okamžitě identifikoval prvního zleva v podřepu. "To je přeci Vlasta Frait, bývalý brankář! Už nežije". (Tady jsem se trochu zastyděl, měl jsem ho poznat sám). "A to ostatní zjistím", slíbil Jarda. A zjistil pak osobně u Ládi Severy, že on je vlastně Vladimír a nikoliv Ladislav. A tady jsme se možná zastyděli s Jardou společně. Potkáváme se navzájem 50 či více let a teprve teď zjistíme, jak se vlastně jmenujeme. Křestní jméno Porteše se ani Jardovi zjistit nepodařilo (ptal se Jirky Poláčka i Tondy Doležala). Snad by prý mohl něco vědět Vláďa Buňata. Má archivní materiály.
A to už nebude třeba. Potkal jsem včera Jirku Charouska a ten mi rozhodně vyvrátil, že Porteš byl Honza. Na jeho křestní jméno si v tu chvíli nemohl vzpomenout. Ale určitě si vzpomene a zavolá. Za pár minut jsme se znovu viděli v obchodě a já se spíš z legrace ptám, zda si už vzpomněl? "Jasně. Byl to Míra".
"No jo," já na to. "Míra to může být nejspíš Miroslav, ale třeba i Vladimír".
A Jirka, že zavolá švagrovi do Pacova. Bylo 11:30 hod. Než jsem došel do bytu, měl jsem už od něho zameškaný hovor. Dohodli jsme se, že ještě pro jistotu zavolá klukům do Pelhřimova. Na vysvětlenou raději uvedu, že Míra Porteš byl Pacovák, ale hrál za Spartak Pelhřimov. Bylo 12:30 hod. a Jirka volá, že Porteš byl určitě Miroslav! Poslední otazník byl vyřešen. Chudák Jirka volal na všechny strany a snad neobědval.
A ještě pár slov k tomu Vlastovi Fraitovi, snad jako omluva, že jsem ho nepoznal, i když poznat jsem ho měl. Do Žirovnice dojížděl až z Kardašovy Řečice, kde bydlel. Jedna cesta bratru 31 km. A to jezdil na motorce! V dešti, v horku, v zimě.
Inu byla jiná doba a byli jiní lidé v té jiné době. Na prvním místě nebylo, co za to. Jak jsme se s Jirkou bavili, za venkovní zápasy dostávali hráči 10 Kčs (slovy deset korun československých). Ale nešlo o peníze, šlo o to dobře reprezentovat dres se znakem jednorožce na srdci. A to nebylo určitě málo!
Kluci díky! Snad se vám (těm jiným lidem v jiné době) těch pár mých řádků bude líbit. Jsou totiž určeny hlavně vám.
Milan Pokorný


04.08.2022, 05:54
Žirovničtí legionáři počtvrté / Echo (76)
Následující dva legionáři se narodili rovněž v Žirovnici, ale do legií vstoupili až po 28. říjnu 1918:
37) ROHEL František, 14.11.1895, Itálie, domobrana
38) RŮŽIČKA Josef, 25.12.1885, kameník, Rusko, 3. střelecká divize, 3. střelecký pluk, ruský dobrovolník, 3.11.1918 - 30.5.1920 (propuštěn na vlastní žádost)
Také další skupinku tvoří místní rodáci, kteří jsou v některých pramenech uváděni jako legionáři, avšak jejich působení v legiích se pro nedostatek rozhodujících podkladů nepodařilo zcela bezpečně prokázat:
39) DOLEŽAL Karel, 2.11.1891
40) KRÁTKÝ František, připravovač
41) MALÍNEK Antonín, 27.5.1882, Rusko
42) VALENTA Jindřich, Rusko
Poslední skupinu tvoří legionáři, kteří se sice přímo v Žirovnici nenarodili, ale jejich život se Žirovnicí úzce souvisel (většinou tím, že v Žirovnici žili):
43) HAJNÝ Václav, 10.8.1882, Dolní Bukovsko, malíř, Rusko
44) KEŠNER Josef, 10.2.1896, Panské Dubenky, soustružník perleti, funkcionář Československé obce legionářské, Rusko
45) KRNINSKÝ Jan, 8.11.1873, Zaliny, obchodní cestující, Rusko
46) POKORNÝ Vojtěch, 23.2.1888, Dolní Bukovsko, Rusko
47) POLKA František, 10.12.1894, Jaroměřice nad Rokytnou, truhlář, Rusko
48) POVOLNÝ Leopold, 26.10.1879, Vídeň, Itálie
49) TUNKL František, 28.3.1893, Kostelní Vydří, řezník, Rusko
Příště návrat do starší historie - Jáchym z Hradce.
Milan Pokorný


29.07.2022, 08:06
Žirovničtí legionáři potřetí / Echo (75)
26) MIKULA Josef, nar. 1.3.1892, dělník, Rusko, 1. dělostřelecká brigáda, četař, 14.6.1918 - ?
27) PÍŠAN Jan, nar. 11.5.1897, soustružník perleti, Itálie, 34. střelecký pluk, vojín, 24.4.1918 - 17.12.1920
28) PROCHÁZKA Rudolf, nar. 12.4.1896, soustružník perleti, Rusko, 5. střelecký pluk, vojín, 15.4.1918 - 25.2.1921
29) SEVERA Jan, nar. 5.12.1896, ?, Itálie, 31. střelecký pluk, vojín, 10.5.1918 - 31.12.1919
30) SLAVÍK Karel, nar. 5.1.1897, ?, Itálie, 33. střelecký pluk, svobodník, 18.4.1918 - 7.1.1920
31) SLÍPKA František, nar. 3.12.1894, ?, Francie, 21. střelecký pluk, vojín, 14.11.1917 - ?
32) ŠVEC Jindřich, nar. 3.7.1892, tkalcovský vzorkař, Rusko, desátník, ? - ?
33) VÁCLAVÍČEK Karel, nar. 9.10.1894, řezník a uzenář, Rusko, 3. střelecký pluk, vojín, ? - 21.7.1917 (padl, Domamoryče)
34) VOLEK Jan, nar. 10.2.1898, ?, Itálie, 34. střelecký pluk, podporučík, 21.2.1918 - ?
35) VOLEK Vladislav, nar. 17.5.1895, poštovní asistent, Rusko, 1. střelecký pluk, ?, ? - ?
36) VOSTRÝ Antonín, nar. 9.12.1896, kočí, Itálie, 34. střelecký pluk, vojín, 17.4.1918 - 21.9.1918 (zemřel, Caprino Veronese)
Dokončení příště.
Milan Pokorný


22.07.2022, 15:31
Žirovničtí legionáři podruhé / Echo (74)

11) JINOCH Karel, nar. 24.10.1893, soustružník perleti, Rusko, 6. střelecký pluk, vojín, 10.11.1917 - červen 1920
12) JIRSA Karel, nar. 27.9.1898, perleťářský dělník, Itálie, 34. střelecký pluk, vojín, 10.3.1918 - ?
13) KALINA Jan, nar. 27.4.1878, ?, Rusko, 2. střelecký záložní pluk, 10. střelecký pluk, týlová intendantura, svobodník, 8.7.1918 - 24.6.1920
14) KESLER Jaroslav, 28.3.1895, bankovní úředník, Rusko, 5. střelecký pluk, 2. divize těžkého dělostřelectva, poručík, 19.12.1917 - 22.7.1920 (důstojník čs. armády)
15) KLAŠKA Otakar, nar. 20.9.1898, soustružník perleti, Rusko, 10. střelecký pluk, svobodník, 1.2.1918 - 29.4.1921
16) KOLÁŘ František, nar. 13.12.1890, kovář, Rusko, 2. jízdní pluk, četař, 15.5.1918 - 6.4.1920
17) KOPECKÝ Antonín, nar. 1.1.1888, soustružník perleti, Itálie, 32. střelecký pluk, vojín, 16.4.1918 - 9.10.1919
18) KOUDELKA Rudolf, nar. 7.4.1886, soustružník perleti, Rusko, 1. záložní prapor, 1. pluk lehkého dělostřelectva, vojín, 17.7.1917 - 20.10.1920
19) KRÁSA Miroslav, nar. 11.10.1887, student práv, Rusko, 5. střelecký pluk, podporučík, 15.5.1918 - 15.6.1921
20) KRÁSL Albert, 22.2.1891, soustružník perleti, Itálie, 34. střelecký pluk, vojín, 9.3.1918 - 26.2.1919 (padl, Kovár)
21) KRÁSL Bohumil, nar. 20.9.1886, soustružník perleti, Itálie, 34. střelecký pluk, strážmistr, 22.4.1918 - 28.8.1919
22) KROUPA Josef, nar. 4.8.1898, soustružník perleti, Itálie, 35. střelecký pluk, četař, 31.8.1918 - 25.2.1921
23) KŘÍŽ Bohumil, nar. 17.10.1895, obchodní příručí, Rusko, záložní prapor, 1. jízdní baterie Kulikovského, mladší ohněstrůjce, 21.7.1917 - 29.10.1920
24) KUBELE Rudolf, nar. 25.3.1886, soustružník perleti, Rusko, záložní prapor, 9. střelecký pluk, vojín, 15.9.1918 - 20.4.1920
25) MAZANEC Jaroslav, nar. 7.1.1897, fasádník, dekoratér, Rusko, záložní prapor, Francie, 22. střelecký pluk, četař, 17.7.1917 - 29.2.1920
Pokračování příště.
Milan Pokorný


16.07.2022, 06:53
Žirovničtí legionáři poprvé / Echo (73)
Československé legie, tedy čeští a slovenští legionáři, kteří představovali první československý zahraniční odboj na válečných bojištích ve Francii, Itálii či v Rusku a jejich nezpochybnitelný podíl a zásluha na vzniku samostatného poválečného Československa. Kdysi vlastně tabu, dnes naopak stálé a vděčné historické téma. Několik desítek legionářů se narodilo i v Žirovnici (zdaleka ne všichni v Žirovnici i žili). Dát o nich dohromady byť jen pár podrobností není nic jednoduchého s ohledem na mezery či nepřesnosti i vyložené omyly v historických materiálech. Pamětníci či jejich potomci navíc už nežijí. V roce 2000 vydal Okresní úřad Pelhřimov a Státní okresní archiv Pelhřimov publikaci s názvem Českoslovenští legionáři/Rodáci a občané okresu Pelhřimov. Šlo o publikaci o takřka 150 stranách s řadou dobových fotografií, která přišla na svět díky velkému úsilí pracovníků tamního archivu. Nemyslím si však, že by vzbudila zasloužený ohlas, v knihovnách ji už těžko najdete. V ní můžete najít následující jména, ale i mnoho dalšího.
Teď však už první skupina legionářů (abecedně seřazených) narozených v Žirovnici (některé údaje mohou být neúplné či bohužel i ne zcela přesné):
1) BEDNÁŘ Karel, nar. 28.11.1896, soustružník perleti, Rusko, 8. střelecký pluk, spojovací oddíl - štáb, četař, v legiích od 17.4.1918 do roku 1920
2) BEDNÁŘ Stanislav, nar. 7.6.1895, soustružník perleti, Rusko, 3. střelecký pluk, desátník, 26.8.1916 - 3.1.1922
3) BLAŽEK František, nar. 13.3.1887, dělník - zedník, Rusko, záložní prapor, 1. střelecký pluk, vojín, 14.7.1917 - 2.6.1920
4) CICHRA Jaroslav, nar. 5.4.1890, Rusko, 8. střelecký pluk, kapitán, 31.8.1917 - 1920 (důstojník čs. armády)
5) DUBSKÝ Jaroslav, nar. 9.1.1894, soustružník perleti, Rusko, záložní prapor, štáb čs. vojsk, vojín, 12.7.1917 - 8.10.1920
6) EMR Petr, nar. 1.5.1900, soustružník perleti, knihvedoucí, Francie, 22. střelecký pluk, americký dobrovolník, vojín, 10.12.1917 - 7.7.1919
7) FIŠER František, nar. 7.10.1888, Itálie, 33. střelecký pluk, vojín, 18.4.1918 - 14.10.1919
8) FIŠER Karel, nar. 27.12.1895, soustružník perleti, Rusko, 6. střelecký pluk, desátník, 4.7.1917 - 16.12.1920
9) HLAVA Karel, nar. 26.9.1896, Rusko, záložní prapor, 3. střelecký pluk, vojín, 8.3.1917 - 17.11.1917 (odešel z legií)
10) HOJOVEC František, nar. 29.1.1891, Rusko, 1. divize těžkého dělostřelectva, škola nezletilých dobrovolníků, četař, 21.4.1918 - 16.6.1920
Pokračování příště.
Milan Pokorný.


09.07.2022, 07:21
Antonín Šamal / Echo (72)
O Antonínu Šamalovi jsem se zmínil už v Echu 39 v souvislosti s druhou vlnou zatýkání v Žirovnici a okolí v roce 1940. Šlo jen o dvě krátké věty. A krátká zmínka může přinést zjednodušení a tedy i trochu zavádějící závěry, protože s příčinou smrti jmenovaného to bylo ve skutečnosti o dost složitější.
Antonín Šamal se narodil v Žirovnici 31.3.1915, v době svého zatčení byl ženatý, byl holičem a bydlel v domě naproti místní škole (dnes Komenského 346). V místě se o něm vědělo, že byl přes své mládí řadu let funkcionářem Svazu přátel SSSR.
Zatčen byl 28.4.1940 v Žirovnici společně s dalšími šesti místními občany, které jsem jmenovitě zmínil už dříve (Echo 39). Ještě téhož dne byli všichni zatčení převezeni do jindřichohradecké věznice. Hned druhý den ráno nalezl český vězeňský dozorce Vlk Antonína Šamala mrtvého. Zejména tento fakt odůvodňoval verzi o jeho utýrání při výslechu, resp. jeho úmrtí na následky takto utrpěných zranění.
Podle prohlášení jindřichohradeckého gestapa spáchal Antonín Šamal sebevraždu tím, že se na cele oběsil na okenním rámu a použil k tomu obinadlo, kterým si stahoval lýtka nohou, protože trpěl bércovými vředy. Tomuto prohlášení odpovídá i závěr ohledání těla mrtvého, které provedl městský úřední lékař MUDr. Karel Doněk. Ten v knize úmrtí svazek XIV, ročník 1940, strana 208, číslo řadové 87 (uložené u Městského úřadu v Jindřichově Hradci) uvedl jako příčinu smrti jmenovaného "Suicidium per strangulationen", tedy sebevraždu oběšením.
V archivních materiálech jindřichohradecké nemocnice nebyl nalezen pitevní protokol (tamní nemocnice navíc v té době ani neměla vlastní patologii), což by byl další důležitý důkaz o případných možných zraněních Antonína Šamala.
Je zajímavé, že s odstupem 45 let (!) provedla historicko-dokumentační komise OV ČSPB šetření mezi spoluzatčenými Antonína Šamala stran skutečné příčiny jeho smrti. Komisi zejména zajímala odpověď na otázku, zda jindřichohradecké gestapo provádělo výslechy jmenovaných 28.4.1940 či v noci na 29.4.1940. K žádnému konkrétnímu a jednoznačnému výsledku se však tato komise nedopracovala.
Antonín Šamal byl jednoznačně první obětí zatýkání v Žirovnici v roce 1940 a je veden zároveň jako první oběť jindřichohradeckého gestapa za okupace. Zda šlo o přímou oběť při výslechu gestapem či nepřímou, tedy sebevraždu v důsledku zatčení či týrání, to zůstane asi i nadále otevřenou otázkou.
Milan Pokorný


02.07.2022, 06:20
FCS a sezóna 1978/1979 / Echo (71)
Správně bych měl v záhlaví napsat TJS, protože k tomu FCS bylo tehdy ještě docela daleko. Hlavně však nic ze začátku nenasvědčovalo tomu, že půjde o slavnou postupovou sezónu, která po dlouhých 19 letech vrátí Slavoji znovu krajský přebor ve fotbale, tentokrát Jihočeský krajský přebor (předtím to byl krajský přebor Jihlavského kraje). A ten krajský přebor se v Žirovnici hraje skoro nepřetržitě dosud, nyní jako krajský přebor Vysočiny.
Po prvních čtyřech zápasech jsme totiž tehdy byli v tabulce čtvrtí od konce. Pak už až do konce podzimu ale následovalo devět zápasů bez porážky (šest výher a tři remízy) a na konci podzimní části jsme byli už jen pouhý bod za vedoucím Spartakem Soběslav, se kterým jsme pak až do předposledního kola bojovali o postup. Na první místo v tabulce jsme se dostali až ve 20. kole po domácím vítězství nad Jiskrou Týn nad Vltavou 3:0 také zásluhou toho, že fotbalisté Soběslavi překvapivě nepřijeli ke svému utkání do Suchdola nad Lužnicí! K rozhodujícímu utkání mezi Slavojem a Spartakem Soběslav pak došlo na Budíně ve 22. kole 20.5.1979 (tímto datem si však nejsem úplně jistý, mohlo to být i o den dříve či o den později) s výsledkem 2:0 (0:0). A u tohoto slavného vítězství se trochu zastavím. Důležitosti zápasu už nasvědčovala samotná delegace rozhodčích, kdy hlavním byl Firit z Českých Budějovic a na pomezí mu asistovali Hamberger z Českých Budějovic a Lörinc z Jindřichova Hradce. Utkání sledovalo 450 diváků, nechyběly ani vlajky, bubny, dokonce ani několik dýmovnic na hřišti. Hlavně nechybělo hlasité povzbuzování fanoušků. Ti přijeli samozřejmě i ze Soběslavi. Utkání se hrálo slušně a korektně z obou stran. Jak padaly branky? V 50. min. skóroval Miloslav Hřava a v 87. min. nejlepší hráč utkání Milan Borák.
Celkově však ještě vyhráno nebylo, hned v následujícím utkání jsme v Sezimově Ústí podlehli místnímu Spartaku 1:0. Pak jsme deklasovali VTJ České Budějovice 7:0, ale znovu podlehli v Táboře VS B 2:1. A přece jsme po této porážce postoupili! Soběslav totiž prohrála v Jindřichově Hradci s místním Slovanem 1:0.
Následovalo poslední domácí deštivé vítězství a pak pozápasové velké oslavy. Hráči dostali od fanoušků krásný rubínový pohár, na kterém byla zlatým písmem vyvedena jména všech hráčů, kteří se o postup zasloužili. A v poháru nechybělo šampaňské. Vedoucí mužstva Vráťa Kytler podstoupil vodní lázeň a hudba vyhrávala z rozhlasu na stadiónu až do tmy. Slavoji tehdy pršelo štěstí...
Králem střelců Slavoje se stal stopér (!) Miloslav Hřava se 14 góly, před Milanem Kadlecem, Milanem Borákem (ten pro zranění chyběl ve 12 podzimních zápasech) a Jiřím Fulínem (exekutor pokutových kopů, sedm jich proměnil).
A nemohu vynechat jména hráčů a funkcionářů, kteří se o postup zasloužili (abecedně): Milan Borák, Radek Časta, Jiří Fulín (kapitán mužstva), Pavel Fuxa, Miloslav Hřava, Jindřich Hřebecký (trenér), Jiří Charousek, Milan Kadlec, Jaroslav Kořínek, Miroslav Kudrna, Vratislav Kytler (vedoucí mužstva), Miloš Linhart (předseda oddílu),Petr Michálek, Karel Morava, Karel Pihávek, Zdeněk Rataj, Jaroslav Secký, Vladimír Severa, Dušan Socha, Miloš Strachota, Libor Šebesta, Jiří Tuček a Jiří Vodáček. Snad jsem na nikoho nezapomněl či někoho omylem nepřidal. Mnozí už nejsou mezi námi.
Milan Pokorný


24.06.2022, 06:16
FCS v sezóně 2021-2022 / Echo (70)
Na první straně Ohlasů se objevila současná fotografie žirovnických fotbalistů, tedy ze skončené sezóny 2021/2022 a byl jsem vyzván, abych něco málo o této sezóně napsal, když prý na ty fotbaly chodím. To je sice pravda, ale neviděl jsem zdaleka všechny, takže půjde opravdu jen o pár slov pro ty, kteří na Budín z nějakého důvodu bohužel cestu nenašli.
Fotbalisté Slavoje skončili v této sezóně v KP Vysočiny na 8. místě, tedy skoro v polovině tabulky se 33 body s lehce pasivní bilancí: 10 vítězství, 3 remízy a 13 porážek při pasivním skóre 51:59. Je docela zajímavé, že se Slavoji dařilo vlastně o něco lépe venku než doma. Venku získal 17 bodů při skóre 28:30, zatímco doma získal 16 bodů při skóre 23:29. Ambice byly asi větší, ale celkové umístění bylo ovlivněno sérií 6 porážek počínaje 19. kolem (s přerušením, kterým bylo vítězné utkání v Třebíči ve 24. kole, Slavoj pak vyhrál i v posledním kole na Bedřichově). V té době bylo mužstvo pronásledováno řadou zranění, vyloučeními a své možná trochu sehrálo i to, že dvě poslední domácí utkání musela být odehrána v Kamenici nad Lipou. Z těch několika utkání, která jsem viděl se mi Slavoj určitě nejvíce líbil v prvním poločase utkání se Sapeli Polná. To je silný tým (4. místo v konečném pořadí) a pan Babínek, dobrá duše všeho dění v Sapeli, se nestačil asi divit (poločas 3:0, ale klidně to mohlo být i 5:0). Ve druhé půli se však průběh hry diametrálně změnil a Slavoji se to bohužel nestalo jen v tomto utkání. Mezi tradiční opory mužstva patřili zejména (abecedně uvedeni): Vojtěch Cajz, Lukáš Dýnek, Vít Kučera, Jiří Smrčka, Dominik Švec a Jakub Vodáček. FCS má stejné (a pochopitelné) problémy jako velká většina stejně velkých (či malých) fotbalových klubů: poměrně úzký a kvalitou nevyrovnaný kádr, omezené možnosti jeho doplnění, fotbalově pokročilejší věk opor (zejména některých). Kdo ale podobné potíže nemá?
Do divize zcela zaslouženě postoupili fotbalisté maličkých Speřic. Poslední dvě místa rovněž zaslouženě obsadili naopak fotbalisté ze dvou největších měst Vysočiny: jihlavský Sokol Bedřichov (dal si tím "hezký" dárek ke stému výročí bedřichovského fotbalu) a HFK Třebíč (neskutečná ostuda třebíčského fotbalu).
Musím se zmínit i o dorostu Slavoje a jeho posledním utkání, které rozhodovalo o právu postupu do KP Vysočiny dorostu. Druhý aspirantem postupu byli dorostenci Kamenice nad Lipou a toto rozhodující utkání se hrálo právě na jejich hřišti před neskutečnou návštěvou 225 diváků! Slavoji stačila remíza a tu také vybojoval. Utkání skončilo 0:0. Dorostenci asi budou na toto utkání vzpomínat hodně dlouho. Klobouk dolů!
A když už jsem u té Kamenice nad Lipou, musím se zmínit o jejím zcela zaslouženém letošním postupu do KP Vysočiny mužů. Opakovaně jim to smolně nevyšlo, letos se to povedlo (např. na rozdíl od Pelhřimova). Čeká nás tedy derby!!! V Kamenici nad Lipou bude o toto utkání zájem určitě veliký. A co v Žirovnici? Snad si fanoušci cestu na Budín najdou (a nejen na toto derby).
A když už jsem u toho fotbalu, tak příště trochu zavzpomínám na sezónu 1978/1979, která po létech přinesla Slavoji slavný postup do Jihočeského KP.
Milan Pokorný


17.06.2022, 06:25
Pár zajímavých dat podruhé / Echo (69)
8. září 1373
upsal vladyka Tomáš Štítný ze Štítného své sestře Dorotě majetkový podíl pět a půl kopy pražských grošů z městečka Žirovnice, jde o nejstarší česky psanou soukromou smlouvu!
20. září 1423
prošly Žirovnicí oddíly husitského vojska, jejichž cílem bylo obléhání Telče.
25. února 1645
obsadili Švédové Žirovnici.
9. prosince 1645
následně osvobodili císařští (gen. Fernemont) Žirovnici od Švédů (děly bylo však rozstříleno II. patro zámku, které již nebylo znovu obnoveno).
3. listopadu 1887
projel první vlak železniční stanicí Počátky-Žirovnice.
2.září 1979
měl v ZK Žirovničan diskotéku Karel Knechtl z Prahy. S diskotékou se poprvé seznámil ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1967 a byl jedním z prvních našich diskžokejů (ne-li vůbec prvním). Publikoval v "Áčku" (Aktuality Melodie) i v měsíčníku Melodie. Byl i výborný muzikant - klávesista, zpěvák (Exit s Lubošem Andrštem, Yatchmen) a nadšený divadelník (DAMU 1968-1973). Zasloužil se o desítky či stovky reedic archivních nejen hudebních nahrávek (byl uměleckým ředitelem firmy Sony Music Bonton). Zemřel ve věku pouhých 51 let dne 22.12.2001.
12.11.1979
vystoupil v žirovnické sokolovně před zhruba 400 diváky hudební soubor GAJA z hlavního města Azerbajdžánu Baku.
Milan Pokorný


11.06.2022, 12:29
Albrecht z Gutštejna popáté / Echo (68)
Podle rodové legendy Gutštejnů získal titul hraběte z Mělníka nedoložený předek Gutštejnů z řad Hroznatovců Zvěst. Titul hraběte měl obdržet od císaře Svaté říše římské Fridricha I. Barbarossy roku 1163 jako odměnu za statečnost projevenou při obléhání Milána roku 1158. Šlo však o pouhou legendu, v 17. století jí šířil i historik Bohuslav Balbín. Jiné tvrzení, že hraběcí titul Gutštejnové obdrželi roku 1462 v Bavorsku se mělo opírat o slovo "comes" (latinsky hrabě) na nedochovaném náhrobku Buriana staršího z Gutštejna (též Burian I.). Ten zemřel právě roku 1462. Také toto tvrzení je zpochybňováno. Teprve od roku 1544 je Albrecht z Gutštejna titulován českou královskou kanceláří jako hrabě a od tohoto roku byl tento titul v rodu Gutštejnů běžně užívaný.
Albrecht z Gutštejna měl dostatek prostředků k tomu, aby zdejší hrad opravil i rozšířil (např. o kruhovou baštu). Historik Bohuslav Balbín podle svého svědectví viděl na více místech žirovnického hradu znaky rodu Gutštejnů, o kterých v současnosti bohužel nevíme, kde se nalézají. K žirovnickému panství Gutštejn připojil Štítné. Žirovnickým udělil 25.1.1547 právo nakládat se svými statky a volně se stěhovat.
Za pomoc králi Ferdinandu I. Habsburskému proti saskému kurfiřtovi v roce 1547 se domohl u panovníka splavnění Vltavy v jejím horním toku od Vyššího Brodu do Prahy.
Téhož roku napsal teologický spis "O lásce k Bohu a k bližnímu." Balbín tento spis nazval aureum tractatum. Už v roce 1546 zaslal svému poručenci Vilémovi z Rožmberka dopis do bavorského Pasova, kde Vilém v té době studoval, aby při studiu nezapomínal na český jazyk. K tomu měl posloužit i zmiňovaný teologický spis. O blízkém vztahu obou šlechticů svědčí i to, že k žádosti Gutštejna přijel Vilém z Rožmberka v roce 1550 krátce před smrtí prvně jmenovaného z Pasova na Krumlov, aby se se svým poručníkem rozloučil.
Hrabě Albrecht z Gutštejna zemřel na Žirovnici v pátek 29.8.1550 ve 20:30 hodin (podle rožmberského kronikáře Václava Březana).
Podle jeho závěti z roku 1550 se stal dědicem žirovnického panství Šebestián z Gutštejna, který však pro nedostatek věku musel být zastoupen pěti poručníky, které hrabě před svou smrtí určil. Mezi těmito poručníky byl také Vilém z Rožmberka, manželka Albrechta z Gutštejna Anna Holická ze Šternberka i příští vlastník žirovnického panství Jáchym z Hradce). Manželka Anna Holická ze Šternberka žila v letech 1501 až 1551.
Dospělý hrabě Šebestián z Gutštejna 15.6.1564 žirovnické panství prodal svému poručníkovi Jáchymovi z Hradce a zdejší panství se tak vrací do rukou svých pravděpodobných zakladatelů pánů z Hradce.
Šebestián z Gutštejna odešel ze Žirovnice na Moravu, kde se oženil s Eliškou z Lichtenštejna (ovdovělou z Kunovic). Je známo, že k roku 1572 mu patřily Milhostice (dnes část Červeného Újezda na Benešovsku). Šebestián z Gutštejna zemřel roku 1578 v Teplicích, kde je pohřben v tamním děkanském kostele sv. Jana Křtitele.
Rod Gutštejnů jinak vymřel po meči roku 1747 Jáchymem Hroznatou z Gutštejna, který byl plukovníkem pěšího pluku (vojáky či hejtmany byla řada jiných příslušníků toho šlechtického rodu).
A to je konec příspěvku o hraběti Albrechtovi z Gutštejna, který byl nejen nejvyšším mincmistrem Českého království či poručníkem posledních Rožmberků, ale také přísedícím zemského soudu, nejvyšším radou České komory, královským radou a hejtmanem Bechyňského kraje.
Milan Pokorný


08.06.2022, 13:49
Max Kašparů Rádiu Svobodné universum
Politickou korektnost považuji za něco horšího, než je covid, protože jsem tím veden k tomu, jak mám myslet, co si mám myslet, jak mám mluvit. Je to svým způsobem podobné tomu, co tady bylo za socialismu. Právě kvůli politické korektnosti jsme se zřekli absolutních hodnotových priorit.


03.06.2022, 13:18
Albrecht z Gutštejna počtvrté / Echo (67)
Albrecht z Gutštejna byl také jedním z poručníků posledních Rožmberků. Otec posledních Rožmberků Jošt III. z Rožmberka zemřel 15.10.1539. Tehdy byly Vilému z Rožmberka čtyři roky a Petr Vok z Rožmberka měl za sebou dokonce pouhých 15 dní svého života. Jošt III. z Rožmberka nebyl už ani svědkem křtu svého syna Petra Voka, při kterém mu byl za kmotra právě Albrecht z Gutštejna, který malého Rožmberka tehdy nesl v náručí.
Po smrti otce malých Rožmberků byl však jejich poručníkem nejdříve jejich strýc (mladší bratr jejich zemřelého otce) Petr V. z Rožmberka, zvaný Kulhavý. Ten však zemřel už v roce 1545 a poručníkem obou malých Rožmberků (tedy nejen staršího Viléma z Rožmberka jak se někdy uvádí) se stává tehdy Albrecht z Gutštejna společně s Oldřichem Holickým ze Šternberka a Jeronýmem II. Šlikem. Matkou Jošta III. z Rožmberka a tedy i babičkou dětí ze strany jejich otce byla totiž Markéta z Gutštejna, což byla teta Albrechta z Gutštejna.
Poručnictví nad oběma malými Rožmberky vykonával Albrecht z Gutštejna po celou dobu, co sídlil na Žirovnici. Právě z toho důvodu přijímal na Žirovnici i vzácné hosty. Jedním z nich byla samozřejmě matka obou malých Rožmberků Anna z Rogendorfu, která v roce 1542 snad kvůli šetrnosti svého švagra Petra V. z Rožmberka opustila Krumlov i své děti a zhruba po dobu čtyř let se zdržovala u svých příbuzných v Rakousku (mimochodem nám nejbližší Petr Vok z Rožmberka vyrůstal vlastně od svých tří let do svých sedmi let u svých příbuzných pánů z Hradce na tamním zámku). Na Krumlov se Anna z Rogendorfu totiž vrací až v roce 1546, tedy po smrti svého švagra Petra V. z Rožmberka poté, co jí noví poručníci zaručili měsíční deputát 2000 bílých českých grošů. A jistě není bez zajímavosti, že jedna z jejích prvních cest po návratu vede 27.4.1546 právě na Žirovnici k hraběti z Gutštejna a krátce nato se zde objevuje 24.5.1546 znovu, aby odjeli společně za panovníkem do Prahy. Albrecht z Gutštejna byl jako poručník malých Rožmberků mimořádně aktivní, opakovaně o nich jednal s králem Ferdinandem I. Habsburským nejen v Praze, ale i ve Vídni či v Bratislavě. Je zřejmé, že ze všech tří poručníků měl k panovníkovi nejblíže z důvodu dříve vykonávané funkce nejvyššího mincmistra Českého království. Ze Žirovnice vedl s panovníkem i korespondenci na začátku roku 1547.
Podle kronikáře Václava Březana byl Albrecht z Gutštejna na počátku roku 1549 (2.2.) již vážně nemocný (podle Březana "ač nehrubě zdráv a na nohy mdlý" odebral se do Prahy), ale obětavě dál malé Rožmberky zastupoval.
Před jeho smrtí navštívila Anna z Rogendorfu hraběte Albrechta z Gutštejna na Žirovnici naposledy 5.11.1549.
Příště ještě pár zajímavostí ze života hraběte Albrechta z Gutštejna.
Milan Pokorný


30.05.2022, 08:38
Výstava fotografií Zdeňka Tomečka na žirovnickém zámku
Zdeněk Tomeček je fotograf trpělivý. Vyplácí se mu to především ve sportovních a hlavně přírodních záběrech, které pořizuje. Kdyby nečekal a nevyhledával příležitosti a nechodil vstříc náhodám, tak ojedinělé snímky by jistě nepořídit. To dokazuje i současná výstava jeho fotografií ptáků z naší okolní přírody. Momenty, které tu zachycuje, jsou nejlepším důkazem. Jenže Zdeněk Tomeček nám svými vynikajícími fotografiemi předkládá i jistá varování. Tahle krása živé přírody je nejen ojedinělá, ale i zranitelná a v mnohých případech za její zranitelnost a nenávratnost může sám člověk.
Vernisáž proběhne ve středu 1. června od 16ti hodin.


29.05.2022, 06:41
Albrecht z Gutštejna potřetí / Echo (66)
Dnešní zastavení bude patřit už jen samotnému Albrechtovi z Gutštejna. Žirovnici si už v roce 1544 zvolil za své nové sídlo a prožil zde posledních šest let svého života. V Žirovnici i zemřel (díky rožmberskému kronikáři Václavu Březanovi známe dokonce přesně datum jeho úmrtí, včetně hodiny!). Hrabě Albrecht z Gutštejna prožil život bohatý na nejrůznější zajímavé události, mnohé z nich nejsou v Žirovnici možná příliš známé. A na ty bych rád ve stručnosti zdejší zájemce o historii upozornil.
Dnešní pokračování bude o výkonu jeho funkce nejvyššího mincmistra Českého království, i když ta s jeho pobytem na Žirovnici přímo nesouvisí. Tuto funkci vykonával totiž v době od roku 1533 (někdy je uváděn i rok 1534) do roku 1542, tedy v době, kdy žirovnické panství ještě nevlastnil (v té době se psal ještě jako Albrecht z Gutštejna na Kolíně). Funkci vykonával za vlády českého krále Ferdinanda I. Habsburského. Nejvyšší mincmistr (lat. magister monetae, doslovným českým překladem úředník mince) byl vysoký královský úředník, který v Českém království dohlížel na veškeré horní (hornické) podnikání, na správu horních měst (měst v místech těžby drahých kovů), na kutnohorskou královskou mincovnu (dozor nad ražbou mincí). Dohlížel také na dodržování horních zákonů a od roku 1534 byl jeho soud v Kutné Hoře výlučný pro všechny závažnější horní spory Českého království. V době, kdy vykonával tuto funkci (přesně ale už od roku 1527) byl nejvyšší mincmistr stále častěji a výrazněji podřízen české komoře, tedy docházelo k omezení jeho pravomoci. Roku 1548 německá expedice české komory převzala nakonec veškerou horní a mincovní agendu a nejvyšší mincmistr pak řídil už jen královskou mincovnu v Kutné Hoře (v té době už ale Albrecht z Gutštejna tento post šest let nezastával).
Ve své funkci nejvyššího mincmistra Českého království vystupoval tento šlechtic velmi tvrdě zejména vůči kutnohorským horníkům, kterým omezoval jejich už tak omezená práva. Není třeba asi dodávat, že na Horách byl velmi neoblíbený. Mikuláš Dačický z Heslova se zmiňuje i o tom, že míval časté spory kvůli svému pronásledování nekatolíků i s kutnohorským a kolínským děkanem. Se jménem Albrechta z Gutštejna se můžete setkat na mnohých místech Kutné Hory (např. Hrádek, kutnohorská mincovna Vlašský dvůr).
V době, kdy byl nejvyšším mincmistrem (přesně roku 1541) také došlo k zatopení dolu Osel v Kutné Hoře a nepodařilo se pak vodu odčerpat. Šlo přitom o nejvýnosnější důl (spolu s dolem Čapčoch) a také nejhlubší důl v Kutné Hoře, založen byl už roku 1363. Podle různých metod měření je možné jeho hloubku odhadovat zhruba na 620 až 660 metrů a ve své době šlo o nejhlubší důl na světě. Jeho přesnou lokalizaci se zatím nepodařilo určit, s největší pravděpodobností by se ale měl nacházet pod chrámem sv. Barbory! A pro představu jak výnosný byl uvedu ještě jeho rekordní těžbu z roku 1505, kdy vydal celkem 92 kg stříbra. Na Horách se tradovalo:"Dokud Osel bude řváti, bude Hora pevně státi". Faktem je, že pak už dochází k postupnému úpadku těžby stříbra v Kutné Hoře.
Příště Albrecht z Gutštejna jako poručník posledních Rožmberků.
Milan Pokorný


27.05.2022, 06:47
Nezapomněli jsme na Ivu?
Iva Janžurová se narodila 19. května 1941 v Žirovnici. Po vzoru rodičů (oba byli učitelé) nastoupila na pedagogické gymnázium v Českých Budějovicích, ale nakonec zvítězila láska k divadlu a v roce 1963 absolvovala pražskou DAMU. Po ročním angažmá v libereckém divadle F. X. Šaldy se stala v roce 1964 přední členkou Divadla na Vinohradech, kde působila do poloviny 80 let. Od roku 1988 je členkou činohry Národního divadla.
K letošním narozeninám jí přejeme všechno dobré a ještě lepší.


21.05.2022, 06:24
Albrecht z Gutštejna podruhé / Echo (65)
Albrechtův otec Kryštof z Gutštejna nebyl rozhodně pohodový otec a Albrecht neprožil zrovna klidné dětství. Kryštof z Gutštejna společně se svými čtyřmi bratry Janem, Jetřichem, Volfem a Jindřichem totiž patřili ve své době k vyhlášeným násilníkům a výtržníkům nejen v Čechách, ale i v Bavorsku a Sasku. Násilí používali i ve vztahu ke spřízněným šlechtickým rodům (např. v roce 1506 zajal Jindřich z Gutštejna bratry Bohuslava a Jana ze Švamberka, odvezl je do Bavorska a odtud je vydal v roce 1507 za vysoké výkupné, Jetřich a Jan z Gutštejna násilím řešili své spory se Šliky), dokonce i vůči sobě navzájem (např. v roce 1509 zajal na Kynžvartu už zmiňovaný Jindřich z Gutštejna svého bratra Volfa z Gutštejna).
V násilnostech mezi nimi vynikal právě Albrechtův otec Kryštof z Gutštejna. Kvůli svému násilnickému chování proti Šlikům, Štampachům a Václavu Budovcovi byl dokonce pohnán před zemský soud, ke kterému se nedostavil. V roce 1509 tak musela být proti němu vypsána všeobecná zemská hotovost a teprve poté se podvolil králi Vladislavu II. Jagellonskému (v důsledku svého řádění pak ztratil Točník, Žebrák, Příbram, Rabštejn a Sychrov).
Kryštof z Gutštejna měl za manželku Markétu ze Švamberka, se kterou měl dceru Zikonii a syna Albrechta. Zikonie držela Věvrov (dnes místní část Horšovského Týna) a zemřela roku 1531. Albrecht z Gutštejna držel kromě Žirovnice také Mělník, Poděbrady, Ronšperk a Kolín. Kryštof z Gutštejna zemřel roku 1518.
A pokud jsem se dnes zmínil o násilnickém otci a strýcích Albrechta z Gutštejna, pak se musím letmo zmínit i o jeho bezproblémových tetách, tedy sestrách jeho otce. Jak jsem minule uvedl víme o třech. Markéta z Gutštejna byla poprvé provdána za Voka z Rožmberka a podruhé za Alexeje z Ronšperka. Anna z Gutštejna byla poprvé provdána za Volfa ze Švamberka a podruhé za Viléma z Risenberka, nejvyššího hofmistra království a Alžběta z Gutštejna byla provdaná za Kašpara Šlika na Slavkově, který byl chebským purkrabím.
Příště už sám Albrecht z Gutštejna.
Milan Pokorný


12.05.2022, 12:48
Albrecht z Gutštejna poprvé / Echo (64)
Dnes na chvíli opustím žirovnické rodáky či jiná podobná témata a vrátím se k žirovnické historii. Navazuji na Echo (22), kde je zmínka o Gutštejnovi a posledních Rožmbercích a na Echo (55), kde je zmínka o prodeji zdejšího panství tomuto šlechtici.
Dnes bych se rád zmínil obecně o pánech z Gutštejna a uvedl i pár zajímavostí, které se budou týkat některých z předků Albrechta z Gutštejna.
Nesmí nás mýlit jejich poněmčený predikát (z Gutštejna), šlo totiž o starý český panský rod, který za svého praotce považoval Sezemu, který padl v roce 1179 v bitvě mezi vojsky českého knížete Bedřicha a "selského knížete" Soběslava II. u Loděnice nedaleko Berouna. Zmiňovaný Sezema byl otcem blahoslaveného Hroznaty, zakladatele tepelského a chotěšovského kláštera. Gutštejnové svůj původ tedy odvozovali z rozrodu Hroznatovců. První zprávu přímo o Gutštejnech máme však až z roku 1316 a ta druhá přichází až o více než padesát (!) let později a je z roku 1369. Tyto zprávy samozřejmě nijak nesouvisejí se Žirovnicí.
Erb Gutštejnů tvořilo troje černé jelení paroží vždy s pěti výsadami (výstupky) na zlatém štítě. Rodovým sídlem byl hrad Gutštejn. Jeho zbytky můžeme najít v lesích nedaleko Konstantinových Lázní na Tachovsku (obrázek zachycující současný stav hradu je připojen). V současné době by měly být trosky hradu veřejnosti nepřístupné z bezpečnostních důvodů. Hrad byl opuštěn v polovině 16. století a od té doby chátral. Je však památkově chráněn. Zejména díky sňatkové politice byli Gutštejnové spřízněni s řadou šlechtických rodů (z těch známějších to byli Černínové, Švamberkové, Šlikové či Rožmberkové).
Pradědem Albrechta z Gutštejna byl Burian starší z Gutštejna, který se svým bratrem Janem z Gutštejna rozšířil majetek rodu o zajímavá místa jako např. Nečtiny, Rabštejn nebo Tachov. Během husitských válek byl předním představitelem katolické šlechty na západě Čech a stál tedy proti husitům. Zajímavé je například to, že v roce 1438 zajal Petra Payna jinak zvaného Mistr Engliš. Tento rodem Angličan byl předním husitským diplomatem a vyjednavačem. Později byl Burian starší z Gutštejna zvolen hejtmanem na Plzeňsku a Žatecku (1440), byť katolík připojil se na stranu Jiřího z Poděbrad (od roku 1448) a výrazně mu pomohl, když v roce 1450 zajal posla s dopisem, který usvědčoval Oldřicha II. z Rožmberka z organizování vpádu cizích vojsk do Čech. Zemřel v roce 1462 a pohřben byl v klášterním kostele v Teplé.
Burian starší z Gutštejna měl jediného syna, kterým byl Burian mladší z Gutštejna, tedy děd "našeho" Albrechta z Gutštejna. Burian mladší se stal v Čechách známý díky svému velkému pozemkovému bohatství. Majetek totiž rozšířil např. o Švamberk, Kynšperk, Příbram, Točník či Žebrák, majetek měl i v Bavorsku, např. Flosberk. Nechal se oslovovat jako "Burian Bohatý". Byl to velmi vlivný šlechtic, osobně například vedl jednání s císařem Svaté říše římské Fridrichem III. Habsburským o udělení mincovního práva plzeňským katolíkům. Opustil Jiřího z Poděbrad a přidal se k jeho nepřátelům v Jednotě strakonické. Král Matyáš I. Korvín ho jmenoval dvorským sudím (1469), od roku 1472 byl vrchním komorníkem Českého království, bylo to za vlády krále Vladislava II. Jagellonského, na jehož stranu tehdy přešel. V roce 1485 byl už nejvyšším kancléřem Českého království. Zemřel někdy před rokem 1489 a zanechal po sobě pět synů a několik dcer (přesně víme o třech z nich). Mezi jeho syny najdeme i Kryštofa z Gutštejna, tedy otce Albrechta z Gutštejna. O otci Kryštofovi a synovi Albrechtovi si povíme ale až příště.
Milan Pokorný


06.05.2022, 15:37
Ak. malíř Vladimír Joachimsthal / Echo (63)
Dnes se zastavím u dalšího ze žirovnických rodáků. Z fotografie se na mě dívá usmívající se postarší muž v černém svetru pod šedým sakem. Na krátko střižené prošedivělé vlasy, pěstěný šedivý plnovous, masivní černé obroučky brýlí. Sympaťák a intelektuál na první pohled.
Ano, takový byl akademický malíř Vladimír Joachimsthal (někdy se nesprávně uvádí jeho příjmení jako Joachimstahl), který se narodil v Žirovnici 6. února 1927. Už na Střední škole grafické v Praze měl to štěstí, že se dostal do rukou známého grafika prof. Karla Müllera, žáka Maxe Švabinského. Štěstí měl později i na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde měl možnost v ateliérech prof. Antonína Strnadela poznat další naše velké malíře prof. Františka Tichého a prof. Emila Fillu.
Jeho první ateliér v Praze v rohovém domě s vyhlídkou do Rytířské a Na Můstku byl bez vody a bez WC (obojí bylo o poschodí níže). Bylo to království s desítkami šálků s kávovou sedlinou obohacené kouřem ze stovek vykouřených cigaret zn. Globus (pamatujete?). Jako výtvarník pracoval pro nejrůznější naše knižní nakladatelství a jako grafik pro Československou televizi. Pak přešel do redakce ČTK a měl výrazný podíl na rozvoji nakladatelství PRESSFOTO.
Jeho obrazy a grafické listy mohli návštěvníci vidět na celé řadě našich i zahraničních výstav. Typický byl pro něho motiv nikam nevedoucích dveří či oken (snad vyjádření jeho touhy po úniku?). Řada jeho samostatných výstav byla zaměřena na propagační grafiku. Jeho samostatná výstava obrazů v pražské Redutě v roce 1966 se setkala s ostrou kritikou jeho abstraktních děl a byla pak na delší dobu poslední.
V srpnových dnech roku 1968 se stal společně s Adolfem Hoffmeistrem autorem petice proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do ČSSR, následoval zákaz výstav a vyhazov z práce. V roce 1969 musel vyklidit i svůj ateliér Na Můstku, protože budova se zalíbila pracovníkům sovětské ambasády. V 70. letech tak pracoval do šuplíku a výstavní síní mu byl jeho byt. Pod cizím jménem také navrhoval výstavní interiéry či realizoval užitnou grafiku.
A samozřejmě nejde opomenout výtvarný kroužek (výtvarné oddělení ÚDPMJF) ve vinohradské Grébovce, kde mohl působit jako pedagog a vytvořil tam "záchytnou stanici snících, zavržených, zbloudivších a křičících". Jeho žáci ho milovali, protože měl to, co je nepostradatelné u dobrého kantora - obrovské charisma. Tady se nejen malovalo, ale pouštěla se i muzika a ke shlédnutí tam byly i filmy (zejména černobílé francouzské). Dodnes jeho žáci vzpomínají na odborná soustředění tzv. "letní malířáky", čtrnáctidenní festivaly kreativity s levným ubytováním, někdy i nedaleko Žirovnice (např. Stráž nad Nežárkou, Kletečná u Humpolce). Pro všechny byl pan JOA.
Jeden z jeho žáků ak. mal. Michal Machat o něm hezky napsal:" Obdivuhodná a nezapomenutelná osobnost. Nechci přijít o představu Vladimíra jako moudrého fousatého obrýleného boha, který dodnes vede mou ruku".
V roce 1979 si ak. mal. Vladimír Joachimsthal pronajal velkou barokní faru v Oboře nedaleko Loun, zalíbila se mu i krajina Českého středohoří. Z největší místnosti si udělal ateliér. V roce 1982 měl v klášteře v Doksanech společnou výstavu s keramikem Ivanem Jelínkem. Myslel, že našel místo klidu a odpočinku. Nebylo tomu tak. Na začátku roku 1986 se totiž dostavila vleklá nemoc, které podlehl dne 29.1.1987 v Praze, pouhý týden před svými kulatými 60. narozeninami.
Milan Pokorný


01.05.2022, 06:33
Pár zajímavých dat poprvé / Echo (62)
Dnes to bude jen pár nahodilých a snad i trochu zajímavých dat ze života Žirovnice:
13. července 1577 se přehnala nad Žirovnicí a okolím prudká bouře, zvonilo se proti mračnům a v sousedních Počátkách dokonce blesk zabil jednoho člověka a několik jich popálil.
18. srpna 1901 se konaly velké oslavy ve Štítné, dnešní místní části Žirovnice, připomněly velkou postavu rané české reformace Tomáše Štítného.
19. července 1903 postihlo Žirovnici a okolí veliké krupobití, některé kroupy byly velké i jako pěst.
15. srpna 1931 zahájilo v Žirovnici stávku kolem 400 perleťářů, stávka trvala až do 19. září téhož roku.
23. srpna 1944 kolem desáté hodiny dopolední za krásného slunečného počasí přeletěla od jihu na sever nad Žirovnicí řada spojeneckých bombardovacích letadel (v kokpitu jednoho z nich seděl letec plukovník Karel Matějka, rodák z nedaleké Horní Cerekve).
1.července 1963 došlo ke sloučení Perleťářského průmyslu Žirovnice, Kornolitu Prostějov a Butonie Roudnice nad Labem a vznikl tak národní podnik Knoflíkářský průmysl se sídlem v Žirovnici.
19. března 1964 vypukl devastující požár žirovnického zámku.
3. dubna 1979 se v Žirovnici představil Olympic v sestavě Petr Janda (kytara), Milan Broum (basová kytara), Miroslav Berka (klávesy) a Petr Hejduk (bicí), posledně dva jmenovaní už řadu let mezi námi bohužel nejsou (a nešlo o jediné vystoupení Olympicu v Žirovnici).
Milan Pokorný


28.04.2022, 07:10
Stavební úřady v ohrožení
Vláda má k dispozici od ministerstva pro místní rozvoj novou verzi stavebního zákona, podle které by Vysočina měla přijít bezmála o polovinu stavebních úřadů, přesněji o 16 z 38! O stavební úřad by měla přijít Žirovnice i sousední Počátky ( na Vysočině i větší města než obě zmiňovaná - např. Jaroměřice nad Rokytnou, Jemnice, Brtnice). Na Pelhřimovsku jsou v ohrožení také stavební úřady v Černovicích a v Horní Cerekvi. Starostové všech dotčených obcí chtějí proti tomuto záměru postupovat jednotně pod hlavičkou Sdružení obcí Vysočiny. Apelovat chtějí též na poslance z Vysočiny bez ohledu na jejich stranickou příslušnost. Názor, že o místních záležitostech mají rozhodovat místní úřady, tedy fakticky místní lidé se znalostí místních poměrů, potřeb a podmínek bez zbytečného dojíždění těch či oněch se tak střetne se zaklínadlem elektronizace, budoucí digitalizace a omezování agend. Začalo to katastrálními úřady a finančními úřady, nyní jsou tedy na řadě stavební úřady. A co bude na řadě příště?
Milan Pokorný


28.04.2022, 07:06
Ukrajinští uprchlíci
Podle oficiálních pramenů získalo zatím pobytové oprávnění na okrese Pelhřimov více než dva tisíce uprchlíků z Ukrajiny (stav platný k polovině měsíce dubna 2022). V přepočtu na obyvatele má Pelhřimovsko nejvíce uprchlíků na Vysočině (téměř tři procenta). Pro zajímavost uvedu i pořadí jednotlivých měst na Pelhřimovsku a v závorce počty uprchlíků z Ukrajiny s pobytovým oprávněním (tyto počty jsou u dvou největších měst pouze přibližné, u ostatní zaokrouhlené na desítky):
1) Pelhřimov (přes 500)
2) Humpolec (přes 400)
3) Žirovnice (180)
4) Pacov (120)
5) Kamenice nad Lipou (110)
6) Horní Cerekev (70)
7) Počátky (50)
8) Černovice (30)
Milan Pokorný


22.04.2022, 08:54
Za malířkou Danou Hlobilovou / Echo (61)
Akademická malířka a výtvarnice Dana Hlobilová se narodila v Přerově 21.5.1928 v umělecky založené rodině. Její otec Emil Hlobil (11.10.1901 - 25.1.1987) byl známý hudební skladatel a vysokoškolský hudební pedagog (od roku 1981 i národní umělec) a její matka Marie Hlobilová - Mrkvičková (9.5.1903 - 3.6.1999) byla rovněž výtvarnice. Od 30. let minulého století vyrůstala Dana Hlobilová již v Praze a už od dětství projevovala velký výtvarný talent, pro který byla už před ukončením střední grafické školy přijata roku 1946 na UMPRUM (Vysoká škola uměleckoprůmyslová) v Praze, kde absolvovala v roce 1951 v ateliéru prof. Antonína Kybala a prof. Jana Nováka. Věnovala se pak designu, užité grafice, návrhům tapisérií, porcelánu a skla, užitému umění ve spojení s architekturou. V roce 1958 byl její návrh skleněné "zpívající" fontány vybrán pro český pavilon EXPO´58 v Bruselu a přinesl jí velký mezinárodní úspěch (Diplome d´honeeur). Skleněná fontána připomínala strom, z jehož kmene vyrůstají větve s mísami z foukaného skla. V roce 2009 převzalo toto dílo jako dar od jeho autorky Národní technické muzeum v Praze, zde je i vystaveno. Za zmínku stojí i její prostorová Mříž s ptáčky, která od roku 1960 až do roku 1991 (do zásahu vandalů) zdobila pražské Výstaviště.
Od 70. let minulého století se věnovala kresbě a malbě (obrazy evropských měst - např. Řím, Florencie, Štrasburk, Sevilla apod., ale zachytila i česká města). Malovala zahrady hudebních skladatelů. Podnikla řadu studijních cest do zahraničí, zejména do Itálie, ale také do Francie, Německa či Anglie.
Pro její tvorbu byly charakteristické zářivé barvy (hlavně tyrkysová, fialová). Proto nejraději používala temperové barvy.
Podstatnou část 80. let minulého století byla její tvorba spojena i se Žirovnicí, s bývalou žirovnickou farou. V Žirovnici svá díla i vystavovala (na Pelhřimovsku dále i v samotném Pelhřimově a také v Humpolci). V zahraničí měla samostatné výstavy např. v Berlíně, Varšavě, Curychu, Moskvě, kolektivní např. v Tokiu či Bruselu.
Dana Hlobilová byla až do konce svého života elegantní, vitální a velmi činorodá. Žila ve své vile v Praze - Střešovicích. Zemřela 13.2.2022 ve věku 93 let. Připomenout si ji můžete v pořadu Barvy života, vysílaného ČT dne 19.2.2010, který je pořád v nabídce Archivu ČT.
Milan Pokorný


14.04.2022, 16:35
Za básníkem Eduardem Dvořákem / Echo (60)
MUDr. Eduard DVOŘÁK

Chtěl jsem být opojen
však nechtěl jsem být opit
Svou vlastí osvojen
chci sklizeň věků prosít
(Letopisné zlomky, 2015)

Narozen dne 31.3.1943 v Praze. Vystudoval Lékařskou fakultu hygienicko-epidemiologickou Karlovy univerzity, promoval v roce 1966. V srpnu 1968 odešel z Československa a čtyřicet let žil a pracoval v USA . V létě 2010 se natrvalo vrátil domů do České republiky a svůj život spojil pak se Žirovnicí, kde již rok předtím zakoupil pro sebe a svou rodinu dům. Byl to hluboce věřící člověk a potkávat se s ním měli možnost Žirovničtí ve zdejším kostele sv. Filipa a Jakuba. Zemřel po dlouhé těžké nemoci dne 8.4.2022.
V exilu vydané básnické sbírky:
1) Píseň o Věčném Domovu (1972)
(Pocta sochaři Františku Bílkovi), Paříž, duben 1969 - Houston, červenec 1970
Název sbírky i názvy jednotlivých básní převzal ze sochařských děl Františka Bílka a jednotlivé básně předznamenávají myšlenky tohoto sochaře. Úvodní slovo ke sbírce napsal John l. Mořkovský, biskup diecéze galvestonské a houstonské.
2) Ocún (1973)
Sbírky 1 - 2) vyšly v USA v nakladatelství Malec Publishing Co., Hallettsville, Texas.
3) Moře v odlivu topánku (1980)
4) Na přídi ostrova (1982)
5) Když procházel jsem zahradou (1985)
6) Vysoké léto (1988)
7) Horská louka (1994)
Sbírky 3 - 7) vyšly v Mnichově v nakladatelství Poezie mimo Domov (PmD) českého básníka a nakladatele Daniela Strože v edici Réva (první dvě), resp. v edici Nová řada poezie (zbývající).
Sbírky vydané po návratu domů:
1) Tatínku, kdo je jaro? (2011)
2) Útěk do návratna (2012) I. Útěk do návratna (Alamogordo, 2002-2003), II. Wyoming (Cody, září 2005-únor 2006)
3) Na břehu bezčasí (2013)
4) Letopisné zlomky (2015) I. Básně I. - VIII. (Žirovnice, únor - květen 2014), II. Slovo je srdce zvon (Žirovnice, červen - srpen 2014)
5) Zrcadla chvil (2017) Žirovnice, léto 2016 - únor 2017
6) Vůně ornice (2019) I. Básně I. - IX., II. Na Zátorách (Staré Holešovice) Žirovnice, květen 2018
7) Exilové impromptu (2020)
8) Přemítání (2021) Žirovnice, květen - prosinec 2020
Všechny sbírky vydané po návratu domů vyšly v nakladatelství
ALFA-OMEGA Dobřejovice nakladatelky PhDr. Věry Martinkové CSc. v řadě Bibliofilie, která se i podílela na jejich grafické úpravě.
Jak už Miloš Konáš minule uvedl, nejde o poezii zrovna jednoduchou. Básník s oblibou používal méně obvyklá slovní spojení či vazby (neologismy). Na druhé straně jsou jeho básně čtenáři přístupné už tím, že jde básníka lyrika, tedy
autora básní reflexní a intimní lyriky, který se ve svých básních vyznává hlavně k lásce ke své vlasti, ať už tyto napsal daleko za oceánem či později doma v Čechách. Zároveň si v nich ale klade základní otázky života a smrti. Otázky viny, trestu a odpuštění. Jde o rozsahem drobnější sbírky kvalitní poezie (ty exilové měly v průměru cca 50 stran, ty domácí v průmětu cca 25 stran).
Na úplnost uvedu i jeho další publikační činnost:
1) Účast na dvojjazyčné antologii veršů českých a slovenských exulantů v Americe Chuť ztraceného domova (2002, Společnost pro vědy a umění, TYPOS Plzeň)
2) Účast na Almanachu ALFA-OMEGA Dobřejovice na rok 2012 Nebezpečný rok
3 Účast na Almanachu ALFA-OMEGA Dobřejovice na rok 2017 ...a pouze pár kapek
Publikace v angličtině:
Bobek, the Cat with a Pampon Tail (2010, Strategic Publishing Group, Durham, Connecticut, USA)
A na úplný závěr poděkování Miloši Konášovi, bez jehož účasti by tento díl Echa nevznikal tak snadno, jak tomu nakonec v reálu bylo.
Milan Pokorný


11.04.2022, 08:04
Žirovnice v roce 1956 / Echo (59)
Žirovnice v roce 1956, to je bratru 66 let, tedy nějaký ten pátek. Tak si připomeňme, co k tomuto letopočtu si poznamenal kronikář - čas.
V tomto roce byla statisticky v Žirovnici největší úmrtnost za posledních deset let (zemřelo 31 spoluobčanů), zároveň byla tehdy zaznamenána i největší porodnost za uplynulých deset let (narodilo se 40 dětí!).
Od roku 1956 je k Žirovnici připojena sousední obec Cholunná, její místní část (jednotlivým místním částem bych se chtěl někdy příště věnovat samostatně).
Realizovaných investičních akcí nebylo zrovna moc (kanalizace Smetanovy ulice, položení asfaltového povrchu v části Žižkovy ulice).
Žirovnice měla v úmyslu v 1. polovině 50. let vybudovat zdravotní středisko v budově čp. 98 na Havlíčkově náměstí (dnes Ovoce/Zelenina a Oděvy-Textil-Prádlo). Vy starší si jistě dobře pamatujete, že v tomto domě byla v té době prodejna s potravinami, první žirovnická samoobsluha. Město jednalo tehdy neúspěšně s Pramenem, n.p. o přenechání budovy, Pramen, n.p. nechtěl ztratit prodejnu a náhradní prostory nebyly.
Žirovničtí perleťáři tehdy projevili zájem o budovu žirovnického pivovaru, v budově měly vzniknout nové dílny. Jednání bylo neúspěšné. Důvodem měly být údajně přemrštěné požadavky perleťářů. Budova tak měla úspěšně zaděláno na to, aby léta "strašila" a byla ostudou města.
KNV a ONV daly příslib, že v Žirovnici bude postavena nová školní budova. Za tím účelem byl na projektované staveniště navezen stavební kámen...a tím pak vše skončilo.
Nákladní auto havarovalo nárazem do sochy sv. Jana Nepomuckého na mostě právě vedle pivovaru. Škoda, která na soše vznikla byla vyčíslena částkou 5.000,-Kčs. Socha však hlavně na dlouhé roky z mostu zmizela.
Největší kulturní událostí toho roku byla asi návštěva tehdy velmi populární spisovatelky (a národní umělkyně) Marie Majerové (Siréna, Náměstí republiky, Panenství atd.). Do sálu žirovnické sokolovny si ji přišlo poslechnout 460 (!) posluchačů.
Na zámku se konala výstava amatérských malířů - krajinářů a k vidění bylo několik desítek obrazů Žirovnice a okolí. Úvodní slovo měl učitel Josef Jíra. Na toho mám i osobní vzpomínku, kterou dnešní povídání zakončím. Mohlo mi být tak deset let, když byl pozván do naší ZDŠ. Naše učitelky nám připravily pro něho na lístečky otázky a my jsme ho pak "zpovídali" a všechno se to natáčelo na magnetofonovou pásku. Učitel Josef Jíra se totiž za války v koncentračním táboře spřátelil s pozdějším naším prezidentem Antonínem Novotným. Mírové slavnosti v Mnichu nedaleko Kamenice nad Lipou mívaly tehdy celostátní charakter (turnaje ve volejbale či fotbale, velká letní scéna, na které vystupovali nejrůznější umělci apod.). Nedávno cestou do Soběslavi jsem se tam na dvě hodinky zastavil, prošel vesnicí k Památníku slovanského bratrství a obětí boje proti fašismu (mimochodem ve společném hrobě tam odpočívá i Miloslav Svoboda, nar. 28.8.1913 v Žirovnici, bytem Nový Etynk 99, který byl v Mnichu zastřelen v noci z 5. na 6. května 1945 u vrat domu čp. 23). Základní kámen k němu byl položen 19.5.1946 za přítomnosti ministra národní obrany generála Ludvíka Svobody a za účasti dalších asi 15.000 občanů, k jeho odhalení pak došlo 18.5.1947 za přítomnosti ministra zahraničních věcí Jana Masaryka a dalších asi 10 tisíc občanů (ten den bylo velmi nepříznivé počasí). Poseděl jsem chvíli vedle fotbalového hřiště. A pak jsem si položil otázku. Byla to skutečně vzpomínka? Nebo se mi to všechno jen zdálo? Důkazem by mohla být ta magnetofonová páska, kterou bych si docela rád poslechl.
Milan Pokorný


31.03.2022, 13:14
Žirovnice v poezii podruhé / Echo (58)
Autorem Básně o perleťových knoflíčcích (Echo 57) byl Ivan Skála (vlastním jménem Karel Hell), který se narodil 6.10.1922 v Brandýse nad Labem a psát básně začal už krátce před válkou pod vlivem poezie Vladimíra Holana a zejména Františka Halase. Ve skupině levicových intelektuálů v tom pokračoval hned po válce a už v průběhu 50. let minulého století se částečně oprostil od vlivu svých dvou výše uvedených vzorů, ovlivněn však byl tehdy navíc i Vítězslavem Nezvalem, Josefem Horou a Vilémem Závadou. Báseň o perleťových knoflíčcích lze najít v oddíle Blankytný kalendář jeho v pořadí šesté sbírky Ranní vlak naděje, která poprvé vyšla v roce 1958. Šlo o básně inspirované hlavně jeho cestami na jih Evropy, najdeme zde však i básně z domova. Mimochodem Blankytný kalendář vyšel později (1963) i samostatně. Těch několik desítek let je na jeho básni i dobře vidět. Žirovničtí knoflíkáři v jeho podání už dávno neexistují a podstatnou změnou prošel i pařížský Most umění (či Most lásky), který z technických důvodů musel být opraven v průběhu 80. let minulého století a už zdaleka není "jako stužka úzký."
V roce 1976 vydal Supraphon ve spolupráci se Svazem českých spisovatelů dvojalbum s názvem Moderní české básnické sbírky (VII). Báseň o perleťových knoflíčcích na něm recituje herec Viktor Preiss (i on má zvláštní vazbu na Žirovnici a rád vzpomíná, že za mlada během prázdnin sem jezdíval s manželkou pro tehdy ještě místní vynikající pečivo - zejména chléb, když letní dovolené tehdy trávili nedaleko Žirovnice).
Básník Ivan Skála byl během svého života postupně ředitelem nakladatelství Mladá fronta a nakladatelství Československý spisovatel. Zastával významné funkce ve Svazu československých spisovatelů, jemuž dělal i předsedu. V roce 1979 mu byl udělen titul národního umělce. Zemřel v Praze 6.2.1997.
Za minulého režimu byl silně politicky angažovaný. Dnes je jeho dílo běžně hodnoceno jako dogmatické, schématické či konzervativní. Nepochybné je, že část jeho díla byla skutečně poplatná době jejího vzniku. Dnes už se jen těžko setkáte s jeho sbírkami ve veřejných knihovnách, spíše v antikvariátech.
A jaký byl tedy Ivan Skála vlastně básník? Na to si musí odpovědět každý z jeho případných čtenářů sám po přečtení jeho veršů. Stačí k tomu bohatě vlastní prožitek. A obejdete se i bez nápovědy, která může být někdy zavádějící a ne zcela objektivní.
Milan Pokorný


25.03.2022, 10:49
Žirovnice v poezii poprvé / Echo (57)
Báseň o perleťových knoflíčcích

Na mostě des Beaux Arts v devět po ránu
potkávám bledé dívky s náčrtníky.
Na mostě des Beaux Arts v devět po ránu
klaním se krásnému jitru jak Arab koránu,
žehnám krásnému jitru, vzdávám mu díky.

Jdou, oči ještě napůl ve snách, pod víčky,
nad Seinou, jež se vrtí v zlatých plenkách.
A oči, ještě napůl ve snách, pod víčky,
se třpytí jako perleťové knoflíčky
na blůzkách, na svetřících, na halenkách.

Jdu zase kdesi za Žirovnicí lukami,
v hlubinách rybníků tajemné škeble plují.
Jdu zase kdesi za Žirovnicí lukami,
měsíci-lasturo, bledý perleťový měsíci nad námi,
šupiny se mi z očí odlupují.

Celý život tam polykali bílý vápenný prach
knoflíkáři, kteří tam točí svými kolovrátky.
Celý život tam polykali bílý vápenný prach
a vy tu krásu nosíte potom na halenkách,
měňavou jako duben, něžnou jak polibek krátký.

Venuše útlé, kolik krásy se zrodilo z lastury
a moře ani nepovzdechlo rodíc.
Venuše útlé, zrozené z rána jak z lastury,
tenkými prstíky obkreslujete ranní kontury,
zasněny nad příděmi lodic.

Svět je malý, svět není veliký,
most des Beaux Arts je jako stužka úzký.
Svět je malý, svět není veliký,
jak je to krásné z perleti kroužit knoflíky
pro vaše něžné průsvitné blůzky.

Celý život polykali ten bílý vápenný prach
knoflíkáři, kteří točili starými kolovrátky.
Celý život polykali ten bílý vápenný prach
a vy tu krásu nosíte potom na halenkách
a já ji teď odvezu do Čech zpátky.

Líbila se vám Báseň o perleťových knoflíčcích? Věřím, že řada Žirovničáků báseň zná a zná v tom případě i jejího autora. Protože báseň byla přece jen delší, pro ty neznalé přijdu s medailonkem o autorovi až příště. Dvě fota zmiňovaného mostu přiložena již dnes.
Milan Pokorný


18.03.2022, 09:50
Erb Vencelíků a jejich vymření / Echo (56)
Erb s jednorožcem jsem zmínil už v Echu (52). Jednorožce můžeme vidět na různých místech Kutné Hory (chrám sv. Barbory - nejen Smíškovská kaple, ale i chór chrámu, Hrádek, kostel Nejsvětější Trojice), můžeme ho vidět i na votivním obrazu Vencelíkovy rodiny v kapli žirovnického zámku. Erb polepšený se čtvrceným štítem můžeme vidět v kapli sv. Jiljí v Žirovnici na náhrobnících Jiřího (Jiříka) Vencelíka z Vrchovišť (zde i jednorožce s korunou) a Jana st. Vencelíka z Vrchovišť (na náhrobníku Amálie Vencelíkové, roz. Jörgerové z Tolletu a Kreuspachu je v dolní části jen erb Jörgerů z Tolletu a na náhrobníku Václava ml. Vencelíka z Vrchovišť se zachovala v jeho dolní části jen prázdná oválná kartuš).
Dne 30.8.1630 obnovil v Regensburgu (Řeznu) císař Ferdinand II. Štýrský Vencelíkům (Jindřich Michal Vencelík z Vrchovišť a jeho synové Jan Kundrát Vencelík z Vrchovišť a Zikmund Koch Vencelík z Vrchovišť) stav svobodných pánů, predikát ze Sarabic a také došlo k dalšímu polepšení jejich erbu: čtvrcený štít s červeným srdečním štítkem se stříbrným břevnem, v prvním stříbrném poli jestřáb přírodních barev, ve druhém a třetím modrém poli zlatý jednorožec s červeným jazykem, ve čtvrtém červeném poli stříbrný chrt se zlatým obojkem a v klenotu rostoucí zlatý jednorožec se zlatou korunou na hlavě, modro - červená přikrývadla. Takto polepšený erb, ale bez středního štítku, lze vidět na náhrobníku bývalého majitele Kamenice (Kamenice nad Lipou) Zikmunda Matěje Vencelíka z Vrchovišť (náhrobník je umístěn na zámku v Kamenici nad Lipou).
Vlastní jednorožec je mýtické zvíře - hrdý kůň se spirálovým rohem na čele. Prochází nejrůznějšími kulturami celého světa a je symbolem čistoty, ochrany a věčného života. Raději volí smrt, než aby byl chycen. Z mytologie víme, že se dá chytit jen nevinnou dívkou. Té stačí se posadit a na jednorožce počkat. Ten, když ucítí její čistotu tak zkrotne a usne jí na klíně. Jednorožec je jinak národním zvířetem Skotska.
Rodová linie Vencelíků z Vrchovišť byla hlavně zpočátku bohatá na mužské potomky, to jí jako jediné pomohlo přežít Bílou Horu, přesto vymřela koncem 17. století. Vencelíkové z Vrchovišť vymřeli po meči Janem Kundrátem Vencelíkem z Vrchovišť roku 1680 (byl sice ženatý, ale bezdětný) a po přeslici Annou Alžbětou Vencelíkovou z Vrchovišť (byla sice provdána za Františka Leopolda barona Vernier de Rougemount, ale byla bez doložených potomků), která zemřela roku 1683.
Milan Pokorný


12.03.2022, 07:23
Petr Vencelík podruhé / Echo (55)
Petr Vencelík z Vrchovišť měl za manželku Amálii Vencelíkovou, roz. Jörgerovou z Tolletu a Kreuspachu a byl otcem tří synů: Václava ml. Vencelíka z Vrchovišť, Jindřicha ml. Vencelíka z Vrchovišť a Jiřího (Jiříka) Vencelíka z Vrchovišť. Letopočty narození synů (i jejich matky) jsou neznámé (totéž platí i o letopočtu narození jejich otce). Letopočet úmrtí Petra Vencelíka z Vrchovišť není jednoznačný, pravděpodobný může být rok 1543, rodokmen Vencelíků zmiňuje dokonce dobu před rokem 1540 (určitě však nepřežil rok 1544). Z důvodů jeho již minule uvedeného zadlužení rozhodl zemský soud ve prospěch jeho věřitelů a tedy proti jeho pozůstalé manželce a synům, že žirovnické panství bude prodáno, aby mohly být uspokojeny nároky věřitelů. Dva ze zástupců těchto věřitelů Jeroným Božický z Božic a Václav Pouzar z Michnic fakticky žirovnické panství převzali a prodali ho včetně na něm váznoucích nesplacených dluhů a závazků roku 1544 za 6.000 kop českých grošů Albrechtovi z Gutštejna. Tedy je nepřesný údaj, že žirovnické panství Gutštejnovi prodala manželka Petra Vencelíka z Vrchovišť či dokonce on sám.
Synové Petra Vencelíka z Vrchovišť prodali 21.5.1543 tzv. Pavlovský dům v Žirovnici Janu Vencelíkovi z Vrchovišť (s velkou pravděpodobností šlo o jednoho ze synů Václava Vencelíka z Vrchovišť, tedy strýce zmiňovaných bratrů - prodejců) za částku 20 kop grošů českých. Mělo by jít o žirovnický dům na dnešní adrese Podhradí 2. Dům nemůžete minout pokud půjdete k zámku ulicí či spíše uličkou Branka. Jde o rohový dům vlevo před parkem, který má v současné době tmavě okrovou fasádu.
Amálie Vencelíková, roz. Jörgerová z Tolletu a Kreuspachu zemřela podle nápisu na náhrobníku roku 1558, Václav ml. Vencelík z Vrchovišť zemřel podle nápisu na náhrobníku v roce 1561 (rodokmen zmiňuje jen neurčitě dobu kolem roku 1580), Jiří (Jiřík) Vencelík z Vrchovišť zemřel podle nápisu na náhrobníku roku 1571 (rodokmen zmiňuje dobu kolem roku 1589). O Jindřichu ml. Vencelíkovi z Vrchovišť je poslední doložená zpráva z roku 1578, kdy byl jmenován jedním ze stavovských komisařů pro řešení sporu. Podle rodokmenu zemřel před rokem 1598 (zmiňován je i přesně rok 1598). Ani jeden ze tří synů Petra Vencelíka z Vrchovišť nezanechal potomka, o jejich případných manželkách není nic známo.
Náhrobníky Amálie Vencelíkové, roz. Jörgerové z Tolletu a Kreuspachu a synů Václava ml. Vencelíka z Vrchovišť a Jiřího (Jiříka) Vencelíka z Vrchovišť můžeme i dnes vidět v kapli sv. Jiljí v Žirovnici, tamtéž můžeme vidět i náhrobek jejich strýce Jana st. Vencelíka z Vrchovišť, který zemřel podle nápisu na náhrobníku v roce 1551 (rodokmen uvádí rok 1559). Jan st. Vencelík z Vrchovišť byl ženatý s manželkou Reginou ze Studené (ze Stranné?) a byl bezdětný. Byl spojen se Včelnicí (to je i uvedeno na jeho náhrobním kameni). I poté, co rod Vencelíků z Vrchovišť samotnou Žirovnici, resp. žirovnické panství ztratil zůstal patronát nad kostelíkem (kaplí) sv. Jiljí Vencelíkům na Včelnici a ti sem dosazovali luteránského kněze. V roce 1605 odtud nechal vyhnat Jindřich Konrád (Kundrát) Vencelík jindřichohradeckého jezuitu, který se pokusil převzít duchovní správu a kapli sv. Jiljí navíc nechal vyzdobit protikatolickými nápisy. Vše změnila Bílá Hora, poté odtud byl naopak vyhnán poslední nekatolický kněz luterán Hodňovský a vstup do kaple byl nadlouho zatarasen.
A ještě pár slov ke zmiňovaným zbývajícím synům "žirovnického" Václava Vencelíka z Vrchovišť.
Matěj Vencelík z Vrchovišť a na Třešti zemřel kolem roku 1545 (zmiňován je i přímo rok 1545) jako svobodný a bezdětný.
S Třeští spojil život i Kryštof Vencelík z Vrchovišť, který měl s manželkou Evou Kateřinou Hodějovskou z Hodějova tři syny Jana Václava Vencelíka z Vrchovišť, Zikmunda Matěje Vencelíka z Vrchovišť a Jindřicha Konráda (Kunráta) Vencelíka z Vrchovišť. Kryštof z Vrchovišť asi nepřežil rok 1582 (jako rok jeho úmrtí je v rodokmenu přímo uveden rok 1578).
Jindřich Vencelík z Vrchovišť přechodně držel hrad Ostrý u Milešovky (jeho zříceninu najdeme nedaleko Milešova v Českém středohoří) a měl s manželkou Martou Kamarýtovou (Kaplířovou?) ze Sulevic dceru Markétu, zemřel v roce 1534.
Zikmund Vencelík z Vrchovišť se pravděpodobně neoženil a neměl potomky, zemřel kolem roku 1550 (jeho úmrtí je někdy zmiňováno přesně k roku 1534).
Příště ještě něco málo o erbu s jednorožcem a vymření Vencelíků z Vrchovišť po meči i po přeslici a pak už zase něco na jiné téma.
Milan Pokorný


04.03.2022, 08:26
Petr Vencelík poprvé / Echo (54)
Než se dnes dostanu k Petru Vencelíkovi z Vrchovišť, musím se přece jen ještě krátce zastavit u jeho otce Václava Vencelíka. Jaké asi byly vztahy mezi Václavem Vencelíkem z Vrchovišť a jeho dříve zmiňovanými bratry Michalem z Vrchovišť a Janem Smíškem z Vrchovišť (Echo 48-50)? Těžko říci. Pokud jde o jeho vztahy s Michalem z Vrchovišť nemusely být zrovna ideální. Manželka Michala z Vrchovišť Dorota z Dubenek a na Dobřeni uplatnila totiž 23.3.1518 (tedy dlouhých zhruba sedm let po smrti svého manžela) za jejich malého syna Jindřicha proti synům již rovněž asi tři roky nežijícího Václava Vencelíka z Vrchovišť (s výjimkou Matěje Vencelíka na Třešti) řadu majetkových nároků, které se týkaly Václava Vencelíka a jeho bratra Michala. Nezodpovězenou otázkou zůstává, proč tak neučinila ještě za života Václava Vencelíka, času k tomu měla dost.
Po smrti Václava Vencelíka z Vrchovišť obhospodařovali panství jeho synové (kromě Matěje Vencelíka na Třešti) nejdříve v nedíle (společně), po rozdělení dědictví se novým majitelem zdejšího panství stává Petr Vencelík z Vrchovišť. S jeho jménem se setkáváme 8.12.1516 při prodeji Cholunského rybníka (Echo 53) i 1.3.1517 (znovu společně s bratry, kromě Matěje Vencelíka) při uzavření smlouvy, která se týkala včelnického statku a vsi Zdešov. Podobně jako se jménem jeho otce, tak i se jménem Petra Vencelíka z Vrchovišť se můžeme setkat v řadě sporů (je třeba mu na rozdíl od jeho otce však přiznat, že těch sporů bylo přece jenom méně). Bohužel na rozdíl od otce se s jeho jménem mnohem častěji setkáváme jako s dlužníkem. Patrně nejznámějším jeho sporem ve zdejších končinách byl spor z roku 1538 s pány z Hradce o pozemky zaniklé vsi Straněnské Dvorce. Argumentoval tím, že jeho otec roku 1494 koupil část kamenického panství nazvanou Dvorce. Spor byl ale pro něho neúspěšný, ve skutečnosti jeho otec tehdy koupil pozemky v místech jiné rovněž zaniklé vsi Částrovské Dvorce. Dvorce byly tedy ve skutečnosti dvojí, jak správně namítali proti jeho nároku páni z Hradce.
Petr Vencelík z Vrchovišť byl v letech 1538 až 1541 královským prokurátorem (latinsky procurator regius nebo také procurator devolutionum regalium). Královský prokurátor byl vysokým královským úředníkem. Byl jediný v celém království, byl jmenován přímo králem (v případě Petra Vencelíka šlo o krále Ferdinanda I. Habsburského) a jedině jemu byl ze své funkce odpovědný. Náplň práce královského prokurátora se postupem doby hodně měnila. V době, kdy tuto funkci zastával Petr Vencelík z Vrchovišť šlo zejména o ochranu královských klášterů a jejich zastupování (z pramenů vyplývá, že již 18.9.1538 působil jako prostředník při uzavření smlouvy mezi louckým klášterem a Janem z Lipého). Zcela určitě to byl na svou dobu vzdělaný muž (důkazem je i doložené přátelství s kronikářem Václavem Hájkem z Libočan a spolupráce na jeho Kronice české).
Pokračování příště.
Milan Pokorný


27.02.2022, 07:12
Václav Vencelík počtvrté / Echo (53)
Roku 1497 uzavřel Václav Vencelík z Vrchovišť v Kutné Hoře ve Vlašském dvoře (zde byla kutnohorská královská mincovna) manželství s Annou z Perče. V žirovnické zámecké kapli můžeme vidět fresku - votivní obraz Vencelíkovy rodiny. Je datován rokem 1490. Před postavou Václava Vencelíka v zeleném obleku je erb rodu z Vrchovišť zlatý jednorožec v modrém poli, ten jako rostoucí se opakuje i v klenotu. Za Václavem Vencelíkem klečí šest chlapeckých postav červeně oděných. Skoro s jistotou se jedná o jeho šest synů (Matěj, Jindřich, Petr, Zikmund, Kryštof a Jan). Proti Vencelíkovi klečí ženská či dívčí postava v červeném, která má u nohou rudohnědý štít se spojeným zlatým jelením parožím s deseti výsadami (výstupky), za ní klečí žena ve fialovém plášti s kožešinovým límcem, za touto ženou vidíme tři postavy dívčí a řadu uzavírá žena v černém oblečení. S identifikací ženských postav je to už složitější. S ohledem na letopočet 1490 není zde zachycena pravděpodobně v pořadí třetí Vencelíkova manželka Anna z Perče (ta navíc měla v erbu raka). Ženu se štítem s jelením parožím, která byla pravděpodobně jeho druhou manželkou, se dosud nepodařilo spolehlivě identifikovat. V bližším či vzdálenějším okolí Žirovnice bylo více rodů s obdobným erbem, u žádného z nich však není zmínka o sňatku některé z jeho příslušnic s Václavem Vencelíkem z Vrchovišť. Hledat bude třeba asi jinde. Obdobnou hádankou je žena v černém (snad jeho první již nežijící manželka?). Pokud jde o čtyři dívčí postavy, zde by mělo být naopak asi jasno. V písemných pramenech lze dohledat čtyři dcery Václava Vencelíka z Vrchovišť (i jejich manžele). Nejčastěji byla zmiňována Kateřina, dalšími byly Dorota, Kristina a Ludmila (ta poslední provdána nebyla, neboť byla převorkou kláštera sv. Kateřiny v Praze).
Zágrování mědi se Václav Vencelík z Vrchovišť věnoval samozřejmě i v Žirovnici. Důkazem je třeba i freska v Zelené světnici žirovnického zámku, která mimo jiné zachycuje huť v žirovnickém podhradí. Odkázat lze i na název rybníka pod zámkem, kterým je Hutní rybník.
Písemné prameny naznačují, že pořízení s Václavem Vencelíkem z Vrchovišť nebylo zrovna jednoduché (je uváděn jako účastník v řadě různých sporů). Výtky se týkaly i jeho podnikání. Ještě v roce 1510 je mu vytýkáno, že se nedostatečně věnuje opravám důlních zařízení, zisk z dolů si nechává a nic z něho nevkládá na provozní kapitál apod.
Pokud jde o rok úmrtí Václava Vencelíka z Vrchovišť, uvádějí se dva letopočty: 1515 a 1518. Jako pravděpodobnější se jeví rok 1515, neboť dne 8.12.1516 prodávají už jen jeho synové měšťanovi Václavu Přivalenovi na Žirovnici Cholunský rybník. Václav Vencelík z Vrchovišť se sám této transakce už neúčastnil nejspíše z toho důvodu, že již nežil. K jeho úmrtí došlo údajně při jeho návštěvě u syna Matěje v Třešti. Pohřben byl však v Žirovnici v kapli sv. Jiljí, kterou jako nekropoli (hrobku svého rodu) i vybudoval.
Pokračování příště.
Milan Pokorný


24.02.2022, 08:42
Petr Konáš a nový TV seriál
TV Nova připravila pro své diváky nový krimiseriál ŠÉFKA. Krimiseriál bude mít deset dílů a první z nich s názvem Odhalení uvede TV Nova v sobotu 26.2.2022 od 20:20 hodin. Má jít celkem o deset hodinových epizod s deseti uzavřenými případy vražd s překvapivým rozuzlením. Jednu z hlavních rolí krimiseriálu (mladý policejní vyšetřovatel z oddělení vražd pražské policie Jan Trunpeta) vytvořil žirovnický rodák herec Petr KONÁŠ. Není to zdaleka jeho první seriálová role. Petr KONÁŠ se narodil v Žirovnici dne 2. dubna 1983 a určitě se k němu vrátím v některém z dílů Echa.
Milan Pokorný


20.02.2022, 15:05
Žirovnická atletka opět na stupních vítězů
Nikola Misilová na halových přeborech republiky ve Vítkovicích opět zazářila. V běhu na 60 m se ve třetím rozběhu umístila na druhém místě a ve finále skončila třetí. Nikolka závodí za Atletický klub Jihlava a její fotku i s diplomem si můžete najít na facebooku Atletika Žirovnice.


18.02.2022, 08:30
Václav Vencelík potřetí / Echo (52)
V roce 1490 se Václav Vencelík z Vrchovišť rozhodl koupit pro svého nejstaršího syna Matěje Vencelíka z Vrchovišť nedalekou Třešť (tvrz, městečko a poplužní dvůr) a k tomu dvě sousední vesnice Jezdovice a Bukovou. Nebyla to jednoduchá transakce, byla napadena opakovanými žalobami, nicméně v roce 1493 se Třešť stala jeho majetkem (v majetku Vencelíků z Vrchovišť pak zůstává až do roku 1627, tedy mnohem déle než samotná Žirovnice, která v držení tohoto rodu byla jen necelých šedesát let). Městský znak Třeště je i proto totožný se žirovnickým. V roce 1493 Václav Vencelík z Vrchovišť koupil ves Vlčetín. Roku 1494 přikoupil ves Dvorce (i ta se později stane předmětem soudního sporu). V roce 1500 kupuje panství strážské (dnešní Stráž nad Nežárkou). Stráž prodávají jeho synové už roku 1518 rytíři Václavu Fraňkovi z Liběchova. Minule zmíněnou Včelnici drželi Vencelíkové z Vrchovišť s přestávkou až do roku 1649. Později získávají potomci Václava Vencelíka z Vrchovišť např. i blízkou Kamenici (Kamenice nad Lipou) a další majetek. To vše ale ponechám stranou. Předmětem příspěvků bude jen samotný Václav Vencelík z Vrchovišť.
Dne 9.6.1492 byli Václav Vencelík z Vrchovišť a jeho dva bratři Michal z Vrchovišť a Jan Smíšek z Vrchovišt povýšeni císařem Fridrichem III. Habsburským do šlechtického (panského) stavu říšských svobodných pánů a obdrželi tak další predikát ze Žirovnice (ze Sarabic), německy Reichsfreiherr von Sarabitz. K tomuto aktu došlo zásluhou Václava Vencelíka z Vrchovišť, konkrétně jeho koupí Žirovnice, tedy svobodného (dědičného) deskového statku (evidovaného v deskách zemských), to ve spojení s císařským privilegiem se vztahovalo i na dva zbývající členy rodu z Vrchovišť. Není pravdou, že tímto aktem získal rod z Vrchovišť známý erb s jednorožcem, jak je nesprávně uvedeno na webových stránkách Žirovnice. Rod z Vrchovišť totiž patřil mezi tzv. erbovní měšťany (ti byli např. i v nedaleké Jihlavě, která byla královským horním městem jako Kutná Hora) a erbem s jednorožcem tedy disponoval už před povýšením do panského stavu. V souvislosti s tímto povýšením došlo ve skutečnosti k tzv. polepšení (obohacení) tohoto původního erbu Václava Vencelíka z Vrchovišť (už zmiňovaný jednorožec v modrém poli). Ona polepšená varianta erbu představovala jednorožce ve skoku, navíc i dravého ptáka a chrta. Problém byl v tom, že bratři z Vrchovišť patřili do Českého království a teprve roku 1522 (kdy už ani jeden z nich nebyl naživu) jim byl polepšený erb potvrzen českým panovníkem Ludvíkem Jagellonským (čtvrcený erb, kde do 1. a 4. pole bylo vloženo pole štítu z původního erbu, ve 2. stříbrném poli je jestřáb (někdy je zmiňován sokol, příp. sova) v přírodní, tedy přirozené barvě a ve 3. červeném poli je stříbrný chrt se zlatým obojkem. V klenotu erbu je zlatý jednorožec. Roku 1530 byl tento erb znovu polepšen, ale o tom se zmíním až v pokračování, které se bude týkat pouze erbu Vencelíků z Vrchovišť. Problém jim přineslo i to, že český panovník nemohl potvrdit jejich novou stavovskou hodnost, protože ta byla říšská, k tomu navíc pro přijetí do českého panského stavu bylo třeba i kladného rozhodnutí jeho zástupců, k čemuž většinou docházelo na zemském sněmu. A k tomu u nich nedošlo, ve svých důsledcích to pak znamenalo, že tento rod fakticky nebyl tradiční českou šlechtou jako panský přijat. Pokud jde o predikát ze Sarabic (von Sarabitz) bylo otázkou, zda ho lze vůbec jednoznačně vztáhnou k Žirovnici (Žirovnice je německy Serowitz), když Michala z Vrchovišť a Jana Smíška z Vrchovišť se Žirovnicí ve skutečnosti spojovala jen osoba jejich bratra Václava Vencelíka z Vrchovišť. Postupem doby byl přijat závěr, že tento predikát se k Žirovnici vztahuje. Jiné vysvětlení tohoto predikátu se totiž ani nenabízelo a ve věci, která je starší půl tisíciletí asi ani nenabídne.
Ještě malý dovětek k titulu svobodný pán. Mnohem častěji (i v současnosti) se s ním setkáme v Německu či na severu Evropy (zejména ve Švédsku). V hierarchii známějších šlechtických titulů by mu nejvíce odpovídal titul baron. Německý titul Freiherr pronikl jinak i do lidové češtiny v podobě slova frajer (původně pěkně oblékaný muž, fešák).
Pokračování příště.
Milan Pokorný


12.02.2022, 07:54
Václav Vencelík z Vrchovišť podruhé / Echo (51)
Narodil se neznámo kdy jako Václav z Vrchovišť. Až později se za jeho křestním jménem Václav objevuje onen Vencelík, což je zdrobnělina Václava, resp. jeho německé varianty (Václav = německy Wenzel). Stal se zakladatelem rodové linie Vencelíků z Vrchovišť. Plnoprávným měšťanem Kutné Hory se stal již roku 1472, tedy dříve než jeho bratři. Už jsem se zmínil o tom, že od roku 1472 do roku 1477 dodával společně se svými bratry Michalem z Vrchovišť a Janem Smíškem z Vrchovišť stříbro kutnohorské mincovně. Nebyl jen úspěšným důlním podnikatelem, ale s určitou nadsázkou lze napsat, že byl i úspěšným podnikatelem ve finančnictví, podnikal totiž s úvěry nejen v místě, ale dokonce i v samotné Praze. Jako důlní podnikatel se nesoustředil pouze na stříbro, ale předmětem jeho zájmu se stala i měď. Ta totiž měla se stříbrem tu souvislost, že zágrováním (někdy se v této souvislosti ne zcela přesně zmiňuje cizelování) mědi se z mědi oddělovaly příměsi stříbra. Postupně se stal majitelem několika hutí a také perkmistrem dolu Mladé Rousy.
Už dříve jsem se zmínil také o tom, kdy a za jakých okolností se stal majitelem Žirovnice a čtyř vesnic v jejím okolí (Echo 47). Samozřejmě se nabízí otázka, proč se úspěšný kutnohorský patricij a podnikatel ocitá ve vzdálené Žirovnici na jihu Čech, tedy v té části království, která se v žádném případě nedala ani v nejmenším srovnávat s významnou a bohatou Kutnou Horou, která v té době svým významem byla druhá hned po Praze.
Důvodem byly právě nesrovnalosti v jeho podnikání. Podobné problémy s podnikáním měli nakonec i jeho bratři Michal z Vrchovišť a Jan Smíšek z Vrchovišť. U Václava Vencelíka z Vrchovišť šlo konkrétně o zakázaný obchod s cizinou a zakázané finanční operace. Navíc mu tato oblast na pomezí Čech a Moravy vůbec nebyla neznámá, neboť již dříve (snad v roce 1467) zakoupil zchátralou tvrz Včelnici (dnešní Nová Včelnice). Potřeboval sejít z očí (a mysli) Kutné Hory a o možnosti výhodné koupě Žirovnice, coby nového rodového sídla byl nejspíše dobře informován.
Relativně skromný a jistě nepříliš udržovaný žirovnický hrad opravil, zásadním způsobem rozšířil a někdy kolem roku 1490 ho nechal neznámým umělcem vyzdobit krásnými freskami. Oba tyto momenty jsou zdejšími materiály spolehlivě zachyceny. Samotné fresky se staly navíc předmětem řady odborných prací a studií. Tyto materiály jsou většinou snadno dostupné zájemcům o historii, takže na ně zde pouze odkazuji. Freskami či realizací jeho stavebních plánů se proto nebudu zabývat. Snad jen pro zajímavost uvedu, že fresky s největší pravděpodobností stejného autora (nazýváme ho Mistrem žirovnické nástěnné malby) najdeme i v Kutné Hoře (chrám sv. Barbory - Smíškovská kaple), což má asi i logiku, v Jindřichově Hradci (kaple Božího těla, někdy zmiňovaná i jako kaple Panny Marie, resp. tzv Soudnice, obojí na tamním zámku), což má vlastně rovněž logiku, když tyto fresky tam byly realizovány za Jindřicha IV. z Hradce, se kterým jako se svým sousedem vycházel Václav Vencelík z Vrchovišť podle jejich korespondence pravděpodobně velmi dobře. Posledním místem, kde se objevují je vzdálený vodní hrad Švihov na okrese Klatovy.
Pokračování příště.
Milan Pokorný


07.02.2022, 08:23
Pověst o jakubínském pokladu
Pan Miroslav Rohel, jehož rod tu na Žirovnicku sídlil od středověku, nám poslal povídku, která se týká jeho předků, a má souvislosti i s vlastníky žirovnického panství. V povídce se jedná o Rohlův mlýn pod Jakubínem, který dodnes stojí na potoku v údolí a známe ho pod současným názvem Pechova pila. Povídku si můžete přečíst v rubrice - Žirovničtí autoři.


04.02.2022, 08:28
Bratři Václava Vencelíka potřetí / Echo (50)
Ze sourozenců Václava Vencelíka z Vrchovišť zbývá rudokopec (erckaféř či erckafíř) Jan Smíšek z Vrchovišť, zakladatel rodové linie Smíšků z Vrchovišť. Ani u něho nejsou data jeho narození známa. Jak už jsem zmínil minule dodával s bratry stříbro do kutnohorské mincovny v letech 1472 až 1477, plnoprávným občanem Kutné Hory se stal v roce 1476. Obchodoval také s mědí. I on získal značný majetek. V Kutné Hoře mu patřilo několik dolů a měšťanských domů. Jeho život byl od roku 1488 spojen s opravou a dostavbou kostela Nejsvětější Trojice v Kutné Hoře, které financoval, resp. s další slavnou kutnohorskou stavbou - Hrádkem, který získal v roce 1490 za 500 kop českých grošů. O jeho solventnosti svědčí i to, že částku složil hotově. Z Hrádku vybudoval přepychové měšťanské sídlo. I on byl v roce 1492 císařem Fridrichem III. Habsburským povýšen do šlechtického stavu a stal se (říšským) svobodným pánem ze Žirovnice (Reichsfreiherr von Sarabitz). Bližší vysvětlení příště. Asi znáte další význačnou kutnohorskou památku Kamennou kašnu na Rejskově náměstí. Ta se stala zásobníkem pitné vody v Kutné Hoře v době, kdy dolování narušilo spodní prameny vody. Voda do této kašny přitékala dřevěným potrubím z pramene sv. Vojtěcha u jeho vsi Bylany.
Kostel Nejsvětější Trojice byl dokončen v roce 1500, právě včas, neboť Jan Smíšek z Vrchovišť zamřel mezi 4. až 6. únorem roku 1501 a v tomto kostele byl pohřben, později byla v tomto kostele pohřbena i jeho manželka Anna (neznámého původu) a dcera Lidmila. Po sobě zanechal Kryštofa, Dorotu, Voršilu, Ester, Lidmilu a Jíru či Jana (někdy bývá zmiňován i Pavel).
Jeho syn Kryštof Smíšek z Vrchovišť prodal Hrádek již roku 1519, z důvodu nedodržení kupní smlouvy kupujícím ho však získal zpět a Hrádek prodali až jeho dědicové v roce 1530 Albrechtovi z Gutštejna (budoucímu majiteli Žirovnice). V kutnohorském Hrádku je v současné době České muzeum stříbra, které zde bylo otevřeno v roce 1996 (předchozí neoficiální otevření proběhlo v březnu téhož roku za účasti prince Filipa, manžela anglické královny Alžběty II.)
Smíškové z Vrchovišť odcházejí z historické scény již ve 30. letech 16. století.
Příště už Václav Vencelík z Vrchovišť a na Žirovnici.
Milan Pokorný


31.01.2022, 08:16
OZNÁMENI o vyhlášení revize katastru nemovitostí
Na základě sdělení Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální
pracoviště Pelhřimov (dále jen „katastrální úřad“) č.j. RO-11/2022-304,
že v katastrálním území Žirovnice obce Žirovnice bude zahájena
revize katastru nemovitostí,
která potrvá od 1.4.2022 přibližně do 31.12.2023.


29.01.2022, 14:11
Dva roky prázdna aneb Jak se šíří korona svatá
Miroslav Petrů napsal povídku, ale spíš esej, kterou prolíná svými hudebními videoklipy. Mohl by to být moderní sdělovací počin šiřitelný pomocí sociálních sítí. U nás ho najdete v rubrice AUTOŘI pod názvem Vánoční povídka.


29.01.2022, 13:51
Zapomněli na souměstí PO-ŽI
Přečetli jsme si v Deníku, že města Pelhřimov, Humpolec, Pacov, a Kamenice N/L se spojila, aby podpořila cestovní ruch v západní oblasti Vysočiny. Společně s místními podnikateli byla založena destinace Vysočina West. Počátky a Žirovnice mezi touto společností nejsou. Přitom turisticky toto souměstí je pro celodenní výlet (z Pelhřimova) ideální. Dopoledne se mohou zájemci pokochat počáteckým náměstím s měšťanskými středověkými domy a současnou výtečnou cukrárnou. Místní muzeem kromě originálních exponátů nabízí i bludiště propojenými městskými sklepy. Polední odjezd do Žirovnice nahrává hotelu Artaban, kde se cestovatelé dobře naobědvají, aby odpoledne mohli strávit v areálu žirovnického zámku, včetně špýcharu a muzea perletě. Cestou zpět do Pelhřimova je možné se v Metánově stavit v muzeu Jakuba Hrona Metánovského, který je v Čechách všeobecně známý.



28.01.2022, 10:25
Bratři Václava Vencelíka podruhé/Echo (49)
Michala z Vrchovišť připomínal v chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře také zvon Michal, který má hmotnost 2,4 tuny a Michal z Vrchovišť ho nechal ulít v Kutné Hoře roku 1493 mistrem Ondřejem Ptáčkem. Jde o jeden ze tří zvonů chrámu sv. Barbory. V souvislosti s vybudováním sousední jezuitské koleje a zánikem původní dřevěné zvonice byly zvony na počátku 18. století přeneseny do jižní věže jezuitské koleje. Od roku 2018 zvon Michal mlčí z důvodu vytlučení zvonového věnce. Proto byl dne 12.11.2021 snesen a odvezen do holandského Astenu k opravě (jinak by hrozila trhlina na těle zvonu), kterou provede zvonař Petr Rudolf Manoušek (ze stejných důvodů "odcestoval" i další tamní zvon Ludvík a zůstal jen zvon Barbora). Oba opravené zvony se mají vrátit zpět v květnu 2022 a poté je bude Kutná Hora po létech opět slyšet kompletně.
Roku 1492 byl Michal z Vrchovišť císařem Fridrichem III. Habsburským povýšen do panského stavu a dostalo se mu titulu (říšský) svobodný pán ze Žirovnice (Reichsfreiherr von Sarabitz). K jeho povýšení do šlechtického stavu došlo vlastně zásluhou "našeho" Václava Vencelíka z Vrchovišť (proto predikát ze Žirovnice) a krátce se o důvodech zmíním až u Václava Vencelíka z Vrchovišť.
Roku 1492 zapsal Michal z Vrchovišť svému bratrovi Vavřincovi z Vrchovišť dům, Vavřinec z Vrchovišť ještě téhož roku však pořídil kšaft (závět, poslední vůli) ve prospěch Michala z Vrchovišť. Prameny výrazněji jinak vlastně Vavřince z Vrchovišť nezmiňují. Žirovnické propagační materiály nesprávně zmiňují Vavřince z Vrchovišť v souvislosti s povýšením do šlechtického stavu v roce.1492. Ve skutečnosti se ho tato nobilitace (na rozdíl od jeho tří bratrů) netýkala, pravděpodobně z toho důvodu, že již v té době nežil.
Roku 1494 se Michal z Vrchovišť však se svým podnikáním dostává do problémů. Tady nechám promluvit přímo Mikuláše Dačického z Heslova a jeho Paměti: "Léta 1494, v sobotu po památce svatého Jiljí ( tedy 6. září, sám sv. Jiljí se slaví jinak 1. září) havíř řečený Opat mluvil z opilství, že pan Michal z Vrchovišť, hofmistr horní na Horách Kutných, zrádně a nešlechetně činí při těch horách, pročež vzat byl do vězení na rozkaz pánů šepmistrů (konšelů, radních)".
Jeden z havířů tehdy skutečně obvinil Michala z Vrchovišť z podvodů, když tvrdil, že si část rudy přivlastňuje, má úkryt na její nelegální zpracování a tím vlastně okrádá královskou pokladnu. Jak už to tak někdy bývá byl 6.9.1494 zatčen havíř - udavač, tedy nikoli horní hofmistr Michal z Vrchovišť. Ostatní havíři si to však nenechali líbit a dva dny nato mířil dav horníků ke kutnohorské radnici s požadavkem na propuštění onoho havíře. Konšelé od nich požadovali písemnou petici. Dne 14.9.1494 přicházejí havíři znovu, tentokrát už ozbrojení a s písemnou peticí, přicházejí přímo do Vlašského dvora, odtud pokračují na hřbitov sv. Barbory, kde petici přečetli (na cestu dostali od pánů takticky asi pro "uklidnění" několik sudů piva). Do jednání mezi pány a havíři vstoupil arciděkan Slavomír Zroubek, který dovedl obě strany k uzavření kompromisu. Havíři upustí od násilí a Michal z Vrchovišť bude zbaven funkce horního hofmistra. Dne 20.9.1494 byl Michal z Vrchovišť zatčen a zbaven úřadu horního hofmistra (příští rok ho však král Vladislav II. Jagellonský omilostní).
Životní osudy Michala z Vrchovišť, jeho přátelský vztah se stavitelem Matějem Rejskem, okolnosti stavby chrámu sv. Barbory a mnoho dalšího zachytila spisovatelka Ludmila Vaňková ve svém románu Stříbrný jednorožec, který vyšel úspěšně již v pěti vydáních.
Michal z Vrchovišť vynaložil na stavbu chrámu sv. Barbory velkou část rodinného majetku, dokonce i zmiňované zpronevěry obecního stříbra se měl dopustit s úmyslem spatřit jednou chrám sv. Barbory v jeho konečné podobě, tedy dostavěný. Tento životní sen se mu však nesplnil, zemřel v květnu roku 1511 a pohřben byl ve své kapli v chrámu sv. Barbory (mimochodem ve stejné kapli je pohřben i zmiňovaný Mikuláš Dačický z Heslova). Zanechal po sobě vdovu Dorotu z Dubenek, která byla asi o mnoho let mladší (žila ještě v roce 1556) a malého (nedospělého) syna Jindřicha, od kterého se začala psát tato rodová linie jako Libeničtí z Vrchovišť (Echo 48). U obou se ještě zastavím v souvislosti s Václavem Vencelíkem. Rodová linie Libenických z Vrchovišť neměla dlouhého trvání a vymřela po meči desetiletým Janem Libenickým z Vrchovišť již roku 1599, resp. po přeslici jeho sestrou Veronikou Libenickou z Vrchovišť, ta zemřela někdy po roce 1615.
Dnes to byl poněkud delší příspěvek, i když jsem se snažil zachytit bohatý život Michala z Vrchovišť jen stručně.
Pokračování příště.
Milan Pokorný


22.01.2022, 14:35
Bratři Václava Vencelíka poprvé / Echo (48)
Rod z Vrchovišť získal významné postavení právě generací Václava Vencelíka z Vrchovišť a jeho dvou bratrů Michala z Vrchovišť a Jana Smíška z Vrchovišť. Třetí jeho bratr Vavřinec (Vávra) z Vrchovišť je zmiňován v pramenech pouze okrajově. Žirovnické propagační materiály nesprávně spojují všechny čtyři bratry s rodem Vencelíků z Vrchovišť (všichni čtyři patří správně do rodu z Vrchovišť, který se začíná dělit na Vencelíky z Vrchovišť "žirovnickým" Václavem Vencelíkem z Vrchovišť, Smíšky z Vrchovišť Janem Smíškem z Vrchovišť a Libenické z Vrchovišť počínaje Michalovým synem Jindřichem z Vrchovišť, který Libenice koupil roku 1540 a tato část rodu se jím začíná psát jako Libeničtí z Vrchovišť. V žirovnických propagačních materiálech je navíc nesprávně zmiňován Michal Vencelík z Vrchovišť. Nikdo toho jména rodokmenem Vencelíků z Vrchovišť až do jejich vymření po meči na konci 17. století však neprochází z toho prostého důvodu, že žádný Michal Vencelík z Vrchovišť nikdy nežil (jde patrně o záměnu s Michalem z Vrchovišť).
Zejména o prvních dvou bratrech Václava Vencelíka z Vrchovišť je třeba se úvodem alespoň stručně zmínit (pro správné pochopení postavení a významu rodu z Vrchovišť).
Přesná data narození Michala z Vrchovišť nejsou známa. Někdy je nesprávně uváděn jako Michal Smíšek z Vrchovišť (bývá takto ztotožňován s bratrem Janem Smíškem z Vrchovišť). Stříbrnou rudu začal kutnohorské mincovně prodávat od roku 1472 (společně s bratry Václavem Vencelíkem a Janem Smíškem) a společně v tom pokračovali až do roku 1477. Plnoprávným občanem Kutné Hory se stal v roce 1473 (městu musel zaplatit tzv. příjemné). Postupně zde kupuje dvě hutě v roce 1482 a v roce 1483.
Roku 1485 (někdy je nesprávně zmiňován v této souvislosti rok 1481, což se týká i žirovnických propagačních materiálů) se stává ředitelem stavby chrámu sv. Barbory v Kutné Hoře, téhož roku v tomto chrámu kupuje kapli Panny Marie a sv. Petra a Pavla při ochozu na jižní straně (dnes kaple Smíškovská). Je třeba si uvědomit, že chrám sv. Barbory byl založen již roku 1388 a budován byl na náklady kutnohorských patricijských rodů s přestávkami, jejichž délka byla odvislá od úspěšnosti těžby stříbrné rudy. Nejstarší část chrámu byla dokončena do roku 1392 (jednalo se právě o osm ochozových kaplí). Ještě na začátku 15. století se trojlodí mění v pětilodí, ale počátkem husitských válek je stavba na desítky let přerušena a pokračuje se s ní až koncem 15. století klenbou ochozu a stavbou triforia (stavitel mistr Hanuš), později uzavřeli síťovou klenbou presbytáře (stavitel Matěj Rejsek), resp. vybudováním samostatného trojlodí nad vnitřními arkádami spodní části chrámu (stavitel Benedikt Rejt z Pístova). Stavba chrámu byla definitivně ukončena až roku 1905.
Zmiňuji se o tom podrobněji z toho důvodu, aby nevznikl mylný dojem, že snad Michal z Vrchovišť řídil celou stavbu a pak i z toho důvodu, že tento bratr Václava Vencelíka z Vrchovišť a na Žirovnici se skutečně významnou mírou zasloužil o výstavbu chrámu, který patří mezi nejkrásnější gotické sakrální stavby v Evropě a jako takový je od roku 1990 zapsán na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
K roku 1488 se váže jmenování Michala z Vrchovišť horním hofmistrem, takže po určitou dobu snad zhruba dvou let je horním hofmistrem, nejvyšším představitelem správy královského horního města a zároveň ředitelem stavby chrámu sv. Barbory, prostě se u něho sbíhají všechny tamní penězovody. Dnešními slovy šlo o klasický střet zájmů.
Pokračování osudů Michala z Vrchovišť (už i s přesahem do Žirovnice, resp. na bratra Václava Vencelíka) příště.
Milan Pokorný


20.01.2022, 14:01
Povede hnutí ANO na Vysočině
Po dvou letech volili členové hnutí ANO 2011 na Vysočině nové krajské vedení. Hnutí nově povede Martin Kukla, bývalý náměstek hejtmana a v současnosti poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.
Devětatřicetiletý inženýr Martin Kukla pochází z Počátek na Pelhřimovsku, vystudoval VUT v Brně, obor elektrotechnická výroba a management. Jedenáct let pracoval na odborné pozici ve společnosti Bosch Diesel Jihlava, kam se v listopadu 2020 vrátil. Od roku 2018 do roku 2020 byl náměstkem hejtmana Kraje Vysočina pro oblast ekonomiky a majetku. Na podzim 2021 mu voliči dali 1 852 hlasů, obhájil třetí místo na kandidátce a byl zvolen do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Martin Kukla je ženatý, s manželkou vychovává v Rantířově u Jihlavy dva syny. Jeho celoživotním koníčkem je včelařství.



15.01.2022, 14:44
Václav Vencelík z Vrchovišť poprvé / Echo (47)
Jde o první zastavení s Václavem Vencelíkem z Vrchovišť. O žádném majiteli zdejšího panství se toho asi nenapsalo v Žirovnici více než o něm. A je třeba dodat, že po zásluze. Jeho zdejší působení má přesah až do dnešních dnů. Vždyť jeho erb se stříbrným (bílým) jednorožcem v modrém poli je znakem města, jeho značný majetek mu umožnil zásadní přestavbu žirovnického hradu zhruba do současné podoby a cenné pozdně gotické nástěnné malby, které zde zanechal nemají svým rozsahem v celé naší republice konkurenci (a to se jich zachovala oproti původnímu stavu jen malá část!). Jejich existence a jejich význam byly také hlavním důvodem pro obnovu a postupnou rekonstrukci těžce poškozeného zámku po ničivém požáru v roce 1964 (naštěstí pro zámek i samotnou Žirovnici probíhaly restaurátorské práce na nich už krátce před požárem). Nebýt těchto cenných nástěnných maleb, asi by dnes Žirovnice žádný svůj zámek ani neměla.
Nechci zde opakovat to, co se o tomto pozoruhodném muži už v Žirovnici napsalo (snad s výjimkou toho nejdůležitějšího), proto se soustředím spíše na to nové, resp. méně známé. Pravdou také je, že ne vše, co o něm bylo v Žirovnici publikováno odpovídá skutečnosti, tedy historické pravdě, a i na to upozorním.
Vdova po Diviši Kamarétovi ze Žirovnice Ofka z Vojslavic prodala nově se formující žirovnické panství s okolními vesnicemi Cholunnou, Jakubínem, Zdešovem a pustým Krumvaldem (na ten se někdy zapomíná) jménem svým a jménem jejich nedospělých dětí Jana, Prokopa a Zbyňka Kamarétů Václavu Vencelíkovi z Vrchovišť 11.10.1485 (11.10. vklad do desek) za 1500 kop grošů českých.
Na svou dobu to nebyl obnos nijak závratný. Částka byla jistě určena okolnostmi. Na jedné straně situací Ofky z Vojslavic, vdovy s nedospělými dětmi po drobném šlechtici, navíc jistě zadluženém, také stavu a velikosti hradu. Na druhé straně pozicí kupujícího, kterým byl nesmlouvavý středověký podnikatel, který nikomu nedal více než musel a dovedl využít situace druhého ve svůj prospěch.
Zmapování situace kolem rodu z Vrchovišť v jeho počátcích (před příchodem do Kutné Hory) bylo pro naše historiky hodně složité. Bylo to logické už z toho důvodu, že nešlo původně o šlechtický rod, tedy spolehlivých pramenů bylo minimum. Je třeba dodat, že řada nejasností kolem tohoto rodu přetrvává do dnešní doby.
Oříškem pro naše historiky byla už samotná správná lokalizace zaniklé vesnice Vrchoviště. Pokud by ji někdo hledal v okolí Kutné Hory byl by na špatné adrese. Zásluhou Augusta Sedláčka byl přijat závěr, že tato zaniklá vesnice, resp. pustá tvrz se nacházela u vesnice Holetice (rovněž mezitím zaniklé, snad aby to bylo ještě složitější) v Doupovských horách nedaleko dnes zhruba dvoutisícového městečka Bochov na Karlovarsku. Zajímavé na tom navíc je to, že se v Bochově v 15. století těžilo olovo. Účast rodu z Vrchovišť na této těžbě žádné prameny nepotvrzují, na druhé straně (řečeno tak trochu po cimrmanovsku) ji ani nevylučují. Faktem ale je, že rod z Vrchovišť přichází z této vesnice (nejspíše zaniklé - vypálené za husitských válek) do Kutné Hory s určitým kapitálem, který tam dokáže ihned uplatnit. Hned na počátku se tedy přímo nabízí zajímavá myšlenka či přímo hypotéza, že rod z Vrchovišť si vybírá dosti vzdálenou Kutnou Horu, kde kvete těžba stříbrné rudy už z toho důvodu, že má nezanedbatelné zkušenosti s těžbou jinou, tedy olova, které může v podstatě okamžitě s úspěchem uplatnit. Snad ještě na doplnění dnešního pokračování uvedu to, že prof. August Sedláček se při svém pátrání setkal s pojmem "zaniklá ves Vrchoviště" také v souvislosti s rokem 1581 a rokem 1610 při studiu určitých majetkových operací, které se však rodu z Vrchovišť nijak netýkaly. V soupise poddaných ve vesnici Holetice z roku 1651 pustá ves Vrchoviště není už ani zmiňována.
Pokračování příště.
Milan Pokorný
,



09.01.2022, 08:11
Erb Kamarétů / Echo (46)
Dnes jen krátký příspěvek, ve kterém se ještě vrátím ke Kamarétům ze Žirovnice, konkrétně k jejich erbu. Šlo o modrý štít se stříbrnou pravou horní prázdnou (svobodnou) čtvrtí.
Purkart Kamarét ze Žirovnice má na své pečeti z roku 1449 tento štít a v klenotu (nad štítem) má ještě ruku s větvičkou.
Zbyněk Kamarét ze Žirovnice má na své pečeti z roku 1448 však tento štít naopak s prázdnou levou čtvrtí a v klenotu má trubku. Tento erb používali vladykové Lukavečtí z Lukavce. Už dříve jsem se zmiňoval, že právě z tohoto hodně rozvětveného rodu Kamarétové ze Žirovnice pocházeli. Vladycký rod Lukaveckých z Lukavce jinak vymřel po meči Zdeňkem Felixem roku 1663.
Vzájemné příbuzenské vztahy mezi žirovnickými Kamaréty jsou nejasné, poukázal na to už historik August Sedláček.
V Žirovnici se žádná dobová (původní) heraldická památka po Kamarétech nezachovala.
Příští zastavení bude už patřit novému majiteli panství a okolních vesnic, kterým se stal roku 1485 zámožný kutnohorský horní podnikatel Václav Vencelík z Vrchovišť.
Milan Pokorný.


04.01.2022, 10:00
Zasílejte fotografie současné Žirovnice a Počátek
Občas se k nám dostanou snímky, které stojí za to zveřejnit. Velmi rádi to uděláme, ale omezíme je na formát na šířku (z technických důvodů) a na záběry obou sousedních měst, které začínáme nazývat souměstí PO-ZI.


29.12.2021, 08:26
PF 2022
Všem, kdo navštěvují tyto noviny, ale i celému světu přejeme v novém roce 2022 klid a mír, pevné zdraví a patřičnou míru štěstí. Našim stránkám pak, aby ještě nějaký čas vydržely.


23.12.2021, 10:01
Veselé Vánoce
Aby Vánoce vypadaly opravdu vesele, lidé si své příbytky zdobí stromečky, do oken vylepují ozdobné kreace a vystavují betlémy. Večer se rozsvěcují barevné řetězy a girlandy. Funguje tak nenuceně lidová umělecká tvořivost. Jeden vánoční výtvor ze sídliště v Žirovnici vám představujeme v detailu.


23.12.2021, 08:25
Vzpomínka na J.C.
Klepu nějakej text do klávesnice počítače a mám puštěný rádio. Výjimečně. Když píšu mám rád ticho. A z toho rádia Tě slyším zpívat známou písničku - vlastně duet s B.D. A vždycky, když Tě tak slyším mi vyvstane na mysli jedna vzpomínka.
Byl konec sedmdesátek a Ty si měl koncerty v Praze v holešovickej hale. Ne, tam sem nebyl. Neměl sem tlačenku a asi ani finance, abych se nějak dostal k lístkům. Čet´ sem tehdy ale s Tebou rozhovor v "Mladým světě" a tam si uved´, že si vyrůstal v Arkansasu, kde byly hrozný rozdíly v teplotách ve dne a v noci, dokonce takový, že po noci padali zmrzlí hadi ze stromů, taky si tam vzpomínal na svýho mrtvýho bráchu, kterej umřel tragicky a Ty si si z jeho smrti pořád dělal výčitky. No a taky si se tam zmínil o tom, že život Tě naučil každýmu poděkovat, třeba i za maličkost.
Svět je malej a osud tomu asi tak nějak chtěl, že sme se v tý Praze stejně setkali. Měl sem po nějaký úspěšný zkoušce a chtěl sem zavolat domů do Žiro. U jedinýho telefonu dole v aule stál zástup študáků, tak sem šel naproti do "Contíku", tehdy se tam ještě chodívalo jen tak na kafe. Vpravo od vchodu byly asi dvě nebo tři telefónní kóje a kousek za nima pak recepce. No a když sem dovolal, tak z tý recepce se začalo ozejvat nějaký haló, prostě vzrušený hlasy a smích. Stálo tam dost lidí. Tak sem zbystřil a najednou sem pak zaslech´ Tvý jméno. Nechtěl sem tomu ani věřit, to víš, kluk z venkova. A najednou si šel proti mně. Tak dva metry vysokej. Černý, asi napomádovaný vlasy, tmavý voči, indiánskej obličej, ze kterýho bylo vidět, že si fakt něco v životě prožil. A taky černej baloňák, černý kalhoty a boty. Prostě "The Man in Black". Ta pověst nelhala. V tý chvíli se mi v hlavě nějak promítlo to, co sem o Tobě věděl. Začátky v Memphisu s Elvisem, Royem Orbisonem a dalšíma. I to vlastnictví ostrova a další věci.
Stojíme proti sobě. Výměna pohledů, výměna úsměvů, podání rukou. Začal sem si dodávat odvahy, přece jen si byl taky jen kluk z venkova, i když z toho americkýho. Zjevně si byl tehdy dobře naladěnej, tak sem to chtěl zkusit s pozváním na kafe s krátkým pokecem o muzice. Jenže smůla. Sotva sem chtěl začít, ozval se nějakej mužskej od holelovýho vchodu, že taxík na letiště je připravenej. Jako bys mě měl prokouknutýho. "Sorry" a pokrčení ramen s jakoby omluvným úsměvem. Třeba někdy příště. Chápu, s pražským taxikářem a jeho ritem nebylo ani tehdy radno si zahrávat. Ale aspoň sem se moh´ tehdy přesvědčit, že s tím poděkováním za každou maličkost si nemluvil do větru. Ty ženský z recepce by to mohly potvrdit. Ani sem Tě nestačil požádat aspoň o autogram. Asi i proto, že sem je tehdy ani nesbíral. A teď, kdy je už ani nepočítám, mi právě ten Tvůj chybí.
Jednou sem diktoval celý dopoledne něco zapisovatelce - mladý holce, chtěl sem ulevit sobě i jí (a možná se i tak trochu Tebou pochlubit), tak sem jí tu naší story převyprávěl. Ona poslouchala a když sem skončil, tak se mě zeptala "A kdo to vlastně ten Johnny Cash byl?" Tak to vidíš Johnny. Světská sláva - polní tráva.
Ale zpívá Ti to Johnny pořád báječně. A taky si někdy vzpomeneš? Že ne? Chápu, nevadí. Tak zas někdy příště.

P:S. Pokud jste dočetli až do konce, pak vězte, že jsem tak trochu beletristicky zpracoval jazykem lidovým, tedy nespisovným a nevázaným svou vzpomínku na pražské setkání s legendou americké country Johnny Cashem, což nakonec vyplynulo z dotazu oné dívčiny. Tak vám za sebe jen prozradím, že název té písničky zmiňované na začátku je "Girl from the North Country" a s Johnny Cashem jí zpívá Bob Dylan, který jí vlastně i složil. Pro znalé věci jsem nechtěl předem prozradit pointu příběhu. Johnny Cash by se 26.2. příštího roku dožil devadesáti let (zemřel 12.9.2003). V Zápisníku jsem teď psal o válce a ta se k adventu moc nehodí, ale prostě to tak nějak vyšlo. Tohle vyprávění se snad k době předvánoční hodilo více.
Klidné a spokojené Vánoce a vše dobré do nového roku 2022.
Milan Pokorný


23.12.2021, 08:01
Kameny zmizelých / Echo (45)
Ještě na skok do II. světové války v Žirovnici. Ta přinesla Žirovnici oběti i z řad židovských spoluobčanů (letmo jsem se zmínil o zatčení MUDr. Evžena Greifa). O osudech židovské komunity v Žirovnici a jejím okolí (včetně jejích osudů za II. světové války) se zájemci o historii mohou dočíst v brožurce Milana Moravy "Z dějin židovského osídlení na Žirovnicku" vydané v roce 2001, která by měla být k dostání na IC v Žirovnici. V tomto svém příspěvku bych se chtěl zmínit o tzv. "kamenech zmizelých" (jinak Stolpersteine), které tyto židovské oběti připomínají a nacházejí se většinou před posledním bydlištěm takové oběti. Jde vlastně o kostky s mosazným povrchem a nápisem zasazené do chodníku.
S tímto projektem přišel německý umělec a performer Gunter DEMNIG (nar. 27.10.1947 v Berlíně). Chtěl touto cestou připomenout oběti nacismu a holokaustu. Za svůj projekt obdržel několik vyznamenání, dne 4.10.2005 i Německý záslužný kříž (Bundesverdienstkreuz). První tyto "kameny zmizelých" byly položeny v Rakousku, dnes se nacházejí v řadě zemí (včetně České republiky) a je jich několik desítek tisíc od nejrůznějších autorů. Zmiňuji se o nich proto, že dva z nich najdeme i v Žirovnici před domem na adrese Podhradí 267 (přibližně proti hlavnímu vchodu do kostela sv. Filipa a Jakuba). Tyto dva "kameny zmizelých" připomínají Eduarda Pfeffera a Marii Pfefferovou, kteří na této adrese provozovali svůj obchod. Na prvním z "kamenů zmizelých" můžeme číst text:"Zde bydlel Eduard Pfeffer, nar.1875, deportován 1942 do Terezína, 1943 do Osvětimi, zavražděn", na druhém pak text:"Zde bydlela Marie Pfefferová, roz. Lustigová, nar. 1884, deportována 1942 do Terezína, 1943 do Osvětimi, zavražděna". Autorem obou těchto "kamenů zmizelých" byl dokonce sám Gunter DEMNIG a položeny byly 4.8.2016. U tohoto aktu jsem nebyl, ale předpokládám, že je Gunter DEMNIG i pokládal (o den dříve 3.8.2016 tak totiž učinil v Chotěboři).
V České republice jsou "kameny zmizelých" položeny v 57 městech či obcích. V Kraji Vysočina jde o osm míst: Pacov, Havlíčkův Brod, Senožaty, Chotěboř, Žirovnice, Třebíč, Jihlava a Pohled (místa vypočtena podle stáří instalace).
Milan Pokorný


22.12.2021, 08:47
Serowitz
Přejeme vám veselé Vánoce mapou jak vypadala Žirovnice v roce 1820.


18.12.2021, 09:42
Jiří Semotán / Echo (44)
Dne 31.10.1908 se v Žirovnici narodil Jiří SEMOTÁN. Po maturitě na jihlavském gymnáziu promoval v roce 1933 na lékařské fakultě v Praze. Po studiích MUDr. Jiří SEMOTÁN pracoval ve II. Zemském ústavu pro choromyslné v Praze. V roce 1942 již jako zemský zdravotní rada odešel do Psychiatrické léčebny v Praze - Bohnicích, kde od roku 1948 do roku 1973 pracoval jako primář I. ženského oddělení. Podílel se na zavádění nových léčebných metod (inzulinové a kardiazolové šoky aj.). Psal učební texty a skripta. Za první republiky působil ve funkci sekretáře Československé společnosti pro péči o duševní zdraví. V období let 1945 - 1951 redigoval odborný časopis Lékařský přehled (referátový lékařský časopis ze západní literatury, který vycházel v nakladatelství ORBIS)). Publikoval v lékařských periodikách (Časopis lékařů českých, Neurologie a psychiatrie a dalších). Byl autorem zhruba tří stovek odborných a populárně naučných statí. Významné byly jeho studie o vlivu hluku a otřesů na nervový systém - duševní zdraví člověka (1958). Byl objevitelem komplexního systému péče o duševní zdraví v díle J.A.Komenského (1970, 1972). Zájem odborné veřejnosti vzbudila jeho studie Shakespeare psychiatr (1963).
MUDr. Jiří SEMOTÁN byl mezi spolupracovníky oblíben pro svou slušnost a pracovitost. Zemřel v Praze dne 3.2.1982.
Milan Pokorný


14.12.2021, 08:27
Žirovničtí epigramisté
V ročence Epigram 2021 vydané k výročí 200 let od narození K.H. Borovského jsou uvedeni hned dva autoři ze Žirovnice. Blahouš Voharčík, který má v publikaci téměř desítku epigramů a Miroslav Petrů, jehož epigramy najdete na www.romanyzdarma.cz. Epigramy svého času psal i Jiří Polák, ale zřejmě se nedochovaly.


12.12.2021, 14:45
Ad Echo č.36
Dnes se ke mně dostalo pár informací, které se týkají žirovnického rodáka Zdeňka Doležala. Protože jde o zajímavé informace, rád se o ně s vámi podělím a doplním o ně svůj tehdejší příspěvek.
Baletní přípravku dnešní Státní konzervatoře Praha začal navštěvovat již ve svých jedenácti letech. Hostoval v inscenacích pražské Laterny magiky. Jako baletní pedagog působil i na Státní baletní škole v Berlíně. Jako choreograf často spolupracoval s Československou televizí (Když má svátek Dominika - TV film z roku 1967, Stříbrná mošnička - TV film z roku 1967, Lev a jeho brýle - TV film z roku 1968 a další). Když ve svých 48 letech odešel do tanečního a baletního důchodu začal se intenzivně věnovat krajkovým obrazům ( inspirací mu byla jeho přítelkyně, která vedla kroužek paličkování). Při této tvorbě se zaměřoval na témata z baletů, oper a pohádek. Vytvořil nové postupy a techniky. Výstavy krajkových obrazů profesora Zdeňka Doležala byly uskutečněny nejen u nás, ale např. i v Německu, Švýcarsku či Anglii. Těsně před jeho smrtí byla otevřena výstava sbírky jeho krajkových obrazů s názvem "Z baletů a pohádek" v pražském Stavovském divadle, na jehož prknech řadu let jako tanečník a baletní mistr vystupoval.
Milan Pokorný


10.12.2021, 11:10
Válečná Žirovnice popáté Echo (43)
Třetí a zároveň poslední skupina účastníků žirovnického odboje byla odsouzena I. senátem německého lidového soudu (Volksgericht) v Berlíně v prosinci 1940:
1) Jan ŠIMÁK, nar. 10.11.1909, vedoucí skupiny, sedm roků káznice, trest vykonával v německém Neustadtu an der Aisch, ze kterého se vrátil domů dne 17.5.1945
2) Stanislav VOLF, nar. ?, tři roky káznice, trest vykonával v německém Waldheimu, odkud byl propuštěn po vykonání trestu
3) Emanuel KLAŠKA, nar. 8.12.1920, tři roky káznice, trest vykonával v německém Wartenburgu-Ostpreusenu, odkud byl propuštěn po vykonání trestu
4) Josef SCHÁNĚL, nar. 14.8.1904, dva a půl roku káznice, naposledy vězněn v Malé pevnosti Terezín, odkud byl propuštěn na začátku roku 1944
5) František ČECH, nar. 7.3.1908, dva roky káznice, trest vykonával v německém Waldheimu, odkud byl propuštěn po vykonání trestu
6) Vladimír KŘÍŽ, nar. 8.9.1892, dva roky káznice, trest vykonával v německém Waldheimu, odkud byl propuštěn po vykonání trestu
Dne 22.6.1941 napadlo fašistické Německo bývalý Sovětský svaz a předmětem zájmu gestapa se zejména po tomto datu stávají komunisté. Týkalo se to i těch žirovnických. Dne 25.6.1941 jsou zatčeni Jindřich HAVEL, Karel JIRSA, Jaroslav KREJČŮ, Bohuslav SATRAPA a František SEVERA. Jako jediný z nich se domů po osvobození vrátil v červnu 1945 z koncentračního tábora Sachsenhausen Jindřich Havel. Zbývající v koncentračních táborech zahynuli ( Karel Jirsa - 4.2.1942, Flossenbürg, Jaroslav Krejčů - 14.8.1942, Dachau, Bohuslav Satrapa - 25.2.1942, Flossenbürg a František Severa - 28.1.1942, Flossenbürg).

Tzv. letákovou akci připomíná pamětní deska v sousedství Balkova lomu, která je dobře vidět ze silnice, která spojuje Stojčín a Počátky. Horší je to už s čitelností textu na ní. Jména zemřelých najdeme v Žirovnici na pomníku obětem I. a II. světové války v Žižkově ulici a na pamětní desce před starou školou v Komenského ulici. Ta byla celkem nedávno vandalsky poničena. Ke cti Žirovnice je třeba dodat, že byla záhy uvedena do původního stavu a Žirovnici ostudu nedělá, právě naopak.
Co dodat na závěr? V zájmu historické pravdy snad to, že těch zatčených bylo ve skutečnosti více než jsem jmenovitě uvedl. Některá další jména jsou dobře známa, další by se musela pečlivě dohledat. Byli mezi nimi i tací, kteří byli propuštěni po několika dnech, třeba i za podezřelejších okolností. I jejich jména jsou známa. Smyslem tohoto kratičkého příspěvku bylo však ukázat na ty, kteří byli hlavními aktéry popsané události už proto, že ta měla pro jejich další život fatální následky (oběť nejvyšší přinesli i další mnou neuvedení Žirovničtí, ale při jiných událostech či při vlastním osvobozování vlasti v přímém boji s okupantem a i jejich jména jsou rovněž uvedena na pomníku či pamětní desce). A také připomenout, že razie gestapa nebyly jen výsledkem jeho vlastní práce, ale bohužel i spolupráce českých lidí, kteří v této dějinné zkoušce národa prostě neobstáli. I jejich jména jsou známa a další by se možná dohledala, ale nelze někoho soudit na základě pár zjištění. K tomu by bylo zapotřebí rozsáhlé historické studie, ta o těchto žirovnických událostech by jistě mohla mít i několik stovek stran.
Milan Pokorný


08.12.2021, 11:01
Josef Bouchal opět vystavuje
Žirovnický naivní malíř má další výstavu svých obrazů. Tentokrát v Galerii M v Pelhřimově. Bouchalovy malby se zřejmě líbí, protože jsou jednoduché a ve své naivnosti zobrazují reálné věci. Lidé je snadno chápou na rozdíl od současných avantgardních uměleckých prací.


07.12.2021, 10:02
Adventní večer v Počátkách
Koncert Michaela Malého:
https://youtu.be/Q3j25C5sk8A


05.12.2021, 08:16
Informuje nás sportovní novinář Kamil Vaněk
Je tu čas změny. Po předlouhých 25 letech půjdu do práce jinam. Opouštím Deník a vyrážím vstříc nové výzvě. Za tu dlouhou dobu v předešlém zaměstnání jsem potkal spoustu lidí, alespoň části z nich bych rád touto formou poděkoval za spolupráci. Pokud mě budete chtít kontaktovat, tak nyní na čísle 777 012 396.


03.12.2021, 19:00
Válečná Žirovnice počtvrté / Echo (42)
Rozsudkem 2. trestního senátu vrchního zemského soudu v Drážďanech (dr.Glafey - předseda, dr. Albert a dr.Albrecht - přísedící soudci) ze dne 23.6.1941, sp. zn. 5 OJs 209/40 21.35/40 bylo rozhodnuto o druhé (hlavní) skupině obžalovaných z letákové akce. Šlo o celkem 15 obžalovaných (Ladislav KRÁSL otec, Ladislav KRÁSL syn, Václav ZUZÁK, Antonín EMR, František MÍCHAL, Stanislav PEŘINA, Václav JELÍNEK, Václav PÍŠAN, Josef UHLÍK, Jan KOUDELKA, Josef KLIMEŠ, Jaroslav KRÁSL, Tomáš BLECHA, Alois KRÁČMERA a Petr VÁCLAVÍČEK), kteří v rozsudku byli označeni kromě svého jména a příjmení už pouze svou profesí (zaměstnáním) a místem bydliště. S výjimkou Ladislava Krásla syna (obchodní příručí) a Aloise Kráčmery (zemědělský dělník, domkář) šlo o perleťáře. Kromě již dříve zmiňovaných Ladislava Krásla otce a Ladislava Krásla syna (oba bytem Popelín), resp. Aloise Kráčmery a Petra Václavíčka (oba bytem Stojčín) byli zbývající obžalovaní bytem v Žirovnici. Každý z těchto obžalovaných (kromě Jaroslava Krásla a Tomáše Blechy, kteří byli osvobozeni) byl uznán vinným přípravou zločinu velezrady a obžalovaný Václav Jelínek navíc i pokusem zločinu přijímání zvláštního (zakázaného) rozhlasu.
Všem obžalovaným byl v jednotlivých případech uložen trest káznice v délce od 1 roku a 3 měsíců do 3 roků a 6 měsíců a dále (kromě Ladislava Krásla syna) i trest zbavení čestných občanských práv od 2 roků do 4 roků. I v těchto případech se do výkonu trestu káznice započítala vyšetřovací vazba. Odsouzení samozřejmě i v tomto případě hradili náklady řízení (u osvobozených je nesla říšská pokladna). Odůvodnění rozsudku bylo zhruba stejné jako u rozsudku předchozího.
Obžalovaní Jaroslav Krásl a Tomáš Blecha byli sice výrokem soudu osvobozeni, ale poté byli oba gestapem umístěni do koncentračního tábora Osvětim, kde Jaroslav Krásl zemřel dne 14.3.1942.
Všichni odsouzení vykonávali trest ve věznici Waldheim v Německu. V této věznici během výkonu trestu zemřel dne 8.8.1941 Jan Koudelka a dne 11.6.1942 také František Míchal. Následně rovněž v německé věznici Grimma zemřel dne 28.8.1942 i Stanislav Peřina.
Odsouzení Josef Uhlík a Ladislav Krásl syn byli po vykonání trestu umístěni do terezínské Malé pevnosti, odkud byli propuštěni na svobodu, Ladislav Krásl syn dne 13.2.1942 a Josef Uhlík dne 11.11.1942.
I fakt, že trest byl vykonán neznamenal konec dalšího pronásledování. Odsouzení Antonín Emr, Václav Jelínek, Josef Klimeš, Alois Kráčmera, Ladislav Krásl otec, Václav Píšan, Petr Václavíček a Václav Zuzák byli po vykonání trestu předáni gestapu a poté umístěni do terezínské Malé pevnosti a následně pak posláni s poznámkou Rückkehr unerwünscht (Návrat nežádoucí) do koncentračního tábora Osvětim (zde umírají dne 30.3.1942 Antonín Emr, dne 23.1.1943 Václav Jelínek a dne 22.5.1943 Josef Klimeš). Odsouzený Václav Zuzák byl odtud převezen do koncentračního tábora Buchenwald, kde umírá dne 9.2.1945. I zbývající odsouzení prošli ještě několika koncentračními tábory, aby se Václav Píšan, Alois Kráčmera a Ladislav Krásl otec dočkali osvobození v koncentračním táboře Buchenwald a Petr Václavíček v koncentračním táboře Flossenbürg.
Dokončení této smutné kapitoly žirovnické historie příště.
Milan Pokorný


03.12.2021, 08:26
Kniha o Žirovnici
Knihu "Kapitoly o Žirovnici", DVD "Pohlednice z Žirovnice" a další tematické zajímavosti můžete sobě i svým blízkým objednat v e-shopu Previ ( https://www.previ.cz/kategorie/zirovnice/ ) , či osobně zakoupit v IT obchůdku u Zdeňka Janušky v Žirovnici, Žižkova 444.
Kniha "Kapitoly o Žirovnici" : Jedná se o žánrově velmi pestrou knihu. Autor střídá vyprávění s kronikářskými zápisy, přidá pověst, anekdotu, esej, publicistiku, rozhovor a tak krok za krokem postupuje dějinami Žirovnice od nejstarších dob k dnešku. Tato kniha volně navazuje na DVD Pohlednice z Žirovnice.


02.12.2021, 09:36
Adventní kalendář
Josef Presineger přeje všem návštěvníkům ŽO příjemné prožití adventní doby a zasílá zájemcům obrázkový adventní kalendář.
https://decko.ceskatelevize.cz/advent


27.11.2021, 08:04
Válečná Žirovnice potřetí / Echo (41)
Rozsudkem zvláštního soudu při německém zemském soudu v Praze-Pankráci (předseda Frey, přísedící Nemetz a Thüssig) ze dne 28.1.1941, sp. zn. 5 KMs 96/40 bylo rozhodnuto o první skupině obžalovaných (u jednotlivých obžalovaných jsou uvedena data, resp. místa jejich narození, uložený trest/káznice, případně osvobozující výrok):
1) Petr SOUKUP, 15.10.1892, Metánov, 8 měsíců,
2) Rudolf TŘEČEK, 13.10.1883, Janovice, 12 měsíců (do trestu mu bude započteno 9 měsíců vyšetřovací vazby),
3) Antonín VINTR, 9.6.1914, Bělá, 10 měsíců (do trestu mu bude započteno 9 měsíců vyšetřovací vazby),
4) Jaroslav BUDÍN, 18.4.1904, Vlčetín, 8 měsíců, trest vykonaný vyšetřovací vazbou,
5) Jan BLAŽEK, 6.6.1893, Metánov, 8 měsíců,
6) František HAVLŮ, 1.10.1906, New York, 8 měsíců,
7) František NOVOTNÝ, 14.6.1884, Popelín, osvobozující výrok
8) Jaroslav TŮMA, 27.3.1903, Počátky, 8 měsíců, trest vykonaný vyšetřovací vazbou,
9) Eduard ZAJAN, 5.10.1889, Jindřichův Hradec, osvobozující výrok.
Každý z odsouzených musel zaplatit též výlohy soudního řízení. U obou obžalovaných, u kterých byl vynesen osvobozující výrok hradila výlohy soudního řízení říšská pokladna.
Je celkem zajímavé, že většina obžalovaných byla sice bytem v Žirovnici, ale ani jeden se tam nenarodil (výjimkou pokud jde o bydliště byli Antonín Vintr, bytem ve Ctiboři, resp. Jaroslav Tůma s Františkem Novotným, oba z Popelína) ). Obžalovaný Eduard Zajan při dříve popisovaných raziích v Žirovnici a okolí nebyl zatčen.
Pár zajímavostí uvedu i z odůvodnění tohoto rozsudku, kde se uvádí, že odsouzení se podle německého soudu měli snažit letákovou akcí vybudovat buňku KSČ, která jako strana byla rozpuštěna na podzim 1938 dřívější československou vládou, a to s konečným cílem odtržení protektorátu od říše. Všichni odsouzení byli dělníky z Balkova lomu (s výjimkou Antonína Vintra, který byl jejich předákem). Všech sedm odsouzených si bylo vědomo, že rozšiřované letáky sledují konečný velezrádný cíl, když volají po boji proti kapitalismu, nacionálsocialismu a proti Velkoněmecké říši, vybízejí k sabotáži. V odůvodnění rozsudku je Žirovnice opakovaně zmiňována jako dřívější převážně komunistické město.
Odůvodnění rozsudku bych trochu poopravil v tom, že KSČ měla na podzim 1938 (od 20.10.1938) činnost pouze pozastavenou, úředně rozpuštěna v českých zemích byla ministerstvem vnitra až 27.12.1938.
Pokračování příště.
Milan Pokorný


22.11.2021, 08:45
Žirovnice 1913
Takhle vypadala Žirovnice před první světovou válkou. Hrad měl ještě hlásku a byla postavena již nová škola. Na nynější Smetanově ulici nestály ještě žádné domy. Více fotografií z této doby najdete v rubrice Fotoarchiv.


20.11.2021, 08:26
Válečná Žirovnice podruhé / Echo (40)
Zatýkání v Žirovnici a jejím okolí pokračuje. Obligátní maloměstské otázky typu "Kdo to umřel? Kolik mu (jí) bylo let? Kdy bude mít pohřeb?" nahradily otázky méně obvyklé "Koho zase zatkli? Pustili ho nebo si ho tam nechali?"
Dne 4.5.1940 je zatčen vedoucí žirovnické záložny Jan Šimák a také Petr Václavíček ze Stojčína, ten pracuje v Praze a zatčen je při návratu domů. Dne 6.5.1940 probíhá zatýkání v Popelíně a gestapo si odtud odváží Ladislava Krásla staršího i Ladislava Krásla mladšího (otce se synem) a Jaroslava Tůmu. Následujícího dne je zatčen Alois Kráčmera ze Stojčína. Gestapo se pak vrací znovu do Žirovnice a postupně zatýká dne 8.5.1940 Josefa Klimeše a Antonína Emra, dne 20.5.1940 Vladimíra Tábora a Viktora Volka, dne 21.5.1940 Františka Daňhela a 22.5.1940 Jaroslava Krásla a Bohumila Poláka. Následujícího dne, tedy 23.5.1940, je zatčena hned celá skupina žirovnických občanů Miroslav Cupka, Ignác Fejlek, Karel Krásl, Bohumír Krejčů a také František Novotný z Popelína. Do této skupiny ještě patří Vladimír Kříž, Antonín Myslík a Jaroslav Vetýška. Zatýkání se v Žirovnici začíná blížit ke konci, nicméně mu neuniknou dne 24.5.1940 František Čech a Bohumil Tábor, dne 29.5.1940 Jaroslav Janák a Josef Scháněl a dne 30.5.1940 Jindřich Havel. Mimo "letákovou" akci jsou v Žirovnici gestapem zatčeni také Eduard Pfeffer, František Nikiš a MUDr. Evžen Greif (posledně uváděný byl žirovnický praktický lékař židovského původu, který měl v té době již německými úřady zakázán výkon lékařské praxe).
Věznice v Jindřichově Hradci svou kapacitou nestačí tomuto náporu, proto někteří ze zatčených jsou převezeni do věznice gestapa v Českých Budějovicích či do věznice Praha-Pankrác.
Nakonec z těchto zatčených je 32 osob propuštěno (nikoliv hned, ale po týdnech či měsících výslechů), ti ostatní jsou předáni německým soudům. A do jejich rozsudků se podíváme příště.
Milan Pokorný


13.11.2021, 16:28
Válečná Žirovnice poprvé / Echo (39)
Dnešní zastavení bude opět historické, nebude ale patřit středověku (skončili jsme u Kamarétů). Věnováno bude událostem v Žirovnici a okolí za II. světové války. Už na začátku roku 1940 zde dochází k šíření ilegálních protiněmeckých tiskovin - letáků. Začátek nehledejme v samotné Žirovnici, ale v sousedním Stojčíně. Vše pak probíhá po místně-časové ose Stojčín - Popelín (tam byla i ilegální tiskárna - obyčejný cyklostyl) - Žirovnice - Balkův lom. A nešlo jenom o letáky, šlo i o další dílčí cíle lokálního odboje. V tomto krátkém exkurzu není však možné rozebírat celé dění detailně, proto ono zjednodušení. Vše probíhalo živelně bez dodržování elementárních zásad konspirace. Do dění byla zapojena řada osob různé politické orientace. Ideální půda pro konfidenty, tedy udavače a donašeče, kterých neměl tento národ ve zlomových okamžicích nikdy málo. Touto cestou se do rukou gestapa dostává leták "Pohádka o zmiji a ježkovi" a s velkou pravděpodobností i seznam osob - šiřitelů nelegálních tiskovin. Nitky zrady vedou do lokality Balkův lom. K zesílení letákové akce dochází kolem 15.3.1940 a není to náhoda, jde o 1. výročí okupace.
Je slunečné jarní ráno 23.4.1940 krátce po šesté hodině a Žirovnicí projíždí nákladní automobil krytý plachtou, míří ke zdejšímu zámku a nevzbuzuje žádnou zvláštní pozornost. Vše se záhy mění. Žirovnicí začíná procházet gestapo a k nákladnímu automobilu jsou přiváděni první zatčení. Celkem je tento den zatčeno 24 žirovnických občanů. V abecedním pořadí si je můžeme i vyjmenovat: Jan Blažek, František Blecha, Štěpán Bruner, Jindřich Brýna, Jaroslav Budín, Boleslav Doležal, František Havlů, Bohumil Hron (jen tak mimochodem můj děda), Ludvík Huml, Josef Ježek, Jan Jůn, Bernard Kešner, Adolf Lelek, Stanislav Peřina, Václav Píšan, Jaroslav Satrapa, Petr Soukup, Jaroslav Šelů, Rudolf Třeček, Josef Uhlík, Bohumír Veselý, Antonín Vintr, Stanislav Volf a Antonín Vomastek. Ještě ten den pozdě odpoledne se nákladní automobil s touto osádkou vydává na cestu do Jindřichova Hradce, kde jmenované čeká výslech gestapem.
K druhé etapě zatýkání dochází v Žirovnici krátce nato už 28.4.1940 a gestapo má tentokrát zájem především o místní komunisty - funkcionáře. Zatčeni jsou podle abecedního pořadí: Jan Doležal, Václav Jelínek, Emanuel Klaška, Jan Koudelka, František Míchal, Antonín Šamal a Václav Zuzák. Žirovnický holič Antonín Šamal umírá po výslechu hned následujícího dne, podle úřední zprávy má spáchat sebevraždu. Stává se tak první obětí tohoto hromadného zatýkání, které však zdaleka nekončí a bude po etapách pokračovat až do 30.5.1940.
Žirovnici a okolí bude do 30.5.1940 ovládat strach...a gestapo.
Pokračování příště.
Milan Pokorný


12.11.2021, 09:20
Dbali o stromy
Získali jsme tři fotografie z roku 1913, které jsou zařazeny ve fotoarchivu. Jedná se údajně o okrskový Sokolský slet, který se v tom roce v Žirovnici konal na blíže neidentifikovatelném cvičišti. Zajímavé jsou snímky shromáždění lidí na náměstí, které je dokola osázeno stromy. Stromy byly v té době vysazovány i v ulicích.


12.11.2021, 08:27
Změny na Budíně
Na obrázku je nový jez, který byl vybudován v místech původních splavů, kde odtok z rybníka Budín byl regulován prkýnky. Přepad vody je teď stabilní a nebude moci být nežádaně ovlivňován. Na přítoku potoka Struhy byl zvětšen odkalovací rybníček na docela solidní rybník a prostranství kolem upraveno. Studánka je v pořádku.


06.11.2021, 07:36
Augustin Fischer / Echo (38)
Dne 27.8.1833 se v Žirovnici narodil Augustin FISCHER. Byl to katolický kněz a katecheta. Za svého života byl c.k. profesorem náboženství na plzeňských c.k. středních českých školách a arcibiskupským notářem. V Plzni byl členem řady vlasteneckých a dobročinných spolků. Byl rovněž literárně činný. Psal básně a jako spisovatel se věnoval zejména náboženské literatuře, ale nejen jí. Pro zajímavost uvádím, že byl autorem i tzv. populárně naučné literatury. V roce 1865 vydal v Praze u vlasteneckého nakladatele Bedřicha Stýbla knihu Malá včelka, čili návod k moudrému včelaření pro naši milou mládež. Kniha měla 102 strany a čtyři strany obrazových příloh. Ve své době vzbudila pozornost i jeho stať o Lužických Srbech. Prostě byl to člověk velmi činorodý se širokým rozhledem a vědomostmi. Své práce publikoval pod pseudonymem Augustin Rybařický.
Augustin FISCHER zemřel v Plzni dne 30.11.1896 ve věku 63 let. Smuteční obřad proběhl dne 2.12.1896 v plzeňské katedrále sv. Bartoloměje a pohřben byl na hřbitově u kostela Všech svatých v Plzni.
Setkal jsem se i s údajem, že Augustin FISCHER zemřel dne 20.9.1896 v Žirovnici. Tento údaj však neodpovídá skutečnosti.
Milan Pokorný


02.11.2021, 14:10
Petr Šachl / Echo (37)
Dnešní příspěvek je sportovní a navazuje na příspěvek č. 15, který byl o hokejistovi Zdeňku Ondřejovi. Možná tomu nebudete věřit, ale dres hokejového HC Slavoj Žirovnice oblékal i hokejista, který byl draftován v NHL, s týmem NHL uzavřel i profesionální smlouvu a nakoukl i do A mužstva hokejové reprezentace České republiky. Ten hokejista se jmenuje Petr ŠACHL a ve Slavoji byl vlastně spoluhráčem již dříve zmiňovaného Zdeňka Ondřeje, dokonce hrávali ve stejném útoku. Petr ŠACHL jako hráč HC České Budějovice byl v roce 1996 draftován jako 128. v celkovém pořadí klubem NHL New York Islanders, za Islanders v NHL však nenastoupil a rok strávil v týmu Tri-City Americans, kde hrál Western Hockey League (WHL), poté se vrátil do Českých Budějovic. Znovu putoval do USA v sezóně 1999/2000 a odehrál jeden zápas ve West Coast Hockey League (WCHL) za tým Tacoma Sebercats, tři zápasy v United Hockey League (UHL) za tým Asheville Smoke a ve stejné soutěži odehrál padesát pět zápasů také za tým Fort Wayne Komets. V roce 2000 byl výměnou poslán do mužstva NHL Nashville Predators. Ani tam se však bohužel nedokázal prosadit, za Nashville Predators nenastoupil a dvě sezóny odehrál za jejich farmářský tým Milwaukee Admirals v American Hockey League (AHL). Z Ameriky si Petr dovezl přezdívku "SÁČ". Jako aktivní hokejista byl velký cestovatel, hrál pak v nejvyšší finské hokejové soutěži (Sm-liiga) postupně za týmy Ässät Pori a SaiPa Lappeenranta, ve švédské nejvyšší hokejové soutěži Elitserien zachraňoval Brynäs IF. V roce 2005 se vrátil do naší nejvyšší hokejové soutěže a nastupoval za tým HC Bílí Tygři Liberec. V roce 2009 odešel do týmu HC Košice a v sezóně 2009/2010 s Košicemi získal mistrovský titul (4:2 na zápasy se Slovanem Bratislava). V play off tehdy vstřelil pět branek a v rozhodujícím šestém zápase (5:2 pro Košice) vstřelil vítězný (tedy třetí) gól. Hned poté přestoupil v roce 2010 do týmu HDD Olimpija Ljubljana, se kterým hrál Erste Bank Eishockey Ligu a hráčskou kariéru na vrcholné úrovni ukončil v italském týmu SG Pontebba (Serie A).
Petr ŠACHL se podíval i do reprezentačních týmů České republiky (reprezentace do 20 let, reprezentační A tým). Se lvíčkem na prsou nastoupil celkem 7x (např. v utkání A týmů ČR a Finska 14.12.2005 v Českých Budějovicích, které jsme vyhráli 4:1, jen pro zajímavost uvádím, že v tomto utkání hrál v útoku společně s Melenovským a Skuhravým, který ukončil extraligovou kariéru v HC Energie Karlovy Vary teprve v loňské sezóně).
Petr ŠACHL se narodil 2.12.1977 v Jindřichově Hradci, kde působí jako hlavní trenér a sportovní manažér u týmu HC Střelci Jindřichův Hradec.
Milan Pokorný


29.10.2021, 09:33
Velmi stručná zpráva
Jaroslav Max Kašparů nám poslal následující zprávu: Tento měsíc vyšla moje knížka v šestém jazyce. Tentokrát v litevštině. Max Kašparů už má knihy vydané v několika jazycích a na různých místech světa. Nejkurióznější místo, kde byste jeho knihu našli je knihovna jedné polární stanice v Antarktidě.


28.10.2021, 08:58
Zrekonstruované rybníky
Příjezd do Žirovnice od Jindřichova Hradce se viditelně mění. Od hřbitova směrem k městu jsou nedávná pole přeměněna ve stavební parcely. Budoucí intravilán je propojen spojovacími komunikacemi a jsou zde položeny inženýrské sítě. Je jen otázkou času, kdy se tu objeví první domy. Ukončeno je i odbahnění rybníků Nuzov a Starý Dvůr. Zajímavý je kamenný přepad ze Starého Dvora do Nuzova. Ten by v případě většího množství vody měl zajistit , aby hladina Starého Dvora zůstala na stále stejné maximální výši. Milan Morava nám poslal i několik fotografických záběrů, které jsme zveřejnili v rubrice fotoarchiv.



24.10.2021, 06:35
Zdeněk Doležal / Echo (36)
Dne 22.7.1934 se v Žirovnici narodil tanečník, baletní mistr, choreograf a pedagog Zdeněk DOLEŽAL. Svůj život zasvětil tanci a baletu. V roce 1953 absolvoval Taneční konzervatoř hl. m. Prahy. Patřil mezi její první absolventy (např. se známým Pavlem Šmokem). Už rok před jejím absolvováním byl sólistou Armádní opery (1952-1955).Později byl členem Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého (1955-1959) a poté třicet let působil v Národním divadle v Praze (1959-1989). Od roku 1966 jako sólista baletu Národního divadla a od roku 1977 jako baletní mistr tamtéž. Podle odborné kritiky vynikal vysokou klasickou technikou, stylem a dynamičností. Uplatňoval se zejména v koncertním tanci. Účastnil se i mezinárodních tanečních soutěží (např. Bukurešť 1953 - 3. místo s partnerkou Illeovou, Moskva 1957 - 2.místo). V pražském Národním divadle slavily úspěch jeho sólové kreace a úspěšný byl i v charakterních rolích: Labutí jezero (Šašek - 1960, 1964 a 1972), Legenda o lásce (1963), Šípková Růženka/Spící krasavice (1966), Popelka (Učitel tance - 1960), Petruška (titulní role - 1962), Louskáček (titulní role - 1964), Špalíček (Krahujec - 1977), Z pohádky do pohádky (Krejčík - 1983).
Byl pedagogem klasického tance a jevištní praxe na Taneční konzervatoři hl. m. Prahy (mezi jeho žáky patřili později známí tanečníci a baletní mistři Jiří Kylián, Pavel Vokoun, Libor Vaculík či Ivo Fiala).
Zdeněk DOLEŽAL zemřel dne 27.2.2005 ve věku nedožitých 71 let.
Milan Pokorný
Foto od neznámého zasilatele:
http://archiv.narodni-divadlo.cz/fotografie/7984/umelec/1533


22.10.2021, 08:32
Otevření Penny marketu v Počátkách
Video:
https://youtu.be/EjjHtX61mY8


20.10.2021, 07:10
Penny Počátky
Ve čtvrtek 21.10.2021 v 7.00 se otevírá prodejna Penny v Počátkách Žirovnická 733.Otevřeno denně od 7:00 do 20:00.


18.10.2021, 16:41
Rodákova lavička
Víte, že žirovnický rodák herec Milan Mach má v Žirovnici svojí lavičku? O její existenci jsem se dozvěděl dnes od jiného rodáka - Jáji Hlinky (byl mu věnován příspěvek č. 21). Smál se, myslel, že s tím máme něco společného. Nemáme. Sám jsem se pak přesvědčil, že zmiňovaná lavička je v parku na Havlíčkově náměstí hned naproti prodejně Flop. Anonymní autor tam na opěrku lavičky přilepil v umělohmotné folii zapečetěný papír formátu A4 s kolorovaným hercovým fotem (přesně takovým, které použil Mirek Petrů ve svém pěkném videofejetonu z 25.4. 2021 k "Šaňovým" předcházejícím nedožitým 95. narozeninám), připojeno je pár řádků, jeho životopisných údajů s jeho stručnou charakteristikou. Není to určitě špatný nápad a moc bychom se přimlouvali, aby "Šaňova" lavička aspoň nějakou chvíli v Žirovnici vydržela.
Jako by to bylo včera, hned jsem si vzpomněl, jak Milan Mach přijížděl jednou o prázdninách Komenského ulicí na toto náměstí na svém minikole a s každým se hlasitě zdravil, skoro s každým se totiž ve městě znal. Další vzpomínka na něho patřila nedalekému hotelu Perla (blahé paměti), kam Milan jednou přišel v doprovodu kolegy herce Petra Štěpánka a zamířili si to rovnou ke stolu "Sedmilhářů", kteří ze Štěpánkovy přítomnosti byli celí vyjevení. A hned spustil životopis Štěpánkovic rodiny, Petr Štěpánek jen poslouchal se shovívavým úsměvem. Milan Mach měl vztah k fotbalu, byl velkým fanouškem Sparty a zúčastnil se několika schůzí zdejšího Spartaklubu. Měl také jeden rok s kolegou hercem Luďkem Kopřivou slavnostní výkop na Perleťovém poháru. Dobře si jistě ještě v Žirovnici pamatujeme jeho matku. Paní Machová měla dlouhé prošedivělé vlasy stočené do vysokého drdolu. Milan Mach jeden rok konferoval denně TV soutěž z Libereckých výstavních trhů a na závěr jako dárek dostal malé sele. Smál se, že ho doveze k matce na Vysočinu. Řadu let jsme slýchávali (a nadále slýcháváme) jeho krásně zabarvený hlas hlavně z rozhlasu, ale také z televize či z dabingu. Já sám jako mladý kamarádil s jeho neteří Vendulou. Milan Mach zemřel na dovolené ve Španělsku, svůj věčný sen však sní na hřbitově v Žirovnici. Aspoň tak usuzuji z toho, že na hrobě rodiny Machových na zdejším hřbitově je jeho podobenka. Vzpomínek by bylo daleko víc a jistě se k němu někdy vrátíme. Milan Mach je zastoupen mezi zdejšími rodáky na webových stránkách města.
Milan Pokorný


17.10.2021, 09:05
Vystavuje na zámku v Kamenici
Žirovnický Josef Bouchal maluje své obrazy v jisté naivní formě. Měl už několik úspěšných výstav. Pod názvem "Kamenitá cesta" vystavuje od 5.10.své práce na zámku v Kamenici nad Lipou.


15.10.2021, 06:28
Ďiviš Kamarét / Echo (35)
Nástupcem Purkarta Kamaréta ze Žirovnice se stal Diviš Kamarét ze Žirovnice, který byl posledním Kamarétem na Žirovnici. Ví se toho o něm jen minimum. Jednoznačné není dokonce ani to, že šlo v jejich případě o otce a syna (možná strýc a synovec ??). Zemřel velmi pravděpodobně v mladém věku a zcela jistě po sobě zanechal manželku Ofku z Vojslavic a tři syny Prokopa, Zbyňka a Jana. Jeho manželka pocházela z rodu Vojslavických z Vojslavic, který v 15. století vlastnil sousední Popelín a nedaleký Loutkov (dnes část Hořepníka). Ofka z Vojslavic jako poručnice svých synů prodala Žirovnici s příslušenstvím (vesnice Cholunná, Jakubín, Zdešov a pustý Krumvald) roku 1485 za 1.500 kop českých grošů bohatému kutnohorskému měšťanovi, obchodníkovi a hornickému podnikateli Václavu Vencelíkovi z Vrchovišť. Vedla jí k tomu asi nejen smrt jejího manžela, ale nejspíše i dluhy na panství vzniklé nákladným způsobem rytířského života předchozího majitele. Václav Vencelík z Vrchovišť hrad Žirovnici v letech 1485 až 1490 zásadním způsobem přestavil zhruba do dnešní podoby. Ale to už je jiná kapitola žirovnické historie, ke které se vrátíme někdy později.
Ze zmiňovaných dětí Diviše Kamaréta ze Žirovnice se setkáváme jen se synem Janem Kamarétem (Kamarýtem) ze Žirovnice, který je roku 1538 zmiňován jako komorník při deskách zemských.
Český katolický kněz a významný regionální historik Podblanicka Antonín Norbert Vlasák (10.1.1812, Vlašim - 7.12.1901, Vlašim, čestný občan Vlašimi) dospěl svými studii k závěru, že svobodníci (označení málo početné společenské vrstvy selského lidu, která se vyznačovala majetkovou a osobní svobodou s právem zápisu do zemských desek) Kamarýtové z Chmelné a z Alberovic na Dolnokralovicku jsou potomky Kamarétů ze Žirovnice. Svobodníci Kamarýtové žili však i v sousedních obcích (Němčice, Kačerov, Křivsoudov). S výjimkou Křivsoudova (asi 450 obyvatel) jde o malé obce (20 až 80 obyvatel) na okrese Benešov. Někteří členové rodu, snad synové Diviše Kamaréta ze Žirovnice se ve zmiňovaných obcích usadili. Proti jeho závěrům vystoupil známý český historik August Sedláček (28.8.1843, Mladá Vožice - 15.1.1926, Písek, část dětství prožil v sousedních Počátkách) s tím, že v Alberovicích sídlil Kamarét z Prahy (originální zápis v zemských deskách svědčí ve prospěch prof. Sedláčka).
Několik posledních příspěvků bylo věnováno Kamarétům, tedy žirovnické historii. Příští příspěvky budou proto z jiného soudku.
Milan Pokorný


12.10.2021, 06:48
Nový poslanec je z Počátek
Mezi deseti novými poslanci z Vysočiny je i Martin Kukla z Počátek. Od roku 2016 působil jako náměstek hejtmana Kraje Vysočina. Od roku 2019 je členem předsednictva hnutí ANO. Končící poslanec Jiří Běhounek bude působit v ambulanci. Poslanecké křeslo si kdysi vyzkoušel i žirovnický starosta Milan Šmíd.


11.10.2021, 07:57
Výsledky voleb v Žirovnici
ANO 28,28 %, SPOLU 24,22%, SPD 11,38%, PIRATOSTAN 11,16%, ČSSD 8,26%, PŘÍSAHA 6,01%, KSČM 5,43%.
Podle žirovnických voličů by zvítězilo Ano a všechny hlavní politické strany by se do parlamentu dostaly.


10.10.2021, 18:06
Cena Thálie podruhé
Cenu za celoživotní dílo dostala ve svém domovském Národním divadle v Praze žirovnická rodačka Iva Janžurová. Letos se konal netypický ročník, protože divadla v minulé sezoně téměř nehrála.


05.10.2021, 16:02
Jindřichohradecký duatlon
Běhu a jízdy na kole se v Jindřichově Hradci zúčastnil i Jan Smrčka ze Žirovnice, který v hlavní kategorii mužů obsadil třetí místo. Start a cíl byl v parku pod gymnáziem a většina tratě vedla kolem Nežárky. Do cíle doběhlo 63 borců.


05.10.2021, 06:19
Počátecký půlmaraton
VHT TJ uspořádal letos první ročník Počáteckého půlmaratonu. Kdo se zúčastnil i kdo zvítězil objevíte na přiloženém videozáznamu Josefa Preisingera.
https://youtu.be/p4qW8QH9fBg


04.10.2021, 09:51
Purkart Kamarét / Echo (34)
Nástupcem Jana Kamaréta ze Žirovnice se stal jeho syn Purkart Kamarét ze Žirovnice. Data jeho narození nejsou známa. Dokonce není nikde ani jednoznačně doloženo, že šlo skutečně o otce a syna, to lze však dovodit z časových a dalších souvislostí. Víme, že Purkart Kamarét ze Žirovnice koupil v roce 1437 od Hynka Tluksy hrad Kámen u Pacova s podhradím a poddanskými vesnicemi za 600 kop grošů. Tluksové patřili mezi drobnou českou šlechtu, v době předhusitské stáli na straně krále Václava IV. v jeho boji proti vzbouřenému panstvu a v době husitské stáli na straně nedalekého Tábora. Samotný hrad Kámen byl důležitým husitským opěrným bodem mezi Táborem a Pelhřimovem.
Purkart Kamarét ze Žirovnice byl v dobách vnitřních zápasů o moc v Čechách na straně Jiřího z Poděbrad a dne 4.8.1450 se hrad Kámen i z tohoto důvodu stal dějištěm jednání pozdějšího českého krále Jiřího z Poděbrad s jedním z vůdců manské jednoty Jindřichem IV. z Rožmberka. V roce 1456 prodal Purkart Kamarét ze Žirovnice hrad Kámen s celým panstvím bratřím Trčkům z Lípy za 700 kop grošů (v té době jim už patřilo i panství pelhřimovské). Prodej tohoto hradu a panství mohl souviset s úmrtím Jana Kamaréta ze Žirovnice (letopočet není znám) a Purkartovým rozhodnutím sídlit na Žirovnici.
Roku 1447 vyhrál Kamaryt ze Žirovnice korunovační rytířský turnaj v polském Krakově u příležitosti korunovace nového polského krále Kazimíra IV. Jagellonského. Zmiňovaný Kamaryt ze Žirovnice byl ztotožněn s Purkartem Kamarétem ze Žirovnice.
V roce 1448 pomáhal Purkart Kamarét ze Žirovnice Jiřímu z Poděbrad při ovládnutí Prahy, když Jiří z Poděbrad jako nejvyšší hejtman Jednoty poděbradské využil nepřítomnosti vůdce katolické opozice Oldřicha II. z Rožmberka v Čechách, shromáždil vojsko pod záminkou tažení proti Sasům a nočním útokem bez ztráty jediného muže získal Prahu. Jiřímu z Poděbrad pak Purkart Kamarét ze Žirovnice pomáhal i v létech 1449 až 1450 v jeho boji proti Fridrichu Saskému, který ovládal některá města a některé hrady v severozápadních Čechách.
Purkart Kamarét ze Žirovnice byl 27.4.1452 účastníkem tzv. svatojiřského sněmu v Praze, na kterém i zástupci české šlechty zvolili Jiřího z Poděbrad zemským správcem (už před tímto aktem uznal Jiřího z Poděbrad za zemského správce sám císař Fridrich III.). Někdy je toto datum nesprávně uváděno jako datum zvolení Jiřího z Poděbrad českým králem (např. Ottův slovník naučný 1898, sv. 13), tím však byl Jiří z Poděbrad zvolen jednomyslně sněmem až 2.3.1458.
K roku 1464 je Purkart Kamarét ze Žirovnice uváděn jako dvořan v královské družině krále Jiřího z Poděbrad a můžeme se s ním setkat jako s velitelem osobní jízdní stráže krále Jiřího z Poděbrad na mnohých stránkách druhého dílu posledního románu Aloise Jiráska Husitský král, který již Jirásek nedokončil , když mu v tom zabránila nemoc a následně i smrt 12.3.1930. S trochou nadsázky lze tedy konstatovat, že Purkart Kamarét ze Žirovnice byl jakýmsi "bodyguardem", tedy osobním strážcem Jiřího z Poděbrad, se kterým byl beze všech pochybností v blízkém osobním kontaktu.
Sám Purkart Kamarét ze Žirovnice zemřel v roce 1467 údajně nešťastnou náhodou při lovu u zaniklé vesnice Žďárek nedaleko Žirovnice. Staré letopisy české kladou jeho smrt do stejného roku i místa, ale jako důvod uvádějí, že byl zabit při potyčce s příslušníky Zelenohorské jednoty, která vznikla za podpory katolické církve proti králi Jiřímu z Poděbrad a jedním z jejích center byl i nedaleký Jindřichův Hradec.
Dokončení Kamarétů příště.
Milan Pokorný


27.09.2021, 07:16
Jan Kamarét počtvrté / Echo (33)
V roce 1436 zapsal (zastavil) císař Zikmund Lucemburský Janu Kamarétovi ze Žirovnice hrad Tehov. Údajně tak učinil z toho důvodu, aby Kamaréta získal na svou stranu. Částečnou roli mohlo sehrát i to, že děd Kamarétovy manželky (už dříve zmiňovaný Markvart I. z Pořešína) byl blízkým služebníkem (hofmistrem) císařovny Alžběty Pomořanské, což byla matka císaře Zikmunda Lucemburského, kterému tato fakta mohla být docela dobře známa. Samotný hrad Tehov dnes nenajdeme. Už v polovině 16. století byl označován jako pustý. V okrese Praha - východ však najdeme obec Tehov, která má asi 1.100 obyvatel a nachází se nedaleko Říčan. Na veřejnosti nepřístupném pozemku u domu čp.46 v Tehově se nacházejí fragmenty zaniklého hradu Tehov. Tento zápis získal po něm jeho strýc Zbyněk Kamarét mladý ze Žirovnice, který ho postoupil údajně kolem roku 1445 Jetřichovi z Miletínka (jeho bratrem byl Diviš Bořek z Miletínka, kdysi radikální husitský polní hejtman, který později stál v čele vítězných spojených vojsk kališníků a umírněných katolíků v bitvě u Lipan).
Naposledy se setkáváme s Janem Kamarétem ze Žirovnice v roce 1452, kdy byl svědkem kšaftu (závěti či poslední vůle) hradeckého vladaře Oldřicha V. z Hradce. I tady se nabízí docela zajímavá historická souvislost. Jan Kamarét ze Žirovnice byl husitský polní hejtman a stál pevně po celý život na straně husitů (tady je třeba konstatovat, že o závěru jeho života však není nic bližšího známo a neznáme ani letopočet jeho úmrtí). Víme, že jeho syn Purkart Kamarét ze Žirovnice (budu se mu blíže věnovat v dalším pokračování) byl věrným spojencem "husitského krále" Jiřího z Poděbrad, proti kterému naopak Oldřich V. z Hradce bojoval, protože se domníval, že stál za úmrtím jeho otce Menharta II. z Hradce. Pravdou je, že Menhart II. z Hradce zemřel dne 3.2.1449, vlastně den po propuštění z vězení, kam ho nechal Jiří z Poděbrad v roce 1448 internovat. Oldřich V. z Hradce vedl Jednotu strakonickou proti Jednotě poděbradské a teprve po několika letech menších šarvátek byl nucen uzavřít v roce 1450 mír. V té době byl již Oldřich V. z Hradce vážně nemocný a v roce 1453 umírá. Oldřich V. z Hradce zemřel bez potomků a jeho smrtí vymírá hradecká větev rodu a nastupuje větev telečská (telecká). Dobrým sousedským šlechtickým vztahům tedy nemusela být na překážku ani jejich poněkud odlišná "politická" orientace.
Rokem 1452 mizí Jan Kamarét ze Žirovnice z historické scény. K roku 1467 je pouze zmiňován Zbyněk jako strýc nebožtíka Kamaréta v souvislosti s prodejem zahrady při Horách Kutných. Z toho je zřejmé, že v roce 1467 již Jan Kamarét ze Žirovnice nežil. Z podaných časových souvislostí lze usuzovat, že se dožil na danou dobu dosti vysokého věku.
Pokračování příště.
Milan Pokorný


26.09.2021, 07:07
Dny otevřených dveří
Ve dnech 2. a 3. října budou otevřeny a zpřístupněny veřejnosti umělecké ateliéry na Vysočině. V Žirovnici můžete navštívit hned tři. Galerii Jana Havlíka a E-Galerii na zámku v Žirovnici. Na Novém Světě pravidelně zpřístupňuje a vystavuje (od 13 hod.) své práce ateliér Habermann.


18.09.2021, 07:46
K prameni svaté Ludmily.
Pouť k prameni sv. Ludmily uspořádali v Počátkách u příležitosti 1 100 let od jejího úmrtí.
Pramen svaté Ludmily leží při cestě z Počátek do Polesí. Váže se k němu pověst o zázračném vyléčení.
V současnosti nad ním stojí dřevěná kaplička s obrazem kněžny Ludmily. Vydatnost pramene je dobrá a stálá, voda chutná. Studánka je považována za jeden z nejčistčích zdrojů v oblasti a lidé z okolí si k ní běžně chodí pro vodu. V nedávné minulosti u pramene byl vyvěšený výsledek rozboru, podle něhož měla voda parametry kojenecké vody.
https://youtu.be/XLUbWA8MY8c


16.09.2021, 06:48
Dita otvírá novou provozovnu
Zveme vás do nově otevřené prodejny v Žirovnici.
Nabízíme textilní galanterii - zipy, nitě, jehlice, háčky a spoustu dalšího, knoflíky vyráběné přímo v Žirovnici ( Knoflíky Žirovnice a. s.), vlny, jednobarevné dětské punčocháče, háčkované věci, šité tašky, dětské oblečení šité v dílně přímo na místě a rádi ušijeme i podle vašeho přání z látek, které si u nás vyberete.
Otevírací doba: PO-PA 8-16, SO 8-11


15.09.2021, 12:56
Počátecké Svatováclavské slavnosti
V sobotu 18.září mezi 11-12 můžete v letním amfiteátru shlédnout vystoupení žáků Základní umělecké školy. Na Palackého náměstí v tu dobu zahraje Počátecká dechovka. Během dne uvidíte Brutální jahodu, Luboše Pospíšila a SP, Awal3 a další. Na slavnostech nebude chybět tradiční jarmark a výborné občerstvení.


14.09.2021, 13:41
Den otevřených dveří v KPŽ a.s.
V sobotu 11.9.2021 proběhl v době od 09:00 hodin do 14:00 hodin za velké účasti veřejnosti "Den otevřených dveří" v akciové společnosti Knoflíkářský průmysl Žirovnice. Kdo přišel nelitoval a kdo nepřišel a dnešní KPŽ a.s. nezná, tak prohloupil. Účastníci měli možnost si prohlédnout 6 hal - pracovišť či další navazující pracoviště včetně výrobků firmy připravených v jednotlivých halách na stolcích, u kterých byla i barevná fota jednotlivých typů automobilů, ke kterým dotyčný komponent patřil. To vše s odpovídajícím komentářem průvodců z řad pracovníků firmy. Ano, dnes je dotyčná firma výrobcem komponentů do automobilů nejrůznějších světových značek (a jejich typů) a výroba knoflíků je už pouze doplňkovým programem. Název firmy totiž už zdaleka neodpovídá jejímu hlavnímu výrobnímu programu a je zachován asi z toho důvodu, že jde o léty prověřené kvalitní obchodní jméno. Výroba je automatizovaná a dokonce robotizovaná. Hala s vedle sebe "makajícími" roboty byla pro mě velkým zážitkem. Nikdo se jistě nediví tomu, že v názvu firmy se objevuje slůvko Automotive. Byl jsem tam zhruba hodinu a půl a stále bylo na co se dívat.
Nenudily se ani děti, pro které byl připraven skákací hrad, fotokoutek, malování na obličej, vystoupení klauna, prohlídka hasičského auta či soutěže o ceny.
Účastníci už při vstupu do areálu firmy dostali poukaz na odběr jednoho jídla a jednoho nápoje zdarma podle vlastního výběru. Vybral jsem si grilovanou klobásu a pivo, což na sportovní akci obnáší dobrých 80,-Kč. Navíc jsem dostal rovněž zdarma poukaz na volný vstup do zdejší muzejní expozice perleti.
Prostě pořadatelé akce na ničem nešetřili.
Musím ke všemu tomu dodat i to, že do Žirovnice dojíždí za prací (nejen do KPŽ) řada lidí nejen z blízkého okolí (Počátky, Kamenice nad Lipou, Nová Včelnice.....), ale i z Pelhřimova, Jindřichova Hradce či dokonce z Jihlavy. Navíc je zde řada zahraničních pracovníků. V Žirovnici je kolem 15 "eseróček" a akciových společností! Žirovnice je prostě na svou velikost velmi průmyslová a to je oproti stejně velkým (či stejně malým) městům v okolí její veliký bonus do budoucnosti. Kde je práce, tam je život. Dnes to ještě není tak vidět a místní mají důvod nad řadou věcí tzv. "brblat" (nechci dále rozvádět), ale budoucnost (a už i ne tak vzdálená) zcela jistě přinese další rozvoj tomuto městu pokud jde o bytovou výstavbu, obchodní síť či možnosti kulturního a sportovního vyžití.
Když se něco povede, tak je namístě za to poděkovat. Takže děkuji pracovníkům KPŽ a.s. (i za tradičně mlčící většinu) za tuhle velice podařenou akci, která snad nezůstane osamocena. Jen mě trochu zarazila tristní kvalita příjezdové komunikace k areálu firmy (snad daň za stále pendlující kamióny?).
Milan Pokorný


14.09.2021, 09:02
Okolo jižních Čech 2021
Navazuji na předchozí zprávu - upoutávku na 3. etapu cyklistického závodu Okolo jižních Čech, která se jela v sobotu 11.9.2021 a částečně procházela Žirovnicí. Cyklisté přijeli po silnici od Metánova, projeli po staré hradecké silnici kolem Mlýnského rybníka a hned u kapličky pod zámkem odbočili doleva, jeli kolem Hutního rybníka do Babor a Popelínskou ulicí město opustili. Už minule jsme napsali, že jde o významný cyklistický závod. Dnes doplním pár skutečností, které vás snad mohou zajímat. Tohoto závodu se zúčastnily UCI profesionální kontinentální týmy registrované v ČR, UCI kontinentální týmy-národní výběry, regionální a klubové týmy. Těch týmů bylo celkem 23 a pro zajímavost uvedu některé z nich (belgický LOTTO SOUDAL DEVELOPMENT TEAM, ruský PRO TEAM GAZPROM RUSVELO, holandský VOLKER WESSELS MERCKX, rakouský TEAM VORALBERG, španělský ELECTRO HIPER EUROPA CYCLING TEAM, francouzský DAUNER AKKON PRO CYCLING TEAM, dánský CO: PLAY-GIANT, americký TEAM NOVO NORDISK DEVELOPMENT či KUWAIT PRO CYCLING TEAM a UKRAINIAN NATIONAL CYCLING TEAM, u těch dvou posledně zmiňovaných snad nemusím uvádět odkud jsou). Cyklistů bylo na startu první etapy celkem 138 a do závěrečného cíle jich mělo podle mých informací dojet o 20 méně. Sám jsem stál u zmiňované prudké levotočivé zatáčky na Popelín, která je navíc v mírném stoupání a těšil se na žlutý trikot vedoucího závodníka a další trikoty, které jsou úplně stejné jako u Tour de France, ale neměl jsem ani nejmenší šanci. Cyklisté přijeli do Žirovnice kolem 15:10 hodin v pelotonu bez uprchlíků a s pozdějšími asi 20 opozdilci a ten peloton i tímto dost obtížným místem projel jako ohnivá čára během pár vteřin, takže jsem z toho neměl takřka nic. Největší zážitkem tak bylo množství doprovodných motocyklů a zejména nejrůznějších pestrobarevných doprovodných vozidel jednotlivých týmů včetně dvou velkých ambulancí a samostatného vozidla hlavního lékaře.
Tu třetí "žirovnickou" etapu vyhrál Holanďan Nick VAN DER MEER z týmu VOLKER WESSELS MERCKX.
Celkově vyhrál letošní závod Okolo jižních Čech Belgičan Armaud DE LIE z týmu LOTTO SOUDAL DEVELOPMENT TEAM, druhý skončil už výše zmiňovaný Holanďan Nick VAN DER MEER a třetí byl Ital Damiano CIMA, který jel za ruský PRO TEAM GAZPROM RUSVELO.
Jeden z vás v jiné sekci (náměty, názory) uvádí, že v případě tohoto závodu jde o jakési "béčko" Tour de France
(díky za reakci). To je názor hodně odvážný, protože silniční cyklistika je masový sport, závodů po celém světě je řada a cesta do profi stájí, které se zúčastňují těch neslavnějších cyklozávodů je přetěžká. Některým cyklistům, kteří se v minulosti závodu Okolo jižních Čech zúčastnili se to však podařilo. Vítěz ročníku 2013 francouzský proficyklista Florian SÉNÉCHAL se zúčastňuje od té doby Tour de France, Giro d´Italia i španělské Vuelty a je to vlastně pár dnů, co ve sprinterském závěru vyhrál 13. etapu tohoto posledně zmiňovaného slavného závodu.
Tak si pro jistotu ta jména z letošního ročníku zapamatujte, může se to hlavně fanouškům cyklistiky někdy v budoucnu hodit.
Pravdou je, že případná další účast Žirovnice na tomto závodu by si určitě zasloužila lepší propagaci. Není to nic složitého.
Milan Pokorný


09.09.2021, 11:40
Cyklistické závody UCI
Okolo jižních Čech 2021 je mezinárodní cyklistický etapový závod, který se koná od 9. do 12. září 2021. Je součástí Světového poháru v silniční cyklistice a tedy v kategorii závodů mezinárodní cyklistické federace UCI 2.2. Jedná se o druhý nejvýznamnější závod v silniční cyklistice v České republice. Letos proběhne již osmý ročník. Žirovnicí by měli projet ve III. etapě v sobotu po 15. hodině.
- I. etapa: čtvrtek 9.9.2021 Jindřichův Hradec
- II. etapa: pátek 10.9.2021 Třeboň - Nová Bystřice
- III. etapa: sobota 11.9.2021 Protivín - Studená
- IV. etapa: neděle 12.9.2021 České Velenice - Jindřichův Hradec


08.09.2021, 07:59
Jan Kamarét potřetí / Echo (32)
Jan Kamarét ze Žirovnice nebyl jen příznivcem Tábora, ale byl i husitským hejtmanem. Husitský hejtman byl vysokým velitelem husitských polních vojsk, která byla složena z pěchoty, jezdectva, bojové vozby a dělostřelectva. Husitští hejtmani představovali nejvyšší velitelský sbor husitských polních vojsk. Všem husitským hejtmanům byl nadřízený nejvyšší hejtman, který byl vrchním velitelem husitských vojsk (Jan Žižka z Trocnova, po jeho smrti Prokop Holý).
Na jaře 1423 odešel Jan Žižka z Trocnova se svým polním vojskem z Tábora do východních Čech mezi orebity a ještě téhož roku založil v Německém Brodě (dnešní Havlíčkův Brod) tzv. Menší Tábor, který bývá na rozdíl od velkého Tábora nazýván také "Nový" Tábor. Jan Kamarét ze Žirovnice byl jedním z jeho zakládajících členů a v tomto Žižkově východočeském "středovém" bratrstvu zaujímal významné postavení. Se svými lidmi se podílel na neúspěšném (vzhledem k bažinatému terénu) obléhání Třeboně (1423,1425) a úspěšném dobytí Nových Hradů (1425). O jeho významném postavení svědčí i to, že ručil za veškerou stranu táborskou v příměří s vůdcem katolíků na českém jihu Oldřichem II. z Rožmberka a zastupoval jí i v jejím sporu s Prahou (1424,1425).
Byl též účastníkem bitvy u Weidhofenu an der Thaya (někdy je zmiňována i jako bitva u Hartu či hradu Kirchberg) v Rakousku, která se odehrála dne 14.10.1431. Původně byla výprava husitů podniknuta jako odvetná akce proti Albrechtu Habsburskému, ve skutečnosti šlo spíše o zištnou akci se snahou získat jako kořist zejména tamní kvalitní vína, ale i obilí, dobytek apod., když jejich dovozu bránila obchodní blokáda uvalená na husitské Čechy. Táborští spojenci pod hlavním vedením husitského hejtmana Mikuláše Sokola z Lamberka (syna Jana Sokola z Lamberka, známého účastníka jedné z nejslavnějších bitev polských dějin - bitvy u Grunwaldu, ve které polsko-litevská koalice za skromné české pomoci porazila řád německých rytířů, pod jeho velením zde tehdy bojoval i Jan Žižka z Trocnova), jinak blízkého přítele Jana Kamaréta ze Žirovnice, zde byli při svém návratu do Čech překvapeni a poraženi dolnorakouskou hotovostí (Ulrich Eicinger, Martin Eicinger) posílenou tamními sedláky a posádkami ze Znojma (Jiří Laun) a z Českých Budějovic (Lipold Krajíř z Krajku). České prameny uvádějí, že této husitské výpravy se zúčastnilo asi 600 jízdních, 4500 pěších s 360 vozy. Rakouské prameny zmiňují na naší straně pouze 2000 bojovníků a zhruba 100 vozů. Přesný průběh této bitvy není blíže znám, i když je zmiňován ve více pramenech. Je pravděpodobné, že překvapení husité nestačili sestavit vozovou hradbu, resp. první útok odrazili a nepřítele, který předstíral ústup pronásledovali, byli však překvapeni jeho zálohou. Pravděpodobnější je průběh prvně zmiňovaný, když podle našich pramenů mělo být na rakouské straně celkem kolem 16 000 bojovníků, tedy značná převaha. Na straně husitů bylo asi 700 - 1000 padlých a 500-700 zajatců.
Na rakouské straně ( a u českých katolíků) vzbudilo toto vítězství velký ohlas, Albrecht Habsburský nechal vystavit ukořistěné korouhve ve Vídni a znojemský písař Mikuláš Patschacher o něm složil oslavnou píseň.
Pokračování příště.
Milan Pokorný


05.09.2021, 07:26
Den otevřených dveří
Knoflíkářský průmysl Žirovnice vás srdečně zve na prohlídku pracovišť a oddělení podniku v sobotu 11.9. od 9.00 do 14.00.
Je připraven i doprovodný program pro děti, občerstvení a dárek pro každého. Získáte navíc volný vstup do muzea perleti.
www.kpzas.cz tel.725 963 498


01.09.2021, 12:56
Jan Kamarét podruhé / Echo (31)
Dnes navazuji na svůj příspěvek č. 20 a nepřímo i na příspěvek č. 26. V roce 1393 se setkáváme s novým majitelem Žirovnice, kterým je Jan Kamarét z Lukavce (záhy přijímá predikát ze Žirovnice). Byl to příslušník drobné české šlechty, vladyckého rodu Kamarétů, který pocházel z rodu Lukavských z Lukavce u Pacova. Rok jeho narození neznáme, z dalších časových souvislostí je jisté, že šlo tehdy o mladého vladyku, který udělal celkem pozoruhodnou kariéru. Znovu se s ním setkáváme 1.5.1418, kdy jemu a jeho otci Zbyňkovi z Lukavce zapsal Markvart II. z Pořešína jako ručitel na svém pořešínském panství 100 kop pražských grošů u příležitosti svatby Kamaréta s jeho sestrou Annou z Pořešína, která tehdy proběhla na hradě Pořešín.
Tady trošku odbočím od žirovnické historie a zastavím se stručně u Kamarétovy manželky, která zůstává v Žirovnici opomenuta. Přitom jejím dědou byl nejvýznamnější člen pořešínského rodu Markvart I. z Pořešína, který byl hofmistrem Alžběty Pomořanské, čtvrté a zároveň poslední manželky Karla IV. Byl členem královského dvora jeho syna Václava IV. Pokud jde o náplň práce hofmistra, tak v našem případě byl jakýmsi správcem domu ovdovělé císařovny, spravoval její rozpočet, dohlížel na průběh obřadů a slavností apod. Markvart I. z Pořešína měl sedm dětí, které se v dospělém věku věnovaly hlavně církevní kariéře. Děti měl pouze jeho syn Racek z Pořešína, a to syna Markvarta II. z Pořešína a dceru "naší" Annu z Pořešína. Na vysvětlení zmiňované částky 100 kop pražských grošů uvádím, že kopa, tedy 60 grošů se razila z jedné hřivny stříbra. Hřivna byla váhová jednotka, kterou se vážily drahé kovy (původně zhruba 250 gramů), přitom hmotnost hřivny se postupně snižovala, což platí i o období vlády Václava IV. A kde najdete hrad Pořešín či lépe řečeno jeho zbytky? Asi 4 kilometry severně od města Kaplice na Českokrumlovsku. Rozhodně tedy Kamarét nehledal manželku v blízkém okolí Žirovnice. Perličku na závěr. Předchůdci Markvarta I. z Pořešína působili hlavně ve službách Rožmberků, zatímco Jan Kamarét ze Žirovnice jako známý příznivec strany táborské byl s krátkými přestávkami protivníkem rožmberského vladaře Oldřicha II. z Rožmberka. Pokračovaní příště.
Milan Pokorný


01.09.2021, 06:36
Prodej ryb
V sobotu 4. září si opět můžete zakoupit na sádkách v Žirovnici od 8 do 11 hodin upravené ryby. V nabídce je candát, uzený kapr, pstruh a makrela. Ryby lze objednat předem na č. tel. 606345360.


01.09.2021, 06:13
Další z rozhovorů
Max Kašparů absolvoval další z rozhovorů s veřejnými medii tentokrát na Slovensku. Můžete si je najít na YouTube nebo přímo na adrese:
https://youtu.be/r6N8uyvBaLc


31.08.2021, 06:42
POZVÁNKA
Sbor dobrovolných hasičů v Žirovnici si vás dovoluje pozvat na slavnostní předání zrekonstruované zbrojnice, které se bude konat v sobotu 25.9. od 14 hodin. Po slavnostním ceremoniálu před zbrojnicí si budou moci zájemci prohlédnout všechny zrekonstruované prostory.


27.08.2021, 06:39
Předvolební 26. srpen v Žirovnici
Odpolední hlášení městského rozhlasu žádné setkání voličů s KDU-ČSL neavizovalo. V 16:00 přijelo auto s logem SPOLU od Kamenice nad Lipou, projelo náměstím, zatočilo před kostelem k drogérii a vystoupili Ing. Miroslav Houška, MUDr. Vít Kaňkovský a další. Podáním ruky se pozdravili s několika žirovnickými občany a vložili jim do ruky kartičku „SPOLU dáme Česko dohromady“. Hlouček debatoval o svízelné veřejné dopravě pro Žirovnici, kterou sousední Počátky nepociťují, protože mají přímé autobusy. Za přítomnosti žirovnického pana starosty se všichni přesunuli do kavárny Zastávka a debatovalo se dál. Setkání skončilo po sedmnácté hodině.


26.08.2021, 13:16
Zvítězil na Tour de Kosová
Cyklistického závodu horských kol v okolí Moravských Budějovic se v letošním ročníku zúčastnil i Jan Smrčka ze Žirovnice, který závodí za stáj firmy Eurofoam Sport Team. Ve své kategorii nad 35 let obsadil první místo.


26.08.2021, 06:37
Noční pochod okolo Žirovnice
Turisté Žirovnice vás zvou na 8. ročník turistického pochodu okolo Žirovnice v pátek 27. srpna. Start 18 - 19 hod. od sportovní haly.Cíl Sádky ČRS. Trasy 5,5 a 13 km. Startovné 20,- Kč.


22.08.2021, 12:23
František Cimler podruhé / Echo (30)
Dnes dokončím příspěvek č. 29 o divadelníkovi Františku Cimlerovi.
Hry Františka Cimlera ( některé napsal pod pseudonymem Jiří Hora):
1) Slepý ženich (podtitul Pro ztracený grunt, 1934), 2) Žebrota má zlaté dno (1934), 3) Rozmysli si, Mařenko (podtitul Kmotr Šmodrcha, 1934), 4) Dvojník pana Dibelky (1935), 5) Bártova pomsta/Soud boží (pod pseudonymem Jiří Hora, 1936), 6) Vesnička pod lipami (pod pseudonymem Jiří Hora, 1936), 7) Moje barva červená a bílá (pod pseudonymem Jiří Hora, 1937), 8) Selská bouře (1938), 9) Kamarádi od Zborova (s J. Máchou, 1938), 10) Děti zachránily vlast (s J. Máchou, 1938), 11) U tří nemluvňat (1939), 12) Tvrdé české palice (1940), 13) Myslivecká latina (pod pseudonymem Jiří Hora, 1940).
Dramatizace Františka Cimlera:
1) Popelka Biliánová: Matka Kráčmerka (podtitul Do panského stavu,1931), 2) Popelka Biliánová: Paní Katynka z vaječného trhu (1932), 3) Popelka Biliánová: Pod selský krov (1932), 4) Edmondo De Amicis: Srdce (1933), 5) Karolina Světlá: Kříž u potoka (1935, přepracoval 1942), 6) Maryna Radoměrská: Krb bez ohně (1937).
Úpravy her Františkem Cimlerem:
1) Karel Andres: Kariéra matky Lízalky (1936), 2) Ladislav Stroupežnický: Naši furianti (1945), 3) Ladislav Stroupežnický: Václav Hrobčický z Hrobčic (1945), 4) František Ferdinand Šamberk: Josef Kajetán Tyl (1945), 5) František Ferdinand Šamberk: Karel Havlíček Borovský (1945).
Kdo se chce dozvědět více:
Lexikon české literatury I, A-G, Academia Praha 1985, s. 358-359.
Milan Pokorný


20.08.2021, 08:19
Z rozhovoru statosty města s reportérkou Deníku
Ačkoliv Žirovnice svou rozlohou patří spíše k menším městům, nuda tady rozhodně není. Jak říká starosta Milan Šmíd, mají pestrý spolkový život, bohaté kulturní i sportovní vyžití a v neposlední řadě četné pracovní možnosti. I díky tomu nikdy neměli problém s velkou nezaměstnaností. Město navíc nestárne. „Nejen, že nám odsud lidé neutíkají, ale stěhují se k nám i z okolí,“ pochvaluje si Milan Šmíd.
"Mým snem není žádná stavba nebo investice. Ačkoliv to může znít jako klišé, tak snem starosty je spokojený občan. Abychom se ve městě vzájemně respektovali a byli v něm spokojení. A od toho se odvíjí všechno ostatní."
Zdroj: https://pelhrimovsky.denik.cz/zpravy_region/starosta-zirovnice-sehnat-praci-u-nas-neni-problem-nabidka-je-siroka-20210814.html



19.08.2021, 10:01
List Kordula
List KORDULA byl především žirovnickou záležitostí na samém počátku, ale s postupným a stále výraznějším vstupem pražským i mimopražským. Byl to pokus něco dělat v rámci domnělého pokroku v mezích zákona. I to bylo ovšem příliš, a tak tehdejší státní
moc zasáhla a tři archivní ročníky skončily neznámo kde. KORDULA neustále tloustla dokonce už i o oficiální autory, kteří do ní ovšem přispívali pod pseudonymy, ale nicméně její úroveň začali pomalu zvedat z hospodské záležitosti k alternativně literární. Nepřísluší tomuto úvodu hodnotit, nakolik se to povedlo, když možnost srovnání s něčím podobným v tehdejší době byla téměř nulová.

viz: Z historie Žirovnicka.


18.08.2021, 08:28
Reinkarnace Korduly
Časopejsek Kordula byl v době husákovského poučení z krizového vývoje po roce 1968 zajímavou literární hříčkou, kterou se bavili mladí lidé v Žirovnických hospodách i na okolních zábavách, ne-li jinde. Prožívali své mládi idylicky, a bezstarostně i když některé, kteří to lehce přehnali, dohonil i kriminál natvrdo.


https://www.youtube.com/watch?v=92eSz5o0cSs


18.08.2021, 07:59
Je hotovo
Rekonstrukce bezejmenné ulice na sídlišti v Žirovnici je dokončena. Předělali ji z gruntu. Napřed kanalizaci, včetně inženýrských sítí, pak povrch.Je zde dlážděné parkoviště pro daleko víc aut než dříve,když se tam pěkně sesumírují. Asfaltová silnička rovná jak stůl a nové vstupy do domů. Postavili i svítilny,které autům už nepřekážejí.


17.08.2021, 06:26
UPOZORNĚNÍ
17.8. od 8.00 bude v Komenského ulici v Žirovnici, z důvodu havárie na vodovodním řadu, přerušena dodávka vody.


14.08.2021, 08:07
Třináctý "genius loci"
V něm představuje Miroslav Petrů Bouchalovy rybníčky v plné jejich kráse. Zachytil na jediném snímku i onoho génia, který je stvořil. V této podobě je znají lidé ze širokého okolí a přes televizi, která už je několikrát natáčela, jsou docela slavné. Můžeme připomenout, že první rybník Josef Bouchal vybudoval na návsi jeho rodné obce už jako školák. Vyžádal si od starosty jen kolečko, krumpáč a lopatu.


https://www.youtube.com/watch?v=7uBOdCmdWCg


11.08.2021, 08:43
Družstvo SDH Žirovnice
Děkuje všem za podporu na MČR v PÚ v Hradci Královém. Všem kteří vyrazili podpořit náš tým přímo na místo závodu. Jak lidem ze Žirovnice tak klukům z SDH Kamenice nad Lipou za transparent, který nám do Hradce Králové přivezli a podporovali nás i všem ostatním, kteří nám drželi palce u počítačů. Bohužel se nám první útok nevyvedl a po “ulitém” startu jsme měli D. Ve druhém pokusu jsme si vybrali asi veškerou smůlu ze všech postupových kol a ani jeden pokus z tréninků se nám nepovedlo zopakovat. Z důvodu vylomení spojek na rozdělovači se nám podařilo naplnit pouze polovinu terčů a pro nedokončení pokusu jsme měli neplatný pokus.
I tak to pro nás byla velká zkušenost a zážitek probojovat se a zúčastnit MČR v PÚ 2021 v Hradci Králové.


11.08.2021, 08:18
Kuželkářský turnaj
TJ Třebíč pořádá kuželkářský turnaj o pohár starosty města.Termín konání - sobota 28.srpna až neděle 5.září. Hraje se dle platných pravidel kuželkářského sportu. Přihlášky přijímá Mojmír Novotný, tel.: 604 250 511, e-mail: mojmir.novotny@seznam.cz. Turnaj je otevřen i pro neregistrované hráče.


09.08.2021, 15:53
FC Slavoj v Okříškách (2:6)
Hned zkraje musím přiznat, že "leitmotivem" cesty nebyl v tomto případě fotbal, ale setkání s letitým kamarádem z práce Mirkem, který v Okříškách bydlí (nesmím zapomenout ani na jeho manželku Lenku, se kterou se znám stejně dlouho). Tím jsem se netajil už den před odjezdem. Konečně nebylo to tak poprvé. Popovídali jsme si, dostal jsem od něho krásně udělaný pin odznak SK Okříšky (takový jim můžeme jen závidět), já mu dal naopak několik pohledů Žiro. Bylo to fajn. A proč o tom píšu? Tohle městečko (oficiálně městys) jsem si oblíbil, i když znám vlastně jen okolí jejich hezkého sportovního areálu. Zvláštní? Ani ne, vysvětlím to hned. Oblíbil jsem si ho kvůli místním lidem - fanouškům, kteří jsou velmi přátelští, srdeční. Stál jsem mezi nimi, bavil se s nimi a měl jsem pocit, že se známe snad dvacet let. A tenhle pocit jsem z nich neměl poprvé. K zápasu do Žiro jeli někteří jednou na kolech, také tehdy jsem seděl na Budíně s Mirkem a oni seděli kolem. Nabízeli mi buchty, pití... A když jsem u těch kol, tak se nemohu nezmínit o cestě 10 Okříšáků (z toho byli čtyři radní, prý skoro celé vedení Okříšek!) do partnerského městečka v Itálii na začátku letošních prázdnin, našlapali kolem 850 km. A stejný počet kilometrů v té době (dokonce o něco více s odbočkou do Benátek) našlapali na rotopedu senioři z jejich domova s pečovatelskou službou, první a poslední "etapu" jela dvaadevadesátiletá paní! Jeden za všechny, všichni za jednoho! Musím dodat, že se mi tímhle nechlubili (to by k nim ani nešlo), přečetl jsem si to v novinách. Mirek je takový prototyp Okříšáka, trochu místní ikona. Hrával za ně fotbal a snad do důchodu jejich fotbalu šéfoval. Teď budou 10.-12.9. slavit 650. výročí první písemné zmínky o jejich městečku. Tak ať jim to vyjde!
A teď pár slov k fotbalu. Před zápasem byly trochu obavy z nekompletní sestavy (zranění, dovolené), ale na hřišti pak pohoda s výjimkou zhruba prvních 15 až 20 minut 2. poločasu, do kterého domácí vstoupili nabuzení, dvakrát skórovali, ale branka z penalty je definitivně "uspala". Nějaký gól jsme mohli ještě i přidat, šance na to byly. Všichni kluci podali kvalitní výkon. Trenér domácích V. Hekerle (bývalý ligový fotbalista Zbrojovky a Slovácka) po utkání konstatoval, že Žiro byla ve všech směrech lepší, což jí domácí i usnadnili. S tím souhlasím.
Branky: 56. Mašek, 61. Bulant - 7. Smrčka, 30. Rozporka, 37. Vít Kučera, 71. Vodáček (PK), 79. Binka (vl.), 90. Vít Kučera (v novinách uveden Vodáček, na stránkách KFS Kučera). 100 diváků. Až na maličkosti kvalitní rozhodčí Ondřej Terber/Ondřej Karlík, Jan Kliner. V korektně (jak jinak) vedeném utkání to neměli složité.
Mělo by jít o lákavou pozvánku na tuto sobotu na další utkání KP proti mužstvu Náměšť n/O. - Vícenice (Budín, 16:30). Ale naučí se znovu lidi chodit v Žiro na fotbal? Byly časy (jihočeský KP), kdy chodilo na zápasy i 400 nebo 500 fanoušků a nikdo se tomu nedivil. Ano byla jiná doba, ale dnes snad nestojí za to, popovídat si na fotbale s kamarádem, kterého jinak nevidím, případně si dát už tolikrát zmiňovanou klobásu a pivo? Čas jsou sice peníze, ale během fotbalového utkání vám jich zase tolik neuteče. Spíš to chce více zájmu a méně lhostejnosti. Když vás přijde více, kluci se určitě zlobit nebudou.
Milan Pokorný



04.08.2021, 06:24
František Cimler poprvé / Echo (29)
Dnešní příspěvek bude patřit rodákovi, jehož jméno není asi v Žirovnici příliš známé. Výjimkou budou snad jen ti, kteří se věnují ochotnickému divadlu. Dne 1.5.1895 se v Žirovnici narodil František Cimler. Byl autorem divadelních her s venkovskou a vlasteneckou tematikou určených pro ochotnická divadla a jejich malá a skromně vybavená jeviště, resp. pro divadla v přírodě.
Po studiích na reálce v Táboře narukoval za I. světové války na ruskou frontu. Po válce se v roce 1919 vrátil do Tábora, kde krátce vyučoval na obchodní škole ruštině. Zejména však začal intenzivně spolupracovat s táborskými ochotníky, pro které i překládal hry ruských klasiků Čechova a Gorkého. Do roku 1932 pak působil jako herec a režisér u kočujících divadelních společností. V letech 1932 až 1949 byl redaktorem v nakladatelství A. Neuberta v Praze, kde mimo jiné redigoval knižnice Ochotnická scéna či Dětská scéna. V letech 1949 až 1955 pracoval v nakladatelství Práce.
Napsal teoretické příručky:
1) Ochotnický režisér a herec (nakl. A. Neubert, Praha, 1934, 200 stran)
2) Zařízení, opravy a dekorování ochotnických jevišť. Praktické jeviště (nakl. A. Neubert, Praha, 1934, 240 stran)
Jeho dcerou je dosud žijící divadelní historička a teoretička Ljuba ( či Ljubov) Klosová, nar. 27.6.1929, která v minulosti učila na pražské Akademii múzických umění a věnovala se zejména dějinám českého divadla ve 2. pol. 19. století a tehdejším hercům. Hlavně se však věnovala protitylovské opozici a významu českého divadelního romantismu. Je mimo jiné autorkou obsáhlé monografie o slavné herečce Marii Hübnerové Život za divadlo (1986). S ohledem na divadelní zaměření jejího otce je třeba dodat, že stranou jejího zájmu nestálo ani ochotnické divadlo (mj. kapitoly o ochotnickém divadle ve čtyřsvazkových Dějinách českého divadla, kapitola v Cestách českého amatérského divadla).
Od divadla není daleko k filmu, proto dodávám, abych předešel případným dohadům, že jejím manželem nebyl známý režisér Elmar Klos (její manžel Richard byl právník).
František Cimler zemřel dne 23.5.1956 v Praze.
Pokračování příště (divadelní hry F.Cimlera, jeho dramatizace a úpravy her, odkazy, kde se o něm a jeho dceři můžete dozvědět mnohem více, v případě vašeho zájmu).
Milan Pokorný


04.08.2021, 06:00
Koně v parku
Žirovnicí v těchto dnech projíždí stovky cyklistů, kteří míří na místní zámek a k občerstvení v místních podnicích. Kolo lze umístit kdekoli. Horší je to, když turista za dopravní prostředek zvolí koně. Ty se dají naštěstí umístit pod studní v Žirovnickém parku. Možná, že na zahrádkářskou výstavu Zahrada Vysočiny, která se koná 14-16. srpna přijede někdo i na neobvyklejším dopravním prostředku.


27.07.2021, 13:31
Pohádkové vyprávěnky... / Echo (28)
V roce 1987 vyšla v nakladatelství pro děti a mládež Albatros pohádková knížka Jiřího Marka s názvem Pohádkové vyprávěnky o knoflíkářích a jiné čeládce. Pohádkovými hrdiny jsou nejen knoflíkáři, ale i jiní venkovští řemeslníci, rolníci apod. Jsou jimi i typicky pohádkové bytosti jako je čert nebo vodník (a další) , které jsou v tomto případě vybaveny jen lidskými vlastnostmi (žádnými kouzly). V knize se setkáme s řadou místních názvů obcí jako je Žirovnice, Bednáreček, případně Hradec, Olešná či Malíkov, tedy v tomto případě místními názvy neúplnými. Autor zde používá výrazy jako např. pulírování, ponk, mišinové knoflíky od řeky Mississippi apod, tedy výrazy spojené s knoflíkářstvím. Za poskytnutý národopisný materiál o starém knoflíkářském řemesle poděkoval spisovatel přímo v knize prof. dr. Jaroslavu Voráčkovi, DrSc. Kniha vyšla v nákladu 30 tisíc výtisků, měla 125 stran a ilustroval ji malíř Miloslav Jágr (hned jeho první ilustrace zachycuje žirovnický zámek s okolím).
Spisovatel Jiří Marek (vl. jménem Josef Jiří Puchwein) se narodil v Praze 30.5.1914, chtěl být středoškolským profesorem, proto ještě před 2. světovou válkou vystudoval češtinu a němčinu na FF UK v Praze (na ní pak později řadu let působil jako docent české literatury). Během takřka celé 2. světové války pak pracoval jako učitel v nedaleké Soběslavi. Známým spisovatelem se stal zejména díky zpracovaní kriminálních případů z I. republiky (Panoptikum starých kriminálních příběhů, Panoptikum hříšných lidí, Panoptikum Města pražského). Napsal scénáře k filmům Smrt černého krále, Vražda v hotelu Excelsior, Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna a dalším. Je autorem námětu a scénáře k TV seriálu Hříšní lidé města pražského. Jako jeden z posledních obdržel v roce 1989 titul národní umělec. Zemřel v Praze 10.12.1994 ve věku 80 let.
Milan Pokorný


25.07.2021, 09:21
Žirovničtí hasiči startují na MČR
Soutěžní družstvo můžu Sboru dobrovolných hasičů města Žirovnice bude 8. 8. 2021 v Hradci Králové, poprvé v historii, reprezentovat naše město, okres Pelhřimov a Kraj Vysočinu na MČR v požárním sportu v disciplíně požární útok.
Složení družstva:
Jakub Růžička, Adam Hamerník, Pavel Janů, Patrik Hanzal, Petr Urban, Jaroslav Kadlec, Petr Švadlena.


24.07.2021, 08:36
Bezejmenná ulice
První čtyři domy žirovnického sídliště nebyly z panelů, ale z cihel. Architekti je umístili vedle sebe v pravidelných posunech, aby působily estetičtěji. Silnice s protilehlým chodníčkem byla úzká a současné záplavě automobilů už v dnešní době nemohla vyhovovat. Proto ji obec dala zrekonstruovat. Byla zřízena nová kanalizace a upraveny inženýrské sítě. Následně se upravuje povrch a vozovka se rozšiřuje pro pohodlnější parkování aut. Třeba nově zrekonstruovaná ulice dostane i jméno.




22.07.2021, 06:54
"Život je karneval"
Dnešní život lze docela úspěšně vložit do zkratek názvů, headlinů, průpovídek a replik. Když jsem CD kapely Vektor nazval - Život je karneval, k čemuž mi ovšem velmi pomohla písnička americké kapely The Band, která před vlastní sólovou existencí doprovázela Boba Dylana, tak jsem netušil, že jednou přijde chvíle, kdy dám dohromady klip: Genius loci XI - Karneval tichounce končí... Žirovnice jako místo počátku , ale i konce. A lidé na fotkách mezi tím. (MiPe)

https://www.youtube.com/watch?v=KcbpUyN0kkM


21.07.2021, 06:00
K letošnímu PP
Nejstarší žirovnická sportovní show, fotbalový turnaj o perleťový pohár, letošním 87.ročníkem jakoby začínal od znovu. Pořadatelé nepozvali ani jedno ligové mužstvo a spokojili se s účastníky krajského přeboru, mužstvem Pelhřimova a domácími fotbalisty - kteří v minulých letech na turnajích chyběli. Jako autsajdra pozvali Novou Včelnici a jako bonbónek, divizní mužstvo Humpolce. Diváků se sešlo kupodivu hodně a viděli i dost branek, až na finálové utkání Humpolce s Pelhřimovem, které skončilo (možná v dobré režii rozhodčího, který neuznal Humpolci penaltu, o čemž se detailně rozepisoval okresní tisk) penaltovým rozstřelem. Ten vyzněl o jeden gól ve prospěch Humpolce, z čehož se všichni jeho hráči upřímně radovali, když drželi nad hlavami onu originální trofej a když si možná uvědomovali, kolik známých mužstev už jej za ten čas vyhrálo. A kolik mužstev se k němu ještě nedostalo a nikdy nedostane. Škoda, že se s perleťovým pohárem, který nemá na světě obdoby, neprovádí věší show a prakticky se neukazuje divákům, kteří sem kvůli němu přišli. Možná už příští rok se Libor Šebesta rozhodne jej předávat vítěznému mužstvu před zastřešenou tribunou, kterou stadion Budín disponuje, a příjemci se s ním budou fotografovat směrem k divákům, kteří do posledních chvil na tribuně vydrželi. (MK)


18.07.2021, 07:09
Vítěz AFC Humpolec
87.ročníku Perleťového poháru. Na penalty vyhrál nad FK Pelhřimov. Třetí se umístil FC Slavoj Žirovnice vítězstvím nad TJ Nová Včelnice. Podrobnosti později.


16.07.2021, 05:10
Perleťový pohár podruhé / Echo (27)
Dne 17. 7.2021 se uskuteční 87. ročník Perleťového poháru. S ohledem na jeho obsazení půjde o "sousedský" ročník. Zastavím se proto u 58.ročníku Perleťového poháru, který se uskutečnil 4.8.1991, tedy pomalu před neskutečnými třiceti lety a byl ročníkem naopak vpravdě mezinárodním. Kromě rakouských sousedů z nedalekého Amaliendorfu se ho zúčastnilo mužstvo nejvyšší španělské fotbalové soutěže CD Logroňes, které se tehdy připravovalo na další sezónu v ČR. Sídlem tohoto dnes už neexistujícího fotbalového klubu bylo město Logroňo (má necelých 150.000 obyvatel), které najdeme na severu Španělska. Klub byl založen v roce 1940 a do roku 1950 hrál Tercera division (18 skupin po 19-21 mužstvech). V ročníku 1949/1950 se mu podařilo postoupit do vyšší soutěže (Segunda division, šlo o obdobu naší 2. ligy) a v roce 1952 neúspěšně atakoval postup do nejvyšší soutěže, to se odrazilo v následujících slabších sezónách. Sezóna 1986/1987 však přinesla kýžený postup do nejvyšší soutěže (Primera division), ve které klub odehrál takřka nepřetržitě 9 sezón (poslední sezóna 1996/1997 - 22. místo a sestup). V nejúspěšnější sezóně 1989/1990 skončil klub CD Logroňes na 7. příčce a o pouhé dva body mu unikla účast v Poháru UEFA. V ročníku, který předcházel jeho účasti na Perleťovém poháru i v ročníku následujícím skončil klub vždy v polovině tabulky nejvyšší španělské fotbalové soutěže. V ročníku 2007/2008 se klub CD Logroňes dostal do těžké finanční situace. Kvůli opožděným hráčským výplatám nastoupilo dne 4.1.2009 v utkání proti CD Arnedo mužstvo CD Logroňes pouze o devíti hráčích a byl to jejich vůbec poslední zápas v této soutěži, protože k následujícímu utkání proti CD Tedeon již nenastoupili a dne 7.8.2009 byl fotbalový klub CD Logroňes rozpuštěn.
Do Žirovnice s nimi přicestovala tehdy i jejich čerstvá posila z FC Sevilla Anton "Toni" Polster, slavný rakouský internacionál, který v té době byl bohužel zraněný. Psát o něm nemá smysl, kdo má zájem tak si všechny informace zjistí sám. Proto jen stručně. Za Rakousko odehrál 95 zápasů (v jejich počtu ho překonal v květnu 2002 Andreas Herzog), včetně zápasů MS 1990 a 1998 a dal v nich celkem 44 gólů, což je dosud rakouský rekord. V roce 1987 ještě v dresu Austrie Vídeň atakoval svými 39 ligovými góly zisk trofeje Zlatá kopačka pro nejlepšího evropského ligového střelce. Trofej nakonec získal Rumun Camataru (44 branek, přitom 20 branek dal v posledních šesti utkáních!). Ke zmanipulování výsledku se Rumunská fotbalová federace později nakonec sama doznala a Toni obdržel Zlatou kopačku po dvaceti letech!!! V roce 2001 byl vybrán do rakouského fotbalového týmu století a v roce 1997 se stal rakouským sportovcem roku.
Na Perleťovém poháru byla tehdy řada fanoušků z Rakouska a ti donutili Toniho, aby se nehledě na své zranění "převlékl do sportovního" a několikrát vystřelil (nahrál) na branku směrem ke kabinám. Bylo u toho hodně focení a filmování.
Češi jsou někdy zbytečně skromní, tak na závěr uvedu, že v tomto ročníku Perleťového poháru se v dresu pražské Dukly představil v té době ještě docela neznámý Pavel Nedvěd (ve finále vstřelil i jeden gól), budoucí držitel Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy za rok 2003.
Milan Pokorný


13.07.2021, 09:30
Němý svědek toku času
Zpět k pramenům se jmenoval jistý pořad České televize. Název lze chápat doslovně anebo v přeneseném významu ... třeba jako návrat do vlastního osudu. Dříve než město Žirovnice do časového sledu vstoupil potok, který sice ještě neměl jméno, ale už pomáhal vzniku hradu na ostrohu nad dnešními rybníky - Hutní a Mlýnský. Od těch dob hodně vody v řečišti uplynulo, ale skála s věží dál shlíží do údolí kolem sebe jako němý svědek toku času.
Zobrazuje videofejeton Miroslava Petrů.

https://www.youtube.com/watch?v=q8eINl5N0pE


12.07.2021, 08:26
Opět uzávěra
Výstavbou marketu v Počátkácha a doplňkových zařízení, jako je parkoviště a příjezdová komunikace, je opět uzavřena hlavní silnice mezi Počátkami a Žirovnicí. Objíždí se přes Stojčín.Tentokrát potrvá výluka nejméně do poloviny září. Už v říjnu má byl nákupní centrum uvedeno do provozu.


09.07.2021, 05:51
Jan Kamarét poprvé / Echo (26)
Dnes půjde o zastavení historicko-zeměpisné, ke kterému přidám jednu zeměpisnou kuriozitu. Po už zmiňovaném Oldřichu z Ústí se Žirovnice stává majetkem Jana Kamaréta z Lukavce, jehož jméno je v této souvislosti zmiňováno v roce 1393. V řadě článků, různých příspěvků apod. se uvádí, že šlo o Jana Kamaréta z Lukavce u Čáslavi (případně na Čáslavsku). V okolí tohoto krásného města však žádný Lukavec nenajdeme. V České republice jsou hned čtyři obce s tímto názvem, a to v okresech Jičín, Litoměřice, Nový Jičín a Pelhřimov. První tři okresy můžeme s ohledem na jejich vzdálenost od Čáslavi hned vyloučit. Jinak je to však s "naším " Lukavcem u Pacova, i když ani ten se samozřejmě nenachází v sousedství Čáslavi.
Zhruba ve 2. pol. 13. století nahradil panovník Přemysl Otakar II. dosavadní hradské zřízení, jehož centrem byl v této oblasti Čáslavský hrad (hrádek) krajským zřízením, jehož centrem se stalo krajské město Čáslav. Tento Čáslavský kraj byl značně rozsáhlý a zasahoval do okresů Benešov, Havlíčkův Brod, Chrudim, Jihlava, Kolín, Kutná Hora, Pardubice, Pelhřimov a Žďár nad Sázavou. Lukavec, okr. Pelhřimov můžeme vidět na jihozápadní hranici Čáslavského kraje, jak ho zobrazuje podrobná Mullerova mapa z roku 1720. Tento kraj zanikl jako administrativní jednotka v roce 1862 (zachovala se však krajská organizace u soudů, jehož sídlo bylo v tomto případě v Kutné Hoře).
Bližší "zeměpisné" určení , že majitelem Žirovnice je k roku 1393 Jan Kamarét z Lukavce u Čáslavi je tedy historicky správné (brzy se Jan Kamarét už píše ze Žirovnice). Ne každý se však zajímá o historii a ono "u Čáslavi" je pak pro něho matoucí, proto bych se přimlouval, aby zmiňovaný Lukavec byl dáván dnes srozumitelně do souvislosti spíše s Pacovem, tedy zmiňován jako Lukavec u Pacova, jehož znak je obdobný ( tedy nikoli stejný) s erbem Kamarétů z Lukavce (ze Žirovnice).
To, že se Lukavec a Žirovnice "přitahují" můžeme vidět i na východním Slovensku v Košickém kraji, konkrétně v okrese Sobrance na samých hranicích s Ukrajinou, kde můžete při cestě do nádherného (aspoň pokud jde o tamní krajinu) Zakarpatí narazit na nevelkou řeku Lukavec a její pravostranný přítok, kterým sice není přímo Žirovnice, ale je jím Žiarovnice, to písmenko "a" navíc Slovákům odpustíme.
Ke Kamarétům z Lukavce (ze Žirovnice) se ještě vícekrát vrátím.
Milan Pokorný


06.07.2021, 06:06
Vážná zpráva
Jaroslav Max Kašparů údajně od 18.července jako kněz v Žirovnici končí.
Trochu si posteskl, že v Žirovnici není o duchovní hodnoty žádný zájem, ale potěšilo ho, že je tu aspoň trochu zájem o kulturu.
Škoda. Tak široce vzdělaný a dobrý kazatel už asi v Žirovnici nebude.
V Žirovnici si nedovedeme udržet hodnoty trvalejšího rázu.


05.07.2021, 05:38
Ideální spojení
V období proluky vlaků z Horní Cerekve do Jindřichova Hradce a dále, se Počátečtí a Žirovničtí dostali do Hradce a zpět prakticky každé dvě hodiny, tím, že bylo použito přímých náhradních autobusových spojů. Kolonu doprovázel i autobus pro větší zavazadla a kola. Dokazuje to, o co tu volají a snaží se docílit i někteří občané. Doplnit autobusovou dopravu z J. Hradce do Pelhřimova přes tato města. Už pro to byl učiněn jeden z možných kroků.


29.06.2021, 10:03
Vladimír Křečan / Echo (25)
Dne 26.4.1931 se narodil v Žirovnici malíř, grafik, ilustrátor a zejména průmyslový výtvarník Vladimír Křečan. Vladimír Křečan se nejdříve vyučil tkalcem (1946 - 1948). Následně studoval na liberecké průmyslové škole textilní (1948 - 1950) a ve studiích pokračoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru prof. Antonína Kybala (1952 -1958). Po ukončení vysoké školy pracoval jako vedoucí výtvarník VHJ Průmysl bytových textilií ve Vratislavicích nad Nisou (1958 - 1965). V letech 1964 - 1965 se přitom podílel výtvarně a technicky na čs. vynálezu art protis a později i na vývoji této techniky, v níž realizoval řadu prací, např. Slunce (1965), Geneze (1967), Noc a den (1967). V případě art protis šlo o technologii netkané vlněné textilie, užívané jako umělecká technika uplatňující se v interiéru jako tapiserie, obraz nebo individuálně pojatá tapeta.
Vladimír Křečan spojil svůj nedlouhý život se vzdáleným severočeským Libercem, známým městem textilu. To už se věnoval své umělecké profesi samostatně. I proto byl členem známé liberecké Skupiny 7, která zde vznikla v roce 1959 a sdružovala umělce různých oborů - malířství, grafiky, sochařství, textilního a sklářského výtvarnictví (jejím pravděpodobně nejznámějším členem byl malíř a grafik Vladimír Komárek). Kromě autorské tapiserie, např. Slunce (1965), Akordy ticha (1969), Předjaří (1977), Hořet a letět (1980) se věnoval i paličkované krajce, tisku a malbě na textil (vlna, polyamid) inspirované přírodními motivy, ručně vázaným kobercům.
Zúčastnil se řady výstav, samostatných a zejména kolektivních (v tuzemsku např. Liberec, Jablonec nad Nisou., Ústí nad Labem, Praha, Brno, Bratislava, v zahraničí např. Londýn, Frankfurt nad Mohanem, Montreal, Moskva).
Vladimír Křečan zemřel v Liberci dne 31.1.1985 ve věku nedožitých 54 let.
Milan Pokorný


29.06.2021, 06:16
Hledá se kronika PP
O originální trofej - putovní fotbalový Perleťový pohár se hraje v Žirovnici od druhé poloviny třicátých let minulého století. Do roku 1948 jsou údaje o vítězích a účastnících v podstatě známy. Další období psal jeho kroniku pan Boleslav Doležal a právě tahle písemnost se nyní hledá. Kdo by o ní něco věděl,dejte na vědomí panu Vl. Buňatovi.
P.S.
Letošního ročníku PP se zúčastní Pelhřimov, Humpolec, Nová Včelnice a Slavoj Žirovnice.


20.06.2021, 08:15
Vladislav Brdlík / Echo (24)
Dne 26.7.1879 se v Žirovnici narodil budoucí významný zemědělský odborník, národohospodář a politik Prof. Dr. Ing. Vladislav Brdlík. Jeho otec zde měl textilní továrnu. Vladislav Brdlík po maturitě na pražské reálce vystudoval chemické inženýrství na Vysokém učení technickém v Praze a později zde dosáhl na titul doktora technických věd. Na stejné vysoké škole pak habilitoval v oboru zemědělské správovědy a ve studiích tohoto oboru pokračoval pak na univerzitě ve Wroclawi. Další tři roky studoval na univerzitách v Německu, Holandsku a v Anglii. Po ukončení studií podnikl cestu kolem světa.
Věnoval se pedagogické činnosti. V roce 1910 se stal soukromým docentem a v tomto roce začal i s vydáváním odborné revue Zemědělský archiv. V roce 1912 byl jmenován mimořádným profesorem a v roce 1919 řádným profesorem zemědělské ekonomiky na Vysoké škole zemědělské a lesního inženýrství při ČVÚT v Praze. V letech 1921 až 1924 byl děkanem VSŽ LI při ČVÚT a v letech 1924 až 1925 rektorem této vysoké školy. Základní kámen pro novou výstavbu areálu české techniky byl položen v roce 1925 za účasti presidenta T.G.Masaryka, předsedy vlády Švehly a primátora Baxy. Vladislav Brdlík pronesl tehdy slavnostní řeč. V letech 1926 až 1934 byl viceguvernérem Národní banky Československé.
Nezůstával stranou politického života nové republiky. Od 15.9.1920 do 26.9.1921 působil jako nestraník v celkově 4. vládě ČSR a 1. vládě (úřednické) Jana Černého ve funkci ministra zemědělství a od 24.1.1921 do 25.4.1921 ve funkci ministra pro zásobování lidu, resp. správce ministerstva pro zásobování lidu. Tuto vládu jmenoval president T.G.Masaryk dne 15.9.1920 po pádu předchozí Tusarovy vlády, která skončila v důsledku rozštěpení vládnoucích sociálních demokratů, z jejichž radikální levice vznikla r. 1921 KSČ. Životnost této úřednické vlády Jana Černého skončila dnem 26.9.1921 sestavením vlády Edvarda Beneše, který byl jinak s Vladislavem Brdlíkem i členem zmiňované úřednické vlády. Vladislav Brdlík se podílel na přípravách pozemkové reformy. Byl vicepresidentem sociálně-demokratické Masarykovy akademie práce, členem národohospodářského ústavu Akademie věd a umění a místopředsedou Zemědělské jednoty ČSR. V prosinci 1912 založil Ústav pro zemědělské účetnictví a od roku 1919 byl prvním ředitelem Zemědělského ústavu účetnicko - správovědného, který řídil do svého odstoupení v říjnu 1945. V odborných funkcích pracoval i v zahraničních organizacích. Byl také účastníkem mírové konference v Paříži v roce 1919. V roce 1929 získal Vladislav Brdlík mandát poslance Národního shromáždění (křeslo získal jako náhradník až v roce 1933 po úmrtí poslance Josefa Kalaše). Mandát obhájil i v parlamentních volbách v roce 1935 a poslanecké křeslo si podržel až do roku 1939. Postupně byl členem Agrární strany a Strany národní jednoty.
V roce 1948 emigroval do Německa a později do USA, kde pokračoval v odborné i politické práci. Působil v Radě svobodného Československa (tu v roce 1949 spoluzakládal a byla pak představitelkou čs. exilu v USA) a přednášel na univerzitě v Akronu (stát Ohio). Zemřel dne 28.1.1964 ve věku 84 let v americkém Akronu. Za svůj život publikoval kolem 120 vědeckých prací. Zúčastnil se mnoha mezinárodních konferencí.
Milan Pokorný


19.06.2021, 08:38
Závody motorobotů - Ctiboř
12. českosovenské závody motorobotů začínají dnes 19.6 ve 12,30 ve Ctiboři. Vyhlášení vítězů bude v 18 hodin.Pořádají Michal Toli a Franta Novák.Do dnešního dne se zaregistrovalo 230 zájemců. Na závodech bude možné využít nabídky se zdarma nechat před areálem otestovat odborníky.


14.06.2021, 05:49
Requiem v žirovnickém kostele
Každá kultura projevuje vzpomínku na zemřelé různými způsoby. Zapálením svíčky v den úmrtí, oznámením ve Zpravodaji, u státníků stažením státní vlajky na půl žerdi.
Křesťanská kultura vzpomíná na zemřelé tzv. requiem. Bohoslužbou za záchranu lidské duše.
Vzhledem ke kovidové pandemii není asi většího města, kde by někdo v loňském nebo letošním roce nezemřel na tento zákeřný, původem neznámý, virus.
Není důležité, zda zemřelí, za které je requiem slouženo, byli křesťany či nikoli. Byli lidmi. Lidmi s nesmrtelnou lidskou duší.
Proto i za ně bude requiem slouženo v neděli 20. června v 9:30 v žirovnickém kostele.
P.S.
Requiem bude slouženo v prostém hudebním nedělním doprovodu.
Přednost zde má smysl mše před uměleckou náplní.
Ovšem 4. července v 9:30, taktéž v neděli, bude v kostele zpívat dvacetičlenný Byzantsko - ortodoxní sbor z Prahy,
který měl zpívat na requiem, ale musel vystoupení o dva týdny posunout.




13.06.2021, 12:38
Stojčínská cihelna na prodej
Kdysi patřila stojčínská cihelna Žirovnici. Proč o ní přišla by mohl vysvětlit dosavadní žirovnický starosta. Později se tu usadila lihová mafie Radka Březiny. Prošly tudy milióny litrů nezdaněného alkoholu. Roku 2012 tu našli celníci v tajných podzemních zásobárnách přes milión litrů lihu. Nyní se bývalá cihelna prodává za cca 15 mil. korun. Nehledě na možnou, téměř neomezenou zásobu cihlářské hlíny v bezprostředním okolí.


12.06.2021, 06:36
Genius loci IX
Video, které patří do místní české kroniky, ale na YT bylo zablokováno kvůli údajné snaze zpeněžit zvukovou stopu za pomoci fotomateriálu. Tak to je opravdu pitomost. Nic takového nebylo v úmyslu. Ale pro úprk času je vybraná skladba vynikající podklad.
P.S. Gl 9 je mix velmi starých a méně starých fotek ze života Žirovnice. Nejde o vědecky zpracovanou historii, nýbrž o letmý volný vhled do minulých roků tak, jak se stačily tu a tam zapsat do fotokroniky.
https://www.mojevideo.sk/video/35124/genius_loci_ix.html


09.06.2021, 17:59
Zemřel herec Pavel Koudelka
Život některých jedinců může někdy ovlivnit celou epochu a nezáleží na tom v jakých rozměrech. Tvůrčí herectví Pavla Koudelky, i když neprofesionála, ovlivnilo poměrně dlouhé období žirovnického divadelnictví. Hrál vždycky hlavní roli, byť to byla někdy ta vedlejší. Jakmile vstoupil na scénu, lidé v hledišti se začali smát. V tom spočíval jeho talent a dar. Dovedl okamžitě zaujmout, strhnout na sebe pozornost a svými výstupy nabízet lidem uvolnění a radost. Divadlo už hrát nikdy nebude, jedině snad, že si schoval poslední roličku ke vstupní bráně pro nás dosud neznámého světa.


07.06.2021, 07:40
Spring Classic II 2021
Kdo nestihl přehlídku automobilových veteránů, projíždějících 5.června Žirovnicí, může si promítnout video Josefa Preisingera, které je podrobně a detailně zachycovalo na počáteckém náměstí.

https://youtu.be/YFgdbKsyyeo


06.06.2021, 09:20
Video z
" Point Kl určitě nikomu nic neřekne a Komáří louka nejpíše také ne. A přitom jde o místo nedaleko Žirovnice, kam kdysi jezdila v létě parta lidí nikoli nepodobná jisté partě v Žirovnici. Do té brněnské na Kl patřil jistý Miroslav Donutil, což je jméno, které už by mnohým něco říkat mělo. Kousek od Žirovnice máme místo, které je doslova utopené v lesích tam, kde ani žirovnické lišky nedávají dobrou noc. Svého druhu jde o kout přírody, jakým je třeba Sv. Kateřina, jen na opačnou stranu.
Cesta tam a zpátky měla a určitě i nadále bude mít v sobě cosi z návratů do vlastního osudu. Velmi ztichlé a melancholické místo. "
MiPe
https://www.youtube.com/watch?v=GAZaHW7YAxo


03.06.2021, 06:04
Jezdecký oddíl Pionýr / Echo (23)
Dne 10.9.1967 byl v Žirovnici založen jezdecký oddíl Pionýr. Už podle jeho názvu je jasné, že šlo o mládežnický jezdecký oddíl. U jeho zrodu stáli však dospělí nadšenci tohoto sportu, jmenovitě zejména Miloslav Čadek, Stanislav Dvořák, Stanislav Jelínek, Karel Morava či František Slavík (seřazeni jsou abecedně nikoli podle zásluh a stejně tomu bude u jezdců či koní). Jejich snažení zaštítil František Votápek, ředitel tehdejšího kamenického státního statku, který měl v Žirovnici hospodářství, které přešlo v roce 1978 pod místní JZD Štítného, které pak v podpoře tohoto sportu pokračovalo. Pokud jde o jezdce v začátcích tohoto sportu v Žirovnici je třeba jmenovat Miloslava Čadka, Stanislava Dvořáka, Pavla Matouška, Pavla Moravu či Radka Tolknera, resp. Ivanu Jandovou, Zdenu Musilovou, Jaroslavu Pokornou, Ivetu Růnovou, Janu Šterclovou či Jaroslavu Tesařovou. Nelze zapomenout samozřejmě na koně (či lépe řečeno klisny) - Běluši, Britu, Diagonálu, Eleganci, Krizu...Byla založena tradice každoročních jezdeckých závodů trvající do současnosti, přicházely velké úspěchy (dokonce i tituly mistrů republiky). Ale to vše je už jiná kapitola, ke které se snad někdy vrátím.
Pokud jde o začátky toho sportu v Žirovnici musím se ještě zastavit u knihy Elišky Horelové "Léto jako když vyšije". Je to knížka pro děti (lépe řečeno pro holky) a poprvé vyšla v roce 1979 v nakladatelství Albatros v dnes nevídaném nákladu 40 000 výtisků (později vyšla ještě v roce 1988 a v roce 1995, tehdy šlo o upravené vydání). Autorka pro ni našla inspiraci právě u žirovnického jezdeckého oddílu Pionýr a jeho týdenních putovních táborů. Čtrnáctiletá Zuzka Ledvinková z Prahy si přála prožít prázdniny v cizině (stejně jako její spolužačky), ale osud chtěl, aby je nakonec strávila u své báborské tety Pavly na Českomoravské vysočině v partě báborských kluků a holek z jezdeckého kroužku při jejich společném putování koňmo po jižních Čechách, resp. Vysočině s poznáním, že lepší prázdniny snad ani prožít nemohla. V knížce se setkáme se řadou místních názvů z bližšího i vzdálenějšího okolí. Sama Žirovnice se však skrývá pod názvem Bábory (pokud by to snad četl někdo méně znalý zdejších reálií, pak uvádím, že Babory, psáno jen krátce, je název jedné ze žirovnických ulic a vlastně celé čtvrtě. Knížka má skoro 350 stran, ilustroval ji Zdeněk Mlčoch, který na jednom z obrázků zachytil pohled na žirovnický zámek a samo město právě z Babor. Autorka za knihu obdržela tvůrčí prémii Českého literárního fondu. Spisovatelka PhDr. Eliška Horelová CSc. sama k Žirovnici žádnou jinou vazbu neměla, zemřela v Praze dne 30.8.2015 ve věku 90 let.
Milan Pokorný


30.05.2021, 16:37
Nám známé celebrity
"Se Žirovnicí má co do činění mnoho slavných, povědomých anebo pozapomených lidí z širokého spektra lidské činnosti. Největší počet pak tvořili jedinci, kterým se dneska říká celebrity. Je jich opravdu celá řada, a pokud to jen trochu půjde, tak všechny budou v té či oné formě postupně zmíněny.
Doba tzv. reálného socíku nahrávala letní kumulaci lufťáků v Žirovnici, a to i velmi významných. A tak vedle celebrit, pražských rybářů a taxikářů, teplických fotbalistů, holek z Neratovic, Slovenska a dokonce i Východního Německa, bylo možno narazit i na rockové kapely z Plzně, které si Žirovnici velmi oblíbily. Náměsti v Žirovnici v létě dopoledne připomínalo Václavák. Potkat tu člověk mohl i P.H. a jeho ženu Z.K.
Klip tuto konkrétní ozvěnu reflektuje. "

https://www.youtube.com/watch?v=zrKyMx-W6E4


30.05.2021, 07:33
Rober Křesťan získal dvě sošky Anděla
Pro dvě sošky Anděla se šalmají od Jaroslava Róny si přišel Robert Křesťan, který v rámci slavnostního ceremoniálu také vystoupil se svou kapelou Druhá tráva. Ta získala ocenění v kategorii Folk za silnou nahrávku Díl první, která vznikla ve spolupráci s britským producentem Eddiem Stevensem. Druhou sošku si Robert Křesťan ke svému překvapení odnesl coby nový člen andělské Síně slávy.


23.05.2021, 07:07
Poslední Rožmberkové / Echo (22)
Žirovnici navštívili také poslední Rožmberkové. Vilém z Rožmberka zde v pátek 8.5.1551 navštívil Jáchyma z Hradce v doprovodu své matky Anny Rožmberské z Rogendorfu a svých sester Alžběty, Bohunky a Evy z Rožmberka (a samozřejmě i dalšího fraucimoru). Bylo mu tehdy 16 let a byl již krátce vladařem rodu. Jeho mladší bratr Petr Vok z Rožmberka navštívil Žirovnici rovněž v pátek 23.7.1557. I on zde byl na návštěvě u Jáchyma z Hradce, který v té době již zastával úřad nejvyššího kancléře Českého království. Petru Vokovi z Rožmberka bylo v té době necelých 18 let.
Mimochodem jedním ze tří poručníků posledních Rožmberků byl od roku 1545 i majitel Žirovnice od roku 1544 (a nejen jí) Albrecht z Gutštejna. Gutštejnové byli zpřízněni s Rožmberky a Albrecht z Gutštejna byl i z tohoto důvodu kmotrem Petra Voka z Rožmberka při jeho křtu, který proběhl dne 22.10.1539 v sídelním Krumlově. V té době zastával Albrecht z Gutštejna ještě významný úřad nejvyššího mincmistra Českého království (1534 - 1542). Jeho opakovaným hostem na Žirovnici bývala matka obou posledních Rožmberků Anna Rožmberská z Rogendorfu. Ale u tohoto šlechtice se zastavíme někdy jindy.
Milan Pokorný


22.05.2021, 09:01
Centrum v novém kabátě
Dva stěžejní domy na žirovnickém náměstí vylepšily svou vnější image a působí na okolí mnohem estetičtěji. Prantlův uzenářský podnik je celý obložen načervenalou a šedou fasádou. Podobnou kombinaci zvolila i prodejna Potraviny Flop nedávno zakoupená firmou Flosman a.s.


20.05.2021, 06:41
Noční prohlídky zámku
Divadelní spolek Žirovnice v historických kostýmech Vás provede dějinami hradu a zámku od 14. století do roku 1910, kdy město koupilo zámek od posledního majitele Leopolda Šternberka.
Představí se Václav Vencelík z Vrchovišť, Vilém Slavata nebo Adolf Vratislav ze Šternberka...
Nebudou chybět zajímavosti o freskové výzdobě, o věznění hradeckých měšťanů, o jídelníčku v 19. století.
Šlechtické dámy Vám řeknou, jaké měly starosti s manželi a dcerami.
Budete svědky vraždy Kryštofa z Gutštejna i podpisu smlouvy o koupi zámku městem Žirovnice.
Rezervace nutná tel. 565 494 095.
Vstupné: děti do 6 let zdarma, 6 - 15 let 90,- Kč, dospělí 150,- Kč.
23.7. a 6.8. od 18 a 20 hod.


19.05.2021, 15:40
Doběhla až na Zlatou tretru
Žirovnická rodačka Nikola Ježková se zúčastnila letošních mezinárodních lehkoatletických závodů v Ostravě. Na Zlaté tretře běžela v závodech na 100 m žen a byla členkou B teamu do 23. let ve štafetě 4x100 m.


17.05.2021, 05:52
Přání Ivě Janžurové
Žirovnice přeje rodačce Ivě Janžurové k jejím narozeninám všechno to, co si sama přeje, a ještě mnohem víc!

https://www.youtube.com/watch?v=GOsSXxq4HRY&t=21s



16.05.2021, 13:43
Jaroslav Hlinka / Echo (21)
Dnešní zastavení bude patřit žirovnickému volejbalu a hlavně jeho odchovanci Jaroslavu Hlinkovi. My jeho vrstevníci ho odmala známe pod jeho dětskou přezdívkou Jája a u té v dalším textu zůstanu. Jája se narodil v Žirovnici 7.2.1954. Svůj sportovní život spojil s volejbalem, který v Žirovnici nebyl sice úplně neznámým sportem, ale jeho rozvoj nastal až s příchodem nového učitele (tělocvikáře) zdejší ZDŠ Josefa Machovského. Jája si přál tělocvikáře - volejbalistu a to přání se mu splnilo mírou vrchovatou, Pepa byl volejbalista a dokonce druholigový. Jája pod ním začal s volejbalem ve 12 letech v žákovském mužstvu Slavoje Žirovnice D. Hrávali jsme soutěž s týmy dospělých z vesnic na Pelhřimovsku. Do těch bližších jsme jezdili k zápasům na kolech a do těch vzdálenějších nás vozili rodiče auty. Odehráli jsme s Jájou nějaký ten zápas (nejen volejbalový, ale i fotbalový). Vzpomínky na ně už dávno odvál čas a tak si vzpomenu jen na to, jak jsme jeli na kolech na volejbalový zápas do Horní Vsi a jeden z našich spoluhráčů nezvládl serpentýny při sjezdu do vesnice a narazil do plotu jednoho z místních sousedů, z kola byla "osmička" a tamní kovář měl hned práci navíc. Pepa Machovský měl k nám malým klukům přátelský a kamarádský vztah a vůbec tím neutrpěla jeho učitelská autorita. Právě naopak. Volejbal tehdy hrála doslova celá Žirovnice, od žákovských týmů kluků a holek po celky dospělých mužů a žen. A nešlo o "obyčejné" soutěže, ale o KP I či dokonce první ligu. Později Pepa začal jezdit za prací do Pelhřimova, kam se nakonec s rodinou i odstěhoval a do kufru si přibalil i svůj volejbal, který odešel ze Žirovnice tak nějak s ním.
Ale zpět k Jájovi. Ten pak studoval na průmyslovce v Brně a hrál dorosteneckou volejbalovou ligu za Slavoj Juliánov, později pokračoval ve studiích na VUT Brno a hrál 2. ligu za místní Techniku a krátce 1. ligu za místní Teslu. V prosinci 1974 rukoval na vojnu do Dukly Liberec, kde v letech 1975 a 1976 získal tituly mistra ČSSR a v roce 1976 dokonce vítězství v PMEZ. Krátce hrál v letech 1977 - 1979 za RH Praha (4. místo v nejvyšší volejbalové soutěži v roce 1978, titul vicemistra a 3. místo na Final Four PVP v roce 1979). Jeho úspěšná volejbalová kariéra pak pokračovala v týmu VŠ Praha, kde během tří sezón získal v nejvyšší soutěži dvě 2. místa a jedno 3. místo. Kariéru končil v Lokomotivě Nymburk (sezóny 1983 - 1986) a v německém druholigovém týmu VfB Marktredwitz, ve kterém v roce 1989 ukončil aktivní kariéru.
Byl mnohonásobným akademickým reprezentantem ČSSR.
V 90. letech vedl úspěšně jako trenér týmy kadetek, juniorek a žen Tatranu Střešovice (s kadetkami mistr ČR v roce 1997). Obdržel Medaili O. Koutského za zásluhy o rozvoj pražského volejbalu.
Jája je už desítky let naturalizovaný Pražák. Se Žirovnicí však udržuje stálý kontakt. Jezdí sem za matkou a sestrou. Má zde i rekreační domek.
Milan Pokorný


15.05.2021, 05:51
Ahoj Ivo !! A hodně zdraví!!!
Dne 19.5.1941 se v Žirovnici narodila ve zdejší učitelské rodině herečka Iva Janžurová, blíží se oslava jejích 80. narozenin. Článek k tomuto jubileu už 17.1. zde napsal Milan Pokorný.Můžete si ho vyhledat.
Nyní dodal Miroslav Petrů i videofejeton, který si otevřete na této adrese:

https://www.youtube.com/watch?v=GOsSXxq4HRY&t=21s


11.05.2021, 07:52
Zahájení turistické sezony
Zámecký areál Žirovnice zahajuje letos turistickou sezónu v úterý 11. května od 9 - 17 hodin.
V souvislosti s platnými protiepidemickými opatřeními můžete v omezeném počtu návštěvníků a s respirátorem navštívit tyto objekty a expozice:
ZÁMEK:
Expozice Nástěnné gotické malby z 15. století
Expozice Květiny na šlechtickém sídle z 19. století
PIVOVAR:
Expozice Knoflíkářství a perleti
Expozice Historických šicích strojů
Expozice Ukázky pivovarnictví
ŠPÝCHAR:
Expozice Venkovských tradic a řemesel
Keramický betlém: Život na vesnici
Více info:
Zámecký areál Žirovnice, Branka 1, 394 68 Žirovnice,
Telefon: 565 494 095, zamek@zirovnice.cz, www.zirovnice.cz


07.05.2021, 09:42
Každý má svou školu
Tihle byli žáky učitelky Heleny Zelingerové a mnozí občané je rozhodně rozpoznají. Žirovnickou školu dostavěli v roce 1905 a o její výstavbě toho moc nevíme. Tak jak původně vypadala, ji odhaluje videofejeton Miroslava Petrů.

https://www.youtube.com/watch?v=EjPCDSdRTZk


07.05.2021, 06:46
Do Počátek přes Stojčín
V důsledku výstavby PENNY marketu na okraji Počátek a napojování na místní inženýrské sítě, bude hlavní silniční spojnice mezi oběma městy uzavřena. V první etapě od 10.5. do 30.5. Objížďka povede přes Stojčín.


06.05.2021, 06:05
Anketa Kraje Vysočina
https://www.mobilnirozhlas.cz/app/anketa/vMXBUjbx

Vážení, pro obyvatele Kraje Vysočina je připravena anketa. Zúčastnila jsem se a sama jsem přidala tato chybějící témata:

Chybí průběžná veřejná doprava z okrajů Kraje do sousedních krajů.

Doporučuji zařazení všech spojů (vyjma dálkových) do VDV. (Některé ve VDV nejsou, a proto systém VDV není tak dobře využitelný).

Jaroslava Cabadajová


30.04.2021, 06:37
Páni z Ústí / Echo (20)
Dnešní stručný příspěvek bude o historii Žirovnice. V pořadí druhým vlastníkem Žirovnice byli páni z Ústí, jmenovitě Oldřich z Ústí. Šlo o starý český panský rod, který dovozoval svůj původ od Vítka I. z Prčice. Tento panský rod pocházel z rozrodu Vítkovců a byl vlastně mladší větví rodu pánů z Hradce, od nichž se oddělil ve 13. století. Páni z Ústí byli přezdívaní též Sezemové (Sezimové) z Ústí a s přihlédnutím ke shodě jmen a místa svého sídla bývali nesprávně považováni za potomky nemanželského syna Vítka I. z Prčice - Sezemy z Ústí, který obdržel od svého otce erb s černou pětilistou růží ve zlatém poli. Skutečným zakladatelem rodu pánů z Ústí byl však Sezema z Kosové Hory, který zemřel kolem roku 1259 a byl synem Jindřicha I. z Hradce, zřejmě druhorozeného syna Vítka I. z Prčice, od něhož dostal jako erb všem jistě dobře známou zlatou pětilistou růži v modrém poli.
Oldřich z Ústí získal Žirovnici od pánů z Hradce nejpozději roku 1371, ke změně vlastníka došlo pro dluhy pánů z Hradce, které jsem zmiňoval již dříve. Oldřich z Ústí zemřel před rokem 1379, na Žirovnici pak ještě několik let sídlila jeho manželka Bonuše, která Žirovnici prodala Kamarétům z Lukavce (poprvé jsou na Žirovnici zmiňováni k roku 1393).
Předchůdce Oldřicha z Ústí Sezema z Hradce a Ústí (zmiňován v letech 1267 - 1280) byl ještě v nedílu (forma spoluvlastnictví ve středověku) s pány z Hradce a držel Hradiště (pozdější Tábor) a Ústí (Sezimovo Ústí).
Oldřich z Ústí měl bratra Sezemu (zmiňován v letech 1349 - 1386), který byl proboštem v Týně nad Vltavou a od roku 1364 také kanovníkem pražským, bratra Jana (zmiňován v letech 1352 - 1370), se kterým držel Hradiště a Ústí a sestru Dorotu, jeptišku (zmiňována k roku 1367).
Oldřich z Ústí měl tři děti: Sezemu (zmiňován v letech 1371 - 1380), který byl kanovníkem olomouckým, Jana (zmiňován v letech 1388 - 1414), který držel Hradiště a část Ústí a Oldřicha (zmiňován v letech 1362 - 1414), který vstoupil do řádu pražských křižovníků, byl komturem u sv. Jakuba při Hradci Králové a roku 1402 převzal zemské komturství a správu nad komendami, které byly v špatném stavu.
Oldřich z Ústí měl od syna Jana jediného vnuka, kterým byl Oldřich mladší, který držel Hradiště a čtvrtinu Ústí, ze kterého vyhnal obyvatele podobojí a nakonec ovládl celé město. Před popeleční středou roku 1420 však obyvatelé podobojí získali znovu moc nad městem i nad Hradištěm. Oldřich mladší se musel před nimi uchýlit na tvrz Sedlec u Tábora, kterou však dobyli a zapálili. Oldřicha mladšího umlátili cepy.
A ještě snad jednu zajímavost k "našemu" Oldřichu staršímu z Ústí. Ten se společně s bratrem Janem zúčastnil 5.4. 1355 korunovace císaře Karla IV. v Římě.
Rod pánů z Ústí vymřel po meči roku 1621, kdy zemřel Jiří Vilém Sezima z Ústí bez zanechání dědice. V erbu měli modrou pětilistou růži ve zlatém poli.
Milan Pokorný


29.04.2021, 06:53
Nic se nezmění
Prodejna na náměstí v Žirovnici bude první týden v květnu zavřená. V podstatě jde jen o předávání, neboť původní majitel, který ji léta provozoval, ji přenechává jinému subjektu. Žádný problém zřejmě nenastává. Ten nastal už před několika léty, kdy původní provozovatelka ovlivnila zástupce města do té míry, že vzdali výstavbu marketu v Žirovnici. Ten se teď staví na okraji Počátek.


25.04.2021, 13:36
Vracíme se k rodákům
Díky spolupracovníkům Žirovnických ohlasů se v našich internetových novinách objevují v poslední době obnovované vzpomínky zmínky i materiály týkající se našich rodáků. Neopomenutelnou žirovnickou osobností je bezesporu herec Milan Mach. Na píseň, kterou nazpíval a která i dnes občas zazní v rádiu či televizi vytvořil Miroslav Petrů videofejeton.

https://www.youtube.com/watch?v=A1s63G92sis


24.04.2021, 06:49
Václav Čadek podruhé / Echo (19)
Tento příspěvek navazuje na příspěvek předchozí o vojenské kariéře zdejšího rodáka generálmajora Čadka. Ten se už v říjnu 1950 vrátil z Hlavní politické správy k 1. pěší divizi a na jejím velitelství zastával funkci náčelníka politického oddělení. V srpnu 1951 odešel do Písku a zde se stal náčelníkem politického oddělení velitelství 2. armádního sboru. V dubnu 1953 byl přeložen do Prahy, kde působil ve funkci zástupce náčelníka politické správy 1. vojenského okruhu. Mezitím byl v krátkých intervalech opakovaně povýšen: 25.2.1951 na majora, 15.4.1952 na podplukovníka, 24.10.1953 na plukovníka a 1.4.1954 na generálmajora. Od října 1955 byl ve funkci zástupce velitele 1. vojenského okruhu pro věci politické - náčelníka politické správy 1. vojenského okruhu.
V srpnu 1957 znovu nastoupil na přípravnou školu pro studium v zahraničí při Vojenské akademii Klementa Gottwalda v Praze a od listopadu 1957 do října 1958 absolvoval vyšší akademický kurz na Vojenské politické akademii V.I.Lenina v Moskvě. Po návratu do Československa pracoval na MNO ve funkci náčelníka oddělení služby vojsk. Od června 1967 působil jako náčelník vojenské katedry na ČVUT v Praze a od června 1970 přešel na VŠE v Praze, kde zastával stejnou funkci. Do zálohy odešel 31.10.1974.
Zmiňuje se o něm Alex Maskalík ve své práci Elita armády, československá vojenská generalita 1918 - 1992 (HWSK Banská Bystrica 2012).
Milan Pokorný


22.04.2021, 06:13
Přírůstky nulové
Ke dni 20.4. byly zaznamenány na corovinové mapě obcí v Počátkách a Žirovnici přírůstky nulové.Znamená to, že k tomuto dni v těchto městech u nikoho z obyvatel nebyl vir zjištěn.


22.04.2021, 05:53
Očkovací centrum v Počátách
Očkovací centrum Nemocnice Počátky, s.r.o.
Havlíčkova 206. 394 64 Počátky
Vchod do očkovacího centra je z Nádražní ulice, branka nad schodištěm z boku nemocnice.
Parkování je možné u nemocnice Havlíčkova nebo Nádražní ulice
Provozní doba centra: PO–PÁ 7.00–15.00 hod.



18.04.2021, 06:54
Dozvídáme se
Na přelomu dubna a května přibudou další čtyři místa v kraji, kde se začne očkovat proti COVID-19. Nově si budou moci občané vybírat i z očkovacích center v Přibyslavi, Chotěboři, Velkém Meziříčí a v Počátkách. Kde bude očkovací místo v Počátkách umístěno zatím nevíme, ani jaká budou přidělena očkovací séra a jakým způsobem se budou moci lidé na očkování hlásit.



16.04.2021, 16:34
Václav Čadek poprvé / Echo (18)
Před zveřejněním mého minulého příspěvku č. 17 mi byl přeposlán dotaz na gen. Čadka s tím, že jeho jméno se objevilo při sepisování vzpomínek místních pamětníků na události kolem 9.5.1945 v Žirovnici a zda by neměla Žirovnice vědět více o tomto vysokém důstojníkovi naší armády. Souhlasím. Jeho vojenské kariéře se můžeme věnovat i podrobněji, protože o něm skutečně v Žirovnici nic napsáno nebylo (alespoň o tom nevím, pro opatrnost musím dodat, že přes tři desetiletí nejsem zdejším občanem).
Generálmajor Ing. Václav Čadek se narodil v Žirovnici dne 27.10.1914. Po studiích na jindřichohradeckém reálném gymnáziu a po studiu na Univerzitě Karlově v Praze (fakulta není bohužel nikde uvedena) v letech 1925 až 1933, resp. v letech 1933 až 1935, nastoupil v říjnu 1936 základní vojenskou službu, přičemž hned na jejím počátku absolvoval Školu na důstojníky dělostřelectva v záloze v Olomouci (ta předložka "na" v názvu této školy je skutečně uvedena správně, nejde o žádný překlep) a po jejím absolvování v květnu 1937 se stal s hodností desátník aspirant velitelem čety u dělostřeleckého pluku ve Čtyřech Dvorech (dnes část Českých Budějovic). Od ledna 1938 již v hodnosti četaře aspiranta (tedy hodnosti poddůstojnické) sloužil ve funkci 1. důstojníka baterie u dělostřeleckého pluku v Žilině. Protože v době mnichovské krize byla vyhlášena všeobecná mobilizace, musel v armádě setrvat a do zálohy byl propuštěn až po demobilizaci v prosinci 1938 již v hodnosti podporučíka. Po skončení 2. světové války byl však do armády povolán znovu už na konci května 1945, konkrétně šlo o pozici autodůstojníka u II. oddílu dělostřeleckého pluku, který v té době vznikal v Jindřichově Hradci. Hned v září 1945 absolvoval kurz osvětových důstojníků u velitelství 2. oblasti v Táboře a od října 1945 působil ve funkci osvětového důstojníka při Škole na důstojníky dělostřelectva v záloze ve Veselí nad Lužnicí (později v Táboře). V listopadu 1945 byl povýšen do hodnosti poručíka v záloze (a to zpětně s platností k 1.9.1945) a hodnosti nadporučíka v záloze dosáhl 28.10.1946. Teprve v dubnu 1947 se stal vojákem z povolání ve skupině důstojníků dělostřelectva (se zpětnou platností od 1.1.1946). V říjnu 1947 nastoupil do aplikační školy dělostřelectva při Dělostřeleckém učilišti v Olomouci. Od srpna 1948 do října 1948 pracoval jako osvětový důstojník u dělostřeleckého pluku v Příbrami a poté se stal instruktorem agitace a propagandy na velitelství 1. pěší divize v Českých Budějovicích. V říjnu 1948 byl povýšen do hodnosti kapitána (s účinností od 1.4.1947) a 1.10.1949 do hodnosti štábního kapitána. V roce 1949 ukončil studium na Vysoké škole politické a sociální v Praze a současně absolvoval dvoutýdenní kurz při ÚV KSČ. Od února do srpna 1950 byl zařazen v přípravném kurzu pro studium v zahraničí, který organizovalo Vysoké vojenské učení v Praze (někdejší Vysoká škola vojenská). Místo zamýšleného vyslání do tehdejšího SSSR byl ale přidělen na tehdy nově vytvořenou Hlavní politickou správu. A protože je dnešní příspěvek už dlouhý, tak ho dokončím příště tou zajímavější "generálskou" částí jeho vojenské kariéry. Snad jen dnes ještě k vysvětlení pojmu osvětový důstojník. Později byla tato funkce nazývána zástupce velitele pro věci politické, jinak řečeno šlo o politruka.
Milan Pokorný


13.04.2021, 07:40
Každej máme svý, barvy vítězný
Tak jako Milan Pokorný v ŽO a Marie Fronková v Žirovničanu často připomínají a obnovují vzpomínky na žirovnickou historii, objevují se i ve zcela moderní sdělovací formě videa Miroslava Petrů z oblasti muziky a sportu. Poslední jeho klip se týká fotbalu a slavného období amatérského teamu Perla, za který nastupovali hoši, kteří se dnes už blíží věku důchodovému.
https://www.youtube.com/watch?v=sVHxaVREofw


11.04.2021, 07:15
Vážení spoluobčané
Jistě jste si všimli, že zde ve zprávách vycházejí v poslední době pravidelně příspěvky Milana Pokorného - Z mého zápisníku. Objevují se v nich i mnohá místní jména. Tyto osobnosti našeho malého světa by si zasloužily možná podrobnější pojednání o jejich životech a činech, které se Žirovnicí přímo souvisejí a děj v tomto městě jistou dobu třeba i ovlivňovaly. Už delší čas uvažujeme o rubrice, kterou bychom do ŽO přiřadili a kde by jejich „životopisy“ a činy byly zaznamenány. V rubrikách některé už náznakově jsou. Na příklad Umělecký a genealogický životopis F. M Hoffmanna, životopis Ing Zdeňka Hůlky, který nám ho sám poslal. Jinak jsou tu i krátké životní úseky některých občanů, které by se do založených životopisů daly postupně vkládat a tím je rozšiřovat. V posledních Pokorného zápisnících o Zpěváckém spolku SLOVAN se objevuje 42 jmen prakticky zapomenutých občanů města. O některých by dal vytvořit přibližný životopis, který by měl vypovídající hodnotu nejen o jejich životě ale i o běžných událostech v Žirovnici.
K tomu bychom potřebovali i Vaší spolupráci.A nejen pamětníků.
MiKo


10.04.2021, 07:16
Zpěvácký spolek Slovan podruhé / Echo (17)
Navazuji na předchozí příspěvek a dokončím výčet členů zpěváckého spolku SLOVAN v Žirovnici: 11) FIŠER Matěj, vyráběl sirky na Novém Světě (dům, kde výrobu provozoval nesl název Na sirkárně), později se stal vývozcem knoflíků, postavil továrnu na jejich výrobu v Komenského ulici (pozdější Dům služeb), 12) FIŠER Tadeáš, bratr předchozího, jeho syn Jan byl společníkem svého strýce Matěje Fišera a dlouholetým starostou Žirovnice, 13) DE GREGORIO Antonín, kaplan v Žirovnici. 14) HOUŠKA Josef, rolník z Počátecké ulice (rodinný domek Koudelkových), byl otcem Emanuela Houšky ze žirovnického hamru nad fotbalovým stadionem Budín (dnes Ubytování U Lva), 15) HOFFMAN Dominik, hostinský ve starém pivovaru, 16) HRBEK Ludvík, rolník a později hostinský z Nádražní ulice, 17) KUBELE Severin, tkalcovský faktor, jako rolník bydlel na Počátecké ulici v rohovém domě s ulicí Bezručovou, zemřel v roce 1913, 18) KUBELE Arsenius, rovněž tkalcovský faktor, 19) KLAŠKA Jan, bydlel v Havlově stavení na Novém Světě, původně se živil tkalcovstvím, později vyráběl perleťové knoflíky, byl otcem Emanuela Klašky, který bydlel na Počátecké ulici, 20) MALÍNEK Jan, hostinský z Havlíčkova náměstí (nyní restaurace U Kuše), 21) MORAVA Karel, nájemce panského mlýna na Valše, zabýval se i výrobou perleťových knoflíků, rodina se odstěhovala do Popelína, 22) MENŠÍK Karel, hraběcí úředník ze zámku, 23) MICHL Karel, blíže neznámý, 24) NOVÁČEK Antonín, řídící učitel, místní varhaník v letech 1900 až 1908, postavil si rodinný domek vedle rodinného domku Kotounových, zemřel v roce 1916, 25) PRŮCHA Vincenc, sklenář, 26) PRŮCHA Augustin, rolník na hospodářství u Cimlerů v sousedství fary, 27) PAŘÍZEK Prokop, měl bydlet na Novém Světě, 28) RAFFL František, bydlel v ulici Dláždění (rodinný domek Kolářových), 29) RATAJ Hynek, rolník, bydlel údajně na Hradecké ulici, 30) RATAJ Augustin, snad bratr předchozího, 31) SEMOTÁN František, místní stavitel, bydlel na Novém Světě, stavěl bývalou žirovnickou radnici (pozdější pošta), postavil hřbitovní portál na hřbitově u sv. Jiljí, školy v okolí apod., 32) SVOBODA Tomáš, blíže neznámý, 33) STEIN křest. jméno?, správce hraběcího velkostatku, ŠPÍREK křest. jméno?, snad bývalý místní sládek, 34) TÁBOR Karel, místní obchodník a radní, 35) TOMAS Leopold, učitel v Žirovnici v letech 1868 až 1874, 36) URBÁNEK Karel, údajně hospodský na Dvořákově hospodě ( též U Urbánků), bývala tam zahrada s kuželnou, kde se měl nechat roztrhat dynamitem italský dělník, jeden z těch Italů, kteří pracovali ve Stojčíně na stavbě železnice v letech 1885 až 1887 (poději Závodní klub KPŽ), 37) VALENTA Antonín, zámečník z Havlíčkova náměstí, 38) VÁCLAVÍČEK Petr, měl obchod na Husově náměstí, 39) VOSTRÝ Antonín, rolník z domu u kostela sv. Filipa a Jakuba (později zde bývalo pekařství a tamní krámek využíval v letech 1903 až 1906 k hudební výuce kapelník F. Vaníček (býval i předsedou Občanské záložny v Žirovnici), 40) VOSTRÝ František, byl snad z Horní Cerekve, 41) ŽIŽKA Antonín, truhlář z podzámčí a 42) ŽIŽKA Mikuláš, obuvnický mistr (později měl obchod s textilem), bydlel na začátku Nádražní ulice v domě, kde později bydlela rodina Miloše Linharta.
Milan Pokorný


05.04.2021, 06:29
Probíhá sčítání lidu
Je to pár let, co se mnohá města a obce snažily různými benefity přilákat k třeba jen administrativnímu přestěhování další obyvatele, aby přesáhla hranici, která jim zaručovala vyšší daňové příjmy. Od té doby se pravidla dělení daní změnila. Nezávisí tolik na velikostní skupině obce, ale hlavně na samotném počtu obyvatel. Právě proto teď, při sčítání lidu, je ten okamžik, kdy by radní měli připomínat: „Nezapomeňte uvést, že bydlíte u nás.“ Je to paradox. V tuzemsku máme vedle sebe dva soupisy s počty obyvatel. Jeden vychází z informací o trvalém pobytu, tedy obrazně o tom, co máme v občanských průkazech. A druhý z toho, co vzejde ze sčítání lidu. Ten pak statistici upravují podle rovněž statistických údajů o narozeních, úmrtích či třeba o stěhování. A ty dvě evidence se liší. Ano, toto sčítání nám možná ukáže, že máme až statisíce lidí, kteří žijí jinde, než mají v občanském průkazu. Že jsou to třeba lidé, kteří žijí v domě na venkově, ale drží si na sebe nájemní byt ve městě, který pak za vyšší sumu pronajímají a doufají, že na to majitel domu nepřijde. Nebo třeba takoví, kteří se přehlásili, aby snáz získali pro dítě školku či „lepší“ školu. Nebo jsou z různých důvodů na tzv. úřední adrese, ale někde skutečně žijí. Tady je ten fakt. Daně ministerstvo financí dělí podle aktualizovaných údajů sčítání lidu. Tedy podle toho, co právě teď vyplňujeme. Najdeme zastánce toho, že je to dobrá metoda, najdeme její kritiky. Každý má kus pravdy. Podstatné je, že ve sčítání máme vyplnit pravdivě obvyklý stav. Podle toho bude místo, ve kterém skutečně žijeme, dostávat peníze. Právě na ty nedostatkové školky, dopravu, kulturu či třeba střediska na odpady. Podle těchto údajů je možné uvažovat o stavbě nových silnic k posílení dopravy. I to je jedna z odpovědí na otázku: „Proč si to vlastně úřady nezjistí jinde.“ Protože prostě nemohou. Je to i jeden z paradoxních dopadů koronavirových opatření. Lidé se asi spíše budou držet na místě, které je pro ně domovem. Ten výsledek sčítání možná na konci roku bude pro některá města a obce šok. A budou přemýšlet, jak tu věc změnit. Pokud se ale nezmění zákony, další šance přijde možná až za deset let.
Pelimex



02.04.2021, 06:41
Zpěvácký spolek Slovan poprvé / Echo (16)
V roce 1873 byl v Žirovnici založen zpěvácký spolek SLOVAN. Zachovalo se tablo fotografií zakládajících členů spolku včetně jejich autogramů. Hudební sdružení města Žirovnice vydalo publikaci k 10. výročí svého založení v roce 1936 a zde je rovněž odkaz na zpěvácký spolek SLOVAN, konkrétně záznam z roku 1933, ze kterého vyplývá, že SLOVAN slavil v roce 1933 60. výročí svého založení. Heslem zpěváckého spolku SLOVAN prý bylo PĚVCE DOBRA - MILUJÍ BOZI.
Členů spolku jsem napočítal celkem 42, všechno muži. Abecedně se dnes zmíním o prvních deseti. Dívám se do ručně psaných poznámek starých zhruba padesát let z doby, kdy jsem chodil do gymnázia. Ty bližší údaje k jednotlivým jménům jsem od někoho převzal (pan učitel Švejda?), sám jsem po nich určitě nepátral a pramen jsem si nepoznamenal. Berte proto tyto údaje raději s rezervou, nicméně je pro zajímavost uvádím:
1) BUČEK TOMÁŠ - perleťář a později vývozce perleťových knoflíků, švagr zakladatele žirovnického perleťářství Josefa Žampacha a zakladatel výroby perleťových knoflíků v nedaleké Studené, 2) BALEK KAREL - rolník, který bydlel v Žirovnici údajně v dnešní Nádražní ulici, 3) BRABEC FRANTIŠEK, kaplan v Žirovnici, 4) CIMLER PETR, rolník v Žirovnici, bydlel údajně v dnešní Žižkově ulici, 5) ČADEK JAN, hostinský v Žirovnici, hostinec NA PANSKÉ, 6) ČERVENKA FRANTIŠEK, rolník, hospodařil v místech dnešní Komenského ulice a s jejím budováním a otevřením na začátku 20. stol. jeho zdejší hospodářství skončilo, 7) ČERMÁK VINCENC, bydlel v Žirovnici snad v Nádražní ulici, kde ústí do uličky Perky, 8) EMR HYNEK, žirovnický varhaník, v pořadí již třetí z rodiny místních varhaníků, v Žirovnici zajišťoval hru na varhany v letech 1844 až 1874 (žil v letech 1826 až 1891), 9) EMBACHER FRANTIŠEK, měl malý krámek s textilem v Žirovnici v domě, kde v roce 1910 zahájil svou činnost dělnický konsum "Vzájemnost". 10) FIALA DOMINIK, hajný z hájovny u lesa Hájek. Příště budu ve výčtu jednotlivých členů zpěváckého spolku SLOVAN pokračovat.
Milan Pokorný


30.03.2021, 13:09
Prodej ryb až v sobotu
Český rybářský svaz, který pořádá pravidelný prodej upravených ryb na sádkách v Žirovnici, se musel přizpůsobit státním nařízením a církevním pravidlům, že na Velký pátek se žádné maso nemá prodávat ani konzumovat, obzvlášť když je karanténa.
PRODEJ RYB se uskuteční v SOBOTU 3.4. od 8 do 11 hodin tamtéž.


27.03.2021, 06:54
Zdeněk Ondřej / Echo (15)
V plném proudu je česká hokejová extraliga, zastavím se proto dnes u žirovnického hokeje. Ten prožil nejúspěšnější období v letech 2011-2017, kdy HC Slavoj Žirovnice hrál Krajskou soutěž Vysočiny, kterou v sezóně 2012/2013 vyhrál (ze soutěže se nepostupovalo ani nesestupovalo) a od sezóny 2013/2014 přestoupil do náročnější Jihočeské krajské ligy, kde se v sezóně 2016/2017 dostal v play-off do čtvrtfinále. Žirovnický hokejový dres v té době oblékal Zdeněk Ondřej, který v letech 2002 - 2013 odehrál celkem 410 utkání v české hokejové extralize. Postupně hrál za týmy (uvádím jejich tehdejší názvy) HC České Budějovice (2 sezóny), HC Znojemští Orli (2 sezóny), HC Moeller Pardubice (3 sezóny), HC Vítkovice Steel (1 sezóna), Bílí Tygři Liberec (2 sezóny) a Piráti Chomutov (1 sezóna). V sezóně 2005/2006 získal se Znojemskými Orly třetí místo a v sezóně následující s Pardubicemi podlehl až ve finále pražské Spartě. Před extraligou to zkoušel i v zámoří, např. ve známém týmu WCHL Long Beach Ice Dogs. Nebyl však jediným známým hokejistou Žirovnice, k jednomu dalšímu se vrátím někdy příště.
Milan Pokorný


26.03.2021, 10:35
Takoví jsme byli
https://www.youtube.com/watch?v=RkeYpvN_OKM
Pod touto adresou si otevřete žirovnickou minulost, na kterou ještě leckteří pamatují. Můžeme vzpomínat dobře i o mrtvých, které si v klipu oživíme.
P.S. Případné připomínky a vzpomínky uložte do "názorů" a my je sem připojíme.


24.03.2021, 10:46
Dal si vytisknout radost
Pan Blahouš Voharčík, který je znám svými epigramy a jemuž v Jihočeském rozhlasu čtou krátké příběhy o zvířatech si k blížícím se osmdesátinám vydal knihu o svých psích miláčcích Alině a Dině. Kniha PSÍ ŽIVOT má velký formát, obsahuje mnoho barevných fotografií a bude nejspíš dostupná i v místní městské knihovně. Osud oněch fenek se prolíná s událostmi a jmény, které nebudou místním čtenářům neznámé.


22.03.2021, 10:26
Hledá se perleťový pohár
Má někdo ponětí kam se ztratil původní perleťový pohár? Naposledy byl v klubovně fotbalového klubu Královopolská v Brně kde je nyní stadion Zbrojovky. Zaniklý klub se stěhoval do Prostějova? Dejte vědět....Díky Zdeněk Tomeček


17.03.2021, 09:13
Čerwuiš a A.V. Frič potřetí / Echo (14)
Navazuji na své dva předchozí příspěvky. Knize o Čurwuišovi jsem věnoval více prostoru, protože jeho příběh je jedinečný, o to jedinečnější, že je pravdivý. Je to příběh střetu dvou kultur, který má přesah do současnosti (imigranti v Evropě) a Žirovnice v něm sehrála nemalou úlohu. Jsou města, která staví s velkou pompou pomníky Hliníkům a (s prominutím) podobným pitomostem. Tady máte velký příběh a Žirovnice?...Nic. Ani pamětní deska na nějakém odpovídajícím místě, natož nějaký pomník. Nezájem.
Pár slov k druhému hrdinovi příběhu. Alberto Vojtěch Frič vyrůstal ve významné pražské vlastenecké rodině a od dětství projevoval mimořádný talent pro studium přírodních věd. Už ve svých patnácti letech byl odborníkem na kaktusy. V dospělém věku už byl v tomto směru odborníkem světového významu. Ve své době shromáždil největší sbírku kaktusů na světě. Některé kaktusy mají ve svém botanickém názvu jeho příjmení. Jako botanik se však věnoval i šlechtění a křížení různých užitkových rostlin. Byl světově uznávaným etnografem - amerikanistou. Na svých cestách po Jižní a Severní Americe strávil dohromady více než deset let. Studoval život řady indiánských kmenů, nejen indiánů Čamokoko. Vypracoval slovníky 36 indiánských jazyků a do Evropy dovezl tisíce sbírkových předmětů, které jsou v expozicích světových muzeí od Berlína přes Petrohrad po New York (bohužel jen zlomek z nich máme doma). Své poznatky publikoval v řadě evropských a jihoamerických zemí. Byl průkopníkem dokumentární fotografie (snímky kaktusů, indiánů apod.) a autorem prací jak odborných, tak populárně naučných určených hlavně mládeži. Po vzniku republiky jí pomáhal v Jižní Americe i na diplomatickém poli. Jako vlastenec se projevil i za II. světové války. Byl bezpochyby nejvýznačnějším Čechem, který kdy Žirovnici navštívil. Kdysi jsem se tady zmiňoval o známém filmovém režisérovi národním umělci Martinu Fričovi, ten byl synovcem A. V. Friče.
Jihoamerický vnuk A. V. Friče Rodolfo Ferreira Fric přicestoval z Paraguaye do České republiky v roce 2012 na pozvání manželů Pavla (jeho český bratranec) a Yvonny Fričových u příležitosti vydání Indiánské knížky. V této knize doplnil české texty svého dědy svými texty španělskými. Měl jsem možnost se s ním setkat 13.9.2012. Bylo mu tehdy 70 let. Šlo o drobného pomenšího muže s výraznými indiánskými rysy. Pracoval v té době mezi indiány Čamakoko jako zdravotník. Byl silně věřící, do jazyka čamakoko přeložil Nový zákon. A na co nejraději ze setkání s ním vzpomínám? Na to, jak se mi podepisoval do knih Strýček Indián a Indiánské knížky a s úsměvem ve tváři si dával záležet na háčku nad písmenem c u svého příjmení Frič (jinak používal příjmení Fric, které se ve španělštině čte "Frik").
Milan Pokorný


17.03.2021, 06:47
Nejlepší fotbalista okresu
Nominaci od čtenářů přijímáme na e-mailu fotbalista2021@denik.cz do 23. března 2021 23:59. Uveďte vždy jméno hráče a tým, kde působí. Do finální jedenáctky postoupí hráči s nejvíce nominacemi.

Samotná soutěž se formou ankety rozjede 30. března (na každém okresním webu Deníku) a potrvá přesně měsíc. Vítěz se může těšit na odměnu a hlavně získá titul a novinovou plaketu. Být nejpopulárnější fotbalistou okresu, to je přece obrovské lákadlo. 
Zdroj: https://pelhrimovsky.denik.cz/fotbal-perlicky/soutez-nejpopularnejsi-fotbalista-okresu-20210316.html


16.03.2021, 10:51
Hasiči zasahují
Ve čtvrtek 4.3.2021 vyjížděli hasiči k požáru sazí v komíně v Žirovnici. Jednotky po příjezdu na místo komín vyčistily a zkontrolovaly termokamerou. Na místě zasahovaly jednotky SDH Žirovnice, Počátky a HZS Kamenice nad Lipou.
Ve čtvrtek 11.3.2021 Počátecká jednotka vyjížděla s vozem CAS 20 Tatra a CAS 24 Liaz k nahlášenému požáru bytu v obci Stojčín. První na místě byla hlídka PČR, která uhasila plameny pomocí hasicího přístroje. Jednotky poté provedly prolití zasažené místnosti, odvětrání prostor a kontrolu objektu. Požár zřejmě vznikl od elektrického přímotopu. Zásah se obešel bez zranění. Na místě dále zasahovaly jednotky SDH Žirovnice a HZS Kamenice nad Lipou.
V pátek 12.3.2021 jednotka z Počátek vyjížděla k technické pomoci ZZS s transportem pacientky, která pod vlivem alkoholu skočila ze druhého patra budovy v obci Počátky. Jednotka pomohla posádce ZZS naložit pacientku do sanitního vozu a poté přenést a naložit do vrtulníku LZS.


14.03.2021, 07:30
Čerwuiš a A.V. Frič podruhé / Echo (13)
V roce 1999 se do Jižní Ameriky vydali dva čeští dokumentaristé, aby natočili film o A. V. Fričovi. Setkali se též s indiány kmene Čamakoko. Zajímal je pochopitelně i další osud Čerwuiše. Bohužel se naplnily obavy, které měl A. V. Frič. Když Čerwuiš po svém návratu líčil indiánům své zážitky, nevěřili mu a považovali ho za blázna či v lepším případě za podivína. Například si pochvaloval, že našel spoustu peněz, které tam lidé odhazovali na zem. Dovezl si jich celý pytel (šlo určitě o zmiňované knoflíky). Tamní indiáni v té době žádné peníze neznali. Teprve s tím, jak se k nim dostávala civilizace a nové věci, získával postupně na vážnosti. Bydlel v Pacheku, neoženil se a neměl děti. Později přijal jméno Alberto Mendoza . Zemřel údajně někdy v roce 1967 a byl pohřben za Puerto Dianou. Hrob tohoto indiánského přítele Žirovnice dávno pohltila tropická vegetace. Mezi indiány dokumentaristé překvapivě narazili na dceru A. V. Friče. Ten se totiž oženil po indiánsku (na "psí knížku") s indiánkou Lora-y (někdy uváděna jako Lora-i) a v září 1905 se mu z tohoto vztahu narodila dcera Herminia Fric, která se později nešťastně provdala, přijala příjmení Ferreira, měla osm dětí, z nichž většina měla tragický osud. Svého otce nikdy neviděla a od své matky o něm věděla jen to, že byl z Evropy a byl "antropológo". Její matka zemřela mladá, Herminii bylo osm let. Sama Herminia Ferreira Fric zemřela 10.3.2009, bylo jí neuvěřitelných 104 let. Na závěr uvedu příště pár zajímavostí k samotnému A.V.Fričovi a jeho jihoamerickému vnukovi.
Milan Pokorný


11.03.2021, 08:21
eKnihy jedou
Na této webové adrese vyšel M.Konášovi román DOTEKY DNÍ aneb Zažil jsem rok 1968. V onom období byl zaměstnán v Realistickém divadle jako kulisák a tak nové impulsy a trendy mohl čerpat bezprostředně. Román si můžete stáhnout z webů Palmknihy, Ráj knih, Kosmas i Martinus za 99Kč. Pokud za něj nechcete platit, je ke stažení na stránkách Městské knihovny Žirovnice a na www.romanyzdarma.cz (zde)
V současnosti jsou eknihy proti klasickým ve výhodě, protože tiskárny ani knihkupectví prakticky nefungují. Zdá se, že elektronické knihy začnou brzy převládat.



09.03.2021, 18:49
Čerwuiš a A.V. Frič poprvé / Echo (12)
Dnes navazuji na příspěvek předchozí a výjimečně i na reakci na předchozí příspěvek, protože obojí spolu souvisí. Oba máte samozřejmě pravdu. Těch knih, kterými "prošla Žirovnice" bylo ještě více než ony dvě zmiňované (nešlo jen o prózu, ale i o poezii). Snad se k nim někdy později také dostanu. Paní Jaroslava Cabadajová (hezky charakterizovala Stehlíkovu Zemi zamyšlenou) má doma asi první vydání vzpomínek A. V .Friče z roku 1993, protože jen tehdy vyšly pod názvem, který uvádí. Další dvě vydání vyšla už pod názvem Čerwuiš aneb Z Pacheka do Pacheka oklikou přes střední Evropu. V tom případě má ale i trochu smůlu, protože druhé a třetí vydání bylo vždy doplněno něčím novým. Přibylo nakonec 12 nových kapitol a to ještě nepočítám obsáhlý doslov z posledního vydání z roku 2011. Ale to, co se týká samotné Žirovnice je už naštěstí ve vydání prvním v kapitole sedmnácté s názvem Přednášky. Nechci tady zbytečně rozepisovat to, co si každý, kdo má zájem, může přečíst sám. Tedy jen stručně. A. V .Frič přivezl Čerwuiše, jinak syna náčelníka kmene Čamakoko, ze své třetí jihoamerické cesty (srpen 1906 - srpen 1908). Měl k tomu vážný důvod, protože tento indiánský kmen, u kterého prožil významnou část třetí jihoamerické cesty, postihlo neznámé závažné střevní onemocnění a Frič jim chtěl pomoci, to se i podařilo (Čerwuiš se vyléčil už v Čechách). Žirovnici navštívili v zimě, buď na konci roku 1908 či začátkem roku1909. Frič se vracel zpět do Paraguaye s tímto indiánem už v roce 1909 a bližší časové určení ve svých vzpomínkách neuvádí. Je pravdou, že Čerwuiš se s ledem seznámil v Žirovnici. Jen bych tvrzení pana učitele Tomáše Bečky (trochu jsem ho ještě zažil ve zdejší škole a docela rád na něho vzpomínám) opravil v tom, že s ledem se seznámil už při cestě z vlakového nádraží ve Stojčíně do Žirovnice. Jeli kolem zamrzlého rybníka a Frič mu řekl: "Tak pojď, naučím tě chodit přes vodu" (citace z knížky) a pak se po zamrzlém rybníku procházeli. Frič bez potíží, Čerwuiš s opakovanými pády. Druhý den před návratem k vlaku si Čerwuiš vyžádal od Žirovnických sekeru (dostal ji), aby si na památku led nasekal a odvezl domů. Led si sice nasekal, ale z celkem pochopitelných důvodů daleko nedovezl (k Fričovu veselí). V Žirovnici byl Čerwuiš doslova nadšen perleťovými knoflíky, kterými nacpal všechny kapsy svoje, Fričovy i jeho pomocníka (promítače) Vojty. Mimochodem také v Praze připravil řadu tehdejších osobností o knoflíky z jejich oblečení, protože je považoval za největší bohatství. Frič absolvoval s Čerwuišem v Čechách řadu přednášek, jak sám ve vzpomínkách uvádí doslova od Plzně přes Budějovice po Ostravu. A představte si, že v této souvislosti zmiňuje ve svých vzpomínkách (pokud si dobře pamatuji) jen tři místa v Čechách - Prahu, Jilemnici....a Žirovnici. Kdysi jsem se zamýšlel nad tím, proč Alberto Vojtěch Frič vyjádřil k Žirovnici tak neskrývaně velké sympatie. Navštívil ji jedinkrát, bylo mu tehdy pouhých 26 let a na návštěvu nezapomněl ani v roce 1943, kdy začal své vzpomínky sepisovat. Důvodem bylo asi to, že šlo o jednu z prvních přednášek, byl příjemně překvapen reakcí publika a pohostinností místních, určitě ho přitáhlo perleťářství a perleť samotná (prostě cestovatelské volání dálek), ale tím hlavním důvodem bylo jistě to, že" jeho" Čerwuiš zde byl skutečně šťastný a on jeho pocity s radostí sdílel (dělal si totiž logicky výčitky, zda civilizací nedotčený indián nebude pobytem v Evropě negativně poznamenán pro svůj návrat domů).
A na důkaz pár citací z knížky ( s předpokládaným souhlasem dědiců a paní Yvonny F.):"Jedna z prvních přednášek se konala v Žirovnici. Nabídli nám přímo královské podmínky - tři sta korun, nocleh, večeři a dopravu od vlaku. Říkal jsem si, že místo obývané takovými kavalíry musí být samo kouzelné... Nikde jsem neměl tak vděčné obecenstvo jako v tom zapadlém horáckém městečku. A což teprve Čerwuiš v tom ráji knoflíkářů!...Když jsme se loučili s našimi novými přáteli ze Žirovnice, poprosil Čerwuiš ještě o jeden dárek (tady do textu vstoupím s tím, že šlo o zmiňovanou sekeru)... Po těch lukulských hodech, které nám připravily žirovnické dámy, mistrné kuchařky...Ve vlaku byla zlá zima...Čerwuiš byl velice hovorný, ustavičně vzpomínal na Žirovničany". Připomenutí zmiňované knihy dokončím příště, kdy snad pro zajímavost něco málo přidám o dalších osudech Čerwuiše, resp. A .V .Friče a i čistě osobní vzpomínku na mé setkání z roku 2012 s jeho jihoamerickým vnukem, který se jmenuje Rodolfo Ferreira Fric (psáno skutečně bez háčku, i když i ten někdy používá). Asi jste si už zde všimli dvou autogramů. Ten spodní je právě jeho a je originální. Autogram nad ním je jeho dědy Alberto Vojtěcha Friče a je v reálu tištěný.
Milan Pokorný


09.03.2021, 06:52
5. on-line koncert ZUŠ Žirovnice
Najdete na adrese:
https://www.youtube.com/watch?v=2tF24zrJjqE


07.03.2021, 10:40
Staré pohlednice města Počátky
Promítá Josef Preisinger
https://www.youtube.com/watch?v=t1kXF2pSYIM&ab_channel=JosefPreisinger


06.03.2021, 07:04
Objednejte si v hotelu Artaban
Mexický víkend je zde!
Startujeme dnes v 17:00, tak neváhejte a klidně již teď můžete učinit svou objednávku na webu
www.artabandomu.cz nebo 734 443 900.
Pokud Vám to situace umožňuje, prosíme, využijte primárně webových objednávek, jsme pak o mnoho efektivnější.🙂
Ale nebojte, telefon hluchý nebude. 😉
Těšíme se na Vás!


05.03.2021, 07:00
Tažní ptáci / Echo (11)
Žirovnice se sem tam mihne v naší literatuře (teď nemyslím zdejší autory). V ruce mám knížku Miroslava Krejči s názvem Tažní ptáci. Je to román z hereckého prostředí. Vyprávění o životě potulných herců, tedy lidí, kteří v té době stáli spíše na okraji společnosti, i když dělali kulturně buditelskou práci a posilovali národní uvědomění. Divadelní společnost Hektora Pumplíka přijede na štaci do Žirovnice a bojuje o své místo na slunci s cirkusem Mundus, který hostuje tamtéž. Žirovnice nakonec herce zklamala. Místní chtěli něco atraktivního, ale to Hektorova společnost neprovozovala. Za pár dní bylo nutné štaci změnit. Epizoda zabírá v románu zhruba čtyři strany. Román vyšel v Jihočeském nakladatelství v roce 1987. Ještě pár slov k autorovi. Miroslav Krejča se narodil 1.7.1931 v Jindřichově Hradci. Byl nejen spisovatelem, ale i hercem (např. Horácké divadlo Jihlava, ale třeba i Národní divadlo v Praze), hrál i ve známých filmech. Šlo pravidelně o drobné role. Zemřel v Praze 11.6.2005 ve věku nedožitých 74 let.
MiPo


02.03.2021, 18:07
Bohuslav Hejtman / Echo (10)
Dne 12.8.1911 se narodil v Žirovnici, m.č. Stranná geolog Prof. RNDr. Bohuslav Hejtman, autor řady odborných prací, např. Všeobecná a systematická petrografie (VŠB Ostrava 1956, 355 str.)
Petrografie (SNTL/ALFA Praha 1977, 276 str.)
Systematická petrografie vyvřelých hornin (ČSAV Praha 1957, 364 str.)
Horninotvorné minerály (ČSAV Praha 1959, 307 str.)
Zemřel v Praze dne 18.9.2000. Ani jeho nenajdete mezi osobnostmi města na oficiálním webu Žirovnice. Důvodem je pravděpodobně neznalost věci.
MiPo


01.03.2021, 06:41
Český rozhlas + Blahou Voharčík
Dne 1. 3. 2021 ve 12:28 zveřejnil Český rozhlas PLUS výherce rozhlasové soutěže "Rok s covidem" vyhlášené k narozeninám této rozhlasové stanice. Byl jmenován i žirovnický Blahouš Voharčík, který poslal do soutěže své aforismy epigramy a bonmoty. Tento mu přímo citovali:

Takže je to dva nula.
Babiš versus Prymula.
Prvně mu řek: „Nádivo,
proč bych nešel na pivo?“
A pak šel bez pokání
s Tvrdíkem na utkání.
Teď už má Prymula klid,
bez Babiše může žít.


26.02.2021, 21:05
Páni z Hradce poprvé / Echo (9)
První doloženou (písemnou) zmínkou o existenci Žirovnice je listina Oldřicha IV. z Hradce z roku 1358, kterou přijímá jako spolumajitele svého bratra Heřmana I. z Hradce. Kolem roku 1358 se završuje řízení o dědictví po jejich otci Oldřichu III. z Hradce, který zemřel v roce 1348. Řízení o tomto dědictví bylo dlouhé a na etapy (znovu se otevřelo roku 1354 kvůli značným dluhům otce z jeho vojenských tažení) a musel do něho opakovaně vstoupit i panovník Karel IV. Oba bratři byli jen polorodými sourozenci. Oldřich IV. se narodil z otcova prvního manželství s Markétou z Korutan, z toho manželství se narodili ještě jeho sourozenci Anna, Jindřich II. a Menhart I., zatímco Heřman I. se narodil z otcova druhého manželství s Klárou (z Bílkova). Oldřich IV. z Hradce byl přísedícím zemského soudu a např. pomáhal bratrovi Jindřichovi II. z Hradce. , který byl jedním z předních velitelů vojsk Karla IV., v ozbrojených konfliktech, které vedl v Horním Falcku. Heřman I. z Hradce veřejně nevystupoval a věnoval se správě panství. Letopočet 1358 nelze zaměňovat se založením Žirovnice (hradu Žirovnice). Rok jejího založení neznáme, neznáme ani zakladatele. Podle místních archeologických nálezů je založení možno odhadnout na polovinu 13. století. S největší pravděpodobností byli zakladateli Žirovnice páni z Hradce.
MiPo


24.02.2021, 07:42
Nakaženost stoupá
Ještě před týdnem vykazovala celostátní mapa aktivních případů hospitalizovaných na kovid 19 pro Počátky a Žirovnici poměrně shodný počet dvacet osob. Zatímco Počátky zůstávají na tomto čísle, Žirovnice k 22.2. vyskočila na povážlivých 37. Nevíme, zda jde o ohnisko nebo jednotlivé izolované případy.


23.02.2021, 16:44
Rudolf Hrušínský nejstarší / Echo (8)
To, že se herec Rudolf Hrušínský narodil v Nové Včelnici je v našich končinách dost známé. Méně už je známé to, že jeho rodiče herci Hermína Červíčková a Rudolf Böhm (od roku 1935 začal trvale užívat příjmení Hrušínský) uzavřeli manželství 2.3.1920 v Žirovnici a to už byl budoucí slavný herec na cestě. Právě ze Žirovnice odjela kočovná herecká společnost Anny Budínské - Červíčkové (babičky Rudolfa Hrušínského) na další štaci do Nové Včelnice (tehdy ještě vlastně Nového Etynku), kde se Rudolf Hrušínský narodil 17.10.1920 doslova za jevištěm po představení hry Taneček panny Márinky (je zajímavé, že Novovčelničtí zmiňují v této souvislosti jinou hru, a to veselohru Svatby naší Helgy). Herci tam hráli v hostinci U černého orla, podle obecní matriky se Rudolf Hrušínský narodil v domě čp. 81, kde bydlela rodina Ráftlových. Další štací divadelní společnosti byly Černovice.
MiPo


17.02.2021, 14:19
Vítězslav Novák / Echo (7)
Dělám si pořádek v množství knížek, které mě obklopují (novou evidenci) a do rukou se mi dostala po letech kniha muzikologa Vladimíra Lébla s názvem Vítězslav Novák. Život a dílo. To, že se hudební skladatel Vítězslav Novák narodil v Kamenici nad Lipou (při křtu tehdy však dostal jména Viktor Augustin Rudolf), dětství prožil v sousedních Počátkách (zde se dostal do styku poprvé i s hudbou, učil se na housle u Antonína Šilhy a později na klavír u Marie Krejčové) a studoval na jindřichohradeckém gymnáziu, ví snad každý.
Po maturitě krátce studoval na právnické fakultě UK, přešel na filozofickou fakultu UK, kterou absolvoval v roce 1893. Zároveň však studoval na Pražské konzervatoři, kde se stal oblíbeným žákem hudebního skladatele Antonína Dvořáka. Jako hudební skladatel se až na výjimky trochu "odcizil" svému rodnému kraji, když si oblíbil Moravu ( zejména Valašsko) a Slovensko (hlavně Tatry, byl nadšeným turistou a věnoval se dokonce horolezectví). V době, kdy se stala reálnou hrozbou druhá světová válka se domů vrátil svým velkým symfonickým dílem Jihočeskou suitou.
A za jakých okolností k tomu došlo? Ve shora zmiňované obsáhlé knize (takřka 450 stran), která vyšla v Nakladatelství Československé akademie věd v roce 1964 v nákladu pouhých 1200 výtisků k tomu autor uvádí:
"Půvab rodného kraje si objevil Novák šťastnou náhodou v roce 1933, tehdy navštívil o prázdninách Chlum u Třeboně a byl jihočeskou přírodou tak okouzlen, že se na toto místo vracel i v příštích létech, spolu s manželi Hoffmeistrovými, někdy i s Otakarem Nejedlým, rodinou Veselých a Kösslových. S dojetím znovu poznával Jindřichův Hradec, Počátky, Kamenici nad Lipou, Budějovice, Žirovnici, s rozechvěním znovu objevoval místa svého dětství. Myšlenka na dílo, oslavující krásy tohoto kraje, zrodila se náhle v září 1936, v místě neobvyklém - na břehu Černého moře".
Citovou vazbu měl hudební skladatel tedy i na Žirovnici. Způsobeno to mohlo být více faktory. O jednom vím zcela určitě. Jako mladík se zamiloval do zdejší dívky Gusty Bachrachové, která ho okouzlovala při častých prázdninových pobytech v Žirovnici. Právě jí věnoval roku 1888 (bylo mu necelých 18 let) píseň Ó, jen se dívej, kterou zkomponoval na slova básníka Jaroslava Vrchlického. V té době již ani nebydlel v sousedních Počátkách. Rodina se odtud odstěhovala do Jindřichova Hradce 1.7.1882, tedy zhruba měsíc po smrti skladatelova otce. Vítězslav Novák tuto píseň sice na rozdíl od svých jiných počátečních děl nezničil, bohužel se však ztratila.
Podle pamětníků byl Vítězslav Novák složitou osobností. Ovlivněno to bylo jistě disharmonickými vztahy mezi jeho rodiči (přitom měl rád oba dva), možná i tím, že v dětství prodělal řadu vážných nemocí, které ho přímo ohrožovaly na životě. Byl velký introvert (dokázal se případně relativně dlouho vyhýbat i svým přátelům). Měl velké znalosti, zdaleka nejen hudební. Ovládat alespoň jeden světový jazyk je dnes samozřejmostí, on jich ovládal již tehdy pět. Vím, že nemá jen příznivce (patřím mezi ně), ale také řadu odpůrců (chápu jejich důvody). Kdysi dávno jsem si v kamenickém muzeu četl dopis Vítězslava Nováka adresovaný do Jindřichova Hradce, kterým dával svůj souhlas k tomu, aby tamní gymnázium neslo jeho jméno (po druhé světové válce k tomuto přejmenování také došlo). Obsah toho dopisu byl neskutečně krásný a dojímavý (nechci přehánět a nadsazovat, ale tak to dokáže napsat jen skutečně velký umělec) a vždy si na ten dopis vzpomenu, když slyším jeho jméno, resp. jeho hudbu. Jsem proto rád, že vlastním fotografii Šejnostovy medaile zachycující Vítězslava Nováka v roce jeho šedesátin (rok 1930) a byla skladatelem téhož roku vlastnoručně pedepsána. Ne nadarmo byl Vítězslav Novák jmenován národním umělcem již v roce 1945, tedy v roce, kdy tento titul byl zaveden a patřil tak mezi první, kterým se této (v té době skutečné) pocty dostalo. Zemřel 18.7.1949 ve Skutči ve věku 78 let.
MiPo


15.02.2021, 07:25
Z úvah Maxe Kašparů
Mám za sebou 45 let praxe dětského psychiatra, ale dnešní společnost mne neustále překvapuje.Často i negativně. Nikdy jsem se nesetkal s tak otřesnými případy násilí ze strany dětí jako v této době.
Začali jsme nový rok, vánoční smířlivost vyvanula, vše opět vklouzlo do starých kolejí. Pokračující rozpad hodnot, jakými jsou slušnost nebo stud za zlé jednání. A také rozdělená a stále více rozdělovaná společnost.
Takzvaných rozdělovačů je více, ale důležití jsou dva. Jednak je to ona stará známá rozdělovací příčina – ekonomické rozdíly. Na jedné straně velmi bohaté a pořád bohatší skupiny lidí a na straně druhé chudé a chudnoucí jiné skupiny. Je to patrné už ve školách, šikana nemajetných není nijakou výjimkou. A víme z minulosti, že kdykoli se tyto dvě skupiny dostaly do konfliktu, nikdy to neskončilo dobře. Potom je tady ale ještě horší, plíživější, a tím pádem nebezpečnější rozdělování. Je záměrné, umělé a velmi promyšlené. Často se ho dopouštějí politici, ale k hlavním jeho strůjcům patří samozvaní intelektuálové.
P.S.
Ve středu 17.února uvidíte v televizi Prina Maxe Kašparů od 21,35 v pořadu Show Jana Krause.


14.02.2021, 13:38
Říčka Žirovnice / Echo (6)
Dnešní zastavení bude pro změnu zeměpisné. Místní název Žirovnice je spojen nejen se zdejším zámkem (dříve hradem) a městem, ale i s říčkou, která pramení pár stovek metrů nad obcí Pelec v lesní partii Pelecké polesí. Zdejší lesy tvoří rozsáhlý lesní komplex s mnoha prameny, které odvádí právě povodí říčky Žirovnice (nazývané také Žirovnička), ale i povodí říčky Kamenice (i ona je známá spíše jako Kamenička). Jak teče říčka Žirovnice zdejší krajinou zjistíme lehko nahlédnutím do trochu podrobnější mapy. Ta její necelých 30 km dlouhá trasa vede dále zhruba takto: Častrov - Žirovnice ( Hájkovský rybník, okraj města, Mlýnský rybník, Babory) - Vlčetín - Bednáreček - Kamenný Malíkov - Pejdlova Rosička - Bednárec - Jarošov nad Nežárkou, kde se stéká se zhruba o 3 km kratší Kamenicí a společně tvoří řeku Nežárku ( další její pokračování je Lužnice - Vltava - Labe - Severní moře - Atlantský/ dříve Atlantický/ oceán).
MiPo


11.02.2021, 07:51
Nové minialbum Zemětřesení 2: Epilog
10.2.2021 vyšel v Pelhřimovském deníku rozhovor Gabriely Kováříkové se žirovnickým rockovým kytaristou a producentem Milošem Dodo Doležalem. Zmiňovaný muzikant zde uvedl, že společně se svým synem Milošem Dodo Doležalem ml. (basová kytara), Štěpánem Smetáčkem (bicí) a Mladenem Djelmem (zpěv) dokončili minialbum Epilog ( pozn. vydáno bylo v lednu 2021), na kterém jsou čtyři delší a náročnější (a až dosud málo známé) skladby Jiřího Schelingera: Cizinec, Můžeš vejít - 21. století (Jiří Schelinger měl obě dokončit krátce před svou smrtí), Anděl smrti a titulní Epilog (dva speciální bonusy). Původní nahrávky těchto skladeb se zachovaly na kazetách z koncertů a ze zkušebny a šlo o technicky nekvalitní záznamy. Deska navazuje na předchozí alba Zemětřesení ( pozn. původně bylo vydáno v březnu 1993 a patřilo mezi nejprodávanější tuzemská rocková alba 1. poloviny 90. let minulého století - ten časový údaj zní dost hrozně) a Zemětřesení 2 ( pozn. původně bylo vydáno v prosinci 2019) a završuje hold těchto muzikantů Jiřímu Schelingerovi, který zemřel předčasně za tragických okolností před bezmála čtyřiceti lety.
MiPo
Desku lze na internetu pořídit za částku od 259 Kč (CD) či od 300 Kč (LP).


10.02.2021, 07:26
Začínal v Žirovnici
Dne 4.2.2021 zemřel ve věku nedožitých 89 let pan Stanislav Teplý. Pan Teplý byl nejdéle působící ruční sazeč (metér) a typograf bývalé jihlavské tiskárny ve Srázné ulici (pracoval zde přes 40 let). Nebyl zdejším rodákem, přesto byl krátký úsek jeho dlouhého života se Žirovnicí spjat. Po vyučení dostal totiž umístěnku do tiskárny v Žirovnici a krátkou dobu zde působil. Pan Teplý "sázel" a tiskl v roce 1968 řadu letáků a zvláštní vydání okresních novin Jiskra a v roce 1969 také parte Evženu Plockovi ( jak dobře víte šlo o "jihlavského Jana Palacha" a před jeho jméno "zakomponoval" symbol hořící pochodně).
MiPo


09.02.2021, 08:14
Prodej ryb na sádkách Žirovnice 13.2.
Z důvodu omezeného množství hotovek (Pstruh po mlynářsku a uzené ryby přímo z udírny) je možno si tyto produkty objednat a zajistit si tím, že toto jídlo zákazník bude mít připraveno. Při koupi přímo na místě nezaručujeme bez objednání, že se na všechny dostane. /objednávky na tel. 606 345 360/


09.02.2021, 07:52
Perleťový pohár poprvé / Echo (5)
Tentokrát se zastavím u žirovnického sportu. Tím se rozumí samozřejmě hlavně fotbal a turnaj o Perleťový pohár, nejstarší fotbalový turnaj v republice. Jeho historie začíná v roce 1933. Od té doby se turnaje zúčastnila spousta známých fotbalistů. Jen namátkou uvedu některé z řad reprezentantů (Josef Bican, Alexander Vencel, Ján Popluhár, bratři Ján a Jozef Čapkovičové, Antonín Panenka, Zdeněk Nehoda, Luděk Mikloško, František Straka, Jozef Chovanec, Ivan Hašek, Tomáš Skuhravý, Stanislav Griga, Jan Berger, Luboš Kubík, Petr Kouba, Pavel Nedvěd, Karel Poborský, Jiří Němec, Zdeněk Grygera, Roman Kukleta, Michal Bílek, Horst Siegl, David Lafata, Theodor Gebre Selassie, Lukáš Masopust a dalo by se pokračovat).
I když jsem od dětství fanouškem AC Sparty, zmíním se podrobněji o "klokanovi" Antonínu Panenkovi. Toho proslavil penaltový rozstřel ve finále ME v Bělehradě v roce 1976, kdy svým "vršovickým dloubákem" (ve světě jinak označovaným jako "panenka") lehce přehodil brankáře Maiera a rozhodl o našem prvenství.
A víte, že se mu ne vždy v penaltách dařilo?
Důkazem je 35. ročník Perleťového poháru z roku 1968, kdy finálové utkání mezi Sklo Unionem Teplice a Bohemians skončilo i po nastavení 1:1 a tak došlo na penalty. Tehdy všechny penalty kopal za každé mužstvo jen jeden hráč a kopalo se na branku k plovárně. Za Teplice to byl Jílek (třetí penaltu mu Ředina chytil) a za Bohemians to byl právě Antonín Panenka (druhou a čtvrtou penaltu mu Sedláček chytil). O vítězství Teplic a o novém držiteli poháru tak bylo rozhodnuto. Tehdy však bylo populárnímu Tondovi necelých dvacet let a sláva ho teprve čekala.
MiPo


07.02.2021, 08:14
Vojenská mapa překvapuje
Z vojenské mapy z období vlády Josefa II (cca 1780) můžeme vyzkoumat, že v okolí Žirovnice bylo daleko víc rybníků a cesta do Počátek byla mnohem klikatější. Po železnici ještě ani stopy. Názvy jsou samozřejmě německé. Poslal ji pan Milan Morava.

http://oldmaps.geolab.cz/map_viewer.pl?lang=cs&map_root=1vm&map_region=ce&map_list=c236


05.02.2021, 13:54
Žirovnice a 28. říjen 1918 podruhé / Echo (4)
Tento krátký příspěvek časově navazuje na příspěvek předchozí a týká se prvních žirovnických voleb do obecního zastupitelstva v nově vzniklé republice. Tyto volby proběhly15. června 1919 a zvítězili v nich sociální demokraté (13 členů) před socialisty (10 členů). Ostatní strany ( národní demokraté, živnostníci a agrárníci) jen paběrkovaly (dohromady 7 členů). V Žirovnici tedy tehdy zvítězila s převahou levice. S ohledem na sociální složení zdejšího obyvatelstva na tom nebylo nic divného. V zájmu objektivity je třeba zmínit, že tehdejší Československá strana socialistická (Klofáč) byla stranou jen středolevicovou.
Dne 2. července téhož roku byl starostou města zvolen dosavadní starosta socialista Jan Fišer, jeho I. náměstkem byl zvolen sociální demokrat Antonín Veselý st. a jeho II. náměstkem byl zvolen živnostník Josef Kříž.
MiPo


02.02.2021, 14:02
Žirovnice a 28.říjen 1918 poprvé / Echo (3)
Tento můj příspěvek bude o tom, jak Žirovnice přivítala dne 28.10.1918 vznik republiky. První neoficiální zpráva o vzniku republiky se do Žirovnice dostala krátce po poledni a reakce na ni byla téměř okamžitá. Na domech se začaly objevovat prapory v národních barvách a transparenty. Naopak vše, co mohlo připomínat staré mocnářství lidé začali odstraňovat. Večer pak městem prošel lampionový průvod s hudbou. Na dodržování pořádku už nedohlížel nikdo z četnictva, ale členové Sokola v krojích. 29.10.1918 byla zpráva potvrzena i oficiálně a večer se konala slavnostní schůze obecního zastupitelstva, kterou zahájil tehdejší starosta města Jan Fišer proslovem, jehož text se zachoval a já ho zde pro zajímavost uvádím:
" Konečně lidmi tedy. Jediný velký výkřik radosti zní celou zemí od Šumavy k Tatrám. Jsme svobodni jako národ, svobodni jako jednotlivci. Poroba, která po tři staletí nás pokořovala, dusila, ničila, jest skončena. Bezpodmínečné přistoupení na Wilsonovy podmínky jest posledním slovem, které vyslovuje Rakousko. Dnes už půjde jen o provedení likvidace poměrů starých a přechod do poměrů nových. V těžké době přechází do našich rukou vláda českých věcí. Je potřebí na všech stranách především střízlivého rozumu a rozvahy u vůdců národa i u všech jeho příslušníků, aby rodící se stát náš nebyl ve svém počátku ničím ochromen. Jest nutno v řádném chodu udržeti celé ústrojí správní, vyživovací, dopravní, jest potřebí, aby ničím nebyl rušen soulad národní společnosti, aby všude bylo jasno, že železná kázeň a solidarita ovládá celý státní organismus. Každý stůj na svém místě. Každý postav v této chvíli do služeb národa a státu československého všechnu sílu, kterou v sobě má. Každý působ ve svém okruhu, aby celý národ představoval jednotný, nerozborný celek. Dějiny volají nás na jeviště světové. Vkročme na ně radostně, důstojně, slavně!"
Hezky si to napsal a poté přednesl pan starosta (ne nadarmo se měl přátelit s Aloisem Jiráskem). Však také všichni členové obecního zastupitelstva ho vyslechli vestoje a odměnili bouřlivým potleskem. Následně byl přečten první zákon Národního výboru československého, jímž byl zákon o zřízení samostatného státu československého, na který všichni členové obecního zastupitelstva složili do rukou starosty slib slovem "Slibuji". Sám starosta chtěl ze svého úřadu až do prvních nových voleb odstoupit, ale obecní zastupitelstvo mu to svým usnesením nedovolilo. Ale o tom snad někdy jindy.
Jen mě tak napadá, co by asi řekli pan starosta a "muži 28. října" naší nedávné minulosti či současnosti, když trvání společného státu se svou délkou omezilo na jeden lidský život, národ je rozdělený a mnozí z historiků s nostalgií vzpomínají na "staré, dobré Rakousko", které si takový osud snad ani nezasloužilo.
MiPo


02.02.2021, 13:55
Vakcinační centrum v Máji
V bývalém kulturním domě Máj v Pelhřimově. Vzniká okresní vakcinační centrum. Parkety v hlavním sále byly pokryty novým povrchem a vzniklo registrační pracoviště, pracoviště lékařů a personálu a šatny. V osmi kójích by podle propočtů mohli naočkovat až tisíc lidí denně.Očkovat se začne až přijde potřebná vakcína.


30.01.2021, 08:13
Další supermarket v Kamenici
Konkrétně se jedná o obchodní zónu, která by měla stát v blízkosti současného Penny Marketu.
V plánu je stavba supermarketu Billa a dalších tří menších obchodů. Údajně jistá by měla být prodejna Pepco, což ocení především mladé rodiny s dětmi. Pak je plánováno s drogerií a u dalšího obchodu se uvažovalo mezi lékárnou a tabákovými výrobky.
Nové obchody by mohly rozšířit služby nejen tamním obyvatelům. Místní ale mají strach z toho, jaké dopady to bude mít na menší prodejce a celkový život ve městě. Podobné obavy sdílí i občané Počátek v případě vystavby supermarketu na Žirovnické ulici.



29.01.2021, 07:48
Zbyšek Olšovský / Echo (2)
Dnešní můj příspěvek bude o (polo)zapomenutém žirovnickém rodákovi Zbyšku Olšovském. Na oficiálních webových stránkách Žirovnice ho mezi zdejšími osobnostmi nenajdete a je to podle mě škoda. Není tam možná i proto, že celý svůj život prožil v Praze. Jeho jméno asi většině z vás ani nic neříká, ale určitě se každý z vás se Zbyškem Olšovským setkal na televizní obrazovce, nejspíše dokonce vícekrát.
Zbyšek Olšovský se narodil v Žirovnici 18.12.1914 jako Zbyšek Vodička. Už jako chlapec měl blízko k divadlu (dělal nápovědu) a také k tanci (absolvoval pětiletý taneční kurz) a jako herec pak začínal pod svým otcem divadelním ředitelem Františkem Vodičkou - Olšovským. Měl výrazné komické nadání. A tím se pomalu dostávám k tomu, proč tvrdím, že jste ho opakovaně viděli. V roce 1939 se v kinech objevila legendární česká komedie Martina Friče Cesta do hlubin študákovy duše, ve které náš rodák hrál drobnou, ale nepřehlédnutelnou roli septimána Šímy. O rok později se objevil v dalším, už méně známém "studentském" filmu Prosím, pane profesore v roli studenta Kapičky. Jako herec a operetní zpěvák se v letech 1939 - 1949 objevil na různých pražských činoherních a operetních scénách (z těch známějších uvedu Divadlo v Karlíně či Divadlo Na Fidlovačce). Na jeho umělecký život měl vliv zhoršený zdravotní stav, pro který odchází v roce 1963 do invalidního důchodu. I potom ho můžeme vidět v drobných rolích ve filmech, z těch známějších uvedu filmy Poslední růže od Casanovy (1966, taneční mistr), Jarní vody (1968, sluha Charles) či Náš dědek Josef (1976, kostelník Šaňo). Věnoval se i dabingu (např. ve známém filmu Smrt na Nilu z roku 1983 či v kdysi slavném britském TV seriálu Sága rodu Forsytů, který naše televize měla na programu v roce 1969). Výjimečně se objevoval i v televizi (např. v televizních seriálech Vlak dětství a naděje či Dobrodružství kriminalistiky). Byl i divadelním režisérem, filmovým scénáristou a rozhlasovým dramatikem.
Kdysi jsem sháněl jeho fotografii, ale marně. A teď docela nedávno jsem jí objevil na aukci sběratelů autogramů, byla totiž s jeho podpisem. Z fotografie se díval rozesmátý mladý muž ve společenském obleku, prostě velký fešák. Nad svůj autogram tehdy napsal slova "Ruku líbá" a ta zdvořilostní fráze tam nebyla jen tak náhodou, šlo totiž o jeho odkaz na film Cesta do hlubin študákovy duše, kde tato zdvořilostní fráze zazní poté, kdy septimáni úspěšně pověsí během písemky z matematiky na záda svého profesora (hrál ho Jaroslav Marvan) "tahák" a on ho "roznáší" po celé třídě. A k úspěchu celé akce svou zvolenou taktikou přispívá i náš rodák.
Zmiňovanou fotografii jsem nezískal, aukce jsem se nakonec nezúčastnil, ale stačil jsem si ji z počítače vytisknout (zájem o ni byl mezi sběrateli velký) a teď vám její kopii k tomuto textu pro zajímavost přikládám.
Zbyšek Olšovský zemřel v Praze 16.5.1986 ve věku 71 let.
MiPo


28.01.2021, 18:36
Stará mapa Žirovnice
Výtah z katastrální mapy Žirovnice z doby kolem roku 1820 nám zaslal Ing.Josef Houška z Cholunné. Je na ní zakreslen i půdorys původního kostela.Zástavbu tvořilo ucelené náměstí a domky v Podhradí, Na Perkách a v Cholunnské ulici.Zeleně jsou vybarvené zahrady a pole.


27.01.2021, 08:17
Žirovnické parky / Echo (1)
Do budoucna bych rád v této sekci uveřejňoval krátké příspěvky, které bych teď označil třeba za žirovnické zajímavosti. Týkaly by se historie zámku a města, ale také třeba zdejších nemalých kulturních či sportovních tradic i jiných věcí. Byly by jen nahodilé bez nějaké věcné a časové souvislosti, jak se mi prostě dostanou na mysl. Patent na rozum nemám a může se stát, že se do příspěvku vloudí nějaká nesprávnost či nepřesnost. Budu rád, když se v takovém případě ozvete s opravou či nějakým zajímavým doplněním. Ať už půjde o jakoukoliv reakci, komentovat ji nebudu. Ne, že bych nechtěl, ale z časových důvodů. A pokud ty krátké příspěvky budete považovat za nezajímavé či zbytečné, dejte také vědět, skončím s nimi. A teď je tady první z nich.
Žirovnice má několik parků a ty parky v minulosti měly i své názvy. A ty názvy se postupem času začaly tak nějak vytrácet a teď, když se podívám na mapu města vidím na jejich místě jen neoznačenou zeleň. Ten největší park můžeme ponechat stranou, je nedílnou součástí Havlíčkova náměstí. Další je před zámkem a původně nesl název Šternberkovy sady, ty pak byly v roce 1926 přejmenovány na Masarykovy sady. Je na tom pěkně vidět, že i tehdy ti naši předci měli sklony ke změnám místních názvů v souladu se změnami takříkajíc celospolečenskými, i když jim to v tomto případě chvilku trvalo. Shodou okolností byl v tom samém roce zřízen park novosvětský a dostal název Čechovy sady. Další park je na Žižkově ulici naproti hlavní budovy bývalého KPŽ n.p. (nyní Krásl spol. s r.o.). Jako malí kluci jsme tam často hrávali fotbal, protože jeho součástí bývalo miniaturní hřiště. Ale k názvu tohoto parku jsem se tak nějak nedopracoval, pokud vůbec nějaký název měl.
MiPo



23.01.2021, 19:10
K objevu starých lyží na počátecké půdě
Dne 22.1. se v sekci Názory, náměty, polemika Žirovnických ohlasů objevil příspěvek o nálezu starých lyží na půdě domu v Počátkách a také odkaz na příslušnou internetovou stránku, na které se zájemce může seznámit s krátkým rozhovorem (a jeho textovým přepisem) redaktorky Českého rozhlasu Ireny Šarounové s Miroslavou Hromasovou, která ve zmiňovaném domě
v Počátkách žije ( jde o vilu Tomáše Novotného v současnosti známou spíše jako Eckschlagerova vila v Lázeňské ulici čp. 340).
Podstatou rozhovoru je tvrzení, že v roce 1890 se v Počátkách objevily dvoje lyže objednané snad ve Švédsku Františkem Novotným, synem Tomáše Novotného (tyto se zachovaly a jde o zmiňovaný objev) a jeho přítelem Jaroslavem Brdlíkem (o osudu jeho lyží není nic známo). Jde o významné (a odvážné) tvrzení, protože jeho prokázání by znamenalo, že první skutečné lyže se v českých zemích objevily právě v Počátkách (cíleně a nikoli omylem viz. text níže).
Až dosud totiž historie našeho lyžování vychází z toho, že první skutečné lyže se objevily v Praze v roce 1887 vlastně omylem zásluhou známého propagátora sportu Josefa Rösslera-Ořovského (byly rovněž dvoje, zaslané z Norska a jejich zaslání je spojeno se známou úsměvnou historkou). První pár skutečných lyží opravdu, tedy cíleně objednaných se pak u nás objevil totiž až v roce 1892 zásluhou hraběte Jana Harracha, který je objednal na zkoušku pro své lesní dělníky (jeden pár v Norsku, druhý ve Vídni) a na rok 1892 pak navazuje vlastní výroba lyží u nás (v Novém Městě na Moravě, resp. původně v jeho okolí dokonce až od roku 1896). Píši o tom podrobněji, aby nazasvěcení dobře pochopili souvislosti, resp. význam tohoto tvrzení.
Bohužel obě ženy se v tomto krátkém příspěvku dopouštějí celé řady nepřesností a omylů, které pak fakticky zpochybňují i samotnou podstatu tohoto tvrzení. Rozebírat jejich omyly (a zatěžovat tím čtenáře) nebudu, pokud by obě ženy měly zájem mohou se na mě obrátit prostřednictvím těchto internetových novin (vím, že jsou čteny i v Počátkách) a rád jim vše podrobně vysvětlím. Zde jen namátkou jako důkaz, že si nevymýšlím (podle redaktorky si Harrach lyže z Norska údajně dovezl a to dokonce v r. 1882, norský trenér lyžařů v Počátkách Östgaard se stal sice předsedou Mezinárodní lyžařské federace (FIS), ale až pro období let 1934 - 1951, v jí zmiňovaném období let 1928 - 1934 byl pouze místopředsedou FIS, jeho hodnocení jako slavného norského lyžaře a skokana na lyžích je značně nadnesené, když mnohem více vešel ve známost jako fotbalista, zkomolení příjmení Eckschlagerová na Ekšlágrová atd, Miroslava Hromasová pak nesprávně uvádí, že stavitelem zmiňované vily byl Tomáš Novotný, když ve skutečnosti jím byl Lambert Novotný, jak správně uvádí Národní památkový ústav, budova je památkově chráněná).
Zejména však Miroslava Hromasová ke konci tohoto tříminutového rozhovoru nesprávně přistupuje na tvrzení, že zmiňované lyže se v Počátkách objevily přesně v roce 1890. Jediný, navíc nepřímý a tedy i možná nespolehlivý důkaz o tom, kdy se lyže Františka Novotného v Počátkách objevily je totiž svědectví Blaženy Eckschlagerové, jinak dcery zmiňovaného Františka Novotného, které zachytil v únoru roku 1966 počátecký rodák Karel Chadim, který ji tehdy navštívil a ona mu uvedla, že její otec a jeho přítel si zmiňované lyže objednali kolem roku 1890 (tedy vůbec nezmiňovala přesně rok 1890), objednali je z ciziny (toto je třeba považovat s ohledem na můj text shora za zásadní) a asi přímo ze Švédska. Sama přímou pamětnicí nebyla (narodila se v roce 1904). Takto je její vzpomínka reprodukována i v publikaci Z písemné pozůstalosti pana řídícího Karla Chadima, kterou vydalo Kulturní zařízení města Počátky v roce 2019.
A proč o tom všem píšu? Píšu o tom z toho důvodu, že každý historický poznatek, který není jednoznačný je třeba dál prověřovat a nedělat z něho unáhlené závěry. Počáteckým bych třeba doporučil, aby kontaktovali např. Svaz lyžařů ČR, který by jim zcela jistě zajistil odborníka, který by si zmiňované lyže prohlédl a vyjádřil se k jejich stáří a původu. Do té doby se historie lyžování na Vysočině měnit nebude a nechci být špatným prorokem, když uvedu, že tomu tak nebude ani po vyjádření případného odborníka.
MiPo


17.01.2021, 17:07
Blíží se životní jubileum herečky Ivy Janžurové
Dne 19.5.1941 se v Žirovnici narodila ve zdejší učitelské rodině herečka Iva Janžurová, blíží se tedy její významné životní jubileum, oslava jejích 80. narozenin. Konstatování, že jde o jednu z nejvýznamnějších a nejoblíbenějších českých hereček a proč tomu tak je, by bylo nošením dříví do lesa. V Žirovnici prožila své dětství i dobu studií. Nepamatuji rozhovor s ní, kdy tázána na své dětství, by se o Žirovnici zapomněla zmínit. Dokonce v jednom, který s ní dělal kdysi její kolega herec Viktor Preiss st. zněla první otázka, zda ještě jezdí do Žirovnice. Odpověděla popravdě, že nejezdí a já k tomu dodávám, že po odchodu rodičů ani nejezdila. Neměla prostě podle mě k Žirovnici až takový blízký osobní vztah jako např. jiný rodák a rovněž herec Milan Mach, který zde býval takřka o každých letních prázdninách. Možná k tomu měla i nějaký důvod, možná ten důvod i tak trochu tuším, ale nechci ho zde rozebírat, protože to s jejím jubileem ani s ní samotnou vůbec nijak nesouvisí.
Po určité době jsem zaznamenal, že její zmínky o Žirovnici se začaly jaksi vytrácet. Příčinu neznám. Nevím jaký je její současný vztah k rodnému městu a naopak. Co však vím či spíše tuším je to, že by jí jistě při oslavách nadcházejících kulatých narozenin nemálo potěšilo třeba čestné občanství udělené jí rodným městem. Vždyť, kdo víc ho proslavil ze žijících osobností než právě ona.
Pro příklad nemusíme chodit zrovna daleko. Rodák z Horní Cerekve herec Josef Dvořák obdržel dekret o čestném občanství od starosty Horní Cerekve dne 16.2.2001 u příležitosti nesrovnatelně méně významné, kterou bylo konání prvního městského plesu v tamním KD. A i když nechci srovnávat (mám ho rád a tuto poctu mu přeji), přeci jen pro srovnání uvedu, že v Horní Cerekvi prožil jen první tři roky svého života a rodina se pak odstěhovala do Kadaně. Když už o něm píši, tak pro zajímavost dodám, že se v Horní Cerekvi narodil v domku čp. 7 na náměstí. Jeho maminka zde mívala malý krámek. Vztah měl i k
Horní Vsi, kam jezdíval za svou babičkou. A už na závěr k němu uvedu, že v roce 2011 se osobně zúčastnil i oslav 650. výročí založení Horní Cerekve a z osobní zkušenosti vím, jak si tohoto dárku od rodného města i tehdy považoval. Josef Dvořák je vlastně vrstevníkem Ivy Janžurové (narodil se 25.4.1942) a jistě si nikdo z nás nemyslí, že herci, kteří jsou navíc krajané, o sobě nevědí třeba to jaké vztahy udržují se svým rodištěm a naopak.
Ale vraťme se zpět k naší Ivě Janžurové. To, co jsem napsal ať je případnou inspirací pro naše město a pokud snad k udělení čestného občanství Ivě Janžurové v minulosti již přistoupilo, pak se omlouvám a uvádím, že ze Žirovnici jsem se před řadou let odstěhoval a tak trochu ztratil kontakt, který se teď snažím získat.
Ať už to s tímto podnětem dopadne jakkoli, sám za sebe a snad i za všechny občany Žirovnice bych rád na závěr napsal, že na naší Ivu Janžurovou budeme letos 19.5. všichni myslet s přáním pevného zdraví, dalších uměleckých úspěchů a životní spokojenosti.
MiPo


14.01.2021, 07:51
Ze vzpomínek na Roberta Křesťana
Možná, že by občany zajímalo, že Robert Křesťan měl v Žirovnici dědečka (míval malinký řeznický krámek vedle bývalé samoobsluhy na Havlíčkově náměstí) a babičku ( byla známou žirovnickou hospodskou U Amály na stejném náměstí, hospoda stávala v místech dřívějšího discontu Jednoty, říká se, že tam bude teď snad posilovna) ze strany matky, ale i strýce Frantu "Hubu" Jelínka, který léta hrál za žirovnický Slavoj fotbal (pak zde i trénoval). Později se odstěhoval do Prahy, kde podle zpráv zemřel takřka slepý. A proč Huba? To ať se podívají na Frantovu fotografii (ale i na Robertovu alias Robíkovu, jak mu tady v Žirovnici říkali) a pokud mají trochu pozorovací talent odhalí to hned. Právě Franta chodíval s Robíkem často na naši" plovku", když Robík jezdil jako malý do Žirovnice na prázdniny a v bývalé trafice pana Veselého pod zámkem pomáhal své babičce, když tam jeden čas pracovala).
Sám Roberta blíže neznám, jenom kdysi dávno jsem se s ním bavil po jeho koncertu v DKO Jihlava, byla tam s námi i moje manželka a malý syn. Slovo přišlo pochopitelně i na Žirovnici, dal nám na závěr jím podepsaný plakát, z něhož si už pamatuji jen to, že byl s věnováním, které začínalo slovy Rodákům....(kde je plakátu konec?) a k tomu jednu kytarovou strunu (byla z USA, kde je jí konec?).
MiPo


13.01.2021, 13:59
Budeme bojovat o Křesťana?
V příloze regionálního Deníku – víkend z 21. listopadu 2020 vyšel na straně 14-16 rozhovor s osobností tuzemského bluegrasu (country) Robertem Křesťanem. Na úplný konec bylo uvedeno, že se narodil 16. září 1958 v Počátcích. Správně v Počátkách. Jeho matka Hana pochází ze Žirovnice z bývalé hospody u Amály na náměstí, (kde stojí teď zatím nevyužitá prodejna Jednoty). Někteří Žirovničáci se na Roberta pamatují, jako na vytáhlého kluka, který sem jezdil občas na prázdniny. V bývalém kině uspořádal kdysi vystoupení. To už byl téměř na vrcholu slávy a znali ho jako zpěváka v bluegrasové Americe.
V jistém období se Žirovničáci rodili v nemocniční porodnici v Počátkách. Nyní to bude nejspíš Pelhřimov. V podstatě na tom nezáleží. Roberta Křesťana máme ve vědomí jako osobnost, která se neztrácí. Místo abychom se dohadovali mezi oběma městy o různých prvenstvích, mohli bychom uvažovat o variantě jejich propojení do budoucna ve formě souměstí.



12.01.2021, 08:57
Bezkontaktní půjčování knih
Milé čtenářky a drazí čtenáři,
přestože je naše pelhřimovská knihovna dle krizového opatření do odvolání uzavřena, snažíme se uspokojit vaši potřebu držet v ruce skvělou knížku. Od úterý 5. ledna jsme pro Vás připravili novou službu BEZKONTAKTNÍ půjčování knih, která Vám umožní si i teď knihy oky mohou předem telefonicky nebo e-mailem objednat požadované knihy. Buď konkrétní tituly dle výběru z on-line katalogu nebo stačí napsat počet požadovaných titulů, autora, žánr apod. a nechat se překvapit naším výběrem. Telefon pro objednání knih je 564 103 322, 565 321 093 a e-mailová adresa pro objednání knih zní info@knih-pe.cz. Po vyřízení objednávky Vám telefonicky nebo e-mailem potvrdíme, že jsou knihy připraveny k vyzvednutí. Když si pro ně přijdete, předáme Vám je naprosto bezpečně bez přímého kontaktu. Je to jednoduché! Zazvoníte u dveří knihovny (v průjezdu) na zvonek s nápisem BELETRIE, na který ukazuje červená šipka. Přes videotelefon se vás sympatická knihovnice nebo charizmatický knihovník zeptá na celé jméno a rok narození, případně na číslo průkazky, a přinesou Vám předem objednané knihy, které položí na stolek u dveří knihovny a odemkne dveře knihovny. Chvilku počkáte, než odejdou do oddělení beletrie, otevřete dveře a vezmete si připravené knihy (viz odkaz). http://www.knih-pe.cz/
Podobný systém daleko jednodušší praktikujeme s e-knihami už léta na adrese:
www.romanyzdarma.cz


08.01.2021, 08:52
První sníh roku 2021
Msto přání do nového roku vám posíláme nefalšovaný první sníh v našich končinách a je na vás, zda si ho přejete nebo ne!


01.01.2021, 08:32
Vybouchali jsme si
navzdory zákazům a doporučením, lepší rok 2021?


31.12.2020, 08:30
Spějeme do roku 2021
Ještě pár hodin nás dělí od ročního rozhraní. Přeneseme se do něj tentokrát tiše jak myšky, aniž to kdo pocítí. Ti co si připravili petardy rachejtle a dělobuchy se smutně budou dívat z okna na temné nebe. Psi budou klidně spát a kočky neslyšně rázovat nocí. Ráno nás probudí svěží, nikoho nebude bolet hlava ani žaludek, protože usneme plní střízlivosti.Ani nebudeme vědět, že už je nový rok. Kdo ví.


23.12.2020, 13:21
Fotografové narození v Počátkách
Josef PTÁČEK, 23.2.1946, navíc výtvarník a cestovatel (Asie, obě Ameriky, Austrálie, Asie), řada samostatných výstav, vyšlo mu devět obrazových publikací, nejznámější Praha - procházka staletími (1999). Má řadu kontaktů (např. současný dalajláma, se kterým se i fotil).
Radomír POSTL, 14.11.1939, navíc grafik, grafický designér (kulturní plakát, loga, úprava knih a publikací), typograf, herec a kameraman. Vedl i Asociaci jihočeských výtvarníků. Řada ocenění (Belgie, Polsko, Slovensko...).
Bohuslava MAŘÍKOVÁ, nar. v roce 1950, 26 let v Jihočeském divadle, od r. 1997 Alšova jihočeská galerie, od r. 2001 na volné noze. Hodně zaměřená i na přírodu i celospolečenské události (srpen 1968, Jan Palach, listopad 1989). Měla (a možná dosud má) chalupu v Nové Včelnici. MP


15.12.2020, 07:54
Půlnoční s koncertem nebude
Žirovnický kněz Maxmilián Kašparů připravoval letošní půlnoční mši vánoční s koncertem. Vzhledem k pandemii se ale tato každoroční oslava Kristova narození neuskuteční ani v kostele ani u jesliček v parku.


13.12.2020, 10:18
Vánoční a Novoroční blahopřání
Rádi tu zveřejníme všechna přání týkající Vánoc a Nového roku v souvislosti se souměstím Počátky-Žirovnice.
https://www.youtube.com/watch?v=xdFyzrwZRzg&ab_channel=JosefPreisinger


https://www.metacafe.com/watch/12146055/pf-2021-o/

Jeden čtenář ŽO nám poslal vánoční dárek v podobě vystoupení Janka Ledeckého v přírodním divadle v Žirovnici v roce 1994:

https://www.youtube.com/watch?v=osXhFxZoqc0

https://www.youtube.com/watch?v=uci87SGazzs&ab_channel=JosefPreisinger






05.12.2020, 14:36
Přijme zastupitelstvo usnesení?
14.12. od 18ti hodin se sejde na veřejné schůzi zastupitelstvo města Žirovnice. Bude jednat i o zlepšení autobusové dopravy. Od roku 2018 je připravena pracovní verze linek Pelhřimov -Jindřichův Hradec, takže Žirovničtí by nemuseli při cestě z Pelhřimova přestupovat. Na internetu je to na stránce www.verejnadopravavysociny.cz v sekci Navrhované jízdní řády / řády veřejné linkové dopravy / Pelhřimovsko / seznam linek / 290, kde je uvedena přímá páteřní linka nazvaná
Pelhřimov – Počátky – Žirovnice – Jindřichův Hradec. Jde o zavedení spojů směrem na Jindřichův Hradec, které postupně vymizely.


25.11.2020, 08:39
Veřejná doprava
Zastupitelstvo Kraje Vysočina bylo minulý týden ustanoveno a místo devíti uvolněných členů jich bude deset. Desátý dostal na starost veřejnou dopravu. O linkových autobusech a zrušených osobních vlacích se bude jednat také na příštím veřejném zastupitelstvu Žirovnice dne 14. 12. 2020. Začátek v 18:00 hodin. Přijďte podpořit snahy občanů o veřejnou dopravu pro Žirovnici hlavně směrem na Jindřichohradecko. Tam autobusové a vlakové spoje zmizely a má smysl je vrátit.


24.11.2020, 10:01
Jen rychlíkem
Od 13. prosince přestanou jezdit osobní vlaky mezi Jindřichovým Hradcem a stanicí Počátky-Žirovnice. V tomto směru budou jezdit jen rychlíky a ty nezastavují ve vlakových stanicích Rodvínov, Jarošov nad Nežárkou, Bednárec, Bednáreček a Popelín.


23.11.2020, 09:28
Mezi námi Orinoko
Je pravda, že nás mnohé rozděluje. Svými přístupy, názory, postoji.Ale známe ho tu téměř všichni. Tentokrát se představuje na téhle adrese:
https://www.youtube.com/watch?v=BuedT2XIT-s&list=PLqnIjctbYfN7AD_Vho2-Zt_VLLN88qwUu&index=19&t=72s


23.11.2020, 08:49
Zemřel jí manžel
Jen jednou v životě se Iva Janžurová vdávala a jejím manželem se v roce 1968 stal kameraman Jan Eisler (†86). A to jen po dvou měsících partnerského vztahu. Předminulý pátek bohužel muž, se kterým se herečka ale půl roku po svatbě rozešla, zemřel. Zradilo ho srdce. /Převzato/


21.11.2020, 07:46
Max Kašparů v televizi
Může se jeho rozhovor v televizi Join Vimeo otevřít na následující adrese:
https://vimeo.com/479822682/2aada1f74a


18.11.2020, 09:17
Stav Vysočiny
Na snímku Josefa Preisingera vidíte, jaké jsou nyní na Vysočině úžasné výhledy. Usnadnil nám je kůrovec, který mnohde zplanýroval, co se dalo. Popříští generace se už snad takovým rozhledem nepokochá.


16.11.2020, 09:55
Noční fotografie
Noční fotografii bývalého podniku BRAVOLL na sídlišti v Žirovnici pořídil Jan King Blažek. Objekt je delší dobu zcela uzavřený.Možná ho v budoucnu někdo znovu otevře a bude provozovat. Podrobnosti o něm nejsou nyní známy ani běžně dostupné.


12.11.2020, 08:27
Největší Vytopilovo knihkupctví na světě
Až do posledních dnů prodával knihy. Kdyby ho nenapadl koronavir, možná by ve svých 83 letech ještě s prodejem knih pokračoval.Snad jeho obchod s knihami na pelhřimovském náměstí, známý po celém kraji někdo převezme. Mimochodem svého času držel nějakou dobu filiálku i v Žirovnici.Jeho žena, Marie Vytopilová, básnířka a regionální spisovatelka, nápor kovidu přežila.


06.11.2020, 09:38
Kastelán a herec
Lukáš Kunst pobýval coby kastelán skoro dva roky na zámku v Žirovnici. Nebyl to jeho prvý ani poslední kastelánský post. Teď ho můžete často zahlédnout v televizi, s obrovským svazkem klíčů jak organizuje prohlídky na Karlštejně. Tak vysoko se dostal.Ale má ještě i pomocnou profesi. Vystupuje v roli zbrojnoše v muzikálu Noc na Karlštejně, hraje v divadle Semafor, zahrál si v televizních seriálech a ve filmu hořící keř. Pochází z Jaroměřic nad Rokytnou, kde je krásný barokní zámek a kde začínal poprvé tak, že výpravám otvíral dveře.


28.10.2020, 14:44
Křížový kámen
Křížový kámen mezi Cholunnou a Počátkami u potoka ve Struhách v lesíku U Přívalských má dokumentovat, že na tom místě zmrzl dráteník a to na Svatého Štěpána.Kámen má vytesaný letopočet 1762.
P.S.
O tomto kameni se moc neví, stará, původní cesta z Cholunné do Počátek se už nevyužívá a část jí ani neexistuje. Podobně se příliš neví o památníku lesníka Eberleho, který stojí v lese Hájek nedaleko Metánovské silnice.
M. Morava


25.10.2020, 09:36
Pomník v Hájku
Foto pomníku Hynka Eberleho v lese Hájek. Je k němu vytvořen průsek, takže oproti minulosti je dobře vidět z nově asfaltované cesty od Metánovské silnice.
Hynek Eberl byl vrchním fořtem u hraběte Šternberka. Zemřel ve věku 29 let následkem pádu stromu v Hájku. Příčinou smrti bylo " roztříštění mozku". To je citace z úmrtního listu. Stalo se to r.1882.
MM


23.10.2020, 09:48
Novinky.cz
Vývoj aktuálně nemocných s nemocí covid-19 v obcích k 23.10.12°°:
Kamenice n/L. 52; Počátky 21; Žirovnice 23.


22.10.2020, 07:03
Oznamuje Max Kašparů
Přátelé milí, dobří a vzácní,
v polovině listopadu vyjde na pulty knihkupectví nová kniha dvou autorů. Bývalé paní exministryně spravedlnosti a mojí maličkosti. Avizuji předem. (u mne se koupit nedá).
Obálku přikládám v příloze.
Kniha se jmenuje Jak přežít krizi v rodině.


21.10.2020, 10:45
Havrani
V rubrice Z historie Žirovnicka si můžete přečíst podrobný výklad i historii žirovnické bigbítové skupiny pod názvem: Havrani-inventář města Žirovnice/M.Petrů. Havrani vystupují dosud jako hudební skupina a hrají k poslechu i tanci při různých místních akcích. Jsou známi za ta léta i v širokém okolí.


18.10.2020, 06:54
Novinky.cz
Na stránkách Novinky.cz si ověříte kolik je v Žirovnivi nakažených osob covidem 19.
Ministerstvo zdravotnictví zveřejnilo data o počtech aktuálně nakažených v jednotlivých obcích. Lidé tak získají přehled o rozšíření nákazy ve svém okolí i představu o intenzitě epidemie koronaviru, kvůli níž platí mimořádná opatření.


17.10.2020, 09:02
Našlo se něco z minulosti
Kůrovec napadající naše lesy nemá jen škodlivé příčiny. "Díky" němu a nucené těžbě dřeva se v lese Krupčiny u Štítné objevily základy zaniklé středověké vesnice. S velkou pravděpodobností se jedná o ves Žďárek, zmiňovanou v roce 1485 v kupní smlouvě Václava Vencelíka k Žirovnici. To již byla pustou vsí.
Zanikla pravděpodobně v roce 1467, kdy byla vypálena. V té době u ní došlo k bitvě mezi přívrženci krále Jiřího z Poděbrad a tzv. Zelenohorskou jednotou, což byla katolická aliance bojující proti Jiřímu. Bitvy se zúčastnil i přívrženec krále Jiřího Purkart Kamarét, majitel panství Žirovnice a přívrženec krále Jiřího. V boji údajně padl.
Základy vesnice leží na dnešním území Žirovnice, těsně sousedící s pozemky Rodinova. Určitě vhodný by byl archeologický výzkum této lokality, otázkou však je, kdo by ho zvlášť v této době zadal a zaplatil.
M. Morava


12.10.2020, 08:12
www.místopisy.cz
Na tomhle webu najdete i Žirovnici, ale moc se tam o ní nedozvíte.
Chloubou a dominantou malého města Žirovnice v členité kopcovété krajině Českomoravské vrchoviny při hranici Čech a Moravy je rozlehlý areál hradu, upraveného na zámek. Stojí na skalnatém ostrohu nad říčkou Žirovnicí mezi dvěma rybníky.
Město Žirovnice s 2662 obyvateli se rozkládá na pomezí Českomoravské vrchoviny spolu s jednotlivými místními částmi Cholunná, Štítné, Stranná, Litkovice a Vlčetín.


09.10.2020, 08:30
Neobvyklý pohled
Na první pohled málokdo uhádne, že jde o žirovnický zámek. Snímek pořídil Josef Preisinger ml. který právě vystavuje v galerii nad knihovnou v Počátkách své nejlepší fotografie.Výstava potrvá do konce října. Otevřeno v otvírací době knihovny.


04.10.2020, 07:37
Politicky zaostalí
Města Žirovnice a Počátky svými preferencemi sociální demokracie v posledních volbách jen potvrdila sama sobě, že jim ujíždí politický vlak. S Ano na druhém místě teď máloco dohoní. Ani ODS se moc nechytala.Dál už to nestálo ani za řeč.KDU snad měla nejhorší výsledky, jaké mohla čekat. Podrobnosti a čísla o volbách 2020 v tabulkách na obcích nebo na internetu.


02.10.2020, 14:00
Volby 2020
Snímek z volební místnosti v Žirovnici ukazuje, že komise na nápory voličů zatím čeká.


01.10.2020, 07:44
Počátecké video září 2020
Na tomto videu, kromě jiného, uvidíte detailně i vystavené fotografie Josefa Preisingera mladšího ve výstavní síni kulturního zařízení v Počátkách.
https://www.youtube.com/watch?v=dZ7S2pZs3jc&ab_channel=JosefPreisinger



21.09.2020, 08:29
Naši kandidáti
Do zastupitelstva Kraje Vysočina jsme na hlasovacích lístcích objevili na prvním místě kandidátky ANO Ing. Martina Kuklu z Počátek. Mgr Milan Šmíd ze Žirovnice kandiduje za ODS na 39. místě. Jiná jména z těchto měst jsme zatím na jiných kandidátkách nezaregistrovali.


18.09.2020, 08:02
I Počátky vzpomínaly na Menzla
Vlastně je svým filmem Postřižiny v moderní době proslavil. Barokní kašna, kolem které krásná paní sládková jezdila na kole, zavzpomínala spolu s jeho ctiteli, kteří u ní zřídili vzpomínkové místo i s obrázkem slavného režiséra.


17.09.2020, 01:10
Vypuštěný Huťák
Pro většinu Žirovnických kluků byl každoročním svátkem výlov největšího městského rybníka Huťáku. Nenápadně se chodili dívat už tři dny předem, jak pozvolna vody ubývá. Mnozí záviděli Baborákům, že bydlí tak blízko hráze a že s tajně vytaženou rybou mohou zdrhnout hned domů. Zato Novosvěťáci, hned brzo ráno v den výlovu, se vydali ve vysokých holinách, které si pořídili, od chobotu podél potůčku, který ještě středem rybníka protékal a do připravených bílých látkových pytlíků sbírali běličky, okouny či cejnky, až kam se v blátě dostali. Mnoho malých ryb uvízlo přímo na hrázi a ty se staly kořistí dalších kluků, pokud je ovšem rybáři nechytili a všechen úlovek jim nesebrali. Stali se i případy, že někdo horlivý a nezkušený ve snaze dosáhnout ryby v blátě do té čvachtající břečky zapadl až po pás a už se bez pomoci druhých ven nedostal, nebo při útěku s kořistí sebou do bahna rovnou neplácl. I diváků bylo vždy na hrázi požehnaně. Někdo k rybě přišel ze známosti, někdo si ji později přímo u rybářů mohl koupit. Ryb bývalo většinou dost a výlov končil až někdy k poledni. To se vraceli domů s obavami i kluci kteří neuspěli, protože byli většinou zablácení až po uši. O svých úspěších pak dlouho mezi sebou vedli hrdinné řeči, a mnozí docela suveréne přeháněli. Nikdo nepřiznal, že ho máma tak zřízeného nechtěla pustit domů a leckterý jich vzápětí pár slízl.
Nyní je Huťák zase vypuštěný, ale kvůli opravě stavidel, jenže žádné Novosvěťáky ani Baboráky jsem v holinách a s klacky a s bílými pytlíky , brodící se v bahně za kořistí tentokrát nikde nezahlédl. Možná už žádní nejsou, nebo jsem přišel moc pozdě. (MK)


12.09.2020, 06:20
Pozvánka
na 13. veřejné zasedání Zastupitelstva města Žirovnice, které se bude konat v pondělí dne 14. září 2020 v 18,00 hod. ve velké zasedací místnosti Městského úřadu Žirovnice.
Předpokládá se, i když to není v programu schůze, že se někteří občané vyjádří k zamítavému postoji Kraje Vysočina k zřízení autobusové linky Pelhřimov-Počátky-Žirovnice-J. Hradec.


07.09.2020, 09:49
Výstava fotografií
Josef Preisinger ml. vystavuje v galerii nad knihovnou v Počátkách své nejlepší fotografie.Výstava potrvá do konce října. Otevřeno v otvírací době knihovny.


26.08.2020, 09:37
Svatý Ján
Sochy dovede Josef Preisinger fotit skvěle. Tenhle svatý Jan na mostě před pivovarem v Žirovnici má dost pohnutý osud. Už několikrát přišel o hlavu. Svého času leželo dlouho bezhlavé tělo u zdi špýcharu, než novou hlavu zhotovili památkáři. Kdo ví něco o osudu této barokní sochy, může nám sem o ní napsat.


24.08.2020, 06:50
Ocenění
Žirovnický kněz, soudní psychiatr a hypnozolog prof. Jaroslav Kašparů obdržel významné ocenění. Jeho působení a znalosti ocenila Česká psychiatrická společnost ČLS, a k významnému životnímu výročí mu udělila Heverochovu medaili.


16.08.2020, 08:56
Oblastní výstava ČSCH
Žirovničtí chovatelé uspořádali i letos Oblastní výstavu drobného haspodářského zvířectva. 44. výstava je přehlídkou chovatelské práce, ale zároveň i oslavou 45.výročí založení vlastního areálu žirovnických chovatelů.Zúčastnilo se přes šedesát vystavovatelů z celé oblasti.


08.08.2020, 08:42
Smutná zpráva
Dne 7.8.2020 tragicky zahynul MUDr. Josef Kříž. Jménem rodiny Vám děkujeme za tichou vzpomínku.
Milena Křížová a Jana Cízová s rodinou


05.08.2020, 09:44
Javořická Padesátka
Milovníci sportu a Javořice,
připravujeme pro Vás již IV. ročník závodu JAVOŘICKÁ PADESÁTKA.
I letos se bude jednat o denní variantu závodu a to o jednotné délce 50-ti kilometrů.
Závod odstartuje 15.8.2020 v 10:00 ze Světlé pod Javořicí (místní hasičárna).


29.07.2020, 09:24
Cestmistři
Výtluky a díry v asfaltovém povrchu ulic na sídlišti v Žirovnici, které tu otravují řidiče už hezkou dobu, zpravili během jednoho dne opraváři se svou technikou. Zalátání jedné díry v povrchu asfaltu jim netvá ani dvacet minut.


24.07.2020, 13:51
Tango a hotel Artaban
Zatím co v lokále ještě lidé obědvali, v sálé hotelu Artaban probíhaly "taneční hodiny pro starší a pokročilé". Instruktoři tu v kurzu tance předváděli a školili taneční páry v rytmu jihoamerického tanga.


23.07.2020, 03:15
Bouchalovy rybníčky opět na vlnách
Českobudějovický rozhlas objevil výjimečný úkaz na Žirovnickém katastru, který tu existuje řadu let. Soustava rybníčků mezi poli zapadá do krajiny Vysočiny a je výjimečná jen tím, že ji vybudoval člověk a stará se o ni. Jsou to tisíce hodin práce Josefa Bouchala,který ji věnuje a ona teď ukazuje své krásy. Pověst o rybníčkách se dostala i do Jihočeského rozhlasu, což není nic výjimečného. Už dávno předtím rybníčky i pana Bouchala ukazovala Česká televize.


20.07.2020, 05:10
Zachytil ji
Jasná kometa Neowise je v současnosti středem zájmu mnohých fotografů. Zřejmě je vidět i nad Žirovnicí. Její snímek pořídil Jan King Blažek svou technikou. Iontový ohon délkou na dlouhých expozicích dosahuje až 60 měsíčních úplňků vedle sebe. Může být dlouhý několik desítek milionů kilometrů,


14.07.2020, 06:02
GRATULACE
Do Obce spisovatelů byl za nového člena přijatý žirovnický rodák a zdejší katolický kněz Jaroslav Kašparů, který vydal již přes třicet publikací, některých přeložených i do cizích jazyků. Na podzim vyjde další kniha, kterou J. Kašparů napsal společně z bývalou ministryní spravedlnosti Danielou Kovářovou.
P.K.


10.07.2020, 08:46
Kaira Hrachovcová vystavuje v Žirovnici
Prima zprávy:
https://cnn.iprima.cz/porady/showtime/kaira-hrachovcova-vystavuje-na-zamku


08.07.2020, 06:46
Café Zastávka
Po dlouhých letech je opět na autobusovém nádraží v Žirovnici otevřeno občerstvovací zařízení nazvané Café Zastávka. Tato budova byla původně pro tento účel postavena, ale po převratu (1989)jí využívali pro jiné účely. Café si jistě brzy místní občané i návštěvníci města oblíbí, jako kdysi.


02.07.2020, 08:47
Jako za starých časů...
První den prázdnin se děti koupaly na žirovnické plovárně, skákaly z ochozů a polévaly si skluzavku vodou, aby se jim lépe jezdilo.V Chatové osadě Budín byly téměř všechny chatky zabydleny a na terase se sotva našlo volné místo. Majitel měl objednávku na sto dvacet grilovaných ryb. Druhý den po ránu šla celá kupa dětí navštívít městečko a místní zámek. Vir jak by neexistoval.


23.06.2020, 08:51
Závody motorobotů ve Ctiboři
Každoročně se pořádají ve Ctiboři závody, které mají už ustálenou formu, jen technika se mění.Záběrty z nich pořídil Josef Preisinger.
https://jpstudiopocatky.blogspot.com/2020/06/cesko-slovenske-zavody-motorobotu.html
https://www.youtube.com/watch?v=cTp34orK3QA


20.06.2020, 08:38
Rozdíly a rivalita se vytrácejí
Kdysi tu byla znatelná rivalita mezi městy Počátky, Žirovnice a Kamenice/L. která bývala okresem. Vše se soustřeďovalo do Kamenice. Ta tendence přetrvala i do převratu, V devadesátých letech minulého století se Kamenice prudce zvedla. Zatímco v Žirovnici a Počátkách lidí ubývalo. Kamenice mířila k pěti tisícům. Uchytily se tu banky hodně podniků, prodejen a služeb, zatímco Počátky a Žirovnice peněžní úřady zavíraly. Teď to postihlo i Kamenici. Komerční banka tu zavírá koncem srpna tímto oficiálním prohlášením na internetu: Provoz Vaší stávající pobočky Kamenice nad Lipou, Vackova 97, bohužel musíme k 28.08.2020 ukončit. Kromě toho je v centru města každá třetí prodejna či obchod zavřený a prázdný, což působí dosti ponuře. V Počátkách a Žirovnici tenhle stav není tak markantní.


11.06.2020, 05:52
Občané předloží petici na veřejném zasedání
V pondělí 15. 6. 2020 si přijďte poslechnout, jak se bude řešit dojíždění autobusem pro Žirovnici. Za dojíždění na trase Pelhřimov-Počátky-Žirovnice-Jindřichův Hradec je sepsaná petice a na zastupitelstvu se předloží. Veřejné zasedání se koná na MěÚ ve velké zasedací místnosti od 18:00 hodin.


10.06.2020, 06:36
Jitřenka znovu ožívá
Letní dětský tábor pořádaný sdružením Duha Častoboř nabízí volná místa pro děti od 7 do 14 let v termínu 23. – 29. srpna 2020 přímo zde v Žirovnici v areálu bývalé Jitřenky.
Více informací a přihlášky naleznete na webové stránce www.castobor.cz/trosecnik. Cena týdenního pobytu je 3200 Kč.


05.06.2020, 07:14
Až z toho mrazí
Napsala jedna faninka ke snímku Josefa Preisingera, který se objevil na facebooku. Kamenný anděl je součástí soch počátecké kašny na náměstí.


01.06.2020, 08:49
Najde se ještě pamětník?
Za první republiky byl les Hájek jedno z místních výletních míst. Lidé na kraj lesa chodili o nedělích na pikniky. K tomu jim hrála tamburašská kapela. K hájkovsým rybníčkům se chodili lidé i koupat, obzvlášť k tomu zadnímu. Nyní se na jednom z nich usadila labuť s mláďaty, jak se podařilo vyfotografovat Zdeňku Tomečkovi.

Za 1. republiky lidé s hudbou chodili nejen na kraj lesa Hájek, ale někdy po cestě dál, až k Metánovské silnici. Tam už nejspíš bez hudby. Cestou míjeli pomník zabitého hajného, který v lese stojí stále. (u EBRLETE) Zdroj : p. Stanislav Veselý, který v hájovně vyrůstal a procesí pamatoval.
MM


29.05.2020, 12:45
Bouchal opět na zámku
Stopa Josefa Bouchala na žirovnickém zámku je nesmazatelná. Zapsal se tu téměř na všech místech svou prací a zbudovanými objekty,jako jsou visuté zahrady, kam kdysi zasázel i vinou révu. Teď se na zámek nepřímo vrací svými obrazy. Budou k veřejné prohlídce ve výstavní síni do 31.8.


28.05.2020, 07:11
Znali jsme je
Občas narazíme na jména lidí, kteří mají souvislost se Žirovnicí nebo se přímo k rodnému místu hlásí. Teď čteme, že Oldřich PECHA řídí štičí líheň EXOS v Táboře jako rodinou farmu. Nemohl by to být potomek Oldy Pecha, který jako kluk žil, v nyní už zbouraném baráku v Dolní ulici a stal se z něj známý jihočeský rybář, který často vystupoval v rozhlase i televizi?
Nedávno se nám ozval Oldřich Zadražil, Jeho otec byl venkovský učitel ve Vlčetíně a nadšený myslivec. Kdysi ho v lese postřelil pytlák, jehož se nikdy nepodařilo vypátrat.
Pište nám o svých známých a bližních, kteří v Žirovnici zanechali alespoň stopy původu. Jednou jsme se tu zmínili o výtvarníku Čerstmíru Hlavičkovi a on pak v Artabanu oslavil kulaté narozeniny.


23.05.2020, 07:52
Vše o žirovnickém rodákovi a esperantu
http://www.esperanto.cz/cs/aktuality/dr-max-kasparu-a-mezinarodni-jazyk-esperanto.html


22.05.2020, 08:23
Struhy II
Dostaly se k nám názory, které lze považovat za seriózní a ty se shodují, že voda v přírodních nádržích v dnešní době už není nikde stoprocentní a veškerá možnost koupání záleží přímo na schvalování hygieniků a to víceméně ze dne na den. Další problém výstavby vodní nádrže ve Struhách by byly držitelé pozemků. Na nich také záležel projekt cyklostezky, která by měla vést podle zatím nezveřejněného projektu po vykoupených parcelách. V každém případě bude protínat potok Struhy. Jestli betonovým můstkem, dřevěnou lávkou nebo jenom položenými kládami, se zatím neví. Mohla by se však vytvořit i sypaná hráz, která by potok přepažila a tak vyvořila vlastně vodní nádrž, o kterou tu šlo, ale asi na docela jiném místě.


17.05.2020, 07:11
Prantlova pasíčka
Tak jsme říkali kopečku s rokličkami za Prantlovým mlýnem, porostlému stromy s keři a houštinkami, kde jsme hráli v létech po válce hru na ruce vzhůru! Každý měl nějaký dřevěný levák, někdo si vyřezal i ruský samopal, a jako zásobník použil kulatou plechovou krabičku, ve které se prodával krém na boty. Nikdo nechtěl dělat Němce. Američany jsme tenkrát neznali. Každý bojoval jen za sebe. Když někoho v mlází uviděl, zařval ruce vzhůru a dotyčný se vzdal. Byl odzbrojen a prohledán. U Zdeňka CH. se nikdy žádná zbraň nenašla. Po létech mi prozradil, že vždycky, když byl přepaden, opatrně levák pustil na zem a šlápl na něj. Odzbrojení si většinou šli vyzvednout náhradní revolver ze skrýše nebo mu někdo poskytl zásobní ze svých. Nyní by se asi v pasíčce za Prantlovi, kterou vidíte na fotografii, hrát taková hra nedala. Ale přenesli jsme ji i do žirovnických ulic. Obzvlášť vhodný prostor se naskýtal mezi ulicí Nádražní a Počáteckou, kde byly dva průchodné domy, a to pekařství U Čechů a U Hlinků, ústící do Uličky.(východ proti Sonatexu). Taky se to dalo oběhnout kolem Váhy a křížku (na autobusáku). To už se vytvářely party, které bojovaly mezi sebou. Koho nepřítel zajal, většinou i mučil. Ve vynalézavosti mučení vynikal Maňa P. Kromě Piskáčkové serenády, což bylo lechtání v podpaží a na žebrech, se používaly mnohem krutější válečky. Na zajatce někdo klekl, roztáhl mu paže a koleny válcoval bicepsy. Mnohý tu bolest nevydržel, začal řvát a brečet. Leckdo měl v té době holínky, do kterých se dala napumpovat voda z nejbližší studny. Když nebyla studna poblíž, našel se jedinec, kterému se zrovna chtělo čurat. Přesto,že tyto hry byly kruté a nesmlouvavé, jako pozůstatky války, kterou jsme naštěstí přímo neprožili, málo kdy dosáhly hranice žalování mamince, ale nikdy, pokud vím, se nedostaly až do ředitelny školy.
MK


15.05.2020, 06:15
Staví nové hřiště
Na stadionu Budín (Pavla Hapose) začaly výkopové práce v horní části plochy u rybníka, pod hrází. Bude zde vybudována nová herní plocha stržením části meze pod hájovnou. Akce by měla být dokončena do řijna, a financována tak,že na částku 7,6 mil. poskytne město 3,2 mil. Stadion bude mít dvě regulerní hřiště s rozdílnými travními povrchy.


14.05.2020, 10:19
Struhy I
O myšlence či nápadu na zbudování vodní nádrže „STRUHY“ by se mohlo uvažovat až v následném volebním období, jak poukazuje jeden z pisatelů:
Která strana nebo sdružení se toho ujme a zorganizuje to, tak bude mít v příštích volbách od voličů velkou podporu.
Vzápětí reaguje jiný:
proč řešíte už vyřešené ?
projekt "cyklostezka" je v běhu a naplánován včetně zafinancování a projekt "rybník" rovněž, ale ne ve Struhách, ale v Hájku.
Reakce: Bohužel máš zastaralé informace. Začátkem tohoto týdne si premiér Babiš v Bruselu vyřídil, že Česká republika nemusí dodržet stávající projekty a ve skutečnosti to znamená, že projekty jako cyklostezky jsou zastavené na nedohledno a největší preferencí bude zastavení vody v krajině. Což znamená dělání mokřadů, tůní, rybníčků, rybníků, nádrží, přírodních koupališť a přehrad. Jestli na to místní radnice rychle nezareaguje, tak nejen že nebude cyklostezka, ale ani žádný projekt co se týká zadržení vody v krajině. A neudělat krásné přírodní koupaliště jako mají v Třešti z dotací za pár korun by bylo neodpustitelné. Navíc koupaliště v Třešti místní radnici vydělává nemalé finance a dává práci místním lidem.


14.05.2020, 08:56
Perly na hnojišti
V "Názorech", které mnozí označují jako žumpu nebo hnojiště ŽO, se objevilo znenadání několik nápadů, jež spolu korespondují a nabízejí se jako realizovatelné a to v blízké budoucnosti. Komplexně by šlo o vybudování vodní nádrže v oblasti Struhy, která by mohla sloužit jako rezervoár vody, ale i jako plovárna pro obě sousedská města. A vedla by k ní oboustranná spojovací komunikace - cyklostezka. Je to úplně prosté a realizovatelné. Proto ŽO budou tento možný projekt všestraně podporovat a snažit se získat i možné odborné náhledy. Všechny seriozní názory se přesunou na tuto stranu ŽO.


12.05.2020, 08:01
Jak funguje VDV
Ideální je vždy spojení do Pelhřimova na Pražskou bez přestupu, což zPočátek možné je, ale ze Žirovnice to možné není.Dokud nebude mít Žirovnice přímé spojení, musí se cestující dívat, jestli autobusy, které hodlá použít, jsou nebo nejsou ve VDV. Podle toho kupuje buď jedinou jízdenku do Pelhřimova, nebo kupuje jednotlivé jízdenky při každém přestupu.Ideální by bylo, když už existuje VDV na Vysočině, aby v systému byly všechny autobusy obsluhující občany Vysočiny.


11.05.2020, 07:54
VDV Vysočiny
od 1. března 2020 vstupuje v platnost integrovaný dopravní systém Veřejná doprava Vysočiny (VDV). Pomocí jedné jízdenky se tak cestující bude moci přepravovat mezi dvěma místy v Kraji Vysočina, přičemž během cesty může libovolně přestupovat mezi vlakem a autobusem dle nového tarifního systému VDV. V rámci tarifu VDV si dopravci budou navzájem uznávat jízdenky.
Na tomto základu měla být zřízena autobusová linka 290 z Pelhřimova do J. hradce přes Počátky a Žirovnici. Její jízdní řád byl vytištěn a můžete si ho přečíst v rubrice Z historie. Zatím pokud víme, se ale nic z tohoto záměru nerealizovalo.


11.05.2020, 04:57
Autobusová anketa
Autobusové jízdní řády jsou v současnosti dosti nepřehledné i když kultura vyvěšování se zlepšila. Mnohdy na sebe spoje nenavazují. Tyto stránky pořádají anketu, kdo by chtěl ze Žirovnice nebo odjinud autobusový spoj v určité době přidat a kam. Případně ubrat jako zbytečný. Můžete se vyjádřit v rubrice názory.


09.05.2020, 08:51
Zastupitelům města Žirovnice
Dojíždění veřejnou hromadnou dopravou pro žirovnické občany

Denně už 30 let dojíždím ze Žirovnice na Pražskou do Pelhřimova. Na pracovišti v Pelhřimově máme zkoušky úředně oprávněného zeměměřického inženýra pouze dva – pan ředitel a já. Úředně oprávněný zeměměřický inženýr se jako zaměstnanec v Žirovnici

neuplatní. Ze Žirovnice nemám odpovídající spoj.Na spoj v Počátkách, který by mi vyhovoval, střídavě zavádějí a ruší přípoj.
Prosím jednotlivé zastupitele, aby se pokusili společně s odborem dopravy Krajského úřadu v Jihlavě vyjednat ze Žirovnice na Pražskou přímýspoj podle plánu z roku 2017 (VDV linka 290 - dva roky byla zveřejněná na stránkách Krajského úřadu Jihlava). Linku 290 bohužel zatím kraj nezavedl.
Státní správa druh mého vzdělání potřebuje, ale trvalý pobyt ve městě Žirovnice mi znemožňuje dostat se na své pracoviště včas. (V době rušení spojů kvůli nouzového stavu jsem byla nucena jet ráno denně třemi autobusy přes Kamenici nad Lipou hodinu a půl, abych stihla počátek pracovní doby tak, abych po osmi a půl hodinách opustila pracoviště ještě před zamčením budovy.)
Až se bude jednat o přímém spoji, nerada bych se dověděla, že jste se vyslovili v tom smyslu, že spoje do okresního města jsou dostatečné – už 30 let nejsou!
Děkuji, že jste se seznámili s letitým problémem všech žirovnických dojíždějících. Spoje z jiných měst okresu jsou mnohem a mnohem kvalitnější (mohu srovnávat se svými kolegy na pracovišti).
Budujeme snad ze Žirovnice skanzen?
Ing. Jaroslava Cabadajová


05.05.2020, 08:18
Konec Němců v Žirovnici
Pan Jiří Pihávek popisuje poslední období druhé světové války v roce 1945 v Žirovnici:

Vzpomínám si, jak němečtí vojáci, přišli do Žirovnice někdy na začátku roku 1945 a byli ubytování ve škole, Chodili denně na cvičáky. Často nacvičovali útoky a obranu v prostoru od Hájku směrem k městu. Pod Čadkovi byly vybudovány zákopy. To tam ještě tekla stoka a pod naším domem jsme měli lávku, po které jsme uměli přecházet jen my kluci, protože jak někdo stoup špatně na položenou fošnu, zahučel do vody. Při jednom cvičení, které jsme my kluci sledovali, se k té naší lávce blížil důstojník. Bydlil u Kraslů a byl velitelem místní posádky. Vysoký statný chlap se zlatými brejličkami. V ruce měl desky, nejspíš s mapami a lejstry Šel rovnou k té naší lávce. Nikdo ho předem neupozornil, ani z posádky, jak na té lávce dopadne. Mladší bratr Jindřich, kterému bylo sedm let, stál nejblíž. Jak ten oficír na naší lávku stoup, začal se Jindra hlasitě smát, protože už předem věděl, že tam zahučí. Důstojník se moc nenamočil, měl vysoké holínky a nebylo tam dost vody, ale jak vylézal na břeh a viděl tlemícího se Jindru, plácnul ho těmi deskami po hlavě. A už jsme všichni zdrhali. Ten oficír, který nosil zlaté brejličky zdrhl nejméně měsíc před koncem války a posádku tu nechal.

S některými vojáky jsme se podle vidění znali. Mámě nosili někdy tašky s nákupem z města. Jednou večer k nám přišlo osm Slováků, že mají hlad. Máma jim uvařila mísu brambor a vojáci si je sami loupali a ty suchý a osolený brambory zapíjeli žitnou meltou, protože mlíka bylo málo a muselo se odevzdávat. Najednou někdo zaklepal na zatemněné okno. Vojáci strnuli. Byli to dva důstojníci od Šimků z hospody, kde bydleli. Já myslel, že ty vojáci co seděli u stolu strachy vyskáčou z oken, jakej z těch oficírů měli strach. Když vojáci vypadli, máma těm důstojníkům ukrojila dva krajíce chleba a dala každému hrnek mléka. Nechali tam tenkrát mámě nějaký drobný peníze, nejspíš marky.
Jeden z důstojníků, asi to byl Rakušák mne pak jednou vzal do zákopů a mohl jsem si hodit cvičným granátem. Na skutečné zbraně nedovolil ani sáhnout. O pouti nás s bráchou Vaškem pozval do cukrárny ke Schánělovi, koupil zákusky a pak nás ved na tržiště, kde byly houpačky a kolotoč. Na ten kolotoč nás posadil a kolotočář Mezera z toho byl tak vyjevenej, že nás točil co to dalo, a tak dlouho, až jsme se z toho, po těch sladkostech v žaludku, pozvraceli.

Když měli Němci utíkat, přišel jeden důstojník k nám a chtěl pecen chleba a dával za něj kožený důstojnický plášť. Matka tenkrát byla sama doma a nevěděla, jestli to má udělat a zrovna dost chleba neměla, a táta jí pak vysvětlil, že oficír ten krásnej plášť vyměnil jinde, a věděl i kde.

Po městě těsně před koncem války chodil malý kulhavý důstojník s hlídkou, která držela v rukou pancerfausty. Cukrář Scháněl, před pár dny puštěný z kriminálu, si postavil před výlohu štafle, a zamazával vápnem německé nápisy. Ten důstojník, který se jmenoval Puder, mu nařídil nápisy obnovit a pak ho odvedli do zámku, kde už bylo zavřených několik lidí. (byl mezi nimi i Antonín Jirků a poštmistr Říha) Rukojmím se nakonec nic nestalo.
Všichni vojáci opustili školu na bedňákách tažených koňmi. Velel jim ten malý kulhavý oficír s páskou na oku. Tady bylo specielně cvičené vojsko na obranu proti tankům. Měli pancéřové pěstě. Byli mezi nimi i Slováci.
Četník Tůma, jak moh, každého upozorňoval, i našeho tátu: „Nesahejte na vojáky, neklaďte jim odpor! Jinak dojde k masakru a těmi pancefausty rozboří celou Žirovnici.“
Panceřových pěstí byly dva bedňáky. K vozům zapřáhli koně ze dvora, jeden pár musel dát i závozník Pekárek a taky Venkrbec z Vlčetína. který vezl tu munici. Předtím nabrali v masně, kde bylo uskladněno padesát metráků sádla, skoro polovinu zásob, ale dali na to s německou akurátností písemný doklad. To potvrzoval Jindřich Veselý, který tam děla účetního. U Křížů sebrali osobní auto, které přivázali za jeden bedňák tažený koňmi, protože nesehnali benzín a do něj nasedl oficír Puder. Křížovo auto se už nikdy nenašlo.
Vyjeli odpoledne. Všichni, vojáci i důstojníci. I ti dva co bydlili u Šimků v hospodě. Jelo se směrem ke Kamenici, ale do Mnichu nedojeli, brali to polními cestami a chtěli se dostat k Vltavě a přes most k Američanům. Jenže ti už zajatce nebrali. Tak se zase vraceli zpátky. Většina se cestou rozutekla zbytek údajně zajali v Novém Etynku (v Nové Včelnici), kde se zformovali partyzáni. Do Žirovnice se už Němci nevrátili. Venkrbec pak vypravoval, jak ty pancerfausty z bedňáku cestou domů vyhazoval.

Po Němcích tu zůstalo jedno jediný auto. Rakouskej náklaďák Štajer, kterej pak připadl místním hasičům. Jezdil s ním i Jara Kadlec a Jirka Kesler. Bylo to krásný auto, benziňák osmiválec, přední a zadní náhon. Bylo bez střechy, dělaný nejspíš pro Afrika Korps

Vzpomíná Jiří Pihávek.













04.05.2020, 08:29
Rok 1945
Vzpomíná Liba Spurná – Procházková, která bydlela se svými rodiči v tehdejší „Moskvě“ montovaném baráku, postaveném brzy po první světové válce v Choulunské ulici (nad nynějším Městským úřadem).
Před „Plíhalovi“ (Sonatex) zastavil jeden vůz a my děti jsme šly očumovat. Něco se nás vojáci ptali, ale my jsme nerozuměly a tak ten jeden voják vzal takovou hnědou cihlu a začal jí krájet a kazdému dal jeden krajíc a my jsme s tím utíkaly domů a byl to chleba černý jak bota. Naše máma s paní Humlovou uvařily hrnec škubánků a druhý den jsme to těm rusákům nesly i s talíři a vidličkami. Jedny škubánky byly se škvarky, druhé s mákerm. Rusáci se na to tvářili nedůvěřivě, ale pak to snědli. Jednou nás vzali na vůz a vezli nás směrem k Počátkům.
Ptali se nás jak se kdo jmenuje. Já řekla Libuše a oni kroutili hlavami, až jeden řekl vítězně da, da, Ljubáša!! Pak nás na kopci vysadili a my běžely domů. Na tržišti, byl jednou shluk lidí a debatovali tam o tom, že zastřelili vojáka. A bylo to prý tak, že jeden z nich se pokoušel obtěžovat jednu naší holku a ta prý začala křičet a jistý oficír toho vojáka na místě zastřelil. Ale to jsem jen slyšela. Údajně ho odvezli na hřbitov. Když jsme pak bydlili na hřbitově, do jednoho rohu u vchodu se odhazovaly odpadky a tam prý byl ten voják,kterému říkali Ivan, zakopán.



01.05.2020, 08:49
Ze vzpomínek na jaro 1945
Jana Stíbalová - Nováková

Na jaře roku 1945 jsem chodila do první třídy. První třída byla v budově školy. Třídy byly sloučené. Třídu jsme měli tam, kde je dnes jídelna. Ve škole byli i němečtí vojáci, asi jen důstojníci, protože řadoví vojáci spali různě po sýpkách a na seně.

Moji rodiče už měli dvě děti, mě sedmiletou a Marii skoro pětiletou. Bydleli jsme na Panské hospodě. Panská hospoda stála tam, kde je nyní autobusové nádraží. Měla kromě lokálu i hospodářské budovy a nájemní byt, ve kterém jsme bydleli my. Maminka vedla živnost šití prádla. Protože v Panské hospodě bylo hodně místa, sídlil v ní místní štáb německého vojska.

Tatínek měl školu ve Vídni, uměl plynně německy. Proti tehdejším předpisům jsme měli i králíky, husu a malé sele na vykrmení, nikdo nás neudal. Byla jsem ještě malá, jeden důstojník asi chtěl, aby přišel tatínek, ale já jsem opakovala, že tatínek nemůže, že krmí "hušu, hušu". Důstojník to slovo opakoval, nerozuměl, nechal mě být.

Podle řečí dospělých jsem pochopila, že v Žirovnici byla také partyzánská buňka. Vedl ji příbuzný majitele Panské hospody Čadka, pozdější generál Václav Čadek (druhý po Čepičkovi). Pan farář Skala partyzány na faře schovával. Paní Frühaufová, hospodyně faráře, to potvrdila. Připravovala jim stravu. Pan farář měl průkaz člena československého odboje podepsaný plukovníkem Čechem, ukazoval ho švagrovi Blahoslavu Voharčíkovi, když s ním ležel v nemocnici v Počátkách v roce 1969 a paní Frühaufová mu tam na požádání průkaz přinesla. Tak tedy partyzánskou buňku chtěli Němci zničit a nepřijít Vlasovci, Žirovnice by hořela. Vlasovci Žirovnici zachránili od ohně-nevědomky. Pak se za Vlasovci hnala Rudá armáda a museli Žirovnici hlavně z tohoto důvodu urychleně opustit.

Němci z Panské hospody zmizeli a okamžitě zde byli ubytováni příslušníci Rudé armády. Byli to chlapíci snědí, ne moc robustní, kromě jednoho jediného (jmenoval se Ivan), a moc o sebe nedbali. Na dvorku jsme si hrály tři holky, Majka Pátková, moje sestra Marie a já. Ten nejmohutnější, ten, co se jmenoval Ivan, nás tři vzal všechny najednou do náruče, div nás neumačkal a říkal nám "rebjata". Mně už bylo 7 let, vydržela jsem to, ale mladší obě Marušky brečely a brečely, já jsem ho štípala a štípala do tučného krku. Ohromný mužský zavelel, že s ním musíme do Ruska, moc se mu líbila moje blonďatá malá sestřička, u nich blonďatý nikdo nebyl. Tatínek nás zahnal domů a už nás nepouštěl. Nastaly dny jakéhosi strachu, i když nám nikdo nijak vážně neublížil.

Vojáci vyžadovali "vodku, vodku", maminka jim nerozuměla, nesla jim vodu.

Náš byt na Panské hospodě měl původní krám předělený na krám a kuchyni. Pak tam byla dílna, malá chodbička, velká ložnice rodičů. Z krámu se chodilo do ložnice dětí, okno jsme měli k Ratajovům. Vojáci zaveleli vyklidit ložnici rodičů a spali u nás. Křičeli na nás "kapitalist", když viděli záclony. Maminka měla rozešitou zakázku podvlíkaček, ty rozstříhali na onuce do bot. My se sestrou jsme si hrály s panenkami. Koupali jsme je. Jeden voják si chtěl hrát také a říkal: "Kopat panenky". Dostaly jsme strach, že je nechce koupat, ale kopat.
Vojáci pili a pak zvraceli a tatínek šel na radnici a dosáhl toho, že je z našeho bytu vyhnali. Jen jeden u nás nespal, spal v žebřiňáku, kterým přijeli. Ten voják byl učitel, byl zdrženlivý, slušný, uměl německy a s tatínkem se domluvili, aby jeho souputníky do bytu nepouštěl, že kradou. Přesto jednu noc v bytě přespali a pak bylo co uklízet.

Pak byl tatínek naverbovaný do Hradce, aby se uklízelo po válce. Zůstali jsme s maminkou samy, maminka se moc bála. Já jsem jako nejstarší dítě chodila na nákup, jeden voják mě vždycky chytil, vsadil mě k sobě na koně a vozil po Žirovnici. Koně jsem se nebála. Tatínka brzy vrátili, protože měl rodinu.
První noc rudé armády v Žirovnici byla nocí hrůzy, i když ráno před tím bylo radostné. Ten den ráno mi maminka nandala baret, doma šitý kabátek a do ruky červeno-bílou vlajku (historickou bikoloru) a šla jsem s tatínkem na náměstí volat "hurá". Pak jsme šli domů.



30.04.2020, 05:53
Vzpomínky na jaro v Žirovnici 1945 I
Jarmila Plechatá - Brýnová
Na jaře roku 1945 mi bylo 12 let. Moje bydliště byl v tom roce dům čp. 25 v Nádražní ulici. Výuku jsme měli na bývalé poště - čp 48. V budově školy byli ubytováni Němci, jenom prvňáci tam měli sloučenou třídu.
Pamatuji si toto:
Jarka Hlinků (syn Roberta Hlinky velitele žirovnických hasičů, co bydleli v Nádražní ulici - čp 303 proti vajíčkárně - čp 28) jel na lodičce přes rybník a z posedu na Vrškách pozoroval směr Počátky, odkud měli přijet Vlasovci.
Po Vlasovcích přijeli od Stojčína Rusové, někteří měli auta, byli ubytovaní ve vajíčkárně, měli harmoniky a my jsme chodili poslouchat, jak hrají a zpívají.



27.04.2020, 08:58
Hodiny z hladiny
Vždycky, když přijdu k Bouchalovým rybníčkům, objevím tam něco nového. Tentokrát to překvapení bylo nevídané. Kamenné sluneční hodiny přímo na ostrůvku. Bouchal je genius! To by snad nikdo nevymyslel. Ale on jo. Tak ho chválím a říkám mu Pane! (aby mne zas tady někdo nenapad, jako posledně.)
Ty hodiny jsou perfektní, Bouchale!


27.04.2020, 06:50
Těžká doba
Dne 25.4. měl v Kamenici nad Lipou pohřeb Jan Kubín, někdejší člen kapel Vektor a Těžká Doba. Zemřel ve věku nedožitých 59ti let po krátké závažné nemoci, která neměla současné souvislosti. Pro obě skupiny J. Kubín /basová kytara, zpev/ i skládal a psal texty.
Z kapely Vektor /CD - Život je karneval/ už zbyla naživu jen její žirovnická část. Jan Englický /zvukař/, Pavel Eliáš /kytara, zpěv/, Rostislav Šretr /kytara, zpěv/ a teď už i Jan Kubin jsou regionální rockovou historii. Spolu s Jaroslavem Jelínkem, Miroslavem Petrů a Janou Pickovou z Nové Včelnice působil před necelými 10ti lety ještě v žirovnické Těžke Době, na jejímž CD - Pro e motion se autorsky většinově podílel.



26.04.2020, 08:01
Odezva
Nespojoval bych sochu Koněva v Praze a pomník padlých u naší školy. Ten je totiž připomínkou našich padlých žirovnických občanů za II. světové války. Pomijím, že údaje na něm nejsou zdela pravdivé (nezahynula celá rodina Pfefferova, jeden syn přežil.) ale starat bychom se o něj měli. MM


25.04.2020, 06:21
Kdo loni rozlomil pomník padlým u školy?
Rusko si uvědomilo teprve až po sundání sochy maršála Koněva, že situace opravdu eskaluje a není to žádná hra. Probuzení ruského medvěda není snadné,ale naším investigacům se to povedlo a konečně začne Rusko bránit nejen své hrdiny z dob války a jejich pomníky, ale současně si začne uvědomovat i skutečnost, že v Evropě probíhá proces fašizace a nenávisti proti Rusku se stejnou intenzitou jako ve 30. letech minulého století. Od konce války uběhlo 75 let, a to je dost dlouhá doba na to, aby národy zapomněly na své dějiny a bylo možné novým generacím těchto národů nalít do hlav nový výklad historie.


24.04.2020, 10:13
Jak to někdo vidí (úryvek)
Ono se to dá říci tak, že někdo rozehrál hru, do které se USA nechaly ochotně vtáhnout, a teď tu hru používá, aby je dostal pryč nejen z ekonomiky, ale sebral jim vliv na světové dění. Všechny události, které dnes vidíme, tomu nasvědčují. Čína má tak obrovské rezervy, že ji několik měsíců stagnace nepoloží a Rusko, díky sankcím, není orientováno na západ. To kriziustojí taky. K tomu připočtěme, že jak Rusko, tak Čína, už několik měsíců
silně navyšují zlaté rezervy a pokud by mělo dojít k obnovení zlatéhostandardu, právě teď se k tomu vytváří ideální příležitost.


23.04.2020, 10:03
Už jsou tady
Pokud je to ovšem čáp z Afriky, vrátívší se na domovské hnízdo u nás v Čechách. Zachytil ho před přistáním Zdeněk Tomeček.


19.04.2020, 06:32
Úvaha
Lidi se díky korona viru zastavili. Rodiny na sebe mají najednou čas. Jdou více do přírody, která je kupodivu zdarma. Zjistili, že EU je jen nafouknutá bublina, která neumí řídit ani sama sebe. Že o svoje občany se nejlépe umí postarat národní vlády. Že multi kulti je zrůdnost. Že Turci jsou stále největší nebezpečí pro Evropu. Že tak zvaná západní Evropa je se svým přístupem totálně v prdeli. Že EU a NATO jsou nefunkční, takže musí pomáhat Rusko a Čína. Že Gréta je jen nemocné satanovo dítě. Že slovanské země v čele s Ruskem jsou v pohodě. Že senát je nám k ničemu, protože je to jen semeniště odložených idiotů. Že neziskovky založené Sorosem jako je Člověk v tísni, Lékaři bez hranic, transparenchl interneschl jsou jen politický štváči, kteří nikomu nepomáhají atd atd. Teď se ukáže síla vlády, která za posledních šest let stáhla naše dluhy pod 30% HDP a například němci jsou na 65% a Itálie 131%. Díky těmto číslům má Česká republika nejlepší reiting na cvětě a půjčujeme si za 1,2%. I kdyby jsme na podporu našim firmám dali 400 miliard a záruku bankám na bezúročné půjčky za dalších 600 miliard, tak je to pořád legrace. A pomoc státu například OSVČ? Stát za ně zaplatí sos a zdráv za 6 měsíců cca 30 tisíc. Březen, duben a květen dostanou 40 tisíc. Odklady na splácení úvěru zatím 6 měsíců. Bezúročná půjčka až 25 milionu na rok. Jsme děti štěstěny, že žijeme v tomto státu. Važte si toho.


12.04.2020, 08:15
Roušky Blahouše Voharčíka
Masopust skončil,
masky běhaj dál.
Toho by se člověk
nikdy nenadál.

Včera tu šel jeden
s velkou opicí.
Dnes je tu moc opic
s maskou na líci.

Dočkali jsme se
kýžené svobody.
Příroda je vítěz.
A to na body!



11.04.2020, 07:09
Veselé Velikonoce
přeje ŽO Josef Preisinger.
https://www.youtube.com/watch?v=pHlO6l_GZSk


10.04.2020, 10:08
Jak jsem se ocitl v hladomorně
Regenschori pan Skoumal, který mne učil na housle, se mě jednou zeptal: “Nevlez bys do hladomorny?“ Bylo to dávno před vyhořením zámku. Že takový prostor existuje, se v Žirovnici všeobecně vědělo. Hladomorna byla ve věži a uzavřena shora kamenným víkem. To odklopili. Myslel jsem si, že tam polezu po žebříku, ale oni mi přivázali kolem těla provaz, protože nevěděli jak je ta hladomorna hluboká. Byl u toho pan Veselý, co měl krámek u zámeckého parku, nyní je z toho garáž, můj táta a pár pánů, co jsem neznal. Zároveň se mnou spouštěli do tmy i elektrickou lampu, takže jsem zpočátku skoro nic neviděl. Překvapilo mne, že jsem najednou na dně. Ta kobka byla snad jen tři metry hluboká kruhová prostora. V představách jsem se děsil, že narazím na mrtvoly a kostlivce, ale žádné kosti tam nebyly. Jen vrstvy rozházených papírů, pár šedivých kusů dřena a nějaká bota.
„Co tam je? „Volali na mne shora.
„Strašnej smrad!“ uvědomil jsem si. A prach, který jsem dopadem zvířil, mne dusil. Nasadil jsem si na nos kapesník, tak jak jsem to znal z kovbojek,které jsem v té době četl.
Nenašlo se tam nic pozoruhodného. Samé papíry, většinou z války, orazítkované hákovým křížem, nebo dopisy se známkou Hitlera nebo starého mocnáře. Taky pár knížek. Jedna, snad ta nejstarší, měla letopočet 1828. Naložil jsem pár košíků s papíry a pak vytáhli i mne. Celou hodinu sem se pak musel nechat mámou drhnout ve vaně.


09.04.2020, 08:09
Významné osobnosti Žirovnice
Na webových stránkách HRADEC ŽIJE jsou v článku Významné a známé osobnosti Žirovnice zaznamenáni dřívější i současní žirovničáci, kteří se nějak zviditelnili. Z těch současných je to Iva Janžurová, Max Kašparů, oba Konášové, Dr Marie Fronková, brankář Jarda Drobný, a Pavlína Cabadajová. Je jmenován i David Vávra, který údajně bydlí ve Štítném. Článek je starý několik let.


08.04.2020, 09:06
Kavky na zámecké věži
Když mne jako kluka vyslali pan regenschori Skoumal a pan Veselý papírník, správce muzea, do zámecké věže, lezl jsem po dřevěných schodech až k poklopu ve stropě, který se dal nadzvednout.Uviděl jsem v nejvrchnější věžní prostoře užásnou spoušť. Do výše poloviny oken všechno zaneseno větvičkami proutím a všelikými klacky, tak propletenými, že to byla kompaktní masa zřejmě nerozebratelná. Navrchu byla četná hnízda ptáků. Nejspíš kavek. Zřejmě to tam zůstalo až do požáru zámku v r.1964. z fotografie Zdenka Tomečka je znát, že kavky na zámku sídlí neustále. MK


08.04.2020, 06:00
Měl Vencelík z Vrchovišť pod žirovnickým hradem penězokazeckou dílnu?
U hradu existovala huť. Z Kutné Hory dal Vencelík přivážel tzv. černou měď a zde ve své žirovnické huti ji zcezoval neboli ságroval. Znamenalo to, že ze surové mědi se získávalo stříbro.Její existenci dodnes dokládá název zámeckého rybníka, který se jmenuje Hutní. Václav Vencelík během krátké doby, kromě Žirovnického panství přikoupil v roce 1493 i panství Třešťské a roku 1500 od pánů z Donína panství Strážské. Všechna tato panství však dlouho neudržel a Stráž byla jeho syny prodána již v roce 1518 Václavu Fraňkovi z Liběchova. Žirovnické panství prodal pánům z Guttensteina a zůstalo mu v držení pouze panství v Třešti, vesnice Včelnice a v Žirovnici dům číslo popisné 2. Že by u huti měl i penězokazeckou dílnu není vyloučeno.
Doplněk
Zda Vencelík opravdu razil peníze, není jisté. Mám za to, že to neměl zapotřebí. Ke svému bohatství přišel už v Kutné Hoře, ovšem tam to opravdu bylo dost nelegální cestou. A jaké peníze by razil
Mohly by to být groše, jimiž se koncem 15. století u nás platilo, nebo tolary ( řečené jáchymovské ) , které se do oběhu Království českého dostaly začátkem 16. století.
Kde je pravda, to už nezjistíme.
MM


04.04.2020, 09:58
Účinné roušky
Roušky vyrobené z nanovlákna a doplněné aktivním stříbrem prokazatelně chrání před coronavirem. Účinnou kombinací nové nanotextilie tak vzniká membrána, která zachytí viry s účinností 93-95% a likviduje bakterie. K dnešnímu dni se z tohoto materiálu vyrábějí funkční respirátory třídy FFP3.
Roušky jsou nabízeny na internetu v úžasných barvách a vzorech, za které by se nemuseli hambit ani italští návrháři, Cena 549 Kč.


31.03.2020, 06:36
Proběhl den lékařů
aniž jsme to zaznamenali. Upozornil nás na to na facebooku Mgr. Ing Karel Hron, žirovnický rodák z Perek, který s některými spolužáky komunikuje dodnes. Všem lékařů, které známe i neznáme, za vše děkujeme. A přejeme jim větší výdrže, než budeme mít my!


23.03.2020, 09:39
Počátecká videa - únor, březen
Prohlédněte si co se dělo a co natočil Pepa Presinger v Počátkách:
https://www.youtube.com/watch?v=tbcehS8T6vA
https://www.youtube.com/watch?v=YmJSvwm1sjk


21.03.2020, 08:03
Nečekaná premiéra žirovnických divadelníků
V době, kdy jsou zakázány všechny veřejné společenské akce žirovničtí divadelníci měli premieru neobvyklého aktu. Všem, kdo s divadlem spolupracují a jsou nějak v kontaktu, předali ochranné hygienické roušky.Vděčni byli zejména divadelníci pokročilého věku, kteří si už roušky sami zhotovit nemohou.


17.03.2020, 07:56
Noste roušky !!!
Někteří nám posílají návody,jak si roušky zhotovit sami. Viděli jste to i v televizi. Návody přikládáme:
https://www.caramilla.cz/site-rousky-ustenky/



15.03.2020, 10:24
Hvězdy nad Žirovnicí
Tenhle snímek Zdeňka Tomečka mi vzal dech. Nazval Ho "A přece se točí" a musel u něj strávit dost času, než ty hvězdičky takhle rozhýbal.


11.03.2020, 08:02
Budou všichni sedět doma?
Jak to tak vypadá, ustává i tady v Žirovnici kulturněspolečenský život. Dechovky se odkládají, děti nejdou do školy. Přijdou možná i horší opatření. Lidi, kteří se tu vesměs znají, by si měli vzájemně vypomáhat a vědět o sobě. Využijí k tomu moderní sdělovací prostředky, možná i tyto stránky. Kdo nebude mít co číst, máme tu k dispozici i www.romanyzdarma.cz je na nich poslední Konášúv román SPOLEK POTRKO.


06.03.2020, 07:09
Před několika dny
V půl jedenácté se dnes nad rybníkem Valcha objevil orel mořský. Bohužel tam někdo vystřelil, doufám, že ne po něm a tak odletěl.
P.S. Přesto byl Zdeňkem Tomečkem vyfotografován.


05.03.2020, 08:40
Texty B. Voharčíka v Žirovnické knihovně
Z textů amatérských autorů psaných pro radost a potěšení, kteroužto akci pořádala pelhřimovská knihovna,byly vybrány verše Blahouše Voharčíka, které se nyní můžete přečíst na výstavce v žirovnické knihovně.


05.03.2020, 08:34
Prohlédněte si výstavu z "tepla" domova
Prostřednictvím studia JP Josefe Preisingera si můžete prohlédnout výstavu obrazů malíře Josefa Bouchala v prostorách výstavní síně Kulturního zařízení v Počátkách.
https://www.youtube.com/watch?v=eKbPRdls3PE


03.03.2020, 08:36
Počátecké video leden 2020
Videa z veřejných a kulturních akcí pořizuje studio JP Josefa Preisingera st.
https://jpstudiopocatky.blogspot.com/2020/03/pocatecke-video-leden.html
https://www.youtube.com/watch?v=i_Hez19AclA


02.03.2020, 08:51
Pohled na zámek
Tento zajímavý průhledový záběr na žirovnický zámek přes uměle vytvořenou kamennou skulpturu nám poslal Jan King Blažek. Oblouk sestavil Ondřej Koudelka.


02.03.2020, 08:23
Muzikantský ples
Muzikantský ples, který se konal v žirovnické sokolovně už po dvaadvacáté je snad jediný, který ještě udržuje místní tradici plesů. Za první republiky proběhlo v sezoně sedm až osm plesů s bohatou výzdobou a dekoracemi. Tuto tradici udržovali i komunisté. Teď je to v podstatě záležitost hudební školy a jejích absolventů, kteří se tu vždy sejdou s nějakou populární pěveckou hvězdou, díky originálním organizátorským schopnostem pana Zdeňka Zadražila. Na snímcích Z. Tomečka si můžete prohlédnout jeho průběh:
https://www.zonerama.com/Album/6034022


27.02.2020, 07:56
Vítání občánků
Můžete si prohlédnout fotografie Zdeňka Tomečka z vítání občánků 26.února v Žirovnici.
https://www.facebook.com/TomecekBob/posts/2909815045707021


22.02.2020, 09:39
Kadeřnictví Jaroslav Švec
Převzato z druhé stránky:
Reklamu na své služby vytváří na facebooku kadeřník, který si otevřel provozovnu na autobusovém nádraží v Žirovnici. Že reklama i s vyfotografovanými a předváděnými účesy zabírá, dokazují kladné reakce zákaznic a faninek.


20.02.2020, 10:08
Deset kroků k radosti
Publikace není návodem k dokonalé radosti, ale popisem deseti kroků, které mohou náš život udělat o něco radostnějším. Absolutně šťastný není nikdo na světě. Ani perský šáh, ani naftový magnát z Kuvajtu.

Autor Max Kašparů - kněz a psychiatr v jedné osobě, vychází ze své letité praxe. Nemá tendenci k mentorování nebo přesvědčování, má snahu nabídnout pohledy, které zachytil optikou své ordinace, vyslechl za zpovědnicovou mřížkou a přetavil je do méně známých i neznámých příběhů a přirovnání.

Hned v úvodu této knihy autor uvádí, že nad vchodem jedné venkovské kampeličky četl nápis: „Šetřit se dá i z mála, jen začni a vytrvej.“ Toto dobré ponaučení přeformuloval do věty: „K radosti dojdeš i po malých krůčcích – jen vykroč a pokračuj.“



17.02.2020, 09:14
Rozdáno ze srdce
Jak jsme pochopili z facebooku, funguje v Žirovnici dobrovolnický projekt založený na lidské štědrosti a dobrovolnosti, kde se sbírají obnošené věci pro potřebné. Bohužel neznáme podrobnosti. Kdo je zná, ať je dodá. Jistě by se mnozí občané této průbežné akce rádi zůčastnili.


14.02.2020, 05:01
Nezapomeňte, masopust je tady!
Masopust 2020 - Restaurace Na Sídlišti Počátky
Sobota 29.2. od 20 hod.
https://www.youtube.com/watch?v=Hh36SZl9IJI
Rezervace možná na č.mob. 774 493 050; 777 157 987


09.02.2020, 08:44
Bouchal znovu vystavuje
V prostorách výstavní síně v Kulturním zařízení v Počátkách proběhla v sobotu 8.2 vernisáž obrazů amaterského malíře Josefa Bouchala ze Žirovnice.
Díky organizátorům byla překvapivě velká účast.
Výstavu zahájil pan starosta Mgr. Milan Šmíd, který na výstavu přijel i s rodinou.
Prostory ve sklepích bývalého pivovaru jsou velmi pěkně upravené.
Akce trvala zhruba jednu hodinu a poté se spokojení účastníci rozešli do svých vyhřátých domovů.

Jana Jelínková


06.02.2020, 08:51
Práce Blahouše Voharčíka v pelhřimovské knihovně
Naučné oddělení si vás dovoluje pozvat do 1. patra knihovny na únorovou výstavu Čtení ze šuflíku z textů amatérských autorů psaných pro radost a potěšení. Na výstavě budou zveřejněny práce autorů, kteří zareagovali na výzvu loňského roku Psaní do šuflíku vyhlášenou pelhřimovským Centrem pro zdravotně postižené kraje Vysočina, o.p.s.




01.02.2020, 09:33
Opět v éteru
Max Kašparů, tentokrát s Barbarou Tachecí:
https://plus.rozhlas.cz/tady-je-dovoleno-vse-co-neni-zakazano-proto-potrebujeme-vic-zakonu-mysli-si-8142179


29.01.2020, 13:03
Retrospektivní výstva obrazů
Josef Bouchal,který je v širokém okolí známý "Bouchalovými rybníčky", v posledních letech ve volných chvílích maluje obrazy. Už jste se s nimi mohli setkat ve výstavních prostorách v Žirovnici, Pacově i v klášteře v Českých Budějovicích. Na retrospektivní výstavu vás zve do výstavní síně kulturního zařízení v Počátkách, která potrvá po celý únor a březen.


25.01.2020, 07:49
Máme rádi zvířata
Tento pořad vysílá pravidelně každý týden Český rozhlas České Budějovice. Už po šesté tam vysílali příběhy o zvířatech, které jim posílá Blahouš Voharčík ze Žirovnice. Ti, kdo pročítají rubriky ŽO některé z příběhů budou znát, protože je tu ve svých příspěvcích uvádí. B.V. Píše v poslední době i verše a dává je na tyto stránky.
Někomu se nemusí líbit a může mít k nim i výhrady. V tom případě by měl veřejně ukázat i své přednosti, abychom je mohli posoudit.


22.01.2020, 07:13
Kde se nachází ten drak?
BESIP OSVĚTA: Dnes jsem pochopil, jak je možné, že se někdo při přecházení dálnice nechá urakvit autem a přitom ani nemusí být omámen lihovinou. Přecházel jsem před Struhama mezi Počátkama a Žirovnicí silnici (chtěl jsem si vyfotit toho kamenného draka). Od Počátek jela větší dodávka, byla daleko, tak to stihnu, není to přece žádné ferrari, jako stihl sem to v pohodě, ale ta rychlost, jakou se přiblížila, mě doslova překvapila a vystrašila. Takže poučení z toho plyne: "Kdo se chystá přecházet u Humpolce dálnici, musí trénovat ve Struhách mezi Počátkama a Žirovnicí!"


21.01.2020, 08:20
Počátecká mládež se baví
Záběry z dětského karnevalu v Počátkách pořídil Josef Preisinger:
https://www.youtube.com/watch?v=EC_CS-iCkDQ
https://jpstudiopocatky.blogspot.com/2020/01/detsky-karneval-pocatky-2020_20.html


13.01.2020, 08:18
Profesor o dnešní mládeži
Max Kašparů poskytl rozhovor Parlamentním listům z něhož výňatky i komentář si můžete přečíst v následujícím textu, který si otevřete zabarvením.
https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Hoch-chodil-po-kavarne-A-vysypaval-Vysypaval-Vysypaval-Profesor-o-dnesni-mladezi-je-to-vazne-609428



12.01.2020, 10:20
Po Žirovnici běhala kráva
V dřívějších dobách, kdy byla v místě funkční jatka se čas od času utrhl býk a honili ho po městě. Tahle kráva přišla údajně z Litkovic a procházela se po ulicích a kolem kostela, dokud ji nezačali honit. Údajně byla zahnána právě do prostoru bývalých jatek, kde ji uspal zvěrolékař. Podrobnosti neznáme.


12.01.2020, 08:17
Posprejovali pivovar
Některá místa žirovnického pivovaru, dětská zařízení i kašnu, posprejoval velmi neuměle nejspíš jakýsi nevyspělý výrostek, především sexuálními znaky, které dle výzkumů se objevují převážně v Čechách. Neměl by být problém takového jedince vypátrat. Nebude jistě z daleka.
P.S. Byli to kluci z místní školy! Psalo se o tom v novinách.


10.01.2020, 10:25
Odkud vidíme Javořici
Dostali jsme snímky, kde je vrchol hory Javořice (reprezentovaný vysokou antenou) vidět přes žirovnický kostel. Panoramatický záběr z naší úvodní stránky ukazuje Javořici přímo nad kostelem. Na připojeném odkazu je graficky znázorněno odkud tenhle kopec Českomoravské vysočiny můžete za dobrých viditelných podmínek zahlédnout.
https://javorice.cd89.cz/kostely/


08.01.2020, 10:11
Psí salon Eramis
Dobrý den. Od zítra bude změna v ceně za střih pejsků malinkých velikostí,která byla 230kč.Teď bude cena stejná jako u střední velikosti a to 250kc.Děkuji a těším se na Vás.
Erika Mitasová.


06.01.2020, 08:27
K + M + B + A 2020
Tříkrálový obyčej, který se v našich zemích udržel dodnes, je znázorňován zkratkami jmen tří králů, kteří se přišli poklonit údajně narozeném králi Izraele. Posvěcenou křídou jsou jejich počáteční písmena nadpisovánairo nad vstupy do domů. Bible však neuvádí, kolik těch králů bylo. Údajně k nim patřil i Artaban, který však na místo s nimi nedorazil. Podrobnosti o něm vám ochotně sdělí v recepci hotelu Artaban v Žirovnici.
Počítečtí vinšují tímto videem:
https://www.facebook.com/josef.preisinger/videos/10216855233756539/


01.01.2020, 08:38
PF 2020
Do nového roku bez velkého skoku. S dobrým zdrojem zdraví vše špatné se spraví!


31.12.2019, 10:32
Předsilvestrovský výlet
Žirovničtí turisté se na předsilvestrovské procházce do Popelína v místním hostinci dobře bavili.
https://www.zonerama.com/Album/5897887


26.12.2019, 07:55
Půlnoční
Záběry z Vánoční půlnoční mše v žirovnickém kostele nám zaslal Zdeněk Tomeček.
https://www.zonerama.com/Album/5888822


25.12.2019, 05:32
Radostné Vánoce s přáním nového roku
JOPRA:Pepa Preisinger Počátky
https://www.youtube.com/watch?v=HdBafXDQ5i8


24.12.2019, 07:49
Veselé Vánoce přejí ŽO
Když se o Štědrém dnu postíte, večer uvidíte zlaté prasátko!


18.12.2019, 09:36
Pozorně se dívejte
Budete-li procházet předvánoční Žirovnicí, pozorně se dívejte, ať nepřehlédnete symboly Vánoc, které se tu vyskytují v oknech, na zápražích dveří, či v různých zákoutích. Večer pak vás vedou samy různé iluminace a bohatě osvětlené hlavní ulice. Živý vánoční strom nám mnohá města závidí.


18.12.2019, 08:56
Dost důležité
Ve Stojčíně si již jízdenku na vlak nekoupíš.
Začátkem prosince byla v zastávce Počátky-Žirovnice zrušena pokladna a tím pádem si jízdenku můžeš koupit v rychlíku u průvodčího. V osobním vlaku musíš využít automat na prodej jízdenek a následně označit /průvodčí zde není/ to vše nejlépe než přijde revizor.Další možnost je zakoupit jízdenku na internetu.
Pokud chceš se dostat do a z vlaku nezapomeň pokud jetím vlak vybaven zmáčknout blikající tlačítko jako v metru.
(převzato)


14.12.2019, 13:43
Nové autobusové jízdní řády
Kromě nově vyměněných cedulí zastávek jsou perfektně vylepeny i autobusové jízdní řády platící od 15.12.2020. Spoje se často o několik minut přesouvají!! Jinak se celkově moc nemění. Předpokládaný nový spoj Pelhřimov-Počátky-J. Hradec zaveden nebyl. Mezi Počátkami a Žirovnicí je oboustranně denně k dispozici téměř čtyřicet spojů.


11.12.2019, 10:27
Počátecké video
Každý měsíc pořizuje Josef Preisinger z místních událostí video záběry, které pak kolují na sociálních sítích. Můžete si prohlédnout, co se u sousedů událo v listopadu a jak slavili vítězství sametové revoluce.
https://www.youtube.com/watch?v=5P7h7czxyaI


06.12.2019, 10:18
KOLA Trkola
Libor Trkola Počátky
Chci Vás všechny pozvat k náštěvě
mé nové cykloprodejny!
V pondělí otvíráme na adrese Březinova 230 v Počátkách.
Skladem kola Bianchi,RockMachine dalsí značky na objednání.Pokud se někdo nemůže dočkatt tak ať mě kontaktuje!


06.12.2019, 09:30
Jeden král chybí
Do Betléma, dle legend, došli jen tří králové. Ale měli dojít čtyří. Ten, co se jmenoval Artaban, nedorazil. Jeho poslední zastavení je údajně v hotelu Artaban v Žirovnici, kde vám o něm na recepci podají písemnou zprávu.


05.12.2019, 07:33
Rozsvícení se libilo
byli jsme se podívat náhodně na rozsvícení stromečku a moc se nám to líbilo. Hlavně to vystoupení místní ZUŠ a toho zpěváka nakonec. Ale vůbec nevíme kdo to vlastně byl? Bylo to zábavné a zároveň příjemné v té atmosféře nadcházejících svátku.=) GK


27.11.2019, 09:27
Těšíte se na zimu?
Rozhodně ne na takovou, jaká byla na žirovnicku v roce 1947, ze které jsou přiložené záběry. Chodilo se na sníh s lopatami.Cesta k Popelínu za Baborami byla totálně zavátá.
https://www.youtube.com/watch?v=_SNY5TYu0Vw&feature=youtu.be


25.11.2019, 08:39
Chcete si zakoulet?
Nová Včelnice vás zve na desátý ročník memoriálu Vlastimila Outlého, který se koná ve dnech 9. - 13. prosince v místní kuželně vždy od 17 do 22 hod. Je to soutěž dvojic na 100 hodů sdružených.
Startovné 200 Kč e-mail:tibor.pivko@centrum.cz 606145269


14.11.2019, 08:32
Vzpimínkové requiem
V kostele svatého Filipa a Jakuba v Žirovnici vystoupí 17.listopadu od 9;30 členové chrámových sborů z Počátek, Žirovnice a Ctiboře. Za oběti dvou totalitních režimů a jako poděkování za dar svobody.


04.11.2019, 14:43
Dobří holubi se vracejí
Fotbalový brankář Jarda Drobný, žirovnický rodák, se v poslední době už potřetí objevil v bráně Dynama České Budějovice. Odtud před dvaceti lety rozjížděl svou bohatou fotbalovou karieru přes Vítkovice a Chrudim do Athen. Pak do Fulhamu FC Anglie, rok strávil v ADO den Haag, Následoval VfL Bochum, Hertha Berlín, Hamburger SV, Brémy a Fortuna Dusseldorf. Nyní opět České Budějovice. Přejme další úspěšné roky v brance!


04.11.2019, 07:22
Nové značení zastávek autobusů
Autobusové zastávky jsou nyní ozačeny kruhovou značkou, ve které jsou namalovány dvě zakřivené šipky. Zelená zleva zatáčí vzhůru, modrá zprava dolů. Mnozí občané zatím nepochopili jaký tyto symboly mají smysl. Ale velmi pravděpodobné je, že u těchto značek autobus na znamení žadateli zastaví.


31.10.2019, 05:35
Dobrá pára a barevní draci
Odpolední zábava pro důchodce uspořádaná na žirovnickém zámku dokázala, že i staří se dovedou bavit a ještě si zatancovat. K tomu jim hrála kapela Dobrá pára z Dačic, která provází tuto akci už potřetí. Tato akce , která se odehrála už před měsícem je nyní doplněna fotografiem Z. Tomečka, který také pořídil pár obrázkůáje z letošní odložené drakiády.
https://www.zonerama.com/Album/5691506


29.10.2019, 07:14
Model žirovnického zámku
Jeden šikovný místní občan staví doma v dílně repliku žirovnického zámku v měřítku 1:50. Z velké části jsou už hlavní díly hotové, jen je sestavit dohromady. Předpokládá že model představí veřejnosti v nejbližších třech letech.


25.10.2019, 09:18
Víno na jazyku
Milovníci prosecca a italských vín se mohou těšit na prezentaci a degustaci vín, která proběhne v sobotu 2. 11. 2019 od 19:00 hod. v Hotelu Artaban˙˙˙˙. K ochutnání budou též ovčí sýry a klobásy ze Statku Horní Dvorce.
Vstupné 220,- Kč.
Rezervace a prodej vstupenek zajišťuje recepce hotelu, tel.: +420 561 030 100, +420 734 443 900.


22.10.2019, 05:48
Aktualita
Právě nám z Českého rozhlasu plus před půl osmou oznámil Milan Soldán v přímém přenosu, že se potuluje v lesích kolem Žirovnice a nové čerstvé houby nenachází. Jen samé přestárlé křapáče.Zastavil jednoho houbaře, který na dně košíčku měl převážně fialové čirůvky, které houbaři moc nemusí.Z rádia konstatovali, že houby na Vysočině už nerostou. Možná nenašli nic proto, že dnes ráno se na žirovnicku drží mlha, hustá jak pytel.


19.10.2019, 14:47
Třicet let svobody
V minulých dnech bylo Muzeu Vysočiny Pelhřimov předáno darovací smlouvou několik výtisků samizdatového časopisu Kordula, který koncem sedmdesátých let vydával v Žirovnici Miroslav Petrů. Kordula v šesti a více exemplářích kolovala v místních hospodách, v Praze i na zábavách. Přispívali do ní Otto Kovář, M. Konáš, Jiří Polák, K. Aldorf, Petr Pelz, malůvkami Luboš Rataj.Petrů byl
později uvězněn za pobuřování a urážku hlavy státu, ve skutečnosti proto, aby časopis mohl být nenápadně zlikvidován.
P.S. Pod pseudonymy do Korduly přispívali i dodnes publikující básník Jiří Žáček - Číčo, redaktor LM Eduard Světlík Dr Aude a již zemřelá spisovatelka Alexandra Berková.


19.10.2019, 07:19
Realismus v tužce
V galerii nad Městskou knohovnou v Počátkách se uskuteční 2.11.od 17. hodin vernisáž s autorkou vystavovaných obrazů Evou Bernardetty Kadlecovou.Úvodní slovo přednese Milan Garhofer kulturní vložku s hrou na citeru předvede Pavlína Pechková Cabadajová.


15.10.2019, 05:46
Huťák se naplňuje
Rekonstrukce břehů Hutního rybníka je v podstatě dokončena. Rybník se znovu plní a jak se zdá, bude se s ním i nadále moci manipulovat, aby se využilo hladiny vody. Tuhle okolnost nejspíš nikdo řešit zatím nechce. (Přepadu z rybníka Hutní do Mlejnského se podle J.Preisingera údajně říká "Počátecký vodopád".)


06.10.2019, 13:17
Bouračka
Srazila se dvě osobní auta. Před druhou hodinou u parku na Novém Světě v Žirovnici V neděli za plné viditelnosti. Jedno jelo údajně od mlékárny, druhé od plovárny. Kdo byl kdo, nevíme. Kdo nedal přednost je jasné. Zranění nebyla smrtelná.


06.10.2019, 06:10
Kvůli nepříznivému počasí se DRAKIÁDA odkládá na příští víkend!!!
Draci v dešti nelétají, jsou moc vyhýčkaní. Smyly by se jim barvičky a namočily ocásky. Potřebují sluníčko a vítr. Uvidíme jestli k této konstelaci dojde příští sobotu 12. 10. po obědě u kravína v Žirovnici. Přijdtě všichni!!


03.10.2019, 04:53
Byl to Gott
Několikrát jsem ho fotil. Jednou jsem si za scénou ho mohl vyblejsknout jak se upravuje a pije limonádu s vědomím, že ho nikdo nevidí. Stál jsem tam já, ale nefotil. Nechtěl jsem a on možná poznal, že ho nechci nijak kompromitovat. Pokývali jsme na sebe hlavami. Jinak nám ulehčoval normalizaci. Jeho přenosy ze Slaného zastiňovaly veškerý balast tehdejší televize. Někdo takový nám pro dnešní dobu chybí. MK


30.09.2019, 07:05
Dobrá pára na zámku
Odpolední zábava pro důchodce uspořádaná na žirovnickém zámku dokázala, že i staří se dovedou bavit a ještě si zatancovat. K tomu jim hrála kapela Dobrá pára z Dačic, která provází tuto akci už potřetí.


22.09.2019, 06:14
Opravují Hutní rybník
Dle přiložených fotek Z. Tomečka je oprava Hutního rybníka v "plném proudu" Zpevňují se břehy proti mlékarně a připravují i další úpravy. Rybník je z poloviny vypuštěn.
https://www.zonerama.com/Album/5636007


19.09.2019, 07:31
Rekonstrukce kaple
Fotografie z rekonstrukce kaple svatého Jiljí na místním hřbitově, které pořídel Z. Tomeček si můžete prohlédnout na adrese:
https://www.zonerama.com/Album/5518504


16.09.2019, 07:59
Žáci Sokola Žirovnice 1934
Dostal se k nám snímek i se jmény, ale ty nejsou všechna, proto, kdo by zbylé neuvedené znal, může nám pomoci je doplnit.
1.řada: J.cimler,B.Voharčík,K.Picek,M.Chochola,J. Pekárek,
R.Buček,J.Hladovec,P.Bednář.
2.řada: J.Zeman, M.Hubert,M.Pustina,F.Stejskal,J.Smrčka,
F.Pustina.
3.řada: F.Ženíšek,V.Rataj,M.Smrčka X, MBednář, V.Tomšů, Emr.
4.řada M.Severa,F.Smrčka,F.Buček,J.Cimler,B.Picek,P.Jelínek,
J.Žižka,B.Smrčka,J.Král,R.Čapek?,Z.Slavík,O.Doležal,J.Jelínek
(Uváděno bez záruky!)


12.09.2019, 09:15
Zvon u sv. Jiljí na hřbitově
V současné době probíhá celková oprava kaple sv. Jiljí na hřbitově v Žirovnici. Začala již předloni obnovením věžičky na vrcholu kaple. Obnova skončila vloni, tedy v roce 2018. Věžička byla celá ze dřeva – krov, stěny i podklad střešní krytiny. Věžička hrozila zřícením, proto byla snesena a celá od základu znovu postavena. Tuto rekonstrukci mohl sledovat každý, kdo místní hřbitov navštívil, nebo jen kolem procházel či projížděl.
O historii zvonu si přečtěte pojednání Milana Moravy v rubrtice Z historie Žirovnicka.


10.09.2019, 09:27
Od neznámého autora
Získali jsme snímky květin z minulé výstavy Zahrada vysočiny, které jsou natolik zdařilé, že je nabízíme i našim čtenářům:
https://email.tiscali.cz/messageDetail?messageId=2140694118&offset=0


07.09.2019, 06:51
Počátečtí prvňáci
Místní dokumentarista Josef Preisinger zachytil nástup dětí do prvních tříd základní školy v Počátkách. Někteří prvňáci, kteří už dovedou zacházet s mediálními prostředky se tam jistě sami našli nebo jim pomohli rodiče. Jeden z webů si tu můžete otevřít.
https://www.youtube.com/watch?v=4LoI8uWh7YQ


03.09.2019, 08:15
Rozhovor s Maxem
Televizia LUX, Slovensko - natočila v kupeloch v Nivnici rozhovor se žirovnickým rodákem Maxem Kašparů :
https://www.tvlux.sk/archiv/play/21032


02.09.2019, 07:09
Loučení s létem
Původní akce vznikla z iniciativy Jiřího Cáby a přetrvala(stejně jako Jednorožec a Dechovky 21.stol.)až dodnes. Odehrávala se na plovárně, především ve sportovních disciplinách, jednou i za účasti oblastního radia. V posledních letech byla přesunuta na zámek a rozšířena o další lákavé atrakce a aktivity pro mládež. Průběh vám zdokumentoval fotograf Zdeněk Tomeček.
https://www.zonerama.com/Album/5573066


01.09.2019, 05:25
Hasičský "Žirovnický podzim"
Sbor dobrovolných hasičů města Žirovnice připravil na 31.8. na pouťovém parkovišti už XXIV ročník soutěže pro mladé hasiče pod názvem Žirovnický podzim. Zároveň proběhl XXV. ročník soutěže mužů a žen v požárním útoku o Perleťovou plaketu města Žirovnice.
Fotografie ze soutěží pořídil Zdeněk Tomeček.
https://www.zonerama.com/Album/5570736
https://www.zonerama.com/Album/5572220


27.08.2019, 08:14
Další kniha Maxe Kašparů
Na Slovensku vyšla kniha známého psychiatra, kněze a žirovnického rodáka, pod názvem Záchranné kolo. Autor tu odpovídá na otázky jak si zachovat dobré vztahy a rodinu, nabízí úvahy o psychiatrii, fenoménu smrti i věčného života.


25.08.2019, 13:52
Na ryby ve frontách
Ani poslední rybí hody porádané místním rybářským svazem na sádkách v Hliništích, nevybočily z tradice. Ještě před začátkem prodeje se začaly tvořit fronty, zejména na kapří řízky. Kdo přišel včas, mohl ještě stihnout speciality bez čekání, ale dle obrázku vlevo už byli zanedlouho všude zájemci. Na rybí hody sem přijíždějí zájemci nejen z okolí, ale i ze vzdálenějších míst.


23.08.2019, 09:16
Video z poháru
Můžtete si prohlédnout vydeozáznam Pepi Preisingera z letošního
65. ročníku Křišťálového poháru TJ Spartaku Počátky.
https://jpstudiopocatky.blogspot.com/2019/08/65-rocnik-kristalovy-pohar-pocatky-2019.html


17.08.2019, 16:45
Chovatelé vystavují
Prohlédněte si snímky ze zahájení Oblastní výstavy drobného hospodářského zvířectva v Žirovnici, která probíhá dnes 17. a zítra 18. 8. v areálu "Za Prantlovi"
Fototom.
https://www.zonerama.com/Album/5535668


17.08.2019, 05:48
Spirituál kvintet v Žirovnici
V přírodním divadle pod zámkem vystoupila 16.8. známá pražská skupina Spirituál kvintet. I když vám nemůžeme nabídnou zvukový záznam z jejich vystoupení, prohlédněte si alespoň fotografie místního fotografa Zdeňka Tomečka z této akce:
https://www.zonerama.com/Album/5534291


15.08.2019, 05:50
Připravte se na rybí hody
Žirovničtí rybáři chytají pro veřejnost další rybí hody. Všechny rybí pochoutky, včetně lososa, si můžete koupit na Sádkách v sobotu 24.8 od 10 hodin. Ve velkokapacitním stanu si pak můžete od 15 hodin i zatancovat se skupinou Havrani.


13.08.2019, 07:43
Jezdecké závody se blíží
Letos se budou konat Jezdecké závody v Žirovnici dne 7.9.2019
od 9.30 h
JK Dvůr Dvořák Žirovnice hledá výpomoc na krmení koní. Nástup od září. Tel. 608/205 385


08.08.2019, 05:39
ZAHRADA VYSOČINY
Výstava mečíků 10. - 12.8 na zámku v Žirovnici
https://www.zonerama.com/Link/Album/5517695


03.08.2019, 05:54
MgA Tomáš Vaněk rektor AVU
Žirovničák Tomáš Vaněk (* 25. července 1966 Počátky) je český výtvarník a VŠ pedagog, od února 2014 rektor Akademie výtvarných umění v Praze.
V letech 1990 až 1997 vystudoval Akademii výtvarných umění v Praze pod vedením prof. Jiřího Sopka a prof.Vladimíra Kokolii a získal tak titul MgA.[1] Absolvoval stáže v San Francisku (2002), Vídni (2003), Berlíně (2003), Londýně (2004) a New Yorku (2006).
Na českou výtvarnou scénu nastoupil v polovině 90. let 20. století. Umění vnesl do veřejného prostoru. V roce 2001 získal renomovanou Cenu Jindřicha Chalupeckého pro umělce do 35 let. Jeho práce jsou zastoupeny jak ve státních, tak soukromých sbírkách. V roce 2010 reprezentoval Českou republiku na Evropském bienále současného umění Manifesta 8 ve španělské Murcii. Uspořádal zhruba 50 samostatných výstav a zapojil se přibližně do 150 skupinových výstav.


26.07.2019, 19:39
Zahrada vysočiny
Výstava mečíků 10. - 12.8 na zámku v Žirovnici
Dominantní květinou této mezinárodní výstavy budou mečíky doplněné o jiřiny a další květiny, zeleninu a jablka.
Slavnostní zahájení výstavy proběhne v sobotu v 9 hodin na nádvoří zámku
Pro návštěvníky je připraveno kvalitní občerstvení prodej zahrádkářských výrobků V sobotu dopoledne proběhne degustace pálivých papriček. Oba dny bude dopoledne bude na nádvoří zákmku kulturní program Součástí výstavy je expozice včelařů spojená s prodejem kvalitního medu.


01.07.2019, 12:05
Fit stroje pro seniory
Na zahradě Kodusu (domov důchodců u pomníku)se objevily různě tvarované a barevné natřené stroje, které mají starým lidem sloužit k regeneraci. Zájemci se s nimi naučí zacházet při "Zahradním posezení" dne 22.7. od 15 hod. Na přednášce Marcely Rezkové se doví leccos o správném stravování. Zajištěno je i vhodné občerstvení zdarma.

Snímky ze setkání seniorů - Fototom
https://www.zonerama.com/Photo/5472193/193068781


30.06.2019, 05:50
Závody motorobotů
Už desáté závody motorobotů se uskutečnily letos ve Ctiboři. 22.6 se na startech vystřídalo 40 posádek. Podrobnosti z těchto závodů můžete vidět na video záznamu Josefa Preisingera st.
https://www.youtube.com/watch?v=-uTIoHqdaJU&feature=youtu.be
Snímky FOTOTOM
https://www.zonerama.com/Album/5398174


28.06.2019, 05:30
Tři objekty na prodej
V Žirovnici už není tolik domů na prodej jako dřív. Ti, co je zakoupili, využili vhodně poptávky a pronajímají je většinou inostráncům. Jsou ale i volné objekty k podnikání, o které zatím zájem není. Na náměstí velkoplošná prodejna Jendoty Coop. Zřejmě i bývalá restaurace U Týna s výstavnou budovou. Nabízí se dům v Cholunské ulici, kde působila před časem solidní restaurace pod názvem Vývrtka. Bývalý autobusák už je zrekonstruován a nabízen k pronajmutí.


22.06.2019, 07:36
Nebe na zemi bez komika Pavla Koudelky
Komedie Voskovce a Wericha, kterou nastudovali žirovničtí ochotníci pro přírodní divadlo pod zámkem, se bude muset obejít bez nejznámnějšího komika v širokém divadelnickém okolí, Pavla Koudelky. Jeho herecká neprofesionální kariéra začala už v klukovských letech, když mezi kamarády hrál své komické role, aniž to tušil. Nezanikl by ani mezi profesionály, možná by se vypracoval svou originální komikou mezi ty lepší až nejlepší, protože komiků není nikdy dost. Mnohým stačilo, jen když se objevil na scéně a už se smáli. Měl tenhle zvláštní dar komunikace. Určitě si ho podrží a třeba si ještě někdy zahraje.


19.06.2019, 05:30
Konečně párky v rohlíku
V Žirovnici jste do poslední doby nedostali všude jinde dostupný párek v rohlíku. Teď si ho můžete koupit přímo na náměstí u prodejny zeleniny. Prodávají tam i točenou zmrzlinu.


13.06.2019, 05:13
Nákup zemědělských výrobků na adrese Scuk cz v Žirovnici pokračuje
Nový nákup byl právě spuštěn ve Skupině Žirovnický Scuk.cz
Konec nákupu: neděle 16. června 2019 23:59
Den a čas výdeje: středa 19. června 2019 od 17:00 do 18:00
Místo výdeje: Nádražní 364, Žirovnice


03.06.2019, 05:25
Město Počátky seniorům
Na audiovizuálním záznamu, který pořídil Josef Preisinger si můžete prohlédnout veřejnou besedu se seniory v Počátkách, která se uskutečnila 29.května. Mnohé účastníky jistě poznáte.
https://jpstudiopocatky.blogspot.com/2019/06/mesto-seniorum-pocatky.html


27.05.2019, 06:46
Ze slavností Žirovnického jednorožce
Letošní Slavnosti žirovnického jednorožce, které se pravidelně konají každý rok na žirovnickém zámku, vám zachytil na fotografiích místní fotograf Zdeněk Tomeček. Můžete si je prohlédnout na adrese https://www.zonerama.com/Album/5329506


27.05.2019, 06:28
Výsledky
Výsledky voleb do EU v Žirovnici si můžete přečít v neoficiální informaci v rubrice Názory, které poslal neznámý doručovatel.


25.05.2019, 07:40
Rok 1945
Ze vzpomínek pamětníků na konec války vám přinášíme tři příspěvky, tak, jak se k nám dostaly. Volně jsme je zatím pro orientaci zařadili do rubriky Z historie Žirovnicka pod název 1945. Máme přislíbené i další. Kdokoli si něco pamatujete z té doby, napište a předejte pí Cabadajové nebo M.Konášovi, případně pošlete mailem na adresu milos.konas@seznam.cz. Pokračujeme!!


24.05.2019, 06:29
I anonymní pochvala potěší
Už po několikáté se na našich stránkách objevují pochvaly na Rybí hody, které připravují na Sádkách žirovničtí rybáři pro veřejnost. Chválí tu nejen rybí speciality, ale i ty kdo je připravují. Jsou to vesměs lidé odjinud, kteří momentálně projíždějí, ale na hody jezdí pravidelně i fajnšmekři z širokého okolí. Jeden z návštěvníků si všiml i frontmena skupiny Havrani, kderý v odpoledních hodinách bavil pod stanem přítomné nejen svým zpěvem. Připomínáme, že jde o zpěváka Jardu Doležala. Nás jako redakci zase těší, že lidé využívají našich stránek,které nejsou nijak viditelně přístupné, aby tu mohli vyjádřit své pocity a názory na dobré věci týkající se Žirovnice.


22.05.2019, 05:47
Jak Blahouš dostal na starost koně
Ve čtvrtečním programu 23.5. od devíti hodin v pořadu Máme rádi zvířata, bude na ČRo Č. Budějovice vysílán příběh Blahouše Voharčíka a to o koních. Ti kdo čtou pravidelně jeho skazky v naší rubrice Žirovničtí autoři se mohou těšit na velkou legraci.Uslyšíme jak vyzní v rádiu.


21.05.2019, 07:21
Umění na chvíli
Stavění dočasných kamenných skulptur se stalo velkou módou. Leckde je uvidíte v přírodě, pokud vydrží a nezlikvidují je vandalové. Tohle umění rovnováhy má opravdu krátkou životnost. Proto jeden z tvůrců, počátecký Josef Preisinger si navršená monstra vzápětí fotografuje, jako důkaz, že skutečně ty skály na sobě stály.


21.05.2019, 06:17
Havrani už hrají padesátpět let.
Známá žirovnická, původně beigbeatová skupina The Ravens-Havrani vznikala v šedesátých letech minulého století a místní široké veřejnosti se tenkrát představila v pořadu Big Beat Revue, kde tvořila hudební složku. Pamatují si na to tehdejší týnejdři, kteří směli na akci jen v doprovodu rodičů a slyšeli tak poprvé skutečný bigbít. O Big Beat Revui pojednává několik stránek v připravovaném románu M. Konáše, Spolek Potrko. Lídru skupiny Jaroslavu Doležalovi, známému pod přezdívkou Měďák bylo nedávno 70let.


19.05.2019, 06:38
Přihlásilo se už čtrnáct pamětníků
Na iniciativu z rubriky názory zaznamenat události kolem osvobození z roku l945 v Žirovnici, už nám zareagovalo více jak čtrnáct zájemců. Aktivisté v tomto směru, kteří pamětníky oslovují, jsou paní Cabadajová a Blahouš Voharčík. Přihlásit se jim se svými vzpomínkami na konec války může kdokoli. Chtěli bychom tuto už dávnou minulost zanamenat na našich internetových stránkách, aby byla přístupná komukoli, případně ji vytisknout v male brožuře.


13.05.2019, 09:39
Oslavy Otokara Březiny
Počátecká a Jaroměřická škola si připoměly vzájemným znalostním duelem 90. výročí od smrti slavného čekého básníka a učitele. Jeho jméno nesou obě školy a mezi nimy se v počáteckém kinu utkaly tříčlenné skupiny (dívky) obou škol s vědomostmi o životě a díle Otakara Březiny. Vyhrála trojice bílých. Předsedkyní poroty byla Dr Marie Fronková. Uspořádalo počátecké muzeum.


13.05.2019, 06:15
Žampachova ulice je téměř dostavěna
Podél levého chodníku směrem z města se rozběhly dvě zřejmě poslední výstavby domů. Na pravé straně čeká ještě jedna velká parcela na zastavění. Možná přiveze majitel jednou ráno celý barák hotový a jen ho rozloží na place. Takové skládačky můžete běžně najít na youtube. Jméno ulice navrhla Marie Fronková. Milan Morava vyhledal všechny ďostupné střípky ze Žampachova docela pohnutého života a román Miloše Konáše Čamrdáři popisuje fiktivně jak v Žirovnici zásluhou Josefa Žampacha čamrdářství vzniklo. (Oboje najdete v přilehlých rubrikách).


09.05.2019, 06:06
"Staří páni" zazářili
Svátek žirovnického fotbalu nemohl dopadnout lépe. Už brožurka vydaná ke 100 letům existence fotbalového oddílu dokazuje, že se v Žirovnici trvale udržeje fotbal na úrovni. Je to patrné z dobových i současných fotografií, fotbalových životopisů hráčů i těch co se proslavili mimo oddíl. Pětaosmdesát uskutečněných ročníků turnaje o PP drží nejen národní rekord. Oslavnou tečku za tímto výročím dovršilo i vítězství oddílu starých pánů nad jedenáctkou českých internacionálů v poměru 4:3, když branky za Žirovnci vstřelili Musil Houška a Kořínek.


06.05.2019, 07:16
Svátek žirovnického fotbalu
Ve středu 8.5. se na stadionu Budín bude slavit 100 let od oficiálního vznuku fotbalového oddílu v Žirovnici.
Na oslavu tohoto výročí připravil FC Slavoj
fotbalové odpoledne s tímto programem:
Od 14,00 budou hrát přípravky FC Slavoj proti přípravkám
Slovanu Kamenice n. L. (mistrovské utkání OP)
Od 15,30 se utkají "žirovnické legendy" s Internacionály ČR
(po zápase autogramiáda)
Od 17,00 se utkají současní hráči FC Slavoj s .....?
Ke stoleté oslavě je vydáná brožurka, která na stadionu bube k zakoupení.


04.05.2019, 06:21
Art Lover-s Café
Nedávno nově otevřená kavárna u hotelu Modrá hvězda v Počátkách má i bohatý kulturní program:
Od 10. května od 18 hodin začne první díl nového cyklu čtení a besed věnovaných žánru sciencefiction čtením jedním z prvních vědecko-fantastických románů - Frankensteinem Mary Shelleyové.
O dalších pořadech vás může informovat zajímavě koncipovaný internetový bilten Počátecký Underground.


01.05.2019, 06:45
Prví máj už přišel sem, vesele mu zatancujem
Filipo-Jakubská noc zaznamenala v okolí létající čarodějnice zřejmě jen na Straněnském kopci, kde hořela veliká hranice dlouho po půlnoci. Ráno neprošla ulicemi Žirovnická dechovka, která vesměs budila lidi do prvomájového průvodu. Ani veselice na Budíně pořádaná léta ČSSD se nekoná, protože strana je v momentálním útlumu. Komunisté jistě nezapomenou vzdád hold svým padlým, ale deska s jejich jmény byla vandaly zničena a zatím neobnovena. Zbývá jediný rituál,který se ještě udržuje, kdy muž políbí ženu či odvážnější dívka chlapce, pod rozkvelým stromem, aby vzájemně neuschli.(Nezapomeňte!)


28.04.2019, 05:41
Žirovnické "čarodějnice"
Se v současnosti slaví civilizovaně u hasičské zbrojnice a to kontrolovanou vatrou a taneční zábavou pod stanem. Dříve měly na starost stavby dřevěných hranic party kluků z jednotlivých částí města. Ještě před několika lety se udržovaly ohně na Vrškách, a v Baborách. Perfektně ony akce popisuje v sousední rubrice, a to veršovaně i s konkrétními přezdívkami tehdejších kluků, Blahouš Voharčík.


26.04.2019, 07:30
Žluté vesty na sídlišti
Občas se na hřišti před pečovatelským domem objeví děti z mateřské školky ve žlutých a červených vestách. Když je spočítáte, není jich zas tak moc. Přírůsty v Žirovnici jsou celoročně malé a sotva v nejbližších letech dosahne město kýžených 3000 obyvatel, což by ho celkově posunulo o level výš.


25.04.2019, 06:00
Vyprávění o pejskách
které napsal Blahouš Voharčík, si zase můžete poslechnout na stanici Český rozhlas České Budějovice dnes po deváté hodině v pořádu Máme rádi zvířata.


21.04.2019, 08:56
Na pouti vás nic nezarmoutí
Tradiční Velikonoční žirovnická pouť nemůže nikoho z dětí zklamat. Atrakce tam najdou vždycky. A pokud na ně mají, dokonale je využijí.Stánků letos, navzdory vynikajícímu počasí, lehce ubylo.


18.04.2019, 06:39
Nové informace na zámku
Mnozí z nás ani netuší, kolik se už vydalo informačních letáků, skládaček, turistických brožurek a barevných tisků o Žirovnici. Některé jsou všeobecné, jiné specializované, třeba na zámecké fresky, špýchar, pivovar, ale i na cyklostezky v okolí, prameny, či ubytování. Nyní na Informačním středisku na zámku k nim přibyly další Infa z Počátecka a jiných míst a pamětihodností kraje. Jsou tu i specializované příručky, které vydává Kraj Vysočina, na příklad - Po stopách Gustava Mahlera a pod. To vše pro zájemce je zdarma.


16.04.2019, 06:13
Važme si dobrých rodáků
"Ne že bych byl sběratelem titulů, jak to o mě někdo říká, já jsem sběratel vědomostí. Mě strašně baví studovat. To je vyložená droga. Jakmile se něco denně neučím,tak mám absťák." Řekl mediím Jaroslav Maxmilián Kašparů žirovnický rodák.Doplňujeme, že je jedním z mála, který má dokonalou fotografickou paměť.


14.04.2019, 09:09
Z krimi zpravodaje
Za volant usedl pod vlivem alkoholu. Policisté z policejní stanice Počátky kontrolovali v sobotu 13. dubna časně ráno osobní vozidlo Škoda Fabia,, jehož řidič kolem druhé hodiny ranní projížděl v Žirovnici od domu na Husově náměstí a odkud pokračoval v jízdě ulicemi Nerudova, Komenského do ulice Havlíčkovo náměstí, kde ho kontrolovali policisté. Muže vyzvali k předložení dokladů potřebných pro řízení a provoz vozidla. Poté policisté řidiče vyzvali k provedení dechové zkoušky, jejíž výsledek byl pozitivní. Výsledek dechové zkoušky vykázal hodnotu 2,03 promile alkoholu v dechu. Pozitivní dechové zkoušky měly také opakované dechové zkoušky – 1,95 promile alkoholu a 1,84 promile alkoholu v dechu. Policisté šestačtyřicetiletému řidiči na místě zadrželi řidičský průkaz a zakázali mu další jízdu. Ve věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky.


14.04.2019, 05:53
Jen rychlíkem
Kraj Vysočina přestane od příštího grafikonu objednávat osobní vlaky z Horní Cerekve do stanice Počátky-Žirovnice. Důvodem je malá vytíženost zdejších motoráků. Podle kraje území stejně dobře obslouží autobusy a brněnské rychlíky.


11.04.2019, 06:45
Záplatovači silnic
Žirovnicí projeli (možnáže je tu ještě potkáte),údržbáři asfaltových povrchů, kteří po zimě záplatují výmoly a jámy v asfaltu.Někde jsou to jen malé plochy, jinde, jako Na Perkách, zpravili i několikametrové úseky.


10.04.2019, 06:36
Huťák děkuje !!
Břehy rybníka Hutní jsou perfektně vyčistěny a zbaveny všch petek, plechovek od piva a jiného odpadu. Zásluhu na tom mají především rybáři, ale i ti, kteří se k nim přidali. Procházka podél rybníka se tak stává idilickou chvilkou a při pohledu na zámek se upravenému břehu dá s nadsázkou říkat "ZÁMECKÁ PROMENÁDA".


09.04.2019, 14:23
Omlouváme se
Veškeré zprávy, které tu byly uvedeny,stejně tak v rubrice Nozory, nám z neznámých důvodů spadly. Cokoli, co tu bylo uveřejněno, je neodvratně ztraceno! MK

Inzerce
Zájem o nemovitost
Sháním ke koupi nemovitost v této lokalitě. Kontakt 606363124

Koupě:
Koupím nemovitost v této lokalitě nebo blízkém okolí. Kontakt: 606 363 124

Podání inzerátu
Inzeráty podávejte mailem na adresu: milos.konas@tiscali.cz Na týden je inzerát zdarma. Další za poplatek 20,- Kč na č.k.:166573554/0300

Odjezdy vlaků z PO-ŽI
Směr-J. HradecxČ.BudějovicexPlzeň: 6;33x8;33x10;33x 14;33x16;33x18;33x20;33 Směr-JihlavaxBrno: 7;22x9;22x13;22x15;22x17x22x19;22

česká pošta
Od 1. 9. 2020 změněna otevírací doby Pošta Žirovnice Tel.:954 322 361 posta.p204467@cpost.cz Havlíčkovo náměstí 223 394 68 Žirovnice PO - 10:00 - 12:00 polední pauza 13:00 - 18:00 ÚT - 8:00 - 12:00 polední pauza 13:00 - 16:00 ST - 10:00 - 12:00 polední pauza 13:00 - 18:00 ČT - 8:00 - 12:00 polední pauza 13:00 - 16:00 PÁ - 8:00 - 12:00 polední pauza 13:00 - 16:00 Sobota, Neděle - zavřeno

AUTOBUSY do J. Hradce
4;31 5;31NV 6;03 7;10 7;16 8;24Ka 12;30NV 14;47NV 16;17

AUTOBUSY do Pelhřimova
4;22x 4;37x 5;37 6;05 6;55 7;17Ka 8;24 9;01Hc 12;36 13;00 13;10 14;15 4;42 15;34 15;45 15;53 16;47Ka 17;23 21;00 So 17;37 Ne 9;37 13;37

AUTOBUS NA HŘBITOV:
PO-PÁ Hasičárna cca 6;00 / Autobusák 6;03 Hasičárna cca 7;00 / Autobusák 7;14 Odjezd ze hřbitova cca 7;40 Autobusák 13;40

AUTOBUSY směr Počátky
Všední dny: 5:00 5:10 5:36 5:37 6:05 6:28 6:49 7:49 N8;55 9:28 10:16 10;23 10:55 12:24 12:28 12:34 13:05 13:40 14:15 14:28Pá 14:38 15:21 15:34 15:36 15:54 17:01 17:07 17:23 17;33 18;02 18;31 18;49 18:58 21:00 23:52 Sobota: 8:55 9;37 13;37 16;55 17;37 Neděle: 8:55 9;37 13;37 16;55 17;37

AUTOBUSY - Jihlava
4;22 přes PE 5:33x 6;03x 6;05x 6;50x 10;55x 12:34Ú-Pá 12:36? 13;33x 14;42x

AUTOBUSY nádraží:
5;10 6;18 7:18 8;18 9:28 10;18 10:55 12;18 13;08 13;40 14:28 15;18 16:03 17;53

www.ROMANYZDARMA.CZ